Zprávy | Z archivu rubriky


Až 60 tun nákladu pojme do svých útrob ruský transportní letoun Il-76 MF. Letadlo, které výrobce prezentuje na pardubickém vojenském letišti, by mohlo patřit do arzenálu české armády. Ruská strana je nabízí protihodnotou za část svého dluhu namísto původně domluvených velkokapacitních letounů Antonov. Armáda nabídku vyhodnotí během několika týdnů, maximálně do dvou měsíců, řekl ve středu mluvčí ministerstva obrany Ladislav Šticha.

Rusko dluží České republice téměř 22 miliard korun. Zhruba polovinu dluhu by měly uhradit dodávky pro armádu. Původně měli vojáci získat mimo jiné tři velkokapacitní rusko-ukrajinské letouny An-70. Podle Lidových novin však byly testy prototypu AN-70 pozastaveny. Ruská strana místo nich nabízí právě modernizovanou verzi Il-76 MF. Do jeho nákladového prostoru se vejde několik transportérů či nákladních automobilů, je schopen přepravit najednou i několik velkých kontejnerů, v jakých se přepravují například části polní nemocnice. Právě pro jejich přesun si armáda v minulosti pronajímala stejný typ letounu od Ukrajiny. Maximální dolet předváděného letadla je 10.000 kilometrů. Při zátěži 20 tun uletí 8600 kilometrů, při maximálním vytížení 60 tunami 3800 kilometrů.

V případě, že se armáda pro koupi Il-76 MF rozhodne, bude jej využívat nejen pro vlastní potřeby, ale i pro potřeby NATO. "Aliance má v tuto chvíli velmi velký nedostatek přepravních kapacit a samozřejmě by byla vděčna, kdyby něco takového jedna ze zemí NATO měla," dodal Šticha.

Zaměstnavatelé, kteří neodvádějí sociální a zdravotní pojistné za své pracovníky, dluží mostecké pobočce Všeobecné zdravotní pojišťovny už téměř 200 milionů korun. Jen za poslední rok a půl dluh zaměstnavatelů vzrostl zhruba o 70 milionů korun, řekl ve středu novinářům ředitel pobočky Václav Kasal.

Svůj nárok pojišťovna uplatňuje formou exekucí, a to jak prostřednictvím soudu, tak spoluprací se soukromými exekutory. "Před dvěma měsíci jsme uzavřeli smlouvu se soukromou exekutorskou firmou z Plzně. Už se jí pro nás podařilo od věřitelů získat 2,5 milionu korun, nyní jsme společnosti přepustili pohledávky za dalších 22 milionů," uvedl Kasal. Výrazně se podle něj zlepšila i spolupráce s policií.

Od roku 1998, kdy vstoupila v platnost novela trestního zákona umožňující postih podnikatelů za neodvádění pojistného, policie předala státnímu zastupitelství 92 zpracovaných trestních oznámení. Za posledních pět let stanulo před mosteckým soudem více než 40 podnikatelů, kteří za své zaměstnance neodváděli pojistné. "Většina odešla s podmíněnými tresty, ve dvou případech poslal soud obžalované do vězení. Ti však měli na svědomí ještě další trestnou činnost. Bezmála 50 podnětů bylo odloženo pro projevení účinné lítosti či udělení prezidentské amnestie," doplnil policejní inspektor Miroslav Cáder.

Za účinný nástroj Cáder označil ustanovení o účinné lítosti, jež umožňuje podnikatelům uniknout odsouzení tím, že celou dlužnou částku zpětně uhradí. "Každý z obviněných na Mostecku dlužil nebo dluží na neodvedeném pojistném v průměru 500.000 korun. Odhaduji, že v rámci projevené lítosti se už pohledávka snížila asi o 20 milionů korun," dodal.

Na 9. října odročil Děčínský okresní soud ve středu projednávání žaloby Františka Oldřicha Kinského, kterou se na ministerstvu vnitra domáhá vydání loveckého zámečku Tokáň. Soud vyhověl advokátovi Kinského Jaroslavu Čapkovi, který požádal o čas na přípravu závěrečné řeči a závěrečných návrhů.

Zástupkyně ministerstva vnitra navrhla soudu, aby žalobu na vydání zámečku zamítl. Podle ní advokát Kinského například vůbec neprokázal, že by tento majetek jeho klientovi patřil. Kinský ani jeho zástupci také nepodali v zákonné lhůtě námitky proti konfiskaci tohoto majetku. Navíc zámeček Tokáň státu patří již mnoho let, takže ho již vydržel, uvedla zástupkyně ministerstva vnitra.

Čapek zpochybnil pravost některých konfiskačních výměrů, které si soud vyžádal z ústředního státního archivu v Praze. Požádal proto soud, aby si nechal předložit originály těchto dokumentů a vyslechl odpovědného pracovníka archivu. Kromě jiného argumentoval také tím, že před dvěma lety o vydání těchto výměrů žádal, ale nedostal je. Soudkyně uvedla, že soud nemá důvod o pravosti dokumentů pochybovat a žádost Čapka zamítla.

