Zprávy | Z archivu rubriky


České dráhy připravují výběrové řízení na dodavatele nafty. Ročně dráhy potřebují k provozu zhruba 100 milionů litrů nafty, kterou nyní železnici dodává firma Robin Oil. Ta podle mluvčího drah Petra Šťáhlavského vyhrála předchozí veřejnou obchodní soutěž. Podle šéfa železničních odborů Jaromíra Duška však dráhy nevybíraly dodavatele nafty formou veřejné obchodní soutěže, ale oslovily pouze vybrané subjekty. Podle Duška Robin Oil dodává naftu pro dráhy již desátým rokem. "Je přitom s podivem, že by se za deset let nenašel ani jeden konkurenční subjekt s výhodnější nabídkou," řekl Dušek. Přitom podle něho není cena, kterou dráhy platí firmě Robin Oil vysoká. Při výběru dodavatele skutečnou veřejnou soutěží, by však mohly dráhy na odběru nafty ušetřit desítky, ne-li stovky milionů korun, řekl.

Vláda schválila komisi pro výběr dodavatele. Dráhy chtěly, aby v ní byl jeden člen dozorčí rady podniku nominovaný státem, jeden volený zaměstnanci a dva odborníci z ekonomického útvaru. Vláda rozhodla, že v devítičlenné komisi budou čtyři lidé z ČD, včetně navrhovaných členů dozorčí rady. V komisi tak zasedne i Dušek. Po jednom člověku budou mít v komisi ministerstva dopravy, obrany, financí, práce a průmyslu a obchodu. Mluvčí ČD odmítl podrobnosti o chystaném tendru sdělit, aby neohrozil průběh veřejné soutěže. Tu podle něho dráhy vyhlásí standardním způsobem.

Případné vyloučení poslance ODS Petra Kotta ze strany a poslaneckého klubu ještě nebude automaticky znamenat, že bude na straně vládní koalice. V rozhovoru se zpravodajem ČTK upozornil na to, že i kdyby se nakonec stal jako nezařazený poslanec členem klubu US-DEU, nevystaví vládě bianco šek a zřejmě ani nezvedne ruku pro zákony z takzvané druhé etapy reformy veřejných financí. "Já jsem s tou stranou (ODS) docela sžitý, a to i díky profesoru Klausovi. Já jsem pravičák, ode mě současná vládní koalice nemůže čekat, že bych přeběhl na druhou stranu," řekl ČTK Kott. V tisku dříve prohlásil, že některé schválené vládní zákony z reformy veřejných financí považuje za krok správným směrem. "Vláda nemůže čekat, že jí vystavím bianco šek. Stejně většinou budu hlasovat s ODS," řekl. Podobně se prý zachová i u zákonů takzvané druhé etapy reformy veřejných financí. Vláda plánuje, že do konce roku předloží sněmovně balík zákonů, které by měly omezit šedou ekonomiku, a že vypracuje koncept důchodové reformy. Konkrétně jde například o zavedení registračních pokladen a změny umožňující zřízení finanční policie. Součástí balíku ale bude i zákon o přiznání k registrovanému majetku a zákon o kolkování lihovin. "Takové zákony podpořím asi těžko," odhadl Kott.

Kotta ale na celé záležitosti s pátečním hlasováním nejvíce mrzí, jak jeho straničtí kolegové a novináři interpretují celou záležitost. Přiznává, že alkohol pil, ale rozhodně ne v takové míře, aby nebyl schopen hlasovat. Tvrdí, že se ho hluboce dotkly například řeči o tom, že ve čtvrtek večer pil se sociálními demokraty, že v pátek vedl sexistické řeči o ženách a že odešel popíjet do malostranské restaurace u Schnellů se svojí asistentkou. "To všechno jsou lži na 105 procent," řekl ČTK poslanec. Žaloby na ochranu osobnosti ale nepodá. Kotta kvůli jeho páteční absenci při hlasování o reformě financí chtějí občanští demokraté vyloučit ze strany a z poslaneckého klubu. ODS tvrdí, že se poslanec opil. Pozdější výroky Kotta, který omlouval svůj postoj politickými důvody, označila ODS za snahu vylhat se ze situace.

Své další působení v politice vidí Kott v roli nezařazeného poslance. "Očekávám, že mě vyloučí ze strany a z klubu. Budu nezařazený poslanec, rozhodně nebudu vstupovat do nějaké politické strany. Dá se ale mluvit o členství v nějakém poslaneckém klubu," předvídá Kott. Naznačil, že názorově je mu asi nejblíže US-DEU. O svém případném přestupu ještě s nikým nejednal. "To je otázka dalších kroků, nyní to nepřipadá v úvahu," tvrdí.

