Zprávy | Z archivu rubriky


Více než 46 procent občanů odmítá vyslání českých vojáků na ochranu olympijských her v Aténách, pokud by tuto akci měla financovat Česká republika. Těsná většina dotázaných také podpořila stažení našich bezpečnostních složek z Iráku. Vyplývá to z průzkumu, který pro Lidové noviny připravila agentura SC&C.

Souhlas s tím, aby vláda vyslala na letní olympijské hry specialisty z chemické roty a tuto misi také financovala, vyjádřilo 38 procent z 640 respondentů. Zhruba 16 procent oslovených neví, informuje list. Možnost, že by se čeští chemici na ochraně olympiády před teroristy podíleli, ale jejich činnost by zaplatilo Řecko, výzkum dotazovaným nenabízel.

"Myslím si, že kdybychom se ptali na to, zda máme Aténám pomoci, souhlasilo by více lidí. Jakmile se začneme ptát, zda máme pomoc zaplatit, začne situace vypadat jinak," řekla deníku socioložka Jana Hamanová. "V takovém případě se totiž nasazení armády náhle týká každého z nás," vysvětlila. Vyslání vojáků do Atén a působení policistů v Iráku podle průzkumu podpořili voliči ODS, případně KDU-ČSL. Proti byli jednoznačně komunisté. Řekové o pomoc při zajištění bezpečnosti olympijských her požádali v minulých dnech NATO. Uvítali by letouny s výstražným systémem AWACS, ale také speciální jednotkou zaměřenou na odhalování jaderných, chemických a biologických zbraní, kde mají klíčové postavení čeští experti.

Finanční skupina PPF opravdu uvažuje o koupi fotbalové Sparty. Zájem o nejúspěšnější český klub v pondělí nezávisle na sobě ČTK potvrdili prezident Sparty Vlastimil Košťál i tiskový mluvčí PPF Ivan Lackovič.

Největší česká finanční skupina, spravující majetek za zhruba 170 miliard korun, není ve fotbale žádným nováčkem. V letech 1993 až 1997 totiž vlastnila Slavii a v té době sklízeli červenobílí největší úspěchy v poválečné historii. V roce 1996 vyhráli ligu a postoupili do semifinále Poháru UEFA. O rok později však svůj podíl prodala britské investiční společnosti ENIC v přepočtu za 120 milionů korun s tím, že chce zmenšit své strategické portfolio. Fotbalovou scénu však tak docela neopustila. Jeden ze spoluzakladatelů PPF a současný předseda dozorčí rady Štěpán Popovič je zároveň prezidentem FK Teplice. Od loňského prosince má PPF také většinu v televizi Nova, která má vysílací práva na fotbalovou ligu. Vedle toho vlastní například Českou pojišťovnu, Home Credit, nebo eBanku, je aktivní i na Slovensku a v Rusku a připravuje další zahraniční expanzi. Mluvčí PPF Ivan Lackovič řekl ČTK, že skupina PPF vstup do Sparty v současné době analyzuje jako investiční příležitost a nechce ho jakkoli komentovat. "Vše je zatím pouze v počáteční fázi úvah, ale o této možnosti přemýšlíme," připustil Lackovič.

Prezident Sparty Vlastimil Košťál byl sdílnější. ČTK řekl, že s PPF již jednal, a prodej klubu, jehož vlastníkem je německý podnikatel Axel Diekmann, nevyloučil. "V tržním prostředí je všechno na prodej. Každý obchod je závislý na nabídce a poptávce," řekl Košťál. Na adresu zájemce o Spartu nešetřil chválou. "V České republice není lepší firma a kdyby se Sparta vrátila do českých rukou, tak by to byl jistě sympatický rys," řekl ČTK. V odpoledne vydaném prohlášení klubu pak šel ještě dál: "PPF je společnost, která může dát fotbalovému klubu v budoucnu nové možnosti rozvoje v evropském měřítku."

Košťál potvrdil informace o zájmu PPF, jež přinesl pondělní Týden. Ohradil se však proti některým nepřesnostem. "Vydavatelství Vltava-Labe-Press nemá finanční problémy, naopak je stabilizovaným subjektem. Navíc není majitelem Sparty, tím je pan Diekmann jako soukromá osoba," odmítl Košťál spekulace Týdne, že by prodej Sparty měl pokrýt finanční ztráty vydavatelství ovládajícího většinu regionálního tisku.

Sparta je nejbohatším českým klubem s rozpočtem kolem 300 milionů korun ročně. Přesto se neobejde bez každoročního prodeje špičkových hráčů do zahraničí. Podle Týdne loni utržila 526 milionů korun, ale její hospodaření skončilo ztrátou 24 milionů korun.

Vstup PPF do letenského klubu by mohl mít podle odborníků výrazný dopad na celý český fotbal. "Je to součást velkého projektu, jehož cílem je zásadně změnit poměry v českém fotbale a konečně z něj udělat hodnotný produkt," řekl ČTK jeden z předních fotbalových funkcionářů, který si nepřál být jmenován. Vlivná skupina podnikatelů už delší dobu usiluje o to, aby liga fungovala nezávisle na fotbalovém svazu.

