Zprávy | Z archivu rubriky


Záslužný kříž prvního stupně předala dnes náměstkyně ministra obrany Jaroslava Přibylová Josefu Součkovi, veteránovi Druhé světové války a nestorovi českého protichemického vojska. Souček, který od 50. let žije v Brazílii, v sobotu oslavil své 86. narozeniny. "Je to voják tělem i duší, voják, který působil v chemickém vojsku v době, kdy já ještě ani nebyl na světě," řekl novinářům Dušan Lupuljev, současný šéf českého chemického vojska a známý velitel česko-slovenské protichemické jednotky v Kuvajtu za poslední války v Perském zálivu. Souček, který se nyní zotavuje z těžkých zdravotních potíží, vstoupil do armády v roce 1937. V dva roky později odešel do Francie, kde vstoupil do formujících se československých jednotek. Ve funkci velitele čety se zúčastnil ústupových bojů na Marně, Seině a Loiře, za což byl po válce vyznamenán československým válečným křížem za statečnost před nepřítelem. Po přepravě do Anglie v roce 1940 byl zařazen na funkci plynového důstojníka 1. pěšího praporu 1. československé samostatné obrněné brigády. Byl nejmladším důstojníkem v chemickém kurzu pro důstojníky Generálního štábu v Portonu. Vedl výcvik mužstva i důstojníků v protichemické ochraně u celé československé brigády. Svou bojovou dráhu ukončil v květnu 1945 u Dunkerque ve funkci plynového důstojníka, tedy na úrovni dnešního náčelníka chemické služby, obrněné brigády. Po válce působil Josef Souček na Ministerstvu obrany jako styčný důstojník pro západní spojence. V roce 1947 byl přijat ke studiu na Vysoké válečné škole v Praze a současně byl na této škole o rok později jmenován profesorem chemické války v generálském kurzu. V roce 1948 před hrozícím zatčení uprchl z Československa a usadil se v Anglii, kde pracoval jako technik v gumárenském závodě. Od roku 1953 vedl jeho brazilskou pobočku, kterou po smrti jejího majitele odkoupil. V brazilském Sao Paulu tak žije již více než 50 let. Českou republiku navštěvuje pravidelně od roku 1990. V současné době je zde na skoro dvouměsíční návštěvě, při které se již zúčastnil setkání s představiteli resortu a příslušníky československých tankových brigád.

Ministr obrany Miroslav Kostelka společně s americkým velvyslancem v České republice Craigem Stapletonem navštívil českou polní nemocnici v jihoirácké metropoli Basře. Kostelka i Stapleton v krátkém projevu k nastoupené jednotce poděkovali vojákům za jejich dosavadní práci.

"Vám, co končíte, bych chtěl poděkovat především za námahu při výstavbě nemocnice. Vám, kteří zde začínáte, chci popřát štěstí a hlavně to, abyste se všichni vrátili zdraví," řekl v improvizovaném projevu Kostelka. Vojáci se nyní v nemocnici střídají, armádním speciálem přiletělo dalších pět desítek čerstvých příslušníků personálu nemocnice. Ta má od poslanců mandát působit v Basře do konce roku, stále ovšem není ze hry varianta prodloužení mandátu nemocnice o dva měsíce do konce února, řekl v Basře ČTK Vladimír Palán z ministerstva obrany. Výměna příslušníků jednotky bude ukončena 6. října.

Domů do Basry se s Kostelkou letecky vrátilo i jedno z dětí, které se v minulých dnech podrobilo léčbě v pražské nemocnici v Motole. Celkem zatím do České republiky lékaři poslali devět dětí, další čtyři by měly ještě odcestovat v příštích dnech. Kostelka se Stapletonem dostali přiděleny pokoje v jediné zděné budově české základny v Basře a jsou tak první návštěvou na této úrovni, která v areálu polní nemocnice přespí. Původně vojáci uvažovali o jejich ubytování v hotelu v centru města, z bezpečnostních důvodů ale od této varianty nakonec upustili. Z bezpečnostních důvodů byla také do poslední chvíle utajovaná návštěva amerického velvyslance v ČR. Stapleton, který se s českými vojenskými lékaři už oficiálně rozloučil na nástupu v Hradci Králové před zahájením rotace, ve své funkci v Praze končí zřejmě ke konci letošního roku. Podle některých informací by se měl stát emisarem administrativy prezidenta George Bushe v Iráku.

Český ministr obrany se před přejezdem z mezinárodního letiště v Basře na českou základnu zastavil na krátkém jednání s vedením britské divize. Britové několikrát vyjádřili přání, aby v oblasti působili čeští vojáci i po odjezdu polní nemocnice. Zájem mají především o vojenské policisty, případně o jednotku speciálních sil.

