Zprávy | Z archivu rubriky


Vládní koalice znovu usiluje o veřejnou volbu prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Při tajném hlasování totiž straničtí lídři nemohou kontrolovat, zda jejich členové dodržují stranické dohody a hlasují pro kandidáty svých stran. V minulosti na to několikrát doplatila právě vládní koalice.

Předseda sněmovní volební komise Pavel Hojda (KSČM) ve čtvrtek uvedl, že volba prezidenta NKÚ by se měla konat 6. dubna. Koaliční poslanci při dnešním jednání volební komise podle dostupných informací prosadili návrh, aby volba byla veřejná. S konečnou platností o tom rozhodne až dolní komora 6. dubna před volbou. Nebude-li koalici nikdo chybět, měla by mít více hlasů než opozice a veřejnou volbu prosadit.

O křeslo prezidenta NKÚ budou 6. dubna usilovat tři kandidáti - nynější viceprezident NKÚ Dušan Tešnar, jehož prosazuje ČSSD, a poslanci Miroslav Beneš (ODS) a Karel Vymětal (KSČM). Pokud by se spoléhali jen na hlasy stran, jež je navrhly, ani jeden nemá šanci být zvolen. ČSSD má ve dvousetčlenné sněmovně 70, ODS včetně Beneše 57 a KSČM i s Vymětalem 41 poslanců. Pokud by volilo všech 200 členů sněmovny, musel by vítěz dostat nadpoloviční většinu hlasů.

Sněmovna se od loňského podzimu pokusila zvolit prezidenta NKÚ již čtyřikrát. Nejdříve to zkoušela v tajných volbách, naposledy v únoru pak při volbě veřejné. Ani jednou ale nového šéfa kontrolního úřadu nezvolila. Únorovou veřejnou volbu prosadila koalice. Vysloužila si tím kritiku opozice, která vládu obvinila z nátlaku na vlastní poslance.

Křeslo prezidenta NKÚ se uvolnilo loni v červnu, kdy na služební cestě v Dánsku nečekaně zemřel Lubomír Voleník. Od té doby úřad prozatímně vede jeho viceprezident a bývalý poslanec ČSSD Tešnar. Dosud nejblíže byla ke zvolení šéfem NKÚ nynější místopředsedkyně sněmovny Jitka Kupčová (ČSSD), jíž loni v říjnu chyběly ke zvolení pouhé čtyři hlasy.

Senát ve čtvrtek podle očekávání zamítl zákon o tom, že se druhý československý prezident Edvard Beneš zasloužil o stát. Jeho odmítnutí může zvrátit Poslanecká sněmovna, které se zákon vrátí k novému projednání. První reakce poslanců naznačily, že by mohla Senát přehlasovat. K tomu bude zapotřebí nejméně 101 hlasů. Poprvé zákon schválila 118 hlasy.

Prezident Václav Klaus uvedl, že mu rozhodnutí Senátu usnadňuje situaci, aby nemusel být tím posledním, který bude tuto věc rozhodovat. Přehlasuje-li však sněmovna nesouhlas Senátu, Klaus zákon k podpisu dostane.

Podle senátorů nelze uzákonit výklad dějin a větu o Benešových zásluhách o stát učinit právně závaznou i pro ty, kteří s tímto historickým hodnocením nesouhlasí. Bylo by to podle nich v rozporu s Listinou základních práv a svobod.

Senátoři v hodinové rozpravě nad zákonem Benešovi neodpírali zásluhy o vznik Československa. Mnozí ovšem poukázali i na Benešovu spornou roli v dobách mnichovské krize v roce 1938 a při převzetí moci komunisty v roce 1948. Někteří poukazovali také na to, že zákon prosazují komunističtí zákonodárci, kteří v minulých dobách vedli proti Benešovi nenávistnou kampaň.

Senátor a místopředseda US-DEU Jan Hadrava připomněl, že zákon spolu se dvěma sociálními demokraty navrhla poslankyně za KSČM Jitka Gruntová, jejíž straničtí kolegové zákon pomohli ve sněmovně prosadit. Hadrava to označil za "nestoudný cynismus".

Předseda senátorů ČSSD Petr Smutný přiznal, že zákon o Benešovi je nadbytečný, přesto jej navrhl schválit. Jeho návrh ale podpořilo jen 12 ze 65 přítomných senátorů, především z řad ČSSD, KSČM a ODS. Právě zástupci těchto stran zákon prosadili před měsícem ve sněmovně.

Unionistka Táňa Fischerová, která zákon nepodporuje, však dnes předpověděla, že zastánci zákona mají dost hlasů na to, aby ho znovu prosadili.