Ministři zahraničních věcí 25 zemí EU, stávajících a příštích členů, projednali v pondělí protiteroristické "menu" summitu EU, který se sejde v Bruselu koncem týdne. Madridské atentáty výrazně ovlivnily jeho program - předsedající Irsko nyní trvá na tom, aby se potírání terorismu stalo ústředním tématem. Po páteční schůzi ministrů vnitra také šéfové diplomacií souhlasili se jmenováním evropského koordinátora boje proti terorismu. Summit by se měl dohodnout také na znění "klauzule solidarity" pro případ teroristických útoků, která by byla vepsána do návrhu ústavy EU. Dalším prvkem je vytvoření operačního střediska pro výměnu zpravodajských informací.

Česká republika se všemi těmito plány souhlasí. "Vítáme spolupráci zpravodajských služeb," řekl ČTK ministr zahraničí Cyril Svoboda. V projevu na schůzi požadoval plné zapojení vstupujících států do těchto aktivit. "Zpravodajské informace zajišťují 80 procent našeho bezpečí. K čemu nám je čelit útoku, když už někdo dá nálož pod vlak - my musíme předem vědět, že se něco takového chystá." Uvedl, že bedlivě sleduje situaci kolem českého velvyslanectví v Polsku poté, co byl zadržen podezřelý Pákistánec s mapkou, na níž byl úřad ČR zakreslen.

Svým kolegům Svoboda vyložil, že vražedný teroristický útok v Madridu byl načasován na období před volbami a svědčí o tom, že teroristé se budou snažit ovlivňovat volební výsledky v Evropě. Volal po maximální jednotě v boji proti terorismu. "Musíme ukázat, že Evropa je jednotná a pevná ve spojenectví s NATO a se Spojenými státy, že nedovolí, aby nás teroristé rozdělili." Za možný podnět k rozkolu označil i úmysl vítězů španělských voleb stáhnout jednotky z Iráku. "Utéci z boje znamená udělat radost teroristům, a to my nechceme. Znamená to i nebezpečí nového štěpení v Evropě. To by bylo špatné," uvedl. Vyjádřil naději, že nová španělská vláda toto vše "ještě pečlivě zváží".

Na otevření ústřice je prý nejlepší použít hrubou sílu. Alespoň to tvrdí mistr kuchař Václav Frič, který v neděli zvítězil v tradiční soutěži v otevírání ústřic. Dvě desítky ústřic otevřel za dvě minuty 59 vteřin. Stejného času dosáhl i obhájce titulu z loňského roku Jean-Paul Manzac. "Po hodnocení úpravy a s přihlédnutím na estetickou stránku věci se čas upravil a vítěz dosáhl dvě minuty 48 vteřin a vyhrál," řekla ČTK koordinátorka akce Magdaléna Holtnová.

Do netradičního klání, které je součástí pražských oslav svátku irského patrona - svatého Patrika, se přihlásilo devět specialistů z nejlepších pražských hotelů a restaurací. Po vítězi z hotelu Alcronu skončil druhý Francouz Manzac z pražského hotelu Marriot a třetí Tomáš Řehák z hotelu Hilton.

Všichni kuchaři otevírají ústřice téměř každý den. "Ono je to podle toho, jak je potřeba. Někdy každý den, někdy je pauza třeba půl roku," řekl ČTK třicetiletý Frič, který v pětihvězdičkovém Alcronu vaří už šest let. Tamní rybí restaurace patří mezi nejlepší v Praze. K otevření ústřice prý není potřeba žádný speciální trik ani nožík. Stačí ostrá kudlička a člověk musí vědět, kam bodnout. "Pak už stačí jen zabrat. Hrubá síla vyhraje," uvedl čerstvý šampion. Vítěz bude na podzim reprezentovat Česko na šampionátu v otevírání ústřic v Irsku. Frič se ČTK přiznal, že už se nemůže dočkat.

Případ bývalého agenta komunistické Státní bezpečnosti Pavla Minaříka se znovu otevírá. Nejvyšší soud v Brně totiž vyhověl žádosti nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové a Minaříkovu kauzu vrátil k došetření. Uvedla to Česká televize. Pavel Minařík čelí obvinění, že v polovině 70. let připravoval atentát v sídle Rádia Svobodná Evropa v Mnichově.

Podle deníku Právo soud vyhověl dovolání Benešové ve čtvrtek v neveřejném jednání. Zároveň zrušil loňské verdikty brněnských soudů, které Minaříkovo stíhání pro trestný čin obecného ohrožení zastavily.

Za chystaný atentát byl Minařík již odsouzen v roce 1993 ke čtyřem rokům vězení. Případ se však vzápětí vrátil k došetření. Brněnský krajský soud stíhání loni v létě zastavil kvůli tomu, že se nepodařilo prokázat úmysl někomu ublížit a prokázána nebyla ani výše škody, kterou měl výbuch způsobit.

Minařík působil jako agent v americké rozhlasové stanici Svobodná Evropa od roku 1969 do roku 1976. V té době zaslal podle Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu svým nadřízeným v pražské centrále nejméně tři návrhy na provedení pumového atentátu v prostorách rádia. Ve Svobodné Evropě v Mnichově skutečně nastražená výbušnina explodovala, bylo to však až v roce 1981. V té době Minařík studoval na univerzitě v Kyjevě.

Minařík se má před soudem zodpovídat i v jiné kauze. Čelí totiž podezření, že se při obchodování s Ukrajinou dopustil pojistného podvodu. V žalobě se podle informací z tisku uvádí, že Minařík před osmi lety naplánoval havárii a požár automobilu, který vezl pro jeho obchodní partnery na Ukrajinu skleněná optická vlákna. Zboží bylo zřejmě mnohonásobně nadhodnoceno a pojištěno na 41 milionů korun.