Zprávy | Z archivu rubriky

Nejobdivovanější firmou v České republice se letos stejně jako v předchozích pěti letech stala Škoda Auto. Na druhém místě se umístil Plzeňský Prazdroj a třetí pozice patří energetickému gigantu ČEZ, který byl loni desátý. Výsledky soutěže 100 obdivovaných firem ČR ve čtvrtek zveřejnilo sdružení Czech Top 100.

Čtvrté místo obhájil Eurotel, o dvě místa si pohoršil loni třetí Budějovický Budvar. Do první desítky se dále dostaly společnosti Barum Continental, Komerční banka, Třinecké železárny, Česká pojišťovna a Skanska CZ, naopak opustily ji loni pátá Hella Autotechnik, šestá Karosa a sedmé ČSA.

Škoda Auto je fenomén úspěchu 90. let, úspěšně si buduje image, je v podvědomí lidí a i přes vysokou konkurenci se prosazuje v zahraničí, řekl ČTK analytik Tomáš Gatěk ze společnosti Atlantik FT. To je podle něj důvodem, proč stále zůstává nejvíce obdivovanou společností.

Tuzemské firmy hodnotilo asi 1500 manažerů, ekonomů a finančních analytiků, kteří mohli dávat body podnikům z 25 oborů. Mezi kritéria patřily základní ekonomické ukazatele, vztah k zaměstnancům, životnímu prostředí, místnímu regionu nebo charitě. Vlastní žebříček sestavila i laická veřejnost na severu iDnes. Na první místo dosadila také firmu Škoda Auto před společnostmi Hewlett-Packard a Český Mobil.

Mezi stovkou obdivovaných firem se podle předsedy sdružení Jana Struže rovnoměrně prosadily české i zahraniční firmy. Určit, zda je společnost více "česká" nebo "cizí" je však podle něj stále těžší. Zahraničními majiteli vlastněné firmy Škoda, Léčiva nebo Prazdroj například těží z ryze české značky. Úspěchy slaví také menší společnosti, které jsou populární ve svém kraji. Místní manažeři je znají a mohou je tak snáze hodnotit. Na Vysočině vítězí Rodinný pivovar Bernard, v Královéhradeckém kraji textilní závody Veba.

Pouze zkvalitněním tvorby jednotlivých zákonů může Česká republika bojovat proti nepřehlednému a přebujelému českému právnímu řádu. Soudí tak alespoň právníci, které oslovila ČTK. Právníci si myslí, že redukovat právní řád není příliš reálné. Nárůst počtu zákonů jde podle jejich názorů ruku v ruce s rozvojem moderního státu. Poslanec ČSSD a právník Zdeněk Koudelka soudí, že právní řád je bezpochyby složitější než byl dříve. "Domnívám se, že je to přímým důsledkem rozvoje moderního státu a například i vznikem nadnárodních právních systémů, jako je mezinárodní nebo evropské právo," řekl ČTK. S prezidentem Václavem Klausem souhlasí, ale myslí si, že tento rozvoj práva je nezvratným procesem. Důraz by mě být podle něj kladen spíše na to, aby v přijatým zákonech nebyly chyby.

Jan Bárta z Ústav státu a práva Akademie věd ČR ČTK řekl, že se s výtkami prezidenta Klause ztotožňuje. "Právních norem přibývá, to ale není jen u nás a nedá se proti tomu nic dělat," řekl. Za nárůstem nepřehlednosti podle jeho názoru stojí nízká kvalita zákonů, které se musejí častěji novelizovat. "Jediným řešením proto je zkvalitnění tvorby těch předpisů, a to je samozřejmě velký problém," řekl.

Odborník na ústavní právo Vojtěch Cepl souhlasí s tím, že český právní řád je nepřehledný, a Klaus má tudíž v této otázce pravdu. "Je všeobecně známo, že všechny právní řády světa jsou nepřehledné, jsou tak složité, že jsou nesrozumitelné," uvedl Cepl. Řešení nevidí v zastavení legislativního procesu a tvoření nových norem, ale v "pročištění" řádu od starých nesmyslných zákonů.

Český stát registruje 25 církví a náboženských společností. Čtyři z nich - Křesťanská společenství, Obec křesťanů, hinduisté a hnutí Hare Kršna - získaly registraci podle nového zákona v roce 2002. Ministerstvo kultury nyní přijalo návrh na registraci Ústředí muslimských obcí. Na vyjádření má úřad několik týdnů.

