Zprávy | Z archivu rubriky


Ministerstvo zahraničí odmítá výtky opozice, že vláda ve sněmovně dostatečně neprojednala mandát pro mezivládní konferenci o euroústavě. Vrchní ředitel sekce pro evropské záležitosti Ivan Jančárek v pondělí řekl, že šéf české diplomacie Cyril Svoboda i jeho první náměstek Jan Kohout byli kvůli EU několikrát ve sněmovních výborech. "Dialog s výbory považuji za dialog s parlamentem," uvedl Jančárek. Poznamenal, že právě o návrhu evropské ústavy se bude ve sněmovně v úterý jednat, a že vláda zaujala před sobotním zahájením mezivládní konference o ústavě pouze výchozí mandát. Ten se bude měnit s tím, jak se bude jednání o ústavě mezi současnými a budoucími členy vyvíjet, dodal.

ODS i KSČM se ale přístup české vlády nelíbí. Na protest proti tomu, že kabinet mandát pro mezivládní konferenci s opozicí neprojednal, ale nehodlají občanští demokraté navrhovat žádné změny. Kritici současnému návrhu ústavy například vyčítají, že přenáší příliš mnoho kompetencí z národní úrovně do Bruselu.

Jančárek očekává, že právě přenos kompetencí bude patřit k hlavnímu tématu úterní diskuse ve sněmovně. Přiblížil, že obavy ze ztráty pravomocí mohou vyplývat z navržené změny hlasování - z jednomyslného na kvalifikovanou většinu. Uvedl, že v některých oblastech, jako je vnitro a spravedlnost, je rozhodování kvalifikovanou většinou z českého hlediska žádoucí. V jiných, jako je například systém daní a financí, nikoli.

K jednání v Římě, kde o víkendu začala mezivládní konference, Jančárek řekl, že mezi největší spojence ČR na změnu ústavního návrhu vidí ve zhruba desíti státech. Jsou to mimo jiné tři pobaltské země, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Finsko, Portugalsko, Irsko, Finsko a částečně Polsko. Česká republika a ostatní menší země se bojí, že nynější návrh ústavy zvýhodňuje velké členy. Mezi české požadavky patří zachování rotačního předsednictví v evropských orgánech, a princip pro hlasování spočívající nejméně 60 procent členských zemí a zároveň 60 procent populace. Nyní stačí podle návrhu populace polovina.

Začátek mezivládní konference o ústavě EU ukázal roztříštěnost názorů jednajících států. České opoziční strany ale míní, že česká vláda nesmí přistoupit na uměle vytvářený časový tlak a nechat se dohnat k přijetí euroústavy nevýhodné pro Česko. Zároveň dávají najevo, že s vládním mandátem pro jednání v mnohém nesouhlasí.

Stínový ministr zahraničí ODS, poslanec Jan Zahradil v neděli uvedl, že dohoda za každou cenu není nezbytná. "Buď k dohodě dojde, nebo ne. Pokud ne, bude Evropská unie fungovat na dosavadním smluvním základě, ale není tu žádný kategorický imperativ, podle kterého bychom se museli dohodnout," míní.

Itálie chce mít ústavu do Vánoc. Premiér Silvio Berlusconi ale připustil, že jednání se může protáhnout do příštího roku.

Vicepremiér Petr Mareš (US-DEU) v neděli v televizi Nova řekl, že podle první signálů je reálné doufat, že ústava bude do konce roku přijata. Poslanec KSČM Vojtěch Filip má ovšem opačný názor.

Zahradil podotkl, že existující návrh ústavy EU nesmí být pro 25 jednajících zemí nedotknutelný. Před jeho výraznými změnami varují velké země, jimž návrh v podstatě vyhovuje. Malé a střední země včetně Česka naopak chtějí zvýšit váhu menších v budoucí EU.

Opozice ale dává najevo, že český vyjednávací mandát na mezivládní konferenci neodpovídá jejím představám. "Názor vlády není v české společnosti vydiskutovaný, takže o prosazení vládního stanoviska příliš nestojím," řekl Filip.

