Zprávy | Z archivu rubriky


Vláda se ve středu zabývala tím, jak přiblížit úřady lidem a odstranit chaos, který vznikl v souvislosti s reformou veřejné správy. Výrazné zlepšení slibuje ale až od roku 2005. Ministři rozhodli také o tom, že projekt internet do škol se prodlouží o rok - do roku 2006. Chybějících 370 milionů korun na financování projektu v letošním roce najde ministerstvo školství ve svém rozpočtu. Ministři také souhlasili s tím, aby církevní záležitosti měl v budoucnu na starosti místopředseda vlády pro vědu, výzkum a lidské zdroje Petr Mareš (US-DEU). Pravomoci v této oblasti má převzít od sociálnědemokratického ministra Pavla Dostála. Kabinet se dohodl, že je ale ještě třeba dopracovat některé legislativní a technické detaily této změny, vyvolané dlouhodobým napětím mezi zejména katolickou církví a Dostálovým úřadem. Znovu se k tomuto bodu vrátí 27. října. Převod církevní agendy se měl stihnout do konce roku, nyní se to ale zdá málo pravděpodobné.

Vláda schválila druhou etapu realizace státní informační politiky ve vzdělávání a rozhodla, že internet do škol se prodlouží do roku 2006. Ministerstvo školství získalo letos na projekt ze státní kasy 780 milionů místo původně plánované miliardy. Musí ale zaplatit přes 540 milionů korun za již nasmlouvané služby generálnímu dodavateli projektu, společnosti AutoCont On Line.

Vláda chce lidem zjednodušit cestu na úřady, ale viditelnější zlepšení lze čekat až po 1. lednu 2005. Teprve tehdy mají začít platit zákony, upravující administrativního uspořádání a kompetence států, krajů a obcí. Velkou část agendy zrušených okresních úřadů převzalo letos v lednu 205 takzvaných pověřených obcí. Hranice působnosti bývalých okresních úřadů a těchto obcí se ale mnohdy nekryjí. Kvůli tomu musejí lidé kvůli různým úředním záležitostem dojíždět do různých míst. Hlavním cílem reformy veřejné správy, kterou opozice opakovaně kritizuje, přitom bylo přiblížení úřadů lidem.

Vláda se na středečním zasedání kvůli nepřítomnosti guvernéra České národní banky nezabývala Strategií přistoupení k eurozóně. Neprojednala ani materiál o přípravě Českého Telecomu na privatizaci, který stáhl jeho předkladatel, ministr informatiky Vladimír Mlynář. Zpráva vznikala před oznámením konsorcia TelSource o záměru prodat svých 27 procent akcií Telecomu, a proto musí být přepracována, řekla ministrova mluvčí Klára Volná. Novou verzi materiálu by měl ministr předložit do konce roku. Konsorcium KPN a Swisscomu TelSource nedávno oznámilo, že chce svůj 27procentní podíl v Telecomu prodat v mezinárodní nabídce finančním investorům. Podle dohody se státem nabídlo konsorcium koncem minulého týdne FNM společný postup při prodeji. Stát se musí zhruba do konce října rozhodnout, zda bude prodávat svůj podíl spolu s TelSource nebo později samostatně. V dokumentu o přistoupení k euru z dílny ČNB a ministerstev financí a průmyslu a obchodu se měla vláda zavázat k pokračujícím reformám, které by měly umožnit zavést v Česku euro zhruba v letech 2009 či 2010. Plán odpovídá již dřívějším záměrům centrální banky i vlády na zavedení eura. Dokument také definitivně potvrzuje, že Česko nebude moci přijmout euro v nejbližším možném termínu, v roce 2007.

Důvodem pro existenci dvoukomorových parlamentů je nejen snaha přijímat co nejkvalitnější zákony, ale i zájem na kontrole a vyvažování moci. Tento systém skýtá možnost dobré vlády, která dává přednost pluralitě názorů a zvážení každého rozhodnutí před pouhou rychlostí. Uvedl to předseda českého Senátu Petr Pithart na pražském jednání Asociace evropských senátů. "Asociace nevznikla jako jakési obranné zařízení institucí zapsaných na červené listině ohrožených druhů," prohlásil. Druhé komory se podle něj nemusí bránit útokům odpůrců, jsou-li dobře ustaveny a jejich pravomoci vůči sněmovnám vyvážené.