Ve středu čeká vládu projednání balíčku návrhů novel zákonů, které do českého práva zavádějí takzvaný evropský zatykač. ČTK to potvrdila mluvčí ministerstva spravedlnosti Iva Chaloupková. O evropském zatýkacím rozkazu se už před časem diskutovalo v médiích; zavádí totiž i kontroverzní povinnost vydávat vlastní občany za stanovených podmínek ke stíhání do zahraničí. Ministerstvo spravedlnosti ale upozorňuje, že přijetí jednotného zatykače EU usnadní i Čechům vymáhání jejich práv na cizincích. I Česko bude moci požádat o předání cizího občana, který v tuzemsku spáchal trestný čin, a ten bude souzen před českým soudem. Balíček návrhů, který projedná vláda, prolamuje ústavní pravidlo listiny práv a svobod, podle kterého nelze občana nutit k opuštění území svého státu. Podmínky užití evropského zatýkacího rozkazu podrobně upravuje návrh novely trestního řádu.

Evropský zatykač se bude vztahovat na trestné činy, kde lze uložit trest s horní hranicí sazby nejméně rok. U 32 vyjmenovaných nejvážnějších činů, kde navíc horní hranice sazby musí činit aspoň tři roky, odpadne zjišťování, zda je čin trestný v obou státech - postačí jeho trestnost v žádající zemi. U ostatních činů musí být princip dvojí trestnosti splněn. Pokud jde o předání k výkonu trestu, trest vězení musí být aspoň čtyřměsíční. Předání stíhaného se odmítá například tehdy, jde-li o nezletilou osobu, je-li už osoba stíhána na území požádaného státu, nebo vztahuje-li se na spáchaný čin amnestie. Evropský zatýkací rozkaz má zrychlit a zjednodušit vydávání pachatelů mezi státy EU. Česko úpravu přejmout musí, neboť evropský zatykač je součástí evropského práva a na území EU začne platit od ledna 2004. Praha si ale vyhradila, že při odsouzení jeho předaného občana v jiném státě EU bude takový člověk předán k odpykání trestu zpět do vlasti, bude-li chtít.

Ministerstvo chce umožnit i předávání Čechů Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC), případně tribunálům zřizovaným na základě Charty OSN, jako je trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii ICTY, a možnost vydávat své občany na základě mezinárodní smlouvy ratifikované parlamentem.

Dopravní kolaps provázel národní svatováclavskou pouť ve Staré Boleslavi. Kvůli venkovní bohoslužbě kardinála Miroslava Vlka, na kterou přišly tisíce lidí, bylo uzavřeno celé Mariánského náměstí. Na rozdíl od nespokojených řidičů si ale věřící i návštěvníci města pouť pochvalovali.

"Je moc pěkné, že se město rozhodlo k odklonu od tradiční světské poutě k pouti více duchovní. Naštěstí přálo i počasí," řekl ČTK jeden z návštěvníků Antonín Líha. V bazilice sv. Václava byly vystaveny i světcovy ostatky, které sem byly na jeden den převezeny z Pražského hradu. Duchovní ráz akce doplnily i dvě menší bohoslužby. Svatému Václavovi věnovali pořadatelé mši, která začala již v časných ranních hodinách v bazilice sv. Václava. Na ni ve 14:00 navázala bohoslužba v bazilice Nanebevzetí Panny Marie. Oba kostely byly pak otevřeny k prohlídkám za doprovodu průvodců.

Na programu největší české pouti k uctění národního patrona, svatého Václava, byly i koncerty populárních skupin. Představily se například kapely Vitamín, České srdce, Duo Durango či Evergreen Quartet. Večer se zájemci mohou těšit na ohňostroj. Program národní pouti skončí v neděli v 16:00 slavnostním koncertem v bazilice Nanebevzetí Panny Marie. Vystoupí zde houslový virtuoz Jaroslav Svěcený. Výročí smrti českého patrona si lidé připomínají i na dalších místech Středočeského kraje. V legendárním rodišti českého knížete ve Stochově na Kladensku se například koná tradiční setkání u svatováclavského dubu, který měl podle legendy vyrůst z ratolesti, kterou na místě Václavova narození zasadila roku 903 jeho babička, kněžna Ludmila.

Bezpečnostní informační služba (BIS) podle premiéra Vladimíra Špidly nesledovala poslance ČSSD Josefa Hojdara. Špidla tak reagoval na informace předsedy komise pro kontrolu BIS Jana Klase (ODS), že v blízkosti tohoto politika se v minulosti opakovaně pohybovaly automobily, z nichž dva prokazatelně patří tajné službě. "Pan Hojdar není žádným způsobem sledován," řekl předseda vlády ČTK a České televizi. Zdůraznil, že kontrarozvědka neměla za úkol sledovat zákonodárce, který odešel z klubu nejsilnější vládní strany a má výhrady k reformě veřejných financí. "Mohu jen konstatovat, že žádné takové zadání nebylo a že je to hloupost. Pokud je to používáno v nějaké souvislosti, je to věc, která je pomluva," prohlásil premiér, který je za činnost tajných služeb odpovědný.

