Zprávy | Z archivu rubriky


Státní fond rozvoje bydlení v příštím roce zřejmě nebude mít ani polovinu letošího rozpočtu. Vláda schválila jeho výdaje v celkovém objemu 3,3 miliardy korun, což je o 5,4 miliardy korun méně než letos, řekl ČTK mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Petr Dimun. Rozpočet fondu musí ještě schválit sněmovna. Objem peněz, které fond v příštím roce bude moci na bydlení poskytnout, ovlivnilo samozřejmě omezení výdajů v rámci reformy veřejných financí, dodal Dimun. Rozpočet je však podle Dimuna nižší také kvůli útlumu přímých dotací. Fond totiž chce v budoucnu poskytovat převážně návratné formy podpor. Nevratné přímé dotace omezí. Postupně tak přejde na revolvingové hospodaření.

Fond počítá i nadále s poskytováním podpor na opravy a modernizaci panelových domů. Jejich majitelé tak i v příštím roce zřejmě budou moci žádat o úrokovou dotaci na splácení úvěrů poskytnutých bankami. Fond na tento účel počítá s 600 miliony korun. Dalších 400 milionů by mělo jít na přímé úvěry obcím na podporu oprav bytových domů. Fond počítá i nadále s poskytováním přímých úvěrů na výstavbu bytů jak mladým lidem do 35 let věku, tak obcím, popřípadě budoucím neziskovým družstvům, na výstavbu nájemních bytů. Na úvěry fond počítá v příštím roce s 600 miliony korun. MMR připravuje nařízení, které stanoví podmínky pro použití prostředků fondu na ručení za splácení úvěrů poskytnutých bankami. Fond pak bude moci nově poskytovat podporu investorům na výstavbu bytů také prostřednictvím záruk.

Fond počítá i s dotacemi, a to na výstavbu nájemních bytů obcím nebo nově vznikajícím neziskovým družstvům, ale již jen ve velmi omezené míře, řekl Dimun. Na dotace by fond směřoval 1,5 miliardy korun, pouze však v případě, že do rozpočtu dostane tuto částku navíc od FNM.

počasí:

Čekáme zamračeno nebo oblačno, později přechodně i polojasno, na severu se místy objeví slabý déšť. Denní teploty 19 až 23 stupňů, na horách kolem 17ti.

Vedení Senátu také uvažuje o svolání mimořádné schůze k návrhu ústavní smlouvy Evropské unie. Na žádost opoziční ODS má absolvovat v příštím týdnu takové jednání Poslanecká sněmovna. Předseda horní komory Petr Pithart (KDU-ČSL) nicméně nevidí důvod věc uspěchat, jak řekl ČTK. Připomněl, že senátní výbor pro evropskou integraci už v úterý dospěl z pověření horní komory ke stanovisku k euroústavě, které mají k dispozici čeští zástupci pro jednání mezivládní konference EU.

"Nejsme v žádném zpoždění," poznamenal Pithart. "Nemáme potřebu nějakých hektických činů, nebo dokonce nějakých spektakulárních," uvedl. "Necítíme se být povinováni kopírovat kroky sněmovny, rozhodně ne v nějakém spěchu," dodal. ODS si od schůze slibuje, že vláda zcela jasně řekne sněmovně, s jakými představami jede na mezivládní konferenci EU o euroústavě. Vládní pozice jsou přitom známé už delší dobu a senátní integrační výbor v patnáctistránkovém stanovisku většinu z nich podpořil. Jeho rozhodnutí bylo jednomyslné, pro hlasovali i senátoři ODS a KSČM. Už v červenci se vláda shodla na tom, že by bylo žádoucí odstranit jednostranné zvýhodnění velkých členských zemí unie, například v pasáži o rozhodování kvalifikovanou většinou v Radě ministrů. Kabinet také podporuje týmové předsednictví namísto zřízení funkce předsedy Evropské rady. Požaduje rovněž, aby každý z budoucích 25 států unie měl svého člena Evropské komise, jakési evropské vlády. Návrh ústavy počítá jen s 15 komisaři po roce 2009. Vláda by navíc podle senátorů měla dbát i na vyjasnění kompetencí Evropské unie, například v oblasti spolupráce ve věcech justice a vnitra. Mezivládní konference bude tuto sobotu teprve zahájena, vlastní jednání bude podle některých odhadů trvat několik měsíců. Senát už v dubnu svým usnesením požádal vládu, aby jej o průběhu a závěrech konference nejméně jednou měsíčně informovala.

České dráhy připravují výběrové řízení na dodavatele nafty. Ročně dráhy potřebují k provozu zhruba 100 milionů litrů nafty, kterou nyní železnici dodává firma Robin Oil. Ta podle mluvčího drah Petra Šťáhlavského vyhrála předchozí veřejnou obchodní soutěž. Podle šéfa železničních odborů Jaromíra Duška však dráhy nevybíraly dodavatele nafty formou veřejné obchodní soutěže, ale oslovily pouze vybrané subjekty. Podle Duška Robin Oil dodává naftu pro dráhy již desátým rokem. "Je přitom s podivem, že by se za deset let nenašel ani jeden konkurenční subjekt s výhodnější nabídkou," řekl Dušek. Přitom podle něho není cena, kterou dráhy platí firmě Robin Oil vysoká. Při výběru dodavatele skutečnou veřejnou soutěží, by však mohly dráhy na odběru nafty ušetřit desítky, ne-li stovky milionů korun, řekl.