Řada vystupujících, včetně Pitharta, se přiklonila k důležitosti odlišného složení sněmoven a senátů jako předpokladu jejich efektivní činnosti. Pochybnosti i na základě zkušeností ze svých zemí vyslovili v dopolední debatě jen předseda belgického Senátu Armand de Decker a místopředseda italského Senátu Lamberto Dini, podle něhož mezi oběma stejnorodými komorami existuje vynikající vztah. "Smysl bikameralismu (dvoukomorových parlamentů) nelze spatřovat pouze v samotné existenci a v kvalitě druhé komory, ale především ve vyvážených vztazích obou komor," konstatovali účastníci jednání v závěrečné deklaraci.

Představitelé 14 horních komor z celé Evropy hovoří také o rodící se evropské ústavě a roli národních parlamentů v rozšířené EU.

Při vyjednávání o evropské ústavě se bude česká delegace řídit stanoviskem, jež před týdnem schválila vláda. Právě tento úvodní mandát, s nímž česká delegace půjde na mezivládní konferenci Evropské unie o euroústavě, podpořila v úterý Poslanecká sněmovna. Ruku pro mandát zvedli výhradně koaliční poslanci. Premiér Vladimír Špidla po hlasování oznámil, že vláda bude o vyjednávání informovat parlament pravidelně na každé jeho schůzi. Dolní komora naopak neschválila ani jeden návrh opozice, která chtěla vládní mandát změnit. ODS požadovala záruku, že jednání o evropské ústavě nezhorší podmínky, za nichž Česko do EU vstupuje. KSČM zase chtěla, aby vláda ve spolupráci s parlamentem zahájila přípravu na referendum o přijetí euroústavy. Sněmovna na návrh koaličních poslanců podpořila integrační úsilí evropských zemí v rámci EU. Přijetí evropské ústavy pak označila za logický krok v evropském integračním procesu.

Vláda, podle premiéra Vladimíra Špidly, předloží návrh zákona o obecném referendu, který by lidem umožnil i to, aby se vyjádřili k návrhu evropské ústavy. Z vyjádření premiéra vyplynulo, že vláda nepřipraví speciální zákon pouze pro referendum o evropské ústavě. Takový zvláštní zákon zatím parlament přijal pouze jednou a občané ČR na jeho základě rozhodli letos v červnu o vstupu země do EU. Zákon o obecném referendu by naopak umožnil pořádat všelidová hlasování o různých věcech. Zákon o obecném referendu patří k tradičním programovým bodům ČSSD.

Současný návrh euroústavy omezuje suverenitu a v některých ohledech zhoršuje postavení českého státu, prohlásil ve sněmovně stínový ministr zahraničí za ODS Jan Zahradil. Míní, že EU může fungovat i bez ústavy, na základě nynějších smluv. Vládě Zahradil jménem ODS vzkázal, že pokud se z mezivládní konference vrátí jen s minimálními vyjednanými změnami, s podporou nejsilnější opoziční strany počítat nemůže. Zahradil očekává, že vládě se asi podaří vyjednat princip jedna země - jeden evropský komisař, to je ale podle něj dost málo. Kabinet by podle něj neměl připustit zhoršení podmínek pro Českou republiku. V tomto smyslu také Zahradil navrhl usnesení, kterým by o totéž požádala vládu celá dolní komora. Zahradil soudí, že v EU se prosazuje praxe, kdy tři čtyři nejsilnější země budou rozhodovat o všem a předem bude známo, kdo obsadí roli statisty. "Je takové uspořádání v zájmu České republiky?" zeptal se řečnicky. Českým vyjednavačům doporučil, aby se nenechali tlačit do kouta. Českou republiku nemůže podle něj za nesouhlas s některými pasážemi euroústavy nikdo z EU vypudit, na dílo Konventu není třeba dívat se s "posvátnou úctou". Zahradil byl jedním ze tří českých zástupců v Konventu EU, svůj podpis pod návrh euroústavy ale nepřipojil a Konvent předčasně opustil.

