Zprávy | Z archivu rubriky

Tajemství nápisů na náhrobcích na židovském hřbitově v Lošticích na Šumpersku začal v těchto dnech odhalovat přední český hebraista Jaroslav Achab Haidler. V Lošticích historici shromažďují v rámci projektu Respekt a tolerance informace, díky nimž přidají ke jménům i konkrétní příběhy lidských osudů. "Hlavním cílem projektu je shromáždit co nejvíce informací, dokumentů a fotografií nejen o Židech ze starší historie, ale zejména o obětech holokaustu z Loštic a okolí," řekl ČTK koordinátor projektu, historik Luděk Štipl. Podle něj je židovské osídlení ve městě datováno od roku 1544, v roce 1942 pak bylo 59 Židů z Loštic a okolí odvezeno v transportu do koncentračního tábora v Osvětimi. Vrátili se pouze tři, ani jeden dnes už nežije. "Zatímco ve městě je památník obětem fašismu, židovské jméno tam nenajdete. To je paradoxní. Proto chceme ke každému jménu shromáždit informace, vycházíme zejména z výpovědí pamětníků," doplnil Štipl. Díky úsilí nadšenců se tak od loňského roku podařilo objevit soubor listin, ručně psaných v hebrejštině a v jidiš z 18. století, sbírku fotografií z 30. let minulého století, sobor motáků psaných židovským mladíkem křesťanské přítelkyni, či hebrejsky psaný pergamenový svitek z roku 1800.

Do projektu Respekt a tolerance patří i průzkum židovského hřbitova a později jeho obnova. Na hřbitově je zhruba 500 hrobů, hebraista Haidler jich zatím prozkoumal zhruba pětinu. Nejstarší z nich pochází z roku 1704. "Loštický hřbitov je historicky velmi cenný. Dokazuje, že Loštice byly pro Židy velkým duchovním centrem," řekl dnes ČTK Haidler. Ačkoliv se věnoval náhrobkům na řadě židovských hřbitovů v ČR, loštický podle něj patřil k příjemným překvapením. Hebrejsky psané nápisy skrývají mnohé jinotaje a podobenství, každý začíná vstupním veršem. "Z náhrobků je znát, že lidská bytost byla pro tyto lidi velmi důležitá. Konec života byl humánní. Když někoho milovali, složili se na to, aby měl krásný náhrobek. Komunita držela zcela automaticky pospolu," dodal Haidler.

Spor o autorská práva na loutky Spejbla a Hurvínka pokračuje. Vrchní soud v Praze se bude v pondělí odpoledne zabývat odvoláním Městského ústavu v Plzni, který před rokem u soudu nižší instance prohrál spor s ředitelkou divadla Spejbla a Hurvínka Helenou Štáchovou.

Plzeňský ústav je dědicem zakladatele divadla Josefa Skupy. Žalobou chce docílit toho, aby Štáchová nemohla užívat ochranné známky na loutky, které podle ústavu zasahovaly do jeho autorských práv zděděných po Skupovi. Známky zaregistroval v roce 1994 Skupův nástupce Miloš Kirschner. Po jeho smrti je zdědila jeho manželka a současná ředitelka divadla Helena Štáchová.

Podle pražského městského soudu, který žalobu na Štáchovou zamítl, je autorem toho, co si každý vybaví pod pojmem Spejbl a Hurvínek, Skupa. Toto dílo se však časem vyvíjelo a měnilo. Skupa si Kirschnera vychoval jako svého pokračovatele, a dal mu tak souhlas, aby vykonával dílo nové. "Zápis ochranných známek byl na dílo jiné než původní, nemohl tak být neoprávněným zásahem do autorských práv," uvedla soudkyně. Plzeňský ústav je podle ní dědicem pouze toho, co existovalo ke dni Skupova úmrtí.

Ještě než se kauza dostala k soudu, pokoušela se Štáchová s ústavem dohodnout. Jeho podmínky však prý byly pro divadlo nepřijatelné a vedly by k jeho konci. Ústav totiž podle Štáchové chtěl 400.000 korun ročně za to, že divadlo má v názvu Spejbla a Hurvínka, dalších 300.000 za to, že hraje s oběma loutkami, a 30 procent ze všech tržeb. Kromě toho chtěl prý ústav úkolovat divadlo i umělecky.

Dokazování před soudem vyústilo ve spor, kdo je vlastně autorem loutek jako výtvarného díla. Právnička plzeňského ústavu tvrdila, že Skupa, zástupci divadla, že řezbáři Karel a Gustav Noskovi. Soudkyně však při odůvodnění verdiktu zdůraznila, že jejím úkolem nebylo určit, kdo je autorem výtvarného díla, ale zda Štáchová užívá ochranné známky zákonně. Přesto ale soudkyně podotkla, že ani v případě loutek jako takových žalobce neprokázal Skupovo autorství.

