Zprávy | Z archivu rubriky


Absence korespondenčních voleb a krajanského zákona, ale i obtížné sledování české televize v zahraničí - jsou největší problémy, které trápí krajany žijící v různých zemích po celém světě. Některým také vadí, že se Česká republika stále nevyrovnala s komunistickou minulostí, a část se domnívá, že stát dostatečně neošetřil restituce. Tyto názory padly na shromáždění zahraničních Čechů, které dnes začalo v Praze. Vydavatel krajanských Amerických listů Petr Bísek je zklamán zvolením Pavla Rychetského do čela Ústavního soudu. Právě Rychetský se totiž podle něj v 90. letech zásadně podílel na tvorbě zákonů, které restituce komplikují. "Zákony nebyly kvalitní, nikdo nám nepodal vstřícnou ruku a nevysvětlil, že nejsou dělány tak, aby nás poškodily," řekl. Předseda mezinárodního krajanského výboru Oldřich Černý poukázal na nutnost přijetí krajanského zákona a na zavedení korespondenčního způsobu voleb do českých zákonodárných orgánů. Černý soudí, že krajanům, kteří nemají české občanství, by nový zákon pomohl. Podle něj by jim měl zákon například pomoci snáze získat práci, studovat nebo zjednodušit proceduru při cestování do ČR. Jan Tichý, žijící ve Švýcarsku, k tomu poznamenal, že krajané by si také zasloužili slevy v hotelech: "Nelze na ně pohlížet jen jako na turisty". Tichému také vadí, že ve vzdálených zemích je možné chytit vysílání České televize jen přes satelit a dekodér. "Přísun informací je pro nás velmi důležitý," soudí.

Atmosféra vztahů s představiteli České republiky se podle krajanů výrazně zlepšila teprve během několika posledních let. Mnozí účastníci dnešního slavnostního zahájení Týdne zahraničních Čechů v pražském Karolinu kritizovali především občanské demokraty za nezájem a negativní přístup v době, kdy byli vládní stranou. Krajané proto ocenili, že se dnešní akce zúčastnili i zástupci vlády a Senátu. "Je překvapující, že teprve sociální demokraté projevili o nás konkrétní zájem a navázali s námi dialog," řekl vydavatel krajanských Amerických listů Petr Bísek. Dodal, že stejný názor má většina čtenářů listu. Podobně kriticky zhodnotil přístup bývalé vládní ODS k exulantům také Jan Kvasnička, který žije v Německu. S nelibostí prý proto vyslechl dnešní projev místopředsedy Senátu Mirka Topolánka (ODS). "Jedná se spíše o některé přenesené problémy typu dvojího občanství," reagoval na kritiku místopředseda sněmovního výboru pro evropskou integraci Petr Nečas (ODS). Jiný názor než někteří krajané měli podle něj občanští demokraté také na restituce. Právě připomínka restitucí, které podle některých krajanů stát dostatečně neošetřil, zazněla znovu na dnešním setkání. Zákon, který krajanům umožňuje mít dvojí občanství, vešel v platnost v září 1999. Zástupci českých exulantů považují přijetí tohoto zákona za významnou změnu k lepšímu. "Zůstávám nadále zásadním odpůrcem principu dvojího občanství. Je to něco podobného jako bigamie. Taky můžete mít jenom jednoho manžela nebo jednu manželku. Je to otázka konfliktu dvojích loajalit," řekl Nečas. Někteří krajané dnes uvedli, že je velmi těší zájem ze strany současných představitelů ČR, především senátorů. "Dlouhou dobu tu chyběl dialog," uvedl šéf Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL). Je podle něj dobře, že komunikace mezi Čechy doma a v zahraničí začala i přes některé počáteční problémy fungovat. V Karolinu dnes promluvil také rektor Univerzity Karlovy Ivan Wilhelm, místopředseda vlády Petr Mareš (US-DEU) a ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD). Všichni řečníci zdůraznili význam zkušeností lidí, kteří museli v exilu často překonávat potíže a překážky, a přesto v cizině začali nový úspěšný život. Týden zahraničních Čechů se koná již potřetí. Setkání asi 300 krajanů ze zhruba 35 zemí, jehož součástí je diskuse o problémech exulantů, nejrůznější akce společenské i kulturní, potrvá až do soboty. Akci pořádá Mezinárodní koordinační výbor zahraničních Čechů se stálou senátní komisí pro krajany, ministerstvem zahraničí a UK.

Záslužný kříž prvního stupně předala dnes náměstkyně ministra obrany Jaroslava Přibylová Josefu Součkovi, veteránovi Druhé světové války a nestorovi českého protichemického vojska. Souček, který od 50. let žije v Brazílii, v sobotu oslavil své 86. narozeniny. "Je to voják tělem i duší, voják, který působil v chemickém vojsku v době, kdy já ještě ani nebyl na světě," řekl novinářům Dušan Lupuljev, současný šéf českého chemického vojska a známý velitel česko-slovenské protichemické jednotky v Kuvajtu za poslední války v Perském zálivu. Souček, který se nyní zotavuje z těžkých zdravotních potíží, vstoupil do armády v roce 1937. V dva roky později odešel do Francie, kde vstoupil do formujících se československých jednotek. Ve funkci velitele čety se zúčastnil ústupových bojů na Marně, Seině a Loiře, za což byl po válce vyznamenán československým válečným křížem za statečnost před nepřítelem. Po přepravě do Anglie v roce 1940 byl zařazen na funkci plynového důstojníka 1. pěšího praporu 1. československé samostatné obrněné brigády. Byl nejmladším důstojníkem v chemickém kurzu pro důstojníky Generálního štábu v Portonu. Vedl výcvik mužstva i důstojníků v protichemické ochraně u celé československé brigády. Svou bojovou dráhu ukončil v květnu 1945 u Dunkerque ve funkci plynového důstojníka, tedy na úrovni dnešního náčelníka chemické služby, obrněné brigády. Po válce působil Josef Souček na Ministerstvu obrany jako styčný důstojník pro západní spojence. V roce 1947 byl přijat ke studiu na Vysoké válečné škole v Praze a současně byl na této škole o rok později jmenován profesorem chemické války v generálském kurzu. V roce 1948 před hrozícím zatčení uprchl z Československa a usadil se v Anglii, kde pracoval jako technik v gumárenském závodě. Od roku 1953 vedl jeho brazilskou pobočku, kterou po smrti jejího majitele odkoupil. V brazilském Sao Paulu tak žije již více než 50 let. Českou republiku navštěvuje pravidelně od roku 1990. V současné době je zde na skoro dvouměsíční návštěvě, při které se již zúčastnil setkání s představiteli resortu a příslušníky československých tankových brigád.