Čapek podal u děčínského okresního soudu zhruba 25 majetkových žalob. Požaduje v nich například přibližně polovinu území Národního parku České Švýcarsko, majetek v několika obcích, ale i nemovitosti některých firem a jednotlivců. Žádný spor na Děčínsku zatím nebyl ukončen.

U různých soudů podal Čapek 157 žalob na majetek v hodnotě přibližně 40 miliard korun. Kinského rodiče o něj přišli po druhé světové válce na základě Benešových dekretů kvůli údajné kolaboraci s nacisty. Čapek ale tvrdí, že nemovitosti byly zabaveny neoprávněně, protože je nevlastnil Kinského otec, ale jeho tehdy nezletilý syn František Oldřich.

Sněmovnu zřejmě čeká velký boj o výslednou podobu novely zákona o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí, která mimo jiné od 1. července 2004 snižuje sazbu daně z převodu nemovitostí z dnešních pěti na tři procenta. Poslanci ji ve středu poslali do třetího čtení. Předseda sněmovního hospodářského výboru Josef Hojdar (ČSSD) ale navrhl výši daňové sazby zachovat. Rozpočet by podle něj jinak ročně přišel o tři až čtyři miliardy korun.

O konečné podobě zákona by sněmovna měla hlasovat koncem týdne, případně v úterý 30. září. Novela zachovává úplné osvobození nejbližších příbuzných od daně dědické. Pro příbuzné v nepřímé linii a ostatní poplatníky by se daň proti dnešku měla zdvojnásobit a dostat se tak na úroveň darovací daně. Do nepřímé příbuzenské linie patří například sourozenci, synovci, neteře, manželé dětí apod..

Kvůli zákonu o dani z nemovitosti se již 10. září rozdělili poslanci sněmovního rozpočtového výboru, když k předloze nedokázali přijmout stanovisko. Spor se v koalici vedl především o tu část novely, která osvobozuje od daně z převodu nemovitostí prodej nebo přechod vlastnictví k bytovému domu nebo rodinnému domu a k novému bytu, který vznikl nástavbou. Osvobození ale ve středu po koaličních dohodách navrhl lidovec Miroslav Kalousek zrušit. Stejně tak navrhl z návrhu zákona vypustit osvobození od darovací daně a daně z převodu nemovitostí, od převodů majetku právnických osob při zániku bez likvidace s výjimkou obchodních společností a družstev. Novela také mění termín pro zaplacení daně tak, že bude splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání.

Unikátní výstava v Paláci šlechtičen v brněnské Kobližné ulici od čtvrtka představí historii východního křesťanství. Jde o nejdražší výstavní projekt Moravského zemského muzea za 1,2 milionu korun, navíc v rozsahu, v jakém dosud nebyl v Česku prezentován. Dvanáctičlenný organizační tým expozici připravoval více než rok. Oslovil zastupitelské orgány 17 zemí, z nichž deset odpovědělo, řekl ve středu novinářům ředitel zemského muzea Petr Šuleř.

Kulturu Velké Moravy představí exponáty z 6. až 9. století. Návštěvníci například poprvé za hranicemi Řecka zhlédnou vzácné ikony ze Soluně. Spoluautor výstavy Václav Štěpánek získal i cenný srbský evangeliář ze 13. století. Expozice ve dvou podlažích na ploše téměř 1000 čtverečních metrů obsahuje i tři Vladimirské ikony Matky Boží, velmi ceněné ruskými věřícími. Nechybějí ani kopie ikon Andreje Rubleva. O pozornost se uchází také unikátní kolekce velkomoravských šperků a bible v amharštině, kterou daroval etiopský císař Haile Selassie Karlově univerzitě. Na závěr mohou návštěvníci vstoupit do kopie interiéru východoslovenského dřevěného kostela.

Východní křesťanství je již čtvrtou výstavou z cyklu Velká světová náboženství. Záštitu nad ní převzal metropolita pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku Nikolaj. "Výstava se koná u příležitosti jednoho z mezníků evropských dějin, 550. výročí dobytí Konstantinopole Turky," řekl Šuleř. Na rozdíl od předchozích expozic Islám a jeho svět, Indie, bohové a lidé a Čína, země tří učení jde o akci mezinárodní. Představí se muzea v Athénách, Soluni, Bělehradě, Varšavě a Bratislavě, ale i Národní galerie v Praze, Univerzita Karlova, Slovanský ústav Akademie věd a řada dalších galerií. Grafického řešení se ujala Radka Jarešová, architektonického Dagmar Kabeláčová.

Do konce roku by měla v každém kraji vzniknout vojenská jednotka složená z dobrovolných aktivních záloh. Od roku 1999 podepsalo smlouvu o vstupu do záloh v celé republice 282 lidí a dalších 230 zatím projevilo zájem. Každá ze 14 budovaných krajských rot by přitom měla mít nejméně 100 lidí, řekl ve středu v Plzni novinářům Jaroslav Pospíšil z krajského vojenského velitelství, které jednotku sestavuje.