Prezident Václav Klaus nepojede s českou delegací na mezivládní konferenci Evropské unie, která v sobotu v Římě zahájí jednání o euroústavě. Prezident to řekl novinářům po zasedání vlády, na kterém společně s ministry diskutoval o mandátu, s nímž česká delegace na jednání zamíří. Vláda se dohodla, že čeští zástupci budou na mezivládní konferenci prosazovat mimo jiné zachování jednoho plnoprávného člena Evropské komise pro každý stát EU a zachování rotačního předsednictví v radách ministrů. Z Klausova vyjádření vyplynulo, že na konferenci nebude čas na podrobnější diskusi o návrhu evropské ústavy. Pokud by Klaus na mezivládní konferenci jel, bylo by Česko jedinou zemí, kterou by by kromě premiéra zastupovala i hlava státu. Všechny ostatní státy vysílají do Říma pouze jednoho nejvyššího představitele.

Nakonec český postoj k euroústavě, na kterém se shodla vláda, bude prosazovat premiér Vladimír Špidla. V Římě ale nebude chybět ani ministr zahraničí Cyril Svoboda či velvyslanec v Bruselu Pavel Telička. Přestože se názory prezidenta a vlády na evropskou integraci liší, bylo jednání vlády podle ministrů až překvapivě klidné. Před časem se přitom na veřejnosti objevily zprávy o tom, že vládní kruhy nejsou z Klausovy cesty do Říma nadšeny. Obavy pramenily hlavně z jeho kritických vyjádření na adresu evropské integrace. "Považujeme za nutné, aby přesuny kompetencí byly ratifikovány na národní úrovni, tedy aby nebylo možné, že se odehrají jenom na úrovni Evropské rady. Je tady také otázka rotačního předsednictví, otázka vážení hlasů a podobně," citoval premiér z vládního materiálu, který shrnuje pozice České republiky.

Je však podle něj možné, že se tento postoj ještě změní během diskuse v parlamentu. Česká republika podle Špidly obecně dává přednost kvalitě před časem, a nestanovila si tedy žádný termín, do kterého by chtěla diskusi o euroústavě skončit. Záměrem vlády je podepsat takový text, který bude v Česku schválen," uvedl Špidla. Také podle odborníků nemá Špidlova vláda jednoduchou úlohu. Počítá se totiž s tím, že takzvaná ústavní smlouva EU bude sestavena jako klasická mezinárodní smlouva, kterou bude muset schválit parlament a podepsat prezident.

Opozice chce, aby evropskou ústavu schvalovali přímo občané v referendu. K tomu se přiklání i Klaus, který ale požaduje, aby vláda před referendem občany "férově" informovala o důsledcích, které vyplývají z přijetí euroústavy. Ani Špidla se plebiscitu nebrání, bude podle něj však záležet na konečné podobě dokumentu. Nejsilnější opoziční strana ODS už nyní kritizuje vládu kvůli jejím postojům k návrhu euroústavy. Koaliční kabinet jede do Říma jen s minimalistickými požadavky, tvrdí stínový ministr zahraničí ODS Jan Zahradil. Vláda podle něj navíc není vstřícná k návrhům opozice. Zahradil také kritizoval fakt, že Špidlův kabinet za hlavní problém považuje počet komisařů, ale skutečně kontroverzní body dokumentu opomíjí. O evropské ústavě jednali na zámku v Dobříši na Příbramsku také premiéři zemí visegrádské čtyřky, tedy České republiky, Polska, Slovenska a Maďarska. V mnohých otázkách panuje podle předsedů vlád Visegrádu shoda. Každá země však má i své vlastní priority, řekli na závěr jednání.

Mezivládní konference, kde budou zástupci 15 členských zemí EU a deseti vstupujících států projednávat budoucí ústavu unie, začne v italské metropoli v sobotu. Diskuse pak bude pokračovat sérií ministerských schůzek. Italská vláda, která od července Evropské unii předsedá, by chtěla mít na stole konečnou podobu ústavy ještě do konce letošního roku. Budoucí ústava Evropské unie má nahradit nynější základní smlouvy, na kterých teď unie stojí a které mimo jiné definují politiky EU a upravují vztahy evropských institucí. Ústava má být stručnější a průhlednější než dosavadní smlouvy o EU a měla by jako "základní zákon" EU přiblížit toto společenství jejím občanům.

Česká vláda zatím podle prezidenta Václava Klause lidem dostatečně nevysvětlila, jaké důsledky bude mít přijetí evropské ústavy. Klaus je přesvědčen, že nestačí jen otisknout text ústavy, ale je třeba jej interpretovat. Zdůvodnil tak po úterním setkání s polským premiérem Leszkem Millerem, proč publikoval článek, v němž psal o tom, že návrh evropské ústavy vytváří jediný silný "superstát". "Já se zejména snažím rozlišovat dvě věci. Jedna je spor o zastoupení jednotlivých zemí v jednotlivých evropských institucích, procenta hlasů, procenta kvalifikovaných většin a podobně, a tady myslím, že s Polskem máme identické názory," uvedl prezident. Obě země podle něj mají zájem na tom, aby se v Evropě neztratily, aby v ní měly místo, které jim skutečně náleží. "Druhá rovina, druhé patro je to, že já vidím v návrhu evropské ústavy spoustu důležitých věcí, které nemají tuto kvantitativní úroveň a které opravdu posouvají evropskou integraci z jednoho modelu, z jednoho typu do modelu druhého," poznamenal Klaus. Česká vláda to zatím podle něj dostatečně nevysvětlila občanům. "Podle mého názoru nestačí otisknout text ústavy. To je potřeba provést interpretaci a tady já myslím, že interpretace je povrchní, a proto jsem se pustil do toho článku," dodal Klaus.