Hojdar novinářům řekl, že během dvou měsíců viděl při pracovních cestách za sebou vozy, jejichž poznávací značky si zapsal a předal sněmovní komisi. "Skutečnost je, že dva z těch automobilů patří Bezpečnostní informační službě. Pokud bude někdo říkat, že jsem se náhodou dostal před sídlo BIS a opisoval si čísla aut, která vyjíždějí ze vrat, tak musím říct, že nevím ani, kde BIS sídlí," uvedl poslanec. Hojdarův případ takto vysvětloval ministr vnitra Stanislav Gross (ČSSD).

Premiér si podle Hojdara nechal prověřit, zda zpravodajská služba měla za úkol zákonodárce sledovat. "Bylo mu sděleno, že ne," řekl s pokrčením ramen Hojdar. Špidla dodal, že případem se zabývá sněmovní komise a všechny ostatní informace jsou v tuto chvíli "na vodě". "Vynášet nějaké soudy nemá cenu," řekl. Ředitel BIS Jiří Lang bude muset podle Klase příští středu předložit sněmovní komisi pro kontrolu BIS další a nezpochybnitelné dokumenty o tom, že dva vozy tajné služby nikdy neměly za úkol Hojdara sledovat. V pátek před komisí Lang popřel, že by BIS Hojdara sledovala či odposlouchávala. "Musíme mít na paměti, že u bezpečnostních a zpravodajských složek nelze vyloučit, že nastane situace, že se nějaký jedinec vymkne kontrole. To mohou potvrdit všichni ředitelé zpravodajských služeb v České republice i ministr vnitra," dodal Klas, podle něho hrozí České republice náběh na policejní stát.

Širší vedení sociální demokracie jedná od rána v pražském Kongresovém centru především o aktuální situaci v Poslanecké sněmovně, v níž koaliční vláda premiéra Vladimíra Špidly v pátek přežila hlasování o nedůvěře a prosadila balík reformních zákonů. Na zasedání Ústředního výkonného výboru ČSSD přijel i poslanec Josef Hojdar, který jako jediný z vládního tábora kabinet nepodpořil a zdržel se hlasování. Revoltující poslanec již dopoledne promluvil k účastníkům uzavřeného zasedání. Podle některých členů výboru mimo jiné kritizoval ČSSD, že v koalici příliš ustupuje menším politickým stranám, lidovcům a unionistům. Svůj projev bilancující politiku strany přednesl i předseda vlády, za řečnickým pultem se postupně střídají poslanci, senátoři a zástupci krajských organizací.

Novináři nemají přístup na zasedání ani do foyer před jednacím sálem, v němž se jednání koná. Hojdar svůj odstup od vlády zdůvodnil tím, že nemohl hlasovat pro ani proti, protože ještě nebyly projednány reformní zákony, k nimž podal pozměňovací návrhy. Později řekl, že kdyby věděl, jak hlasování dopadne, rovnou by vládě spolu s opozicí vyslovil nedůvěru. Ovlivnil ho prý i závěr sněmovní komise pro kontrolu Bezpečnostní informační služby, která nemá důkazy, že ho tajná služba sleduje.

Premiér Špidla na rozdíl od opozice soudí, že Hojdarův postoj pozici křehké koalice neovlivní a vláda si v dolní komoře udrží většinu 101 hlasů. Objevují se i názory, že revoltující poslanec, který je předsedou významného hospodářského výboru, by měl nést odpovědnost za své kroky a buď odejít z čela výboru, v němž reprezentuje nejsilnější vládní stranu, nebo dokonce zvážit složení poslaneckého mandátu. Ústřední výkonný výbor se kromě aktuální politické situace bude zabývat i přípravou voleb do Evropského parlamentu. Na rozdíl od původního plánu ještě nemá padnout konečné rozhodnutí o složení kandidátek. Definitivně jasno, kdo povede sociální demokraty příští rok v červnu do historicky prvních eurovoleb v Česku, má být jasno na příštím zasedání tohoto stranického grémia, tedy nejpozději do konce roku.

Lídrem sociálních demokratů pro volby do Evropského parlamentu se má stát poslanec a bývalý mluvčí vlády Libor Rouček. Předsednictvo ČSSD navrhlo Roučka do čela kandidátky společně s devíti dalšími adepty do štrasburského parlamentu. Nechybějí mezi nimi poslanci Jan Kavan, Anna Čurdová, Miloš Titz, Eva Nováková či sociolog Martin Potůček, jeden z účastníků stranického referenda o prezidentském kandidátovi. Definitivní slovo bude mít ale až ústřední výkonný výbor strany, který bude lídra, složení i pořadí kandidátky schvalovat v prosinci, řekl novinářům po jednání výboru předseda vlády a ČSSD Vladimír Špidla. Návrh připraví předsednictvo.

