Zprávy | Z archivu rubriky


Ministr obrany Miroslav Kostelka údajně zvažuje rezignaci. Podle Českého rozhlasu jej k tomu dohnaly poměry v rozhádané vládní koalici. Ministr však dnes podobné informace popřel s tím, že nemíní odcházet od rozdělané práce. O tom, že v čele úřadu setrvá, je přesvědčen i premiér Vladimír Špidla či ministr vnitra Stanislav Gross (oba ČSSD). Někteří poslanci ale naznačují, že úvahy o demisi mohou souviset s obrovskými, dosud nezveřejněnými problémy v resortu obrany. Horkým favoritem na Kostelkovo místo je podle rozhlasu poslanec ČSSD Miloš Titz, o němž se jako o kandidátovi na funkci ministra obrany uvažovalo již několikrát. Titz ČTK řekl, že žádnou nabídku nedostal. Mluvčí ministerstva obrany Ladislav Šticha zdůraznil, že Kostelka považuje za svůj hlavní cíl dokončit reformu ozbrojených sil, která letos vstoupila do důležité etapy. Podle Špidly se ministr chystá dokončit svůj úkol, aby měla reformovaná armáda v roce 2006 operační úroveň. Také Gross očekává, že Kostelka ve vládě zůstane. Myslí si, že informace o možné rezignaci vypouští někdo, komu se nelíbí například některé nedávné personální kroky.

Někteří poslanci naznačili, že případné Kostelkovy úvahy o demisi mohly souviset s obrovskými problémy v jeho resortu. Podle nepotvrzených informací ČTK má být jejich epicentrem vojenská rozvědka, kde prý působí mnoho lidí z éry komunismu, kteří se urputně brání plošnému propuštění. Velký tlak včetně pokusů o skandalizaci proto údajně vyvíjeli už proti Kostelkovu předchůdci Jaroslavu Tvrdíkovi, nyní se měli zaměřit na Kostelku. Někteří poslanci si myslí, že první obětí tohoto tlaku se stal ředitel Vojenského zpravodajství Josef Prokš, kterého vláda odvolala ve středu.

Drzost, neslýchané - tyto a podobné výrazy zaznívají od některých ministrů a dalších politiků, když hodnotí rozhodnutí šéfa Sazky Aleše Hušáka nepozvat premiéra Vladimíra Špidlu (ČSSD) na slavnostní otevření nové haly Sazka Arena v pražských Vysočanech. Hušák by se podle nich měl omluvit. Sám předseda vlády celou věc příliš nekomentoval a omezil se na konstatování, že v sobotu, kdy se chystá v aréně velkolepá show, se chystá na pražský půlmaratón. Ministr průmyslu a obchodu Milan Urban (ČSSD) míní, že pokud omluva nepřijde, měli by z toho akcionáři firmy vyvodit nějaké důsledky. Ministryně školství a tělovýchovy Petra Buzková (ČSSD) rozeslala akcionářům Sazky dopis, ve kterém je podle tisku vyzývá, aby Hušáka buď donutili k omluvě, nebo odvolali. Později se Buzková ohradila také proti dalšímu Hušákovu výroku, že "současná vláda je k českému sportu obecně nepřátelská". Ministryně uvedla, že objem dotací do sportovního prostředí se jen prostřednictvím ministerstva školství zvýšil z 1,245 miliardy korun v roce 2000 na letošních 1,658 miliardy korun. V příštím roce vláda počítá s 1,857 miliardy korun pro sport a o rok později s částkou přes dvě miliardy korun. Hušák ve středu rozhlasové stanici Frekvence 1 řekl, že předsedu vlády nepozve na slavnostní otevření arény, v níž se letos uskuteční hokejové mistrovství světa. "Nevidíme důvod, proč bychom ho tam zvali. Ostatně vy si taky nezvete do obýváku toho, koho nemáte rád," uvedl. Neskrýval, že postoj Sazky je odvetou za vládní rozhodnutí z loňského února, kdy ministři odmítli poskytnout státní záruku na šestimiliardový úvěr Sazce na pokračování stavby haly. "Stát, pokud si dobře vzpomínám, investoval minimálně 600 milionů korun do sanace té půdy a toho území, na kterém hala stojí," řekl ministr Urban. To, co Hušák předvedl, je "poměrně velká drzost", soudí. Manažer na tak vysoké pozici jako Hušák by měl podle Urbana zachovávat pravidla přiměřeně slušného chování.