Spoluautor zákona Radko Martínek (ČSSD) šance na přehlasování Senátu nechtěl odhadovat, doufá ale, že poslanci předlohu znovu schválí. K odmítnutí normy vyzval senátory i Klause předseda sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt. Toto sdružení požaduje zrušení Benešových dekretů, které jsou spojeny s poválečným vysídlením Němců z českého pohraničí. Odpůrci zákona v parlamentu dali najevo, že jejich postoj s Posseltovou výzvou nesouvisí. Německý Svaz vyhnanců (BdV) dnes konstatoval, že Senát prokázal odvahu a prozíravost.

Čeští vojenští policisté, kteří působí v Iráku, se v těchto dnech poprvé střídají. Po tříměsíčním pobytu se ve středu ráno do republiky vrátí poslední část vojáků, kteří na jihu země působili od loňského prosince. Mezitím již do základny nedaleko Basry dorazili jejich nástupci. Češi mají zůstat ve válkou zničené zemi do konce letošního roku.

Více než 80 českých armádních policistů pomáhá při výcviku iráckých policistů, udržování pořádku a kázně, vyšetřování trestných činů a válečných zločinů a při pátrání po zbraních, výbušninách a drogách. Zabezpečují také jednu mnohonárodní divizi.

"První etapa působení českých vojenských policistů byla formálně ukončena slavnostním nástupem na základně Šaíba už 21. března," sdělil ve čtvrtek Miroslav Šindelář z ministerstva obrany.

Vojenští policisté v jižním Iráku vystřídali českou polní nemocnici, která v oblasti Basry působila od dubna do prosince loňského roku. Lékaři v Basře ošetřili přes 10.000 lidí, většinou místní civilisty. Česká republika ukončila činnost lazaretu kvůli nedostatku personálu.

Náklady na působení jednotky vojenských policistů v Iráku pro tento rok vyčíslila armáda na celkem 252 milionů korun. Novinkou je, že vojáci se v Iráku střídají už po třech měsících, jak je obvyklé u spojeneckých jednotek. Dosud armáda své lidi v zahraničních misích měnila po půl roce.

České aerolinie chtějí v letní sezoně, která začne v neděli, přepravit 2,9 milionu cestujících. Proti loňskému létu by to byl růst o 22 procent. Letadla ČSA budou nově létat do sedmi měst v Evropě i Asii, na mapě aerolinií tak bude již 75 měst v celkem 44 zemích.

Nárůst počtu přepravených cestujících umožní také plánované rozšíření flotily ČSA. Aerolinie chtějí letos pořídit sedm strojů a zvýšit tak přepravní kapacitu o 23 procent.

Ve středu prezident ČSA Jaroslav Tvrdík oznámil, že společnost zlevní některé letenky. Například zpáteční letenky bez letištních poplatků do Amsterodamu, Bruselu, Birminghamu, Edinburghu, Göteborgu, Oslo, Stuttgartu, Madridu a na londýnské letiště Heathrow budou stát 2990 korun. Ceny se tak v některých případech sníží až o 4000 korun.

Od dubna do června ČSA postupně zahájí provoz na nových linkách do německého Dortmundu, polského Krakova, ruského Jekatěrinburgu a Samary. Nově budou ČSA létat také do Baku v Ázerbajdžánu, hlavního města Lucemburska a francouzské Marseille.

U některých destinací, které ČSA létají již nyní, se zvýší frekvence nabízeného spojení. Podle ředitelky komunikace ČSA Dany Dvořákové půjde například o Varšavu, Tallin, Rigu, Birmingham, Dublin, Barcelonu a další.

Vstup ČR do EU znamená i pro ČSA nové obchodní příležitosti. Národní dopravce tak poprvé ve své historii nabídne spojení mezi dvěma evropskými městy ležícími mimo Českou republiku. Otevře totiž linku mezi Marseille ve Francii a španělskou Barcelonou.

V období platnosti letního letového řádu, tedy od této neděle do konce října, plánují ČSA celkem 20.200 letů. To je o 20 procent více než v loňské letní sezoně. Aerolinie tak budou z pražského letiště startovat v průměru 100krát denně. Kromě Prahy budou v ČR letadla ČSA startovat a přistávat na pravidelných linkách také z letišť v Ostravě a v Karlových Varech.

Za celý rok 2003 ČSA přepravily rekordních téměř 3,6 milionu lidí, zatímco v roce 2002 to byly tři miliony osob. Letos by se mohl počet cestujících zvýšit na 4,3 milionu. Hranici 5,5 milionu cestujících chtějí ČSA překročit v roce 2006.

V době platnosti letního letového řádu začne z Ruzyně nově létat 17 aerolinií. Celkem tak Prahu do svých map zařazuje již 52 leteckých firem. Cestující se z pražského letiště Ruzyně dostanou přímo do 98 míst na světě. Počet přímých spojení se tak zvýší o více než čtvrtinu.