Ministr obrany Miroslav Kostelka společně s americkým velvyslancem v České republice Craigem Stapletonem navštívil českou polní nemocnici v jihoirácké metropoli Basře. Kostelka i Stapleton v krátkém projevu k nastoupené jednotce poděkovali vojákům za jejich dosavadní práci.

"Vám, co končíte, bych chtěl poděkovat především za námahu při výstavbě nemocnice. Vám, kteří zde začínáte, chci popřát štěstí a hlavně to, abyste se všichni vrátili zdraví," řekl v improvizovaném projevu Kostelka. Vojáci se nyní v nemocnici střídají, armádním speciálem přiletělo dalších pět desítek čerstvých příslušníků personálu nemocnice. Ta má od poslanců mandát působit v Basře do konce roku, stále ovšem není ze hry varianta prodloužení mandátu nemocnice o dva měsíce do konce února, řekl v Basře ČTK Vladimír Palán z ministerstva obrany. Výměna příslušníků jednotky bude ukončena 6. října.

Domů do Basry se s Kostelkou letecky vrátilo i jedno z dětí, které se v minulých dnech podrobilo léčbě v pražské nemocnici v Motole. Celkem zatím do České republiky lékaři poslali devět dětí, další čtyři by měly ještě odcestovat v příštích dnech. Kostelka se Stapletonem dostali přiděleny pokoje v jediné zděné budově české základny v Basře a jsou tak první návštěvou na této úrovni, která v areálu polní nemocnice přespí. Původně vojáci uvažovali o jejich ubytování v hotelu v centru města, z bezpečnostních důvodů ale od této varianty nakonec upustili. Z bezpečnostních důvodů byla také do poslední chvíle utajovaná návštěva amerického velvyslance v ČR. Stapleton, který se s českými vojenskými lékaři už oficiálně rozloučil na nástupu v Hradci Králové před zahájením rotace, ve své funkci v Praze končí zřejmě ke konci letošního roku. Podle některých informací by se měl stát emisarem administrativy prezidenta George Bushe v Iráku.

Český ministr obrany se před přejezdem z mezinárodního letiště v Basře na českou základnu zastavil na krátkém jednání s vedením britské divize. Britové několikrát vyjádřili přání, aby v oblasti působili čeští vojáci i po odjezdu polní nemocnice. Zájem mají především o vojenské policisty, případně o jednotku speciálních sil.

Ve středu čeká vládu projednání balíčku návrhů novel zákonů, které do českého práva zavádějí takzvaný evropský zatykač. ČTK to potvrdila mluvčí ministerstva spravedlnosti Iva Chaloupková. O evropském zatýkacím rozkazu se už před časem diskutovalo v médiích; zavádí totiž i kontroverzní povinnost vydávat vlastní občany za stanovených podmínek ke stíhání do zahraničí. Ministerstvo spravedlnosti ale upozorňuje, že přijetí jednotného zatykače EU usnadní i Čechům vymáhání jejich práv na cizincích. I Česko bude moci požádat o předání cizího občana, který v tuzemsku spáchal trestný čin, a ten bude souzen před českým soudem. Balíček návrhů, který projedná vláda, prolamuje ústavní pravidlo listiny práv a svobod, podle kterého nelze občana nutit k opuštění území svého státu. Podmínky užití evropského zatýkacího rozkazu podrobně upravuje návrh novely trestního řádu.

Evropský zatykač se bude vztahovat na trestné činy, kde lze uložit trest s horní hranicí sazby nejméně rok. U 32 vyjmenovaných nejvážnějších činů, kde navíc horní hranice sazby musí činit aspoň tři roky, odpadne zjišťování, zda je čin trestný v obou státech - postačí jeho trestnost v žádající zemi. U ostatních činů musí být princip dvojí trestnosti splněn. Pokud jde o předání k výkonu trestu, trest vězení musí být aspoň čtyřměsíční. Předání stíhaného se odmítá například tehdy, jde-li o nezletilou osobu, je-li už osoba stíhána na území požádaného státu, nebo vztahuje-li se na spáchaný čin amnestie. Evropský zatýkací rozkaz má zrychlit a zjednodušit vydávání pachatelů mezi státy EU. Česko úpravu přejmout musí, neboť evropský zatykač je součástí evropského práva a na území EU začne platit od ledna 2004. Praha si ale vyhradila, že při odsouzení jeho předaného občana v jiném státě EU bude takový člověk předán k odpykání trestu zpět do vlasti, bude-li chtít.

Ministerstvo chce umožnit i předávání Čechů Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC), případně tribunálům zřizovaným na základě Charty OSN, jako je trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii ICTY, a možnost vydávat své občany na základě mezinárodní smlouvy ratifikované parlamentem.