K překonání mýtů, předsudků a dogmat v česko-německých vztazích a zejména v každodenních politických činech vyzval v úvodu mezinárodní konference Tolerance místo intolerance v Ústí nad Labem bývalý prezident Václav Havel. Protože se pro onemocnění nemohl zúčastnit slavnostního zahájení konference osobně, jeho poselství účastníkům tlumočil bývalý náměstek ministra zahraničí a velvyslanec v USA Alexandr Vondra. Konference, jejímž cílem je zhodnotit přínos českých a moravských Němců pro rozvoj českých zemí v minulosti a zamyslet se nad česko-německými vztahy v historickém i aktuálním evropském kontextu, potrvá do neděle. Zúčastní se jí stovka osobností politického, akademického a společenského života z České republiky, Německa i z dalších zemí. V neděli vystoupí i prezident Václav Klaus. Havel ve svém poselství poukázal především na skutečnost, že v českých zemích po desetiletí chyběla ke vztahům s Německem svobodná debata. "Velmi vzrušená a dramatická poválečná atmosféra plná spravedlivého hněvu a zášti, provázená neomluvitelnou a nespravedlivou pomstychtivostí, pramenící v mnoha ohledech z pocitu špatného svědomí, neměla čas a možnost přerůst, tak jako v západních demokraciích, ve věcnou svobodnou debatu," uvádí se v Havlově poselství. "Přerostla naopak do poměrů, které jí daly podobu národních mýtů, fixovaných předsudků, nezpochybnitelných dogmat a paradigmat. Dlouhá desítiletí se nesměla naše moderní historie - a specielně naše vztahy s Německem - svobodně zkoumat, analyzovat, hodnotit. Pokud se to dělo, bylo to v oázách svobodného myšlení, vytvořeného nezávislými iniciativami v čele s Chartou 77," uvedl dále Havel. Vyslovil názor, že právě proto byly příslušníkům disentu "některé věci samozřejmé od počátku svobodných poměrů a proto se zároveň netěšily valnému pochopení většiny občanů".

Čeští vojenští policisté, kteří působí v Iráku, se v těchto dnech poprvé střídají. Po tříměsíčním pobytu se ve středu ráno do republiky vrátí poslední část vojáků, kteří na jihu země působili od loňského prosince. Mezitím již do základny nedaleko Basry dorazili jejich nástupci. Češi mají zůstat ve válkou zničené zemi do konce letošního roku.

Více než 80 českých armádních policistů pomáhá při výcviku iráckých policistů, udržování pořádku a kázně, vyšetřování trestných činů a válečných zločinů a při pátrání po zbraních, výbušninách a drogách. Zabezpečují také jednu mnohonárodní divizi.

"První etapa působení českých vojenských policistů byla formálně ukončena slavnostním nástupem na základně Šaíba už 21. března," sdělil ve čtvrtek Miroslav Šindelář z ministerstva obrany.

Vojenští policisté v jižním Iráku vystřídali českou polní nemocnici, která v oblasti Basry působila od dubna do prosince loňského roku. Lékaři v Basře ošetřili přes 10.000 lidí, většinou místní civilisty. Česká republika ukončila činnost lazaretu kvůli nedostatku personálu.

Náklady na působení jednotky vojenských policistů v Iráku pro tento rok vyčíslila armáda na celkem 252 milionů korun. Novinkou je, že vojáci se v Iráku střídají už po třech měsících, jak je obvyklé u spojeneckých jednotek. Dosud armáda své lidi v zahraničních misích měnila po půl roce.

České aerolinie chtějí v letní sezoně, která začne v neděli, přepravit 2,9 milionu cestujících. Proti loňskému létu by to byl růst o 22 procent. Letadla ČSA budou nově létat do sedmi měst v Evropě i Asii, na mapě aerolinií tak bude již 75 měst v celkem 44 zemích.

Nárůst počtu přepravených cestujících umožní také plánované rozšíření flotily ČSA. Aerolinie chtějí letos pořídit sedm strojů a zvýšit tak přepravní kapacitu o 23 procent.

Ve středu prezident ČSA Jaroslav Tvrdík oznámil, že společnost zlevní některé letenky. Například zpáteční letenky bez letištních poplatků do Amsterodamu, Bruselu, Birminghamu, Edinburghu, Göteborgu, Oslo, Stuttgartu, Madridu a na londýnské letiště Heathrow budou stát 2990 korun. Ceny se tak v některých případech sníží až o 4000 korun.

