Zprávy | Z archivu rubriky

Sociální demokracie chce sjednotit výši dětských přídavků, které v současné době rodiny pobírají. Výše přídavku by se měla lišit jen v závislosti na věku dítěte. U rodin s nárokem na přídavek by se již nepřihlíželo k výši příjmů. Novinářům to v sobotu řekl ministr práce a sociálních věcí a místopředseda strany Zdeněk Škromach. ČSSD neustupuje od svého programu, v němž měla plošné vyplácení přídavků na děti, zdůraznil Škromach. Plošné vyplácení přídavků všem rodinám se bude ČSSD snažit prosadit v budoucnosti, až na to bude příhodná situace, řekl Škromach ČTK. Nyní navrhovaná jednotná výše přídavků je podle něj mezikrokem. Bude se týkat zhruba 85 procent rodin, jejichž příjem není vyšší než trojnásobek životního minima. Tyto rodiny mají nárok na přídavky již nyní, výše částky se však mění nejen podle věku dítěte, ale i podle toho, zda rodina má příjem do 1,1 násobku, 1,8 či trojnásobku životního minima.

Navrhované opatření by mělo být jedním z prvků prorodinné politiky ČSSD a mělo by pomoci především rodinám se středními příjmy. Škromach připomněl, že letos by měly jednorázové platby pro rodiny s dětmi 2000 korun na jedno dítě a 1000 korun pro důchodce kompenzovat daňové změny. Rodiny s dětmi do čtyř let budou dostávat rodinný příspěvek, který bude vyšší každý měsíc o 1000 korun. U těchto rodin kompenzace podle Škromacha dopady daňových změn převýší.

Reprezentant Jan Matura vyhrál v Harrachově mistrovství republiky ve skoku na lyžích na středním můstku. Bronzový medailista z únorového šampionátu na ještědském velkém můstku byl sice po úvodním kole až pátý, v druhém dějství ale předvedl nejdelší skok dne 88,5 metru a v součtu zvítězil o čtyři a půl bodu před Michalem Doležalem. Bronzovou medaili získal sdruženář Patrik Chlum, dominanci závodníků Dukly Liberec potvrdili i čtvrtý František Vaculík a pátý Lukáš Hlava. Nedařilo se zato frenštátským skokanům: mistr republiky z velkého můstku Jakub Janda skončil na K-90 vinou nepovedeného úvodního pokusu osmý, obhájce titulu Jan Mazoch byl dokonce až sedmnáctý.

Zhruba čtyři sta metrů zábran postavili tento týden ochránci přírody z Valašského Meziříčí u obce Hutisko-Solanec. Plastové bariéry mají živočichům zabránit ve vstupu na frekventovanou komunikaci, která přehrazuje jejich cestu k vodní ploše. ČTK o tom informoval Milan Orálek ze základní organizace Českého svazu ochránců přírody ve Valašském Meziříčí. Instalované zábrany svedou obojživelníky do vyhloubených jam, odkud je potom ochránci přírody vybírají a přenášejí přes cestu. "V loňském roce jsme takto zachránili bezmála 5000 žab. Letos to je zatím kolem 150," poznamenal Orálek. Na projektu se podílí asi deset dobrovolníků z ČSOP, k nimž se přidají i žáci místní základní školy.

Vodní plocha, která dříve sloužila místní pile, je jediným místem v širokém okolí, kde mohou žáby na jaře naklást vajíčka. "Předtím ale musejí překonat frekventovanou silnici, což se podle našich odhadů dříve podařilo pouze jedné pětině z nich," uvedl Orálek. Značnou část žab přitom podle něj tvoří ropuchy, které jsou velmi přísně chráněny.

Záchranná akce potrvá kvůli vrtkavému počasí asi šest týdnů. "Teď se nám trochu ochladilo, není ani vyloučeno, že by mohla nádrž ještě zamrznout," vysvětlil Orálek. Zábrany instalují členové ČSOP z Valašského Meziříčí u Hutiska-Solance od loňského roku. Předtím prováděli záchrannou akci u obce Jarcová. Poslední rok již byla ale migrace žab jen minimální. "Místo stovek žab šlo jen o jednotlivé kusy," konstatoval Orálek. Podle něho za to může zřejmě zhoršená kvalita vody.

Kasárna generála Štefánika v Jihlavě se v sobotu po nedávném odchodu profesionální jednotky znovu zaplnila vojáky v maskovacích uniformách. Poprvé se tu sešli dobrovolníci ze 191. krajské roty aktivních záloh. Po lékařské prohlídce dostali výstroj a seznámili se s posláním brigády a její organizační strukturou. Podle velitele Karla Kredby má mít nově vznikající útvar 150 mužů, přihlásilo se zatím devadesát branců. Rota bude v případě živelních pohrom či válečného ohrožení posilovat jednotky integrovaného záchranného systému. Na Vysočině byla v rámci armádní reformy zrušena většina vojenských posádek, o to více se budou lidé v případě ohrožení spoléhat na dobrovolníky.