Za bezproblémové a velmi dobré označili česko-maďarské vztahy po úterních jednáních v Budapešti prezidenti obou zemí Václav Klaus a Ferenc Mádl. "Cílem mé cesty do Maďarska bylo demonstrovat velmi dobré česko-maďarské vztahy a tyto vztahy posílit," uvedl v prohlášení po zhruba dvouhodinových rozhovorech v Sándorově paláci na Budínském hradě Klaus. "Skutečnost, že jedna z prvních zahraničních cest prezidenta Klause vedla do Maďarska, jen podtrhuje důležitost maďarsko-české spolupráce," řekl Mádl ve svém prohlášení. Klaus i Mádl uvedli, že k podpisu jsou připraveny dohoda o vzájemném uznávání vysokoškolských diplomů a dohoda o spolupráci ve školství, kultuře a vědě. Byla oceněna i obchodní spolupráce, jejíž hodnota v minulém roce přesáhla 1,5 miliardy dolarů. Klaus i Mádl se vyslovili pro upevnění přímých kontaktů mezi firmami obou zemí a poukázali na nutnost zvýšení vzájemných investic.

Podle obou prezidentů se shoda názorů projevila i při posuzování regionální spolupráce v rámci Visegrádské čtyřky, kterou tvoří Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko, jakož i při rozhovoru o budoucnosti integrované Evropy. Klaus vyjádřil potěšení nad tím, že "máme shodný názor na to, že visegrádská spolupráce má smysl, jen když ji můžeme naplnit konkrétními projekty, a my tyto projekty hledáme". Mádl řekl, že 3. listopadu se uskuteční visegrádský summit na úrovni prezidentů, na němž bude posouzena úloha Visegrádu v podmínkách rozšířené Evropské unie. Shodný názor podle Klause vyjádřili prezidenti i na to, že "další vývoj Evropské unie by neměl oslabovat národní identitu jednotlivých zemí", a na zastoupení Česka i Maďarska v orgánech EU.

Ministerstvo zahraničí odmítá výtky opozice, že vláda ve sněmovně dostatečně neprojednala mandát pro mezivládní konferenci o euroústavě. Vrchní ředitel sekce pro evropské záležitosti Ivan Jančárek v pondělí řekl, že šéf české diplomacie Cyril Svoboda i jeho první náměstek Jan Kohout byli kvůli EU několikrát ve sněmovních výborech. "Dialog s výbory považuji za dialog s parlamentem," uvedl Jančárek. Poznamenal, že právě o návrhu evropské ústavy se bude ve sněmovně v úterý jednat, a že vláda zaujala před sobotním zahájením mezivládní konference o ústavě pouze výchozí mandát. Ten se bude měnit s tím, jak se bude jednání o ústavě mezi současnými a budoucími členy vyvíjet, dodal.

ODS i KSČM se ale přístup české vlády nelíbí. Na protest proti tomu, že kabinet mandát pro mezivládní konferenci s opozicí neprojednal, ale nehodlají občanští demokraté navrhovat žádné změny. Kritici současnému návrhu ústavy například vyčítají, že přenáší příliš mnoho kompetencí z národní úrovně do Bruselu.

Jančárek očekává, že právě přenos kompetencí bude patřit k hlavnímu tématu úterní diskuse ve sněmovně. Přiblížil, že obavy ze ztráty pravomocí mohou vyplývat z navržené změny hlasování - z jednomyslného na kvalifikovanou většinu. Uvedl, že v některých oblastech, jako je vnitro a spravedlnost, je rozhodování kvalifikovanou většinou z českého hlediska žádoucí. V jiných, jako je například systém daní a financí, nikoli.

K jednání v Římě, kde o víkendu začala mezivládní konference, Jančárek řekl, že mezi největší spojence ČR na změnu ústavního návrhu vidí ve zhruba desíti státech. Jsou to mimo jiné tři pobaltské země, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Finsko, Portugalsko, Irsko, Finsko a částečně Polsko. Česká republika a ostatní menší země se bojí, že nynější návrh ústavy zvýhodňuje velké členy. Mezi české požadavky patří zachování rotačního předsednictví v evropských orgánech, a princip pro hlasování spočívající nejméně 60 procent členských zemí a zároveň 60 procent populace. Nyní stačí podle návrhu populace polovina.