Od dubna do června ČSA postupně zahájí provoz na nových linkách do německého Dortmundu, polského Krakova, ruského Jekatěrinburgu a Samary. Nově budou ČSA létat také do Baku v Ázerbajdžánu, hlavního města Lucemburska a francouzské Marseille.

U některých destinací, které ČSA létají již nyní, se zvýší frekvence nabízeného spojení. Podle ředitelky komunikace ČSA Dany Dvořákové půjde například o Varšavu, Tallin, Rigu, Birmingham, Dublin, Barcelonu a další.

Vstup ČR do EU znamená i pro ČSA nové obchodní příležitosti. Národní dopravce tak poprvé ve své historii nabídne spojení mezi dvěma evropskými městy ležícími mimo Českou republiku. Otevře totiž linku mezi Marseille ve Francii a španělskou Barcelonou.

V období platnosti letního letového řádu, tedy od této neděle do konce října, plánují ČSA celkem 20.200 letů. To je o 20 procent více než v loňské letní sezoně. Aerolinie tak budou z pražského letiště startovat v průměru 100krát denně. Kromě Prahy budou v ČR letadla ČSA startovat a přistávat na pravidelných linkách také z letišť v Ostravě a v Karlových Varech.

Za celý rok 2003 ČSA přepravily rekordních téměř 3,6 milionu lidí, zatímco v roce 2002 to byly tři miliony osob. Letos by se mohl počet cestujících zvýšit na 4,3 milionu. Hranici 5,5 milionu cestujících chtějí ČSA překročit v roce 2006.

V době platnosti letního letového řádu začne z Ruzyně nově létat 17 aerolinií. Celkem tak Prahu do svých map zařazuje již 52 leteckých firem. Cestující se z pražského letiště Ruzyně dostanou přímo do 98 míst na světě. Počet přímých spojení se tak zvýší o více než čtvrtinu.

Vládní koalice znovu usiluje o veřejnou volbu prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Při tajném hlasování totiž straničtí lídři nemohou kontrolovat, zda jejich členové dodržují stranické dohody a hlasují pro kandidáty svých stran. V minulosti na to několikrát doplatila právě vládní koalice.

Předseda sněmovní volební komise Pavel Hojda (KSČM) ve čtvrtek uvedl, že volba prezidenta NKÚ by se měla konat 6. dubna. Koaliční poslanci při dnešním jednání volební komise podle dostupných informací prosadili návrh, aby volba byla veřejná. S konečnou platností o tom rozhodne až dolní komora 6. dubna před volbou. Nebude-li koalici nikdo chybět, měla by mít více hlasů než opozice a veřejnou volbu prosadit.

O křeslo prezidenta NKÚ budou 6. dubna usilovat tři kandidáti - nynější viceprezident NKÚ Dušan Tešnar, jehož prosazuje ČSSD, a poslanci Miroslav Beneš (ODS) a Karel Vymětal (KSČM). Pokud by se spoléhali jen na hlasy stran, jež je navrhly, ani jeden nemá šanci být zvolen. ČSSD má ve dvousetčlenné sněmovně 70, ODS včetně Beneše 57 a KSČM i s Vymětalem 41 poslanců. Pokud by volilo všech 200 členů sněmovny, musel by vítěz dostat nadpoloviční většinu hlasů.

Sněmovna se od loňského podzimu pokusila zvolit prezidenta NKÚ již čtyřikrát. Nejdříve to zkoušela v tajných volbách, naposledy v únoru pak při volbě veřejné. Ani jednou ale nového šéfa kontrolního úřadu nezvolila. Únorovou veřejnou volbu prosadila koalice. Vysloužila si tím kritiku opozice, která vládu obvinila z nátlaku na vlastní poslance.

Křeslo prezidenta NKÚ se uvolnilo loni v červnu, kdy na služební cestě v Dánsku nečekaně zemřel Lubomír Voleník. Od té doby úřad prozatímně vede jeho viceprezident a bývalý poslanec ČSSD Tešnar. Dosud nejblíže byla ke zvolení šéfem NKÚ nynější místopředsedkyně sněmovny Jitka Kupčová (ČSSD), jíž loni v říjnu chyběly ke zvolení pouhé čtyři hlasy.