Podle zákona musejí dobrovolníci cvičit 18 dnů v roce, které jsou rozloženy na čtyři víkendy a dvě týdenní soustředění ve výcvikových prostorách. Za to jim náleží příspěvek 6000 korun, refundace mzdy a odměny podle hodnosti. Novela branného zákona, která bude platit od příštího roku, pak počítá s tím, že se odměna zdvojnásobí.

Bývalá předsedkyně Unie svobody Hana Marvanová kritizuje v rozhovoru pro sobotní Lidové noviny své stranické kolegy Ivana Pilipa a Vladimíra Mlynáře, kteří se podle ní ke straně vůbec neznají. "Tohle mi skutečně vadí," řekla Marvanová listu. "Ivan Pilip míří někam do Evropské investiční banky a najednou to vypadá, že s US nemá nic společného. Vladimír Mlynář (ministr informatiky) dělá, že už za Unii svobody není ve vládě," míní Marvanová. Podle ní by se oba měli vrátit ke svým agendám a pomoci řešit straně její krizi.

Marvanová se také domnívá, že by stále mělo smysl, aby US-DEU opustila vládní koalici. "Já myslím, že nám ta tři křesla ve vládě za tuhle krizi nestojí. Unie svobodu by mohla rozumné vládní návrhy podporovat z poslaneckých lavic a být rozumnou opozicí," sdělila listu.

V integraci malých pravicových stran do nového uskupení, o které se v posledních dnech spekuluje, nevěří. "Já jsem byla vždy skeptická k zakládání nových stran... Jsem zastáncem evolučního procesu napravovat staré. Ne pořád zakládat něco nového," vysvětluje v LN Marvanová.

Příčinu krize ve straně vidí v tom, že US-DEU příliš brzy vstoupila do koaliční vlády. "Na to, abyste mohla sednou do vlády, se musíte nejdříve vypracovat. Unie se měla nejdříve vypracovat a třeba si počkat několik volebních období, než to k něčemu bude vypadat," uvedla Marvanová a připomněla, že všechny malé strany, které v minulosti vstoupily do vlády, pak zanikly. Na dlouhodobé budování strany však podle ní klíčoví představitelé unie rezignovali.

Skoncovat se zimou se v sobotu rozhodli členové občanského sdružení Olomoučtí kolaři. Během tradiční projížďky hanáckou metropolí vrhli do rozbouřené řeky Moravy slaměnou Moranu, symbol odcházející zimy. Samotného aktu se ujal hejtman Olomouckého kraje Jan Březina, jemuž pomáhal poslanec Evropského parlamentu Per Arne Arvidsson.

"Moranu jsem hodil do vody s rozkoší a radostí, že zima už končí. Mám chladné období rád, ale letos už bylo zimy přece jen dost," řekl ČTK Březina. Jelikož se Morana nechtěla své vlády jen tak snadno vzdát, museli jí do proudu pomoci dva otužilí plavci.

Jarní projížďku Olomoucí a pálení Morany pořádali letos Olomoučtí kolaři již potřetí. V sobotu se jich sešlo na sedm desítek a hanáckou metropolí ujeli asi šest kilometrů. "Projeli jsme cyklostezky, které byly ve městě vybudovány v posledních letech. Je to už tradice, za rok se určitě sejdeme znovu," uvedl jednatel sdružení Jaroslav Mikšaník. Sdružení se už několik let zasazuje o budování cyklostezek ve městě, zlepšení podmínek pro cyklisty a kolo prosazuje jako alternativní způsob dopravy, šetrný k životnímu prostředí. Pořádá výlety na kolech pro veřejnost a vydává časopis Drátěný osel.

Spor o výstavbu jezů na Labi mezi jejich zastánci a ekology pokračuje. Ústečtí Přátelé přírody v sobotu oznámili, že mají 3000 podpisů proti jezům. Náměstek ústeckého hejtmana Jaroslav Foldyna (ČSSD) zase tvrdí, že vodní díla jsou nutná pro rozvoj ekologické lodní dopravy.

Jezy jsou plánovány v Prostředním Žlebu na Děčínsku a v Malém Březně na Ústecku. Jejich výstavba by měla stát přes šest miliard korun. Po dokončení by měly zajistit lepší plavební podmínky, které podle ministerstva dopravy umožní zvýšit přepravu zboží po Labi až na čtyři miliony tun ročně. Nyní to je 1,3 milionu tun.