Členové širšího vedení ČSSD dostali seznam 32 kandidátů, z nichž deset navrhlo předsednictvo a zbytek krajské organizace. Do konce října mají sociální demokraté čas na připomínky a úpravy, navrhovat mohou podle Špidly i vlastní favority na lídra celostátní kandidátky. Předsednictvo ČSSD v pátek podle neoficiálních informací zvažovalo, zda do čela kandidátky postaví Roučka nebo senátora a bývalého odborového předáka Richarda Falbra. Nakonec dalo přednost bývalému mluvčímu kabinetu Miloše Zemana, který je nyní jedním z českých pozorovatelů v Evropském parlamentu. Volebním manažerem ČSSD pro historicky první eurovolby má být místopředseda pro hospodaření Martin Starec. Kandidáti ČSSD by měli povinně absolvovat jazykovou zkoušku.

Kavana při výběru kandidátů do EP před časem nepodpořilo vedení pražské organizace ČSSD. Někdejšího ministra zahraničí a bývalého šéfa Valného shromáždění OSN ve stranických primárkách porazili náměstek pražského primátora Jiří Paroubek a náměstek ministra životního prostředí Tomáš Novotný. Pokud se tedy Kavan chce dostat na kandidátku, musí mu dát důvěru celostátní vedení. Volby do Evropského parlamentu se mají konat měsíc po přistoupení České republiky do Evropské unie, tedy v červnu příštího roku. Čechům připadne v parlamentu 24 křesel. I ostatní politické strany vybírají své lídry a kandidáty. Například ODS povede zřejmě místopředseda Jan Zahradil, v Unii svobody-DEU se mluví o jejím předsedovi Petru Marešovi, v KDU-ČSL se nejčastěji skloňují jména poslanců Jiřího Karase a Viléma Holáňe.

Celkem 123 operačních úkonů provedli čeští lékaři ze 7. polní nemocnice v jihoirácké Basře od počátku června, kdy byl postaven stan s operačním sálem, do 10. září. Vyplývá to ze statistiky, kterou ČTK v Basře poskytl Petr Chmátal, chirurg a zástupce velitele českého kontingentu. Personál se nyní střídá a lékaři polní nemocnice předávají svou práci nástupcům. "Myslím, že těch 40 zdravotníků při komplikacích, které jsme tady měli, odvedlo obrovský kus práce," komentoval výsledky nemocnice Chmátal. Podle něj bylo od 24. dubna, kdy před místní iráckou nemocnicí začalo pracovat první české polní obvaziště, provedeno 6953 ambulantních zákroků a hospitalizováno bylo 177 pacientů, z toho 32 na jednotce intenzivní péče. Celková doba, kterou pacienti strávili na lůžkách nemocnice, představuje 1063 dnů. Provedeno bylo 824 rentgenologických vyšetření, skoro osm tisíc analýz laboratorních vzorků a přes čtyři stovky stomatologických zákroků.

Do české polní nemocnice by měl na návštěvu přijet ministr obrany Miroslav Kostelka s několika poslanci. Vojáků spojeneckých armád bylo ošetřeno 98 a v nemocnici jich zůstalo delší dobu 20, včetně dvou civilních zaměstnanců. Mezi nimi byli především britští vojáci, kteří se v Basře stávají nejčastějšími terči teroristických útoků a přepadů. Ročenka ministerstva obrany za rok 2002 uvádí, že při loňské práci 6. polní nemocnice v Afghánistánu v rámci operace ISAF bylo pro vojáky z mise provedeno 1440 různých vyšetření, včetně 62 operací. V nejchudších oblastech Kábulu bylo ošetřeno ambulantně 7403 lidí a při výjezdech sanitek do vzdálenějších míst dalších 4771 osob. Tuto polní nemocnici, působící v oblasti od konce dubna, pak v říjnu vystřídala 11. polní nemocnice, která do konce roku ošetřila dalších 4000 lidí a provedla 90 operací.

Výjezdy za pacienty, známé z Afghánistánu, nebyly v Iráku prováděny. Podle Chmátala především proto, že Irák má vybudovanou síť vlastních zdravotnických zařízení, kterým sice mnohdy chybí materiál, lékaři jsou ale obyvatelům k dispozici. "Je tady ale jiná kultura a zdravotnictví je především obchod. Má sice svá pravidla, ale je to obchod," popsal situaci místních doktorů i pacientů Chmátal. Nevyjíždělo se ale také kvůli ošemetné bezpečnostní situaci. Například jeden z britských vojáků usmrcený při výbuchu nastražené nálože byl řidičem označeného sanitního vozu.