Aktivní zálohy jsou otevřené všem lidem, kteří absolvovali základní nebo náhradní vojenskou službu. Na rozdíl od vojáků v záloze, kteří mohou být povoláni do služby k obraně republiky ve stavu ohrožení a války, dobrovolné aktivní zálohy jsou určeny k plnění mírových úkolů. Mohou být nasazeny zejména při živelních pohromách a jako podpora policie, uvedl Pospíšil. Armáda usiluje o to, aby s postupem reformy ozbrojených sil vytvořila teritoriální jednotky dobrovolných záloh. Dobrovolníci by měli být připraveni zejména k nasazení v rámci svého kraje, projekt ale počítá i s využitím a vycvičením specialistů, kteří by mohli být zařazeni i k jednotkám mimo svůj region.

Příslušníci dobrovolných záloh mohou uzavřít dohody na dva až pět let. Jejich povinností je účastnit se každoročně 18 dnů cvičení rozložených po celý rok. Za jejich službu jim náleží odměna 500 korun měsíčně, která je vyplácena najednou zpětně za uplynulý rok, a zvýšené služné za absolvované cvičení.

Příčinou dnešního odstavení prvního bloku Jaderné elektrárny Temelín byl falešný signál. Na něj zareagoval tzv. limitační systém, který v případě nutnosti omezí nebo sníží výkon reaktoru. Vyplývá to ze závěrů komise, která zjišťovala příčinu odstavení reaktoru. Hodnotila ho jako neobvyklou technologickou událost, která neměla vliv na jadernou bezpečnost. "Nebylo to tzv. rychlé odstavení reaktoru, při němž pád řídících tyčí za dvě až tři sekundy zastaví štěpnou reakci, ale zapůsobení limitačního systému," vysvětlil dnešní výpadek prvního bloku mluvčí elektrárny Milan Nebesář. Dodal, že komise rozhodla o výměně elektronických karet v části limitačního systému. Po ní a po nezbytných přípravách se blok vrátí do zkušebního provozu. Ve středu ráno by mohl znovu začít dodávat elektřinu do sítě. Nebesář připomněl, že oba temelínské bloky jsou ještě stále ve zkušebním provozu, kdy je poruchovost plánována na úrovni osmi procent. Na obou blocích jihočeské elektrárny je přitom nyní na poloviční úrovni. U řadu let provozovaných elektráren, jakou jsou Dukovany, se podle mluvčího poruchovost snižuje na dvě procenta. Odpůrci Temelína upozornili na to, že elektrárna výpadek oznámila pozdě. "Věděli jsme, že událost neohrožuje bezpečnost a chtěli jsme informovat i o její příčině. Zprávy o tom, že se něco stalo bez uvedení důvodu a rozsahu, mohou vyvolat paniku a uvést obyvatelstvo v omyl," reagoval na vyjádření protitemelínských sdružení Nebesář.

O vyslovení nedůvěry koaliční vládě bude Poslanecká sněmovna hlasovat v pátek 26. září v 09:00. Rozpravu o této věci ale zahájí už ve čtvrtek ve 14:00. Hlasování o nedůvěře vládě dnes prosadila ODS, podle níž kabinet premiéra Vladimíra Špidly (ČSSD) škodí zemi. Pro vyslovení nedůvěry vládě je ve dvousetčlenné sněmovně třeba nejméně 101 hlasů. Přesně tolik jich má vládní koalice. Opozice jich má jen 99 a v tomto týdnu dokonce pouze 98, protože jí chybí hospitalizovaný komunista Josef Mandík. Opozice by proto musela přetáhnout tři vládní poslance, aby vládu svrhla. Zatím nikdo z vládních řad otevřeně neřekl, že se k opozici připojí. Všech 58 poslanců ODS předložilo návrh na vyslovení nedůvěry vládě na základě jednacího řádu. Když totiž podle něj návrh předloží nejméně 50 poslanců, svolá šéf dolní komory k této věci neprodleně její schůzi. Opoziční a vládní poslanci dnes formálně schválili termín, kdy sněmovna bude o vládě jednat a hlasovat - tedy ve čtvrtek a v pátek. Občanští demokraté načasovali parlamentní hlasování o vládě záměrně na tento týden, kdy sněmovna rozhodne o balíku 11 zákonů, jež mají být základem vládní reformy veřejných financí. Podle ODS dostane tato reforma Českou republiku do situace, kdy bude mít ve své historii největší roční zadlužení. Špidla je ale klidný a hlasování o nedůvěře se nebojí. Už v pondělí upozornil, že opozice nemá sílu na to, aby vládu svrhla. Opozice totiž potřebuje k vyslovení nedůvěry vládě získat i hlasy koaličních poslanců, a to se jí nepovede, ujistil v pondělí. Premiér přitom původně s osudem reformních zákonů spojoval budoucnost vlády. Tvrdil, že vláda odstoupí, když parlament reformu nepodpoří. Později ale začal svá varování zmírňovat a nedávno podle dostupných informací před členy ČSSD připustil, že vláda by nepodala rezignaci ani tehdy, kdyby některý z reformních zákonů neprošel.