Štáchová v emotivní řeči před soudem vznesla obavu, že pokud přijde ztrátou známky o možnost chránit dílo Skupy a Kirschnera, bude možné loutky z komerčních důvodů zneužít. Připomněla například osud díla Josefa Lady, které bylo zneužito k pornografickým účelům, či díla Ondřeje Sekory, jehož práva na Ferdu Mravence skončila v Německu.

Státní zaměstnanci by neměli do budoucna dostávat 13. a 14. platy. Peníze by měly být zahrnuty do běžných mezd. V nedělním pořadu Sedmička televize Nova se na tom shodli místopředseda sněmovny Jan Kasal (KDU-ČSL) a předseda poslanců opoziční ODS Vlastimil Tlustý. Oba politici tak podpořili názor ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha (ČSSD), který by chtěl způsob vyplácení dalších platů změnit od příštího roku.

Kasal by si přál, aby se 13. a 14. platy staly historickou záležitostí. Měly by se rozpustit v běžných měsíčních platech, nebo lépe měly by být zahrnuty do jednoho ročního platu, uvedl místopředseda sněmovny. "Protože je 12 měsíců, tak 13. a 14. plat je z principu nesmysl, a měl by být rozpočítán do řádné mzdy," soudí i Tlustý.

Odborářům se nyní nelíbí to, že by letos měli pracovníci státu dostat 13. a 14. platy jen v desetiprocentní výši. Se Škromachovou podporou žádají polovinu běžné mzdy, jak tomu bylo dřív. Odboráři tvrdí, že přes zavedení šestnáctitřídního platového systému se mnohým lidem bez vyplacení poloviny 13. a 14. platů celková roční mzda sníží. Stát na vyšší platy navíc údajně peníze nemá, musela by se provést změna státního rozpočtu.

Pokud vláda navrhne posílení položky na platy, podle Tlustého zároveň musí říci, z které jiné se peníze vezmou. Vyšší 13. a 14. platy by přišly zhruba na 5,6 miliardy korun. Peníze musejí reálně existovat, zdůraznil Tlustý, místopředseda rozpočtového výboru. Kasal, člen vládní strany, se podivil tomu, že stát letos vyčlenil na mzdy svých zaměstnanců o pět miliard korun více než loni a přitom se zdá, že skoro všichni budou brát méně.

Otužilci oslavili v neděli příchod jara plaváním ve Vltavě. Necelá desítka členů Klubu ledních medvědů vstoupila do stále ještě chladné vody u branického ostrova. Nejdelší trasu zvolil dálkový plavec Richard Blatný, který absolvoval přes poměrně silný proud trasu kolem celého ostrova. Otužilcům se plavání ve vodě o teplotě zhruba pět stupňů Celsia líbilo. "Už je to skutečně jarní, po těch mrazech. Když do toho zasvítí sluníčko, je to idylka," řekla ČTK Ema Zelenková poté, co vylezla z vody. Otužileckému plavání se prý věnuje už přes 30 let. Pokořitel kanálu La Manche Blatný se po téměř půldruhého kilometru dlouhé plavbě těšil na svařené víno a teplo u kamen v klubovně medvědů. "Bylo to docela dobré, bohužel, jsem zapomněl brýle do vody, docela bych je uživil," řekl. Proti překonání kanálu mezi Francií a Velkou Británií byl prý nedělní výkon nevinný trénink. Na letošní rok Blatný chystá dvě přeplavby Gibraltaru a přeplavbu jezera Balaton, což obnáší asi 78 kilometrů. Připravuje také další ze svých vltavských maratonů. "Chtěl bych zkusit doplavat od slapské přehrady až do Mělníka, což je 92 kilometrů v kuse přes deset zdymadel, ve kterých bych byl zdýmán jako loď," popsal Blatný.

Strana zelených je přesvědčena, že připravovaná dálnice mezi Brnem a Vídní nijak neprospěje městu Mikulov. Turisté by podle jejího mínění město pouze míjeli a domácím by se nakupovalo výhodněji v supermarketech na jihu Brna. "Trend v Evropě rozhodně k budování dálnic nemíří," upozornil na besedě k dálnici lídr Strany zelených pro volby do Evropského parlamentu Jakub Patočka.

