Zprávy | Z archivu rubriky


Ministři zahraničních věcí 25 zemí EU, stávajících a příštích členů, projednali v pondělí protiteroristické "menu" summitu EU, který se sejde v Bruselu koncem týdne. Madridské atentáty výrazně ovlivnily jeho program - předsedající Irsko nyní trvá na tom, aby se potírání terorismu stalo ústředním tématem. Po páteční schůzi ministrů vnitra také šéfové diplomacií souhlasili se jmenováním evropského koordinátora boje proti terorismu. Summit by se měl dohodnout také na znění "klauzule solidarity" pro případ teroristických útoků, která by byla vepsána do návrhu ústavy EU. Dalším prvkem je vytvoření operačního střediska pro výměnu zpravodajských informací.

Česká republika se všemi těmito plány souhlasí. "Vítáme spolupráci zpravodajských služeb," řekl ČTK ministr zahraničí Cyril Svoboda. V projevu na schůzi požadoval plné zapojení vstupujících států do těchto aktivit. "Zpravodajské informace zajišťují 80 procent našeho bezpečí. K čemu nám je čelit útoku, když už někdo dá nálož pod vlak - my musíme předem vědět, že se něco takového chystá." Uvedl, že bedlivě sleduje situaci kolem českého velvyslanectví v Polsku poté, co byl zadržen podezřelý Pákistánec s mapkou, na níž byl úřad ČR zakreslen.

Svým kolegům Svoboda vyložil, že vražedný teroristický útok v Madridu byl načasován na období před volbami a svědčí o tom, že teroristé se budou snažit ovlivňovat volební výsledky v Evropě. Volal po maximální jednotě v boji proti terorismu. "Musíme ukázat, že Evropa je jednotná a pevná ve spojenectví s NATO a se Spojenými státy, že nedovolí, aby nás teroristé rozdělili." Za možný podnět k rozkolu označil i úmysl vítězů španělských voleb stáhnout jednotky z Iráku. "Utéci z boje znamená udělat radost teroristům, a to my nechceme. Znamená to i nebezpečí nového štěpení v Evropě. To by bylo špatné," uvedl. Vyjádřil naději, že nová španělská vláda toto vše "ještě pečlivě zváží".

Česká republika asi letos nevyužije velkou část z peněz, které jí Evropská unie nabízí. Může se tak stát čistým plátcem a do unijního rozpočtu odvede více peněz, než sama získá, odhadují někteří odborníci oslovení ČTK. Nejhorší bude situace u strukturálních fondů, kde má ČR velké zpoždění a první peníze mohou přijít nejdříve na konci roku. Větší příliv peněz tak prý lze očekávat až v příštím roce.

Česká ministerstva zatím nezveřejnila potřebnou metodiku a firmy nebo obce tak stále nevědí, jak se k evropským penězům dostat. EU přitom umožnila podávat projekty již od počátku roku. První výzvy k podávání projektů by podle ministerstva pro místní rozvoj mohly přijít těsně před vstupem do EU.

Podle ekonoma České spořitelny Petra Zahradníka má ČR stále šanci udržet si pozici čistého příjemce, a to díky zemědělským dotacím a prostředkům z fondu soudržnosti, který financuje velké projekty v dopravě a životním prostředí. V něm by měla ČR slavit větší úspěchy, protože již má připravené projekty z obdobného předvstupního fondu ISPA. "Ukazuje se, že udržet si pozici čistého příjemce není určitě nic jednoduchého," poznamenal. Zejména v operačním programu Průmysl a podnikání prý bude letos velmi těžké vůbec nějaké peníze získat. Větší šance na prostředky z unie tak budou mít letos spíše obce než firmy.

V letošním roce ČR odevzdá do unijního rozpočtu asi 19,3 miliardy korun a získat může teoreticky až 24,8 miliardy korun. Přes devět miliard dostane od EU jako kompenzaci a může je použít na cokoli, uvádí ministerstvo financí. Zbylých 15 miliard však bude záviset právě na uskutečněných projektech. Z evropských prostředků může ČR získat do roku 2006 asi 104 miliard korun. Skutečná výše obdržených prostředků však bude záviset na tom, kolik kvalitních projektů obce, kraje a firmy předloží. Do Bruselu naopak stát odvede přibližně 80 miliard Kč.

V oficiálních seznamech agentů komunistické Státní bezpečnosti ministerstva vnitra stále chybí zhruba 25.000 jmen. V rozhovoru pro ČTK to řekl Stanislav Penc z Dokumentačního střediska pro lidská práva. "Je skandální, že po více než roce od vydání oficiálních seznamů spolupracovníků bývalé StB není ministerstvo vnitra schopno doplnit tisíce chybějících jmen," uvedl. Pracovnice tiskového odboru ministerstva vnitra ČTK řekla, že její úřad se k Pencově tvrzení vyjádří v úterý. Oficiální seznam vnitra čítá zhruba 75 000 jmen.

Penc jména lidí, která podle něj v seznamech vnitra chybí, v těchto dnech zveřejnil na svých internetových stránkách. Zájemci je naleznou na adrese odboj.jicinsko.cz. Uvedl, že svůj seznam sestavil tak, že srovnal takzvané Cibulkovy seznamy s materiálem vnitra. "Rozhodli jsme se ta jména zveřejnit i přesto, že už je dávno před lety zveřejnil Cibulka, ale chtěli jsme touto aktivitou dokázat, že ministerstvo vnitra plní svoji úlohu velice špatně," uvedl. Pencovi se rovněž nelíbí, jak dlouho pracovníkům vnitra trvá, než zájemcům vyhledají vyžádané materiály StB. Podle zákona musí žádost vyřídit do tří měsíců.