Komunisté hodlají v úterý na schůzi sněmovny, která má na programu právě ústavu EU, prosazovat do vládního mandátu vlastní myšlenky. Odstranili by například z ústavy část o politikách EU a místo Charty základních práv občanů EU by ponechali jen odkaz na mezinárodní úmluvy o lidských právech. Ani ODS nesouhlasí s vládou. Navrhovat změny ale nehodlá na protest proti tomu, že kabinet mandát pro mezivládní konferenci s opozicí neprojednal.

Předseda české vlády Vladimír Špidla v projevu na římském summitu vyjádřil přesvědčení, že se členským a vstupujícím zemím EU povede záhy dospět k textu ústavní smlouvy. Vypočítal zároveň řadu bodů, ve kterých bude Česká republika požadovat změny oproti návrhu ústavy vypracovanému Konventem.

Ze sobotní první schůze na toto téma si odnesl dojem, že "existuje značná vůle dospět k přijatelnému výsledku" a že "pozice nejsou dramaticky odlišné a nejsou striktně formulovány", takže vytvářejí prostor pro kompromisy. Z debaty bylo zřejmé, že podobné názory jako Česko zaujímají další tři-čtyři země, takže "nejsme v izolované pozici", uvedl na tiskové konferenci.

"Věřím, že naše jednání bude korunováno úspěchem. Právě nyní platí úsloví, že jsme odsouzeni k úspěchu," řekl premiér na zasedání. Vedle samotného vyjednání ústavy položil důraz na odpovědnost přítomných státníků za ratifikaci výsledku rozhovorů.

Česká vláda podle něj oceňuje projekt vzešlý z Konventu a chce jednat na tomto základě. Zároveň očekává, že mezivládní konference poskytne prostor pro vznesení otázek, jež státy považují za důležité a dosud nevyjasněné. Týkají se podle něj zvláště rovnováhy institucí EU, rovnosti členských zemí a soudržnosti EU.

Na prvním místě v této souvislosti uvedl složení Evropské komise - ČR chce, aby každá země jmenovala i po roce 2009 nadále jednoho plnohodnotného komisaře. Žádal vyjasnění způsobu rotace zemí v čele Rady ministrů a vyslovil se pro týmové rotační předsednictví. Nejasné připadá české vládě také vymezení kompetencí předsedy Evropské rady a ministra zahraničí EU, což mají být nově zřizované úřady.

ČR podle Špidly považuje dále za důležité dospět k všeobecně přijatelné definici kvalifikované většiny, aby byl zachován princip rovnoprávnosti ve vztahu občanů a členských zemí. Zde se navrhuje schvalovat rozhodnutí nadpoloviční většinou států reprezentujících tři pětiny obyvatelstva (formule 50-60 procent). ČR by radši viděla vyváženější formuli 60-60.

Premiér dále vyslovil pochybnost o navrhované metodě tzv. zesílené spolupráce; domnívá se, že by právo vyvíjet vlastní iniciativy bez podílu ostatních mělo vznikat jen tehdy, pokud by se takto dohodla nejméně polovina členských států. Špidla posléze vyložil novinářům, že vláda bude během příštích týdnů jednání občanům "systematicky" vysvětlovat, oč při mezinárodní konferenci usiluje. "Vstoupili jsme do EU proto, abychom posílili pozici České republiky a zvýšili kvalitu života obyvatelstva. To jsou dva cíle, které budeme systematicky sledovat také v mezivládní konferenci."

Představuje si, že souběžně s rozhovory v EU poběží debata v České republice; jak se bude mezivládní konference vyvíjet, "bude třeba znovu a znovu k některým základním otázkám zaujímat stanovisko". Za předčasné považuje nyní rozhodovat, zda se má příští ústava v Česku schválit parlamentní ratifikací nebo referendem - bude to záležet na rozhodnutí parlamentu, a to v závislosti na obsahu konečného znění ústavy.