O sporné stavbě rozhodne nová výjimka ministerstva životního prostředí ze zákona o ochraně přírody. Ministerstvo už jednou návrh výjimky zamítlo. Tentokrát bude ale resort životního prostředí rozhodovat na základě stanoviska vlády, která by měla v dubnu určit, zda je v případě jezů důležitější veřejný zájem na budování dopravní cesty, nebo na ochraně přírody.

V petici ekologů se uvádí, že plavba by se měla přizpůsobovat řece, a ne řeka plavbě. Proto mají lidé podle ochránců přírody hledat šetrnější možnosti pro zlepšení plavebních podmínek: například lodě s vyšší nosností, nebo s nižším ponorem. Ekologové také ve své petici poukazují na nevyužitou kapacitu železnice, která vede podél Labe. Společnost by podle nich měla veřejné prostředky investovat spíše do vzdělávání, turistického ruchu a ochrany životního prostředí.

Policie rozbila šestičlenný gang vybavený deseti kilogramy výbušnin a nástražnými systémy odpalovanými pomocí mobilních telefonů. Při prohlídkách našla také pistole a součásti do samopalů a kulometu, sdělila v pátek ČTK mluvčí policejního prezidia Blanka Kosinová.

Evropou otřásl minulý týden teroristický útok ve Španělsku, při němž zemřely dvě stovky lidí a 1500 jich utrpělo zranění. Zpřísněná bezpečnostní opatření začala platit i v Česku. V této souvislosti se hovoří mimo jiné o tom, že tajné služby by měly mít pravomoc omezit v případě potřeby provoz mobilních operátorů. To by znemožnilo odpalovat nálože pomocí mobilních telefonů.

Gang zbraně vyráběl a obchodoval s nimi. Kosinová uvedla, že detektivové zajistili čtyři dálkově odpalované výbušné systémy. Každý z nich obsahoval přibližně kilogramovou náplň trinitrotoluenu. Podezřelí přechovávali 3,5 kilogramu černého semtexu, 6,2 kilogramu trinitrotoluenu s rozbuškami a další elektronické součástky, schémata a plánky na výrobu výbušných systémů. Některé měli zadržení v počítačích. Detektivové zabavili pět pistolí, jednu s tlumičem, samopal domácí výroby, součástky do vojenských samopalů vzor 58, univerzálního kulometu vzor 59 a dalších střelných zbraní. "Všechny komponenty i zbraně jsou domácí provenience a je předmětem šetření, kde se k nim pachatelé dostali," uvedla Kosinová.

Při jedné z domovních prohlídek navíc policisté objevili kompletně vybavenou hydroponickou pěstírnu konopí, kde našli 3,5 kilogramu sušené marihuany určené k prodeji a 80 rostlin.

Ačkoli občané zvolí 24 českých poslanců Evropského parlamentu až v červnu, kandidáti by již na jaře mohli vědět, za kolik korun tam budou pracovat. Poslanecká sněmovna má totiž v příštích 14 dnech rozhodovat o jejich platu. Po měsících vyjednávání se zdá, že podpoří na své nadcházející schůzi návrh, aby základní plat českých členů EP byl zhruba 65.000 korun měsíčně. To je o 18.500 korun víc, než mají poslanci a senátoři.

Původně se předpokládalo, že poslanci EP budou placeni z rozpočtu EU. Její členské státy, mezi které se 1. května zařadí i desítka nováčků včetně Česka, ale neschválily kompromisní návrh statusu poslanců, který zahrnoval mzdu 8600 eur, tedy asi 280.000 korun měsíčně pro všechny členy EP. Tyto peníze měly plynout z unijního rozpočtu. Protože státy EU ke kompromisu nedospěly, budou poslanci EP dále placeni různě z národních rozpočtů.

Pokud sněmovna plat europoslanců ve výši zhruba 65.000 korun podpoří, členové EP sice budou brát více než řadoví poslanci a senátoři, budou ale zaostávat za dalšími politiky. Nejlépe placeným činitelem bude zástupce v Evropské komisi s platem asi 580.000 korun měsíčně. Prezident republiky dostává měsíčně téměř 167.000 korun, měsíční plat premiéra a šéfů obou komor parlamentu je skoro 135.000 korun, ministři mají přes 88.000 korun. Průměrná hrubá mzda v ČR přitom loni byla 17.000 korun.

Do bitvy o český fotbalový trůn se vrací Slavia. Pražané vyhráli na Bazalech góly Karla Pitáka a střídajícího Tomáše Hašlera 2:0 a náskok lídra tabulky stáhli na šest bodů. Zatímco Baník utrpěl první domácí porážku po jedenácti měsících, Slavia je na ostravském trávníku už šest let nepokořena. Navíc pomohla Spartě, která by se v případě pondělní výhry nad Libercem přiblížila Baníku na pět bodů.