Pouze dílčí úpravy chce Polsko prosadit do návrhu evropské ústavní smlouvy, kterým se začne v sobotu zabývat mezivládní konference EU. Jeho postoj je velmi blízký české pozici, řekl ČTK předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek po setkání s polským premiérem Leszkem Millerem v Praze. Podobně reagoval po jednání s Millerem i předseda Senátu Petr Pithart. "My se možná lišíme v některých akcentech, ale to jsou detaily. V zásadě nám jde o stejné problémy," řekl ČTK Pithart při srovnání českých a polských výhrad. Obě země se obávají se, že velké státy budou v EU ve výhodnějším postavení než menší. Česká vláda prosazuje podle svého červencového usnesení mimo jiné upravit způsob hlasování a zachovat zastoupení každé země v Evropské komisi.

Záslužný kříž prvního stupně předala dnes náměstkyně ministra obrany Jaroslava Přibylová Josefu Součkovi, veteránovi Druhé světové války a nestorovi českého protichemického vojska. Souček, který od 50. let žije v Brazílii, v sobotu oslavil své 86. narozeniny. "Je to voják tělem i duší, voják, který působil v chemickém vojsku v době, kdy já ještě ani nebyl na světě," řekl novinářům Dušan Lupuljev, současný šéf českého chemického vojska a známý velitel česko-slovenské protichemické jednotky v Kuvajtu za poslední války v Perském zálivu. Souček, který se nyní zotavuje z těžkých zdravotních potíží, vstoupil do armády v roce 1937. V dva roky později odešel do Francie, kde vstoupil do formujících se československých jednotek. Ve funkci velitele čety se zúčastnil ústupových bojů na Marně, Seině a Loiře, za což byl po válce vyznamenán československým válečným křížem za statečnost před nepřítelem. Po přepravě do Anglie v roce 1940 byl zařazen na funkci plynového důstojníka 1. pěšího praporu 1. československé samostatné obrněné brigády. Byl nejmladším důstojníkem v chemickém kurzu pro důstojníky Generálního štábu v Portonu. Vedl výcvik mužstva i důstojníků v protichemické ochraně u celé československé brigády. Svou bojovou dráhu ukončil v květnu 1945 u Dunkerque ve funkci plynového důstojníka, tedy na úrovni dnešního náčelníka chemické služby, obrněné brigády. Po válce působil Josef Souček na Ministerstvu obrany jako styčný důstojník pro západní spojence. V roce 1947 byl přijat ke studiu na Vysoké válečné škole v Praze a současně byl na této škole o rok později jmenován profesorem chemické války v generálském kurzu. V roce 1948 před hrozícím zatčení uprchl z Československa a usadil se v Anglii, kde pracoval jako technik v gumárenském závodě. Od roku 1953 vedl jeho brazilskou pobočku, kterou po smrti jejího majitele odkoupil. V brazilském Sao Paulu tak žije již více než 50 let. Českou republiku navštěvuje pravidelně od roku 1990. V současné době je zde na skoro dvouměsíční návštěvě, při které se již zúčastnil setkání s představiteli resortu a příslušníky československých tankových brigád.

Absence korespondenčních voleb a krajanského zákona, ale i obtížné sledování české televize v zahraničí - jsou největší problémy, které trápí krajany žijící v různých zemích po celém světě. Některým také vadí, že se Česká republika stále nevyrovnala s komunistickou minulostí, a část se domnívá, že stát dostatečně neošetřil restituce. Tyto názory padly na shromáždění zahraničních Čechů, které dnes začalo v Praze. Vydavatel krajanských Amerických listů Petr Bísek je zklamán zvolením Pavla Rychetského do čela Ústavního soudu. Právě Rychetský se totiž podle něj v 90. letech zásadně podílel na tvorbě zákonů, které restituce komplikují. "Zákony nebyly kvalitní, nikdo nám nepodal vstřícnou ruku a nevysvětlil, že nejsou dělány tak, aby nás poškodily," řekl. Předseda mezinárodního krajanského výboru Oldřich Černý poukázal na nutnost přijetí krajanského zákona a na zavedení korespondenčního způsobu voleb do českých zákonodárných orgánů. Černý soudí, že krajanům, kteří nemají české občanství, by nový zákon pomohl. Podle něj by jim měl zákon například pomoci snáze získat práci, studovat nebo zjednodušit proceduru při cestování do ČR. Jan Tichý, žijící ve Švýcarsku, k tomu poznamenal, že krajané by si také zasloužili slevy v hotelech: "Nelze na ně pohlížet jen jako na turisty". Tichému také vadí, že ve vzdálených zemích je možné chytit vysílání České televize jen přes satelit a dekodér. "Přísun informací je pro nás velmi důležitý," soudí.