Takticky si Špidla představuje postup ČR jako vytváření ad hoc zájmových koalic k řešení toho či onoho problému. "Má představa je, že se vyrýsuje několik typů kompromisů, které budou v debatě možné; bude pak na nás, abychom zvolili ten, který bude nejvýhodnější."

Schodek státního rozpočtu se ke konci letošního září zvýšil na 80,3 miliardy korun ze srpnových 71,9 miliardy korun, uvedlo ministerstvo financí. Pro celý letošní rok ministerstvo předpokládá nově deficit 132,4 miliardy korun, oproti dříve odhadovaným 128,3 miliardy korun. Rozpočtové příjmy do konce září činily 510,5 miliardy korun a výdaje dosáhly 590,8 miliardy korun. Výdaje představovaly 72,6 procenta původně odhadovaného rozpočtu, příjmy 74,4 procenta. Deficit byl za devět měsíců roku o 58,9 miliardy vyšší než ve stejném období minulého roku.

V samotném září výdaje činily 79,6 miliardy korun a příjmy 71,2 miliardy Kč. Vývoj příjmů v září byl podle MF ovlivněn zejména daňovými příjmy. Analytička Volksbank Markéta Šichtařová míní, že vzestup schodku proti plánu je částečně způsoben i nepřesným odhadem, a to zejména pokud jde o výběr daní. "Zejména daň z příjmů právnických osob zůstává za očekáváním," uvedla Šichtařová. Za nepříznivým vývojem stojí podle ní také platba CME a jednorázová půjčka od EIB na odstranění škod z loňských povodní. Zatímco sněmovna původně schválila schodek rozpočtu ve výši 111,3 miliardy, ministerstvo financí před měsícem odhadovalo, že skutečný deficit dosáhne 128,3 miliardy. "Dnes odhad zvýšilo již na 132,4 miliardy," uvedla Šichtařová. Domnívá se přitom, že schodek může být ke konci roku ještě nepatrně vyšší. "Podobný osud může stihnout i rozpočet pro příští rok," upozornila. Celostátní inkaso všech daní činilo k 30. září 374,1 miliardy Kč, což představuje 73,7 procenta celoročně rozpočtovaného objemu a meziroční růst o 19,9 miliardy Kč. Příjmy z daní a poplatků dosáhly 285 miliardy Kč, což bylo o 15,1 miliardy Kč více než loni v září. Příznivě jak z hlediska úrovně plnění záměrů státního rozpočtu, tak i z hlediska meziročního srovnání se zatím vyvíjí inkaso nepřímých daní. Za devět měsíců činily příjmy rozpočtu z DPH 87,0 miliardy Kč, což znamenalo meziroční růst o 4,3 miliardy Kč. Lepších výsledků bylo dosaženo i přes o 8,5 miliardy Kč vyšší vratky DPH než v předchozím roce.

Rovněž inkaso spotřebních daní ve výši 52,7 miliardy Kč meziročně stouplo o 2,6 miliardy Kč. Příjem daně z příjmů právnických osob se zvýšil o 4,6 miliardy na 65,1 miliardy Kč. Relativně horší výsledky letošního roku z hlediska plnění rozpočtu souvisí zejména s méně příznivými hospodářskými výsledky plátců daně za rok 2002, od kterých jsou odvozovány zálohy za druhé pololetí letošního roku. Příjmy rozpočtu daně z příjmů fyzických osob byly vyčísleny na 63,9 miliardy Kč, tedy o 3,7 miliardy Kč nad úrovní stejného období minulého roku. Inkaso pojistného na sociální zabezpečení vzrostlo o 9,9 miliardy na 199,2 miliardy Kč. Saldo příjmů z pojistného na sociální zabezpečení a výdajů státního rozpočtu do této oblasti je tak za devět měsíců letošního roku záporné o 29,3 miliardy Kč. Rozpočet přitom počítá s celoročním schodkem 31,7 miliardy Kč. Meziroční růst výdajů o 47,5 miliardy Kč odpovídá podle MF rozpočtované dynamice. Jejich výši přitom ovlivnily výdaje, se kterými původně schválený státní rozpočet nepočítal. Jde především o úhradu závazku z arbitrážního sporu CME vůči ČR (10,6 miliardy Kč) a o čerpání úvěru od EIB na odstraňování následků loňských povodňových škod (3,9 miliardy Kč).

