Zprávy | Z archivu rubriky

Při případném použití takzvané řízené provokace při boji s korupcí budou čeští policisté využívat i zkušenosti svých amerických kolegů. Velvyslance USA Williama J. Cabanisse o tom při společném jednání informovala nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová. Nejvyšší státní zástupkyně připustila, že o využívání řízené provokace se sice nyní ve společnosti diskutuje méně, nicméně vznikají předlohy zákona, který policii umožní její využívání. V polovině roku by jej měl vládě předložit ministr vnitra Stanislav Gross.

Poslední vojáci, kteří nastupují na základní vojenskou službu před profesionalizací armády, s příchodem ke svému útvaru ve Stříbře na Tachovsku příliš nespěchají. Z 1400 mladíků, kteří v úterý v Česku rukují, jich do tamních kasáren míří víc než desetina. "Je to smůla, ale co se dá dělat, chci to už mít za sebou," krčí rameny před vojenskou bránou jeden z branců. Mnohé sice těší, že namísto roku uniformu obléknou už jen devět měsíců, zároveň je ale mrzí, že právě oni jsou těmi posledními vojáky základní služby. Zřejmě nejtěžší pro nové vojáky bývá podle mluvčí stříbrské posádky Milady Janouškovcové podřízení se vojenskému řádu a režimu. Většinu mladíků také nemile překvapil zákaz používat na vojně mobilní telefony.

Dlouhodobě nejpopulárnější politik v České republice Stanislav Gross (ČSSD) bude mít v budoucnu pravděpodobně konkurenci - podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM jej předčil Pavel Telička. Budoucího českého eurokomisaře v březnu kladně hodnotilo 66 procent lidí, ministr vnitra měl o dvě procenta příznivců méně. Nejpopulárnější českou političku Petru Buzkovou (ČSSD) příznivě hodnotí 58 procent dotázaných. Do první pětice se zařadil ještě Mirek Topolánek (ODS), který se s 48 procenty příznivců stal nejoblíbenějším předsedou politické strany, a ministr kultury Pavel Dostál (ČSSD) s 46 procenty příznivců.

Nejvíce antipatií lidé podle STEM pociťují vůči ministryni zdravotnictví Marii Součkové. Zcela nepříznivě ji ohodnotilo 45 procent respondentů. Na předsedu KSČM Miroslava Grebeníčka má negativní názor 41 procent a na premiéra Vladimíra Špidlu (ČSSD) 31 procent lidí.

V Olomouci se konala celostátní konference o škokaně. "První celonárodní výzkum, který se konal v roce 2001, ukázal, že obětí šikany se stává přibližně 41 procent dětí. Znamená to, že téměř každé druhé dítě se stává terčem nějakého opakovaného násilí. Ať si to přiznáme či nikoliv, šikana je závažný společenský problém," řekl ředitel Společenství proti šikaně Michal Kolář. Na konferenci zazněly příběhy žáků, kteří se stali obětí šikany. Mnohdy vycházelo najevo, že škola či učitelé se věcí nechtěli zabývat a vinu svalovali na samotnou oběť.

Od ledna, kdy lidovci poprvé představili svůj plán na přísnější trestání recidivistů a pachatelů nejzávažnějších trestných činů, se s jejich iniciativou ztotožnili i někteří politici z ODS, ČSSD a KSČM. Novelu trestního zákona, která má zpřísnit tresty za závažné zločiny a pro který se vžilo označení "třikrát a dost", zatím podepsalo 33 poslanců ze čtyř poslaneckých klubů, řekl hlavní autor předlohy Pavel Severa (KDU-ČSL). Návrh předpokládá, že pachatelům trestných činů znásilnění, pohlavního zneužívání, vydírání a ublížení na zdraví, jejichž oběti zemřou, by mohlo hrozit doživotí. Zločinci by už nemohli spoléhat na to, že budou odsouzeni k mnohaletému trestu, po jehož odpykání vyjdou na svobodu.

Řada politiků i odborníků včetně ministerstva spravedlnosti s lidoveckou iniciativou nesouhlasí. Oponenti mu vytýkají mimo jiné to, že omezuje rozhodování soudů o trestech a že potrestání zločinců umožňují již současné zákony. Stínový ministr spravedlnosti za ODS Jiří Pospíšil ČTK řekl, že návrh v současné podobě situaci neřeší. "Souhlasím však s tím, že u některých trestných činů, které míří proti životu a zdraví, by měly být zpřísněny tresty," uvedl opoziční politik.