Vnitro poprvé zveřejnilo oficiální seznamy evidovaných spolupracovníků bývalé StB loňského 20. března. Seznamy se objevily na internetových stránkách ministerstva na adrese www.mvcr.cz a zároveň vyšly tiskem v nákladu 3000 výtisků. Lidé si je v krátké době rozebrali, proto v létě vyšel jejich dotisk. Seznamy ministerstva vyšly zhruba 11 let po Cibulkových seznamech. Zákon o odtajnění svazků, který lidem umožňuje nahlédnout do většiny dokumentů někdejší komunistické StB, podepsal v polovině března 2002 tehdejší prezident Václav Havel. Do té doby mohli lidé nahlížet pouze do svazků, které StB vedla na ně osobně.

Polská policie v neděli zadržela dva Pákistánce a jednoho Ukrajince. V jejich bytě našla mapy, na kterých byla tužkou označena důležitá polská letiště a také další místa, mimo jiné i v blízkosti české ambasády. České velvyslanectví proto zpřísnilo bezpečnostní opatření a v pondělí už před ním hlídkovali policisté vyzbrojeni samopaly. Policie nyní zjišťuje, zda jsou zadržení cizinci napojeni na teroristy.

"Zadrženy byly celkem tři osoby. Dva Pákistánci a jeden Ukrajinec," potvrdil policejní mluvčí Pawel Chojecki informaci, kterou dnes přinesl deník Gazeta Wyborcza. "Dokud neověříme vše, můžeme v souvislosti s vyšetřováním hovořit o mnoha variantách," komentoval spekulace o tom, že si cizinci na mapách označili potenciální cíl teroristického útoku.

Jeden ze zadržených Pákistánců ale tvrdí, že na mapách si zaznamenal místa, na kterých se nacházejí úřady kompetentní k vyřízení trvalého pobytu. S odvoláním na vyšetřovatele o tom informovala tisková agentura Polského rozhlasu. Deník Gazeta Wyborcza napsal, že na plánu polské metropole byla označena kromě české ambasády a varšavského letiště i britská ambasáda, městská synagoga a policejní ředitelství.

"Česká ambasáda přijala v souvislosti se zvýšenou hrozbou teroristického útoku přísnější bezpečnostní opatření, která ale nemohu blíže komentovat," řekl ČTK mluvčí velvyslanectví Petr Kubera. Zpřísněná ostraha českého zastupitelského úřadu mimo jiné znamená, že se do objektu nedostane nikdo, kdo není předem ohlášen. Na chodu úřadu by se ale tato zvýšená bezpečnost neměla projevit. "Probíhá tady normální každodenní běžná práce," dodal Kubera.

V bytě u zadržených cizinců podle listu Gazeta Wyborcza našli policisté kromě map také leták italských aerolinek Air Italia s plánkem letadla, na jehož trupu byly dva křížky. Dva Pákistánci pobývají v Polsku od 26. listopadu jako uprchlíci. Policie zatím nezveřejnila jejich totožnost.

Obchodní výměna České republiky a Slovenska v loňském roce stoupla o 10,8 procenta na rekordních 183,9 miliardy korun. Český vývoz přitom převýšil slovenský dovoz o 34,5 miliardy korun, což byl nejlepší výsledek od roku 1993. Za přebytkem vzájemné obchodní výměny stál zejména vývoz strojírenských zařízení, uvedly ministerstvo průmyslu a obchodu a vládní agentura CzechTrade.

Slovenská republika je po Německu druhým největším obchodním partnerem Česka a její podíl na obchodním obratu činí 6,5 procenta. Tuzemský vývoz do SR meziročně stoupl o 12,9 procenta na 109,2 miliardy Kč. Nejvýznamnějším exportním zbožím byly osobní automobily Škoda a dále například autobusy Karosa. Slováci loni zvýšili export do Česka o 7,8 procenta na 74,7 miliardy korun. K nejvíce dováženým výrobkům ze Slovenska náležely ropné produkty, železo a ocel.

Vstup obou zemí do EU vytváří předpoklady dalšího růstu vzájemného obchodu. Češi by ale podle agentury CzechTrade neměli spát na vavřínech a měli by se připravit na růst konkurence na Slovensku, které se zaměřuje hlavně na automobilový průmysl. "Slovensko se nejen v tomto segmentu stává globálním trhem, kde z dlouhodobého pohledu nemůžeme spoléhat na geografickou a kulturní blízkost," upozornil generální ředitel CzechTrade Martin Tlapa. Podíl silničních vozidel na českém vývozu na Slovensko loni tvořil 15 procent. Škoda prodala na Slovensku 25.186 osobních a užitkových vozů a její tržní podíl činil 44 procent. Karosa loni prodala 120 kusů a byla největším dodavatelem autobusů na Slovensku. Češi dále exportovali ve větší míře kovové výrobky, elektrozařízení a elektrospotřebiče.

Celní unie mezi Českem a Slovenskem skončí po více než desetiletí vstupem do Evropské unie. Vlády obou zemí ale chtějí pokračovat i po 1. květnu 2004 v nadstandardní hospodářské spolupráci na úrovni ministerstev.