Jako běžné výdaje rozpočtu bylo čerpáno 563 miliard Kč, tj. o 48,8 miliardy Kč více než loni. Vysoká meziroční dynamika neinvestičních transferů veřejným rozpočtům územní úrovně souvisí s dokončením reformy veřejné správy, tedy zrušením okresních úřadů, uvedlo MF. Rozpočet na celý letošní rok sněmovna původně schválila s rekordním schodkem 111,3 miliardy korun při příjmech 684,1 miliardy a výdajích 795,4 miliardy korun. Tento deficit se však státu nepodaří dodržet kvůli neočekávaným jednorázovým výdajům. Vláda se rozhodla vysoké tempo zadlužování českého státu řešit, a přišla proto se scénářem reformy veřejných financí. První balík reformních zákonů, který by měl vládní koalici umožnit sestavit rozpočet na rok 2004 se schodkem do 118 miliard korun, již ve sněmovně prošel prvním čtením. O konečné podobě státního rozpočtu na další rok začne vláda jednat ve středu.

Země visegrádské čtyřky se v mnohém shodují na podobě budoucí ústavy Evropské unie. Ukázalo to jednání premiérů Česka, Slovenska, Maďarska a Polska na zámku v Dobříši na Příbramsku. Čtyři státy chtějí například zachovat jednoho plnoprávného člena Evropské komise pro každý stát EU nebo udržet rotační předsednictví v radě ministrů. Premiéři ale neskrývali, že každá ze zemí V4 má i vlastní priority, které bude prosazovat.

Mezivládní konference, kde bude 15 zemí EU a vstupující desítka projednávat budoucí ústavu unie, začne v sobotu v Římě. Schůzka V4 umožnila zjistit, jak dalece může Visegrád na mezivládní konferenci sladit své postoje. Český premiér Vladimír Špidla si jednání chválil. "V podstatě jsme tuto debatu koncipovali jako výměnu stanovisek, jako konzultaci k hlavním tématům s cílem nalézt možnosti koordinace tam, kde jsou si stanoviska blízká. To znamená, že jsme nesměřovali ke koordinaci za každou cenu," řekl. Shoda panuje v řadě institucionálních otázek, kde lze očekávat podobný postoj i od dalších menších evropských zemí. Ty se totiž obávají, že nynější návrh ústavy nahrává velkým státům EU. Proto chtějí zachování principu jednoho člena Evropské komise na každý stát EU, proto hájí rotační týmové předsednictví v radě ministrů, které členům EU umožňuje plný podíl na činnosti unie, byť se v technických detailech jeho pojetí liší.

Visegrád také nechce, aby budování společné evropské obrany oslabilo efektivitu NATO a aby zrychlená integrace jen některých členů EU v této oblasti vyloučila z budování evropské obrany státy ostatní. Základní shoda panuje i v tom, kde zachovat jednomyslné rozhodování a jak vážit hlasy v radách ministrů. "Panuje shoda i v otázkách preambule v odkazu na evropské kulturní dědictví," řekl Špidla. Středoevropské státy očekávají, že mezivládní konference se bude věnovat meritu věci a nehodlají se nechat v časové tísni dotlačit k nevyhovující konečné podobě ústavy EU. "Diskuse musí být autentická. Polsko nechce rychlé ukončení na úkor kvality," zdůraznil polský předseda vlády Leszek Miller.