Prezident Václav Klaus při návštěvě severočeského Mostu, který je centrem regionu s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v zemi a téměř čtvrtinou lidí bez práce, nešetřil kritikou státní byrokracie. Odsoudil zejména neúměrné množství nařízení a povolení, jež brání fungování a rozvoji tržní ekonomiky. Vede to k obrovskému úbytku počtu podnikatelů a tím i ke snižování počtu pracovních míst, řekl Klaus na setkání s novináři. Mostecko stejně jako například Ostravsko postihla podle Klause po pádu totality restrukturalizace těžkého průmyslu, což se promítlo do výrazného, ale nezbytného úbytku pracovních příležitostí.

Ministryně zdravotnictví Marie Součková předloží ve středu kabinetu dlouho očekávanou koncepci reformy zdravotnictví. S jejím prosazením spojila své setrvání ve funkci. Podle exministryně zdravotnictví, senátorky KDU-ČSL Zuzany Roithové, je to jen popis situace bez návrhů řešení.

V současném materiálu ustoupila Součková od plánů na zvýšení spoluúčasti, o nichž poprvé informovala loni v létě na semináři ČSSD. Chce posílit vliv státu, například při rozhodování o cenách péče či stanovení sítě nemocnic a ambulancí, a naopak omezit lobbystické tlaky, například v oblasti léčiv. Posílení státního vlivu odmítá Koalice ambulantních lékařů. Stát podle lékařů nesmí zasahovat do smluvních vztahů a do cen. Stejně jako zdravotní pojišťovny chtějí smluvní volnost a konkurenci mezi pojišťovnami v nabídce připojištění a mezi zařízeními v nabídce péče.

Součková v koncepci počítá s úbytkem akutních nemocničních lůžek. Lékařský odborový klub varuje, že to úspory nepřinese - za deset let ubylo 20.000 akutních lůžek a náklady přitom stouply šestkrát. Ministryně hodlá omezit případy, kdy nemocniční lékař působí i v soukromé ambulanci, a snížit výkon ambulancí o desetinu, například tím, že pacienti nebudou obcházet několik stejných specialistů a podstupovat opakovaná vyšetření. Komora varuje, že likvidace lůžek provázená likvidací soukromých ambulancí dostane tisíce pacientů do neřešitelné situace, kdy mohou zůstat bez lékařské pomoci.

Ministři spravedlnosti 25 zemí rozšířené Evropské unie se dohodli na zásadách směrnice o odškodňování obětí násilné trestné činnosti včetně teroristických zločinů. Vzdali nakonec debatu o výši odškodnění a v zájmu rychlé dohody souhlasili s formulí, že má být "spravedlivá a přiměřená". Toto řešení vyhovuje České republice. Podle ministra spravedlnosti Karla Čermáka na jedné straně zajišťuje, že všechny členské a hlavně vstupující země budou odškodňovat oběti násilí, což se zatím nedělo. Na druhé upouští od původně navrhovaných vysokých kompenzačních částek, které byly pro ČR a další nové státy nepřijatelné.

Přijetí tří postsovětských republik do Severoatlantické aliance, které vyvolalo značnou nevoli v Rusku, Moskva dříve nebo později akceptuje, soudí velvyslankyně Estonska v Praze Eve-Külli Kalová. Novinářům to řekla po setkání s českým ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou (KDU-ČSL), který uspořádal pracovní oběd pro velvyslance všech sedmi nových členských států NATO.

Česká republika by neměla spěchat s přijetím eura, tvrdí německá Deutsche Bank. Studie jejích expertů dospěla k názoru, že brzké přijetí eura by Česku nepřineslo žádné výhody. Počítá s tím, že jednotnou měnu přijme Česká republika jako poslední z nových středoevropských členů Evropské unie zřejmě v letech 2009 nebo 2010. Studie tedy dává zapravdu české vládě, která počítá rovněž s tímto datem. Hlavní překážkou je velký rozpočtový deficit, který bude muset země nejprve snížit.

Před přijetím jednotné měny musejí uchazeči splnit takzvaná Maastrichtská kritéria. Jedním z požadavků je rozpočtový schodek pod třemi procenty HDP. Podle studie dosáhlo loňské rozpočtové saldo v Česku 12,9 procenta HDP - bezkonkurenčně nejvýše ze středoevropských přistupujících zemí. "Ukazuje se, že rozpočtové schodky budou největší překážkou na cestě k euru," řekl jeden z autorů studie Roland Beck.