Vláda schválila komisi pro výběr dodavatele. Dráhy chtěly, aby v ní byl jeden člen dozorčí rady podniku nominovaný státem, jeden volený zaměstnanci a dva odborníci z ekonomického útvaru. Vláda rozhodla, že v devítičlenné komisi budou čtyři lidé z ČD, včetně navrhovaných členů dozorčí rady. V komisi tak zasedne i Dušek. Po jednom člověku budou mít v komisi ministerstva dopravy, obrany, financí, práce a průmyslu a obchodu. Mluvčí ČD odmítl podrobnosti o chystaném tendru sdělit, aby neohrozil průběh veřejné soutěže. Tu podle něho dráhy vyhlásí standardním způsobem.

Případné vyloučení poslance ODS Petra Kotta ze strany a poslaneckého klubu ještě nebude automaticky znamenat, že bude na straně vládní koalice. V rozhovoru se zpravodajem ČTK upozornil na to, že i kdyby se nakonec stal jako nezařazený poslanec členem klubu US-DEU, nevystaví vládě bianco šek a zřejmě ani nezvedne ruku pro zákony z takzvané druhé etapy reformy veřejných financí. "Já jsem s tou stranou (ODS) docela sžitý, a to i díky profesoru Klausovi. Já jsem pravičák, ode mě současná vládní koalice nemůže čekat, že bych přeběhl na druhou stranu," řekl ČTK Kott. V tisku dříve prohlásil, že některé schválené vládní zákony z reformy veřejných financí považuje za krok správným směrem. "Vláda nemůže čekat, že jí vystavím bianco šek. Stejně většinou budu hlasovat s ODS," řekl. Podobně se prý zachová i u zákonů takzvané druhé etapy reformy veřejných financí. Vláda plánuje, že do konce roku předloží sněmovně balík zákonů, které by měly omezit šedou ekonomiku, a že vypracuje koncept důchodové reformy. Konkrétně jde například o zavedení registračních pokladen a změny umožňující zřízení finanční policie. Součástí balíku ale bude i zákon o přiznání k registrovanému majetku a zákon o kolkování lihovin. "Takové zákony podpořím asi těžko," odhadl Kott.

Kotta ale na celé záležitosti s pátečním hlasováním nejvíce mrzí, jak jeho straničtí kolegové a novináři interpretují celou záležitost. Přiznává, že alkohol pil, ale rozhodně ne v takové míře, aby nebyl schopen hlasovat. Tvrdí, že se ho hluboce dotkly například řeči o tom, že ve čtvrtek večer pil se sociálními demokraty, že v pátek vedl sexistické řeči o ženách a že odešel popíjet do malostranské restaurace u Schnellů se svojí asistentkou. "To všechno jsou lži na 105 procent," řekl ČTK poslanec. Žaloby na ochranu osobnosti ale nepodá. Kotta kvůli jeho páteční absenci při hlasování o reformě financí chtějí občanští demokraté vyloučit ze strany a z poslaneckého klubu. ODS tvrdí, že se poslanec opil. Pozdější výroky Kotta, který omlouval svůj postoj politickými důvody, označila ODS za snahu vylhat se ze situace.

Své další působení v politice vidí Kott v roli nezařazeného poslance. "Očekávám, že mě vyloučí ze strany a z klubu. Budu nezařazený poslanec, rozhodně nebudu vstupovat do nějaké politické strany. Dá se ale mluvit o členství v nějakém poslaneckém klubu," předvídá Kott. Naznačil, že názorově je mu asi nejblíže US-DEU. O svém případném přestupu ještě s nikým nejednal. "To je otázka dalších kroků, nyní to nepřipadá v úvahu," tvrdí.

Česká vláda zatím podle prezidenta Václava Klause lidem dostatečně nevysvětlila, jaké důsledky bude mít přijetí evropské ústavy. Klaus je přesvědčen, že nestačí jen otisknout text ústavy, ale je třeba jej interpretovat. Zdůvodnil tak po úterním setkání s polským premiérem Leszkem Millerem, proč publikoval článek, v němž psal o tom, že návrh evropské ústavy vytváří jediný silný "superstát". "Já se zejména snažím rozlišovat dvě věci. Jedna je spor o zastoupení jednotlivých zemí v jednotlivých evropských institucích, procenta hlasů, procenta kvalifikovaných většin a podobně, a tady myslím, že s Polskem máme identické názory," uvedl prezident. Obě země podle něj mají zájem na tom, aby se v Evropě neztratily, aby v ní měly místo, které jim skutečně náleží. "Druhá rovina, druhé patro je to, že já vidím v návrhu evropské ústavy spoustu důležitých věcí, které nemají tuto kvantitativní úroveň a které opravdu posouvají evropskou integraci z jednoho modelu, z jednoho typu do modelu druhého," poznamenal Klaus. Česká vláda to zatím podle něj dostatečně nevysvětlila občanům. "Podle mého názoru nestačí otisknout text ústavy. To je potřeba provést interpretaci a tady já myslím, že interpretace je povrchní, a proto jsem se pustil do toho článku," dodal Klaus.

Pouze dílčí úpravy chce Polsko prosadit do návrhu evropské ústavní smlouvy, kterým se začne v sobotu zabývat mezivládní konference EU. Jeho postoj je velmi blízký české pozici, řekl ČTK předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek po setkání s polským premiérem Leszkem Millerem v Praze. Podobně reagoval po jednání s Millerem i předseda Senátu Petr Pithart. "My se možná lišíme v některých akcentech, ale to jsou detaily. V zásadě nám jde o stejné problémy," řekl ČTK Pithart při srovnání českých a polských výhrad. Obě země se obávají se, že velké státy budou v EU ve výhodnějším postavení než menší. Česká vláda prosazuje podle svého červencového usnesení mimo jiné upravit způsob hlasování a zachovat zastoupení každé země v Evropské komisi.