Itálie, která nyní unii předsedá, totiž chce mít ústavu EU do konce roku. Tento základní dokument má nahradit nynější smlouvy, na nichž unie stojí. Má nově vymezit vztahy mezi institucemi EU, definovat její jednotlivé politiky a má EU přiblížit občanům. Premiéři zemí V4 ale dali jasně najevo, že neustoupí od obhajoby vlastních priorit. "Byly otázky, na kterých ... nebylo uzavřeno stanovisko, ale v těchto všech případech se jednalo spíše o akcent než o nějaký rozporný postoj," připustil Špidla. Maďarský Peter Medgyessy tak zdůraznil, že Budapešť chce v preambuli k ústavě odkaz na práva národnostních menšin. Postěžoval si, že v Dobříši k tomu nedostal jasnou podporu.

0tázka menšin, respektive Maďarů žijících na Slovensku je totiž citlivým bodem mezi Budapeští a Bratislavou. Slovenský premiér Mikuláš Dzurinda také kontroval tím, že Charta základních práv občanů EU, která chrání i práva menšin, je součástí ústavy EU. Bratislava to považuje za dostatečné. "To bude naše pevné stanovisko i během samotné mezivládní konference," řekl. Jako jednu z priorit Slovenska Dzurinda označil ponechání jednomyslného rozhodování v radě ministrů v oblasti daňové, sociální nebo obranné. To se v podstatě shoduje s českým postojem. "To, že budeme nastolovat naše priority, neznamená, že tu a tam nepodpoříme i partnery z visegrádské čtyřky," podotkl. Bratislava také prosazuje, aby budoucí základní dokument EU nesl název ústavní smlouva, nikoliv ústava. Medgyessy vyzdvihl i rychlý vstup do schengenského prostoru. Polsko zase chce podle Leszka Millera udržet způsob vážení hlasů v radě ministrů tak, jak je definuje Smlouva o EU z Nice.

Státní fond rozvoje bydlení v příštím roce zřejmě nebude mít ani polovinu letošího rozpočtu. Vláda schválila jeho výdaje v celkovém objemu 3,3 miliardy korun, což je o 5,4 miliardy korun méně než letos, řekl ČTK mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Petr Dimun. Rozpočet fondu musí ještě schválit sněmovna. Objem peněz, které fond v příštím roce bude moci na bydlení poskytnout, ovlivnilo samozřejmě omezení výdajů v rámci reformy veřejných financí, dodal Dimun. Rozpočet je však podle Dimuna nižší také kvůli útlumu přímých dotací. Fond totiž chce v budoucnu poskytovat převážně návratné formy podpor. Nevratné přímé dotace omezí. Postupně tak přejde na revolvingové hospodaření.

Fond počítá i nadále s poskytováním podpor na opravy a modernizaci panelových domů. Jejich majitelé tak i v příštím roce zřejmě budou moci žádat o úrokovou dotaci na splácení úvěrů poskytnutých bankami. Fond na tento účel počítá s 600 miliony korun. Dalších 400 milionů by mělo jít na přímé úvěry obcím na podporu oprav bytových domů. Fond počítá i nadále s poskytováním přímých úvěrů na výstavbu bytů jak mladým lidem do 35 let věku, tak obcím, popřípadě budoucím neziskovým družstvům, na výstavbu nájemních bytů. Na úvěry fond počítá v příštím roce s 600 miliony korun. MMR připravuje nařízení, které stanoví podmínky pro použití prostředků fondu na ručení za splácení úvěrů poskytnutých bankami. Fond pak bude moci nově poskytovat podporu investorům na výstavbu bytů také prostřednictvím záruk.

Fond počítá i s dotacemi, a to na výstavbu nájemních bytů obcím nebo nově vznikajícím neziskovým družstvům, ale již jen ve velmi omezené míře, řekl Dimun. Na dotace by fond směřoval 1,5 miliardy korun, pouze však v případě, že do rozpočtu dostane tuto částku navíc od FNM.

počasí:

Čekáme zamračeno nebo oblačno, později přechodně i polojasno, na severu se místy objeví slabý déšť. Denní teploty 19 až 23 stupňů, na horách kolem 17ti.