Muslimové v českých zemích dosud svou soukromou činnost podle religionisty Zdeňka Vojtíška vyvíjejí za pomoci nadací a občanských sdružení - subjektů, které mohou vstupovat do právních vztahů. Počet muslimů se odhaduje na více než 10.000, ale společného náboženského života se účastní zřejmě méně než 2000 lidí, většinou cizinců; českých vyznavačů islámu je pár stovek. Po registraci prvního stupně, k níž museli podle nového zákona shromáždit 300 podpisů a doložit další předepsané skutečnosti, by měli muslimové právní postavení náboženské společnosti. Předchozí zákon požadoval 10.000 podpisů.

Někdejší předseda Ústředí muslimských náboženských obcí a organizací Mohamed Ali Šilhavý, bývalý třebíčský gymnaziální učitel, před několika lety ČTK řekl, že požadovaný počet 10.000 členů mají. Nechtěli však podle něj na základě tehdy dosud platného "komunistického zákona" podávat seznam s adresami a rodnými čísly.

Muslimy stát uznával jen během druhé světové války, jinak o uznání neusilovali, nebo usilovali marně. Obec mohli sice vytvořit na českém území v roce 1912, kdy zákon uznal také islám za státní náboženství. Ustavující schůze "Moslimské náboženské obce pro Československo" se však sešla až v roce 1934.

Ústředí muslimských náboženských obcí vzniklo v roce 1991. V roce 1998 byla v Brně otevřena mešita a o rok později Islámské centrum v Praze, které provozuje osvětovou činnost, výuku arabštiny, čtení koránu, programy pro děti a další setkávání i pomoc v uprchlických táborech. Při pátečních bohoslužbách se schází i několik stovek účastníků. Na počátku roku 1996 usiloval o výstavbu mešity starosta Teplic. Zastupitelstvo záměr zamítlo z obavy ze šíření islámu, který označilo za militantní náboženství. Protestovaly i tradiční české církve. Stavbu chtěli financovat podnikatelé z Dubaje ve Spojených arabských emirátech, od plánu však nakonec ustoupili. Počátkem letošního roku se hovořilo o výstavbě mešity v Orlové na Karvinsku. Lidé, kteří byli proti, nejčastěji tvrdili, že se obávají hrozby terorismu a odlišné náboženské ideologie. Záměr vzbudil nedůvěru i mezi zástupci islámské komunity v Česku - Sáňka nepovažoval Orlovou za vhodné místo. Když pak vyšlo najevo, že Islámský svaz se sídlem v Saúdské Arábii, který ji měl financovat, neexistuje, z projektu sešlo.

Kontroverzní novelu zákona o ochraně přírody a krajiny, která má v Česku umožnit vznik chráněných území evropského typu Natura, příští týden proberou senátní výbory. Předpis by měl podle požadavků EU začít platit od 1. května, v Poslanecké sněmovně ho vláda prosadila s velkými potížemi. Zejména opoziční ODS trvá na tom, že zákon omezuje vlastnická práva. I členové horní komory se budou ptát, jak vyhlášení nových chráněných území dopadne na vlastníky půdy.

Vyšetřování krádeže vzácných českých šperků, které byly v loni koncem listopadu ukradeny z Muzea diamantů v belgických Antverpách, stále pokračuje. ČTK to sdělila mluvčí antverpské prokuratury. Zprávu o tom, že belgická policie případ uzavřela a že stopa zlodějů končí ve Španělsku, přineslo čtvrteční Právo. "Vyšetřování je stále v běhu, nikdo nebyl zatčen a šperky nebyly nalezeny," uvedla mluvčí. Dodala, že nemá žádné informace ani o "španělské stopě". O tom, že by bylo vyšetřování u konce, nevěděla ani ředitelka Muzea diamantů Sabine Denissenová. "Nejste jediní, kdo dnes kvůli tomu volal. Nemám ale žádné novinky a netuším, kdo mohl tuto zprávu rozšířit," divila se ředitelka.

Šperky pocházející z Uměleckoprůmyslového muzea v Praze byly vystaveny na expozici Diamantové šperky z období art-déco 1920- 1939. Z výstavy je však ukradl dosud neznámý pachatel. Šperky byly pojištěny na milion eur (asi 33 milionů korun). Šlo o náramek, náušnice a brože.

Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze připravilo výstavu, která představuje dílo slavného českého fotografa Františka Drtikola z let 1918 až 1935. Instituce, která spravuje umělcovu pozůstalost a má ve své sbírce tisíce jeho fotografií, tak navazuje na výstavu pořádanou před čtyřmi lety. Tehdy představovala dílo z let 1901 až 1914. Drtikolovo jméno je s muzeem spojeno od roku 1914, kdy na výstavě prezentovalo velký soubor jeho fotografií. O šest let později se konala první samostatná Drtikolova výstava v muzeu; instituce tehdy získala další jeho snímky. To bylo podnětem pro založení muzejní sbírky české fotografie, která dnes čítá na 60.000 exponátů. V roce 1998 se konala v Galerii Rudolfinum výstava Drtikolových kreseb, o rok později připravilo Uměleckoprůmyslové muzeum výstavu raných umělcových fotografií, která měla premiéru ve Švýcarsku a za rok se konala v Praze. I současná výstava měla premiéru v zahraničí - loni v listopadu ji viděli návštěvníci Domu fotografie v Moskvě, kde měla velký úspěch.

Bývalý šéf televize Nova Vladimír Železný bude kandidovat ve volbách do Evropského parlamentu za politické hnutí Nezávislí. Jako kandidát tohoto uskupení byl zvolen už před půldruhým rokem do Senátu. To, že kandidaturu na europoslance zřejmě přijme, prohlásil Železný už koncem ledna. Tehdy uvedl, že si vybírá ze tří nabídek a že by si svou poslaneckou kancelář otevřel ve Znojmě, kde byl zvolen do Senátu. Železný v Senátu působí ve výboru pro evropskou integraci, věnuje se otázkám zemědělství. Kvůli obviněním z daňových deliktů a poškozování věřitele ho horní komora zbavila imunity. V poslední době se znovu snaží ovládnout nejsledovanější komerční televizi.

Senátní výbory doporučily horní komoře parlamentu přijmout beze změn novelu zákona o matrikách, která Češkám žijícím v zahraničí a cizinkám v Česku umožní používat příjmení v mužském tvaru. Bude-li zákon přijat, budou moci požádat matriku o zápis svého jména v nepřechýlené podobě. Podání žádosti bude bezplatné. Příjmení s koncovkou -ová působí často Češkám žijícím v cizině problémy při jednání s úřady. Chce-li česká občanka užívat mužský tvar příjmení nyní, musí se přihlásit k některé z národnostních menšin. Ženy se tím ovšem vlastně vzdávají české národnosti.

O možnostech rozvoje obchodní spolupráce mezi Makedonií a Českou republikou jednali ve středu ve Skopje předsedové vlád obou zemí. Vzájemný obchod částečně omezila nestabilita v regionu po rozpadu někdejší svazové Jugoslávie a podle českého premiéra Vladimíra Špidly mají vztahy v ekonomické oblasti dosud značné rezervy. Premiér, kterého na oficiální návštěvě provázejí někteří ekonomičtí ministři a podnikatelé, připomněl, že některé české firmy již v Makedonii působí a další jsou připraveny přispět k realizaci projektů například v oblasti energetiky, infrastruktury nebo ekologie. Podle ministra průmyslu Stevce Jekimovského může Makedonie s ČR jednat o investicích zejména v potravinářství. Velký potenciál je také v zemědělství a možnosti skýtají české zkušenosti v energetickém sektoru.

Do druhého kola privatizace sedmi bulharských distributorů elektřiny postoupilo všech pět zájemců, včetně české energetické společnosti ČEZ. Mezi další zájemce o 67procentní podíl v bulharských distribučních firmách patří italský Enel, německý E.ON, řecký Public Power a rakouská společnost EVN. Ve druhém kole bude rozhodujícím faktorem nabídnutá cena. Bulharská vláda se snaží liberalizovat trh s elektřinou a zvýšit jeho výkonnost. Sedm distributorů elektřiny nabídla k prodeji loni v říjnu. Seskupila je pro účel prodeje do tří svazků, podle podmínek soutěže může přitom zájemce o privatizaci získat pouze jeden z nich. V každém svazku jsou firmy, které ročně zajišťují prodej pěti až osmi miliard kilowatthodin elektrické energie.