Besedu uspořádalo občanské sdružení Nebojsa z Bavor, jehož členy je padesát lidí z obce na Břeslavsku. Upozorňují na neuváženost projektu a snaží se organizovat občanský odpor proti dálnici. O tu se však zajímají město Brno i Jihomoravský kraj. Na nedávném setkání primátorů Brna a Bratislavy zaznělo, že obě města chtějí tlačit na vybudování dálničních napojení na rakouské straně. Patočka nechápe, čemu by stavba prospěla. Upozornil, že v Evropě obstojí pouze ten, kdo dokáže posilovat své přednosti. "V Mikulově jsou to jednoznačně přírodní krásy, kulturní skvosty a znamenité víno," uvedl. Připomněl i desítky případů v Evropě, kdy po slibech rozmanitých přínosů z dálniční stavby města nakonec zplakala nad výdělkem.

Jihomoravský radní Milan Venclík se naopak domnívá, že celá krajská reprezentace by měla usilovat o mnohem rychlejší vybudování silnice. Výstavba na hraniční přechod s Rakouskem v Mikulově je podle něj v nedohlednu. Kdyby se totiž měl dodržet plán ministerstva dopravy a Ředitelství silnic a dálnic, začala by stavba nejdříve v roce 2011. V tomto roce by však komunikace měla být podle dřívějších plánů již hotova a navazovat na dokončenou dálnici z Vídně. Stavbě nyní hrozí, že vypadne z plánovacího období Evropské unie na léta 2007 až 2013. Nyní se posuzuje vliv jednotlivých variant plánované trasy na životní prostředí.

Novinář Pavel Pecháček se stal novým předsedou Sdružení novinářské Ceny Ferdinanda Peroutky. Členové sdružení ho zvolili po nedávném úmrtí dosavadního předsedy sdružení Jiřího Rumla, informoval ČTK tajemník společnosti Antonín Burget.

Pecháček byl přes 12 let ředitelem a později prezidentem československého a českého odděleni Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) v Mnichově i v Praze a předtím pět let ředitelem československého vysílání Hlasu Ameriky ve Washingtonu. Pod jeho vedením obdržela Svobodná Evropa řadu vyznamenání od českých i zahraničních organizací. Šest let byl také šéfredaktorem šestého okruhu Českého rozhlasu. Jeho přičiněním se české vysílání Svobodné Evropy přestěhovalo v roce 1994 z Mnichova do Prahy. Inicioval také přemístění celé RFE/RL z Německa do České republiky. Od konce roku 2001 je Pecháček ředitelem RFE/RL pro záležitosti ČR.

Pecháčkův otec byl ve druhé polovině šedesátých let a v první polovině let sedmdesátých ředitelem československého odděleni Svobodné Evropy a blízkým spolupracovníkem Ferdinanda Peroutky.

Cena Ferdinanda Peroutky byla založena v roce 1995 ke stému výročí narození významného českého novináře a publicisty. Peroutka (1895 až 1978) řídil za první republiky kulturně politickou revui Přítomnost a přispíval do Lidových novin. Patřil k důvěrníkům prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka a spisovatele Karla Čapka. Po únoru 1948 emigroval do zahraničí, kde psal mimo jiné komentáře pro Svobodnou Evropu. Ocenění, které nese Peroutkovo jméno, se uděluje každým rokem ke dni jeho narození. Zatím posledními jejími nositeli se letos 5. února stali šéfredaktorka česko-slovenského týdeníku Mosty Soňa Čechová, zpravodajové České televize Michal Kubal a Barbora Šamalová, František Šulc z Lidových novin a komentátorka a publicistka Českého rozhlasu Jana Klusáková.

O budoucí podobě českého penzijního systému bude jednat autoritativní expertní tým, jehož složení bude známo v polovině dubna. Po sobotní večerní schůzce představitelů všech parlamentních stran to řekl premiér Vladimír Špidla. Tým podle něj posoudí tři základní varianty, o nichž se nyní diskutuje. "Nedosáhli jsme kompromisu, pouze jsme se vydali na cestu k němu," poznamenal Špidla. Podle vládních politiků by bylo potřeba, aby se strany dohodly na budoucí podobě penzijního systému do poloviny letošního roku. Vláda nechce tak důležitou reformu, která ovlivní budoucnost několika generací, prosadit v parlamentu jen křehkou většinou svých zákonodárců.

Setkání se zúčastnil předseda opoziční ODS Mirek Topolánek, předseda koaličních unionistů Petr Mareš, první místopředseda lidovců Jan Kasal a dva zástupci KSČM. Jediná shoda, která dosud mezi stranami na levé i pravé straně politického spektra panovala, byla v tom, že dosavadní průběžný systém vyplácení penzí se musí změnit, protože by kvůli nepříznivému demografickému vývoji v budoucnu zkrachoval. Na podobu nového modelu už ale mají vláda a opozice zcela rozdílné názory.

Představa koalice vychází ze švédského modelu. Systém by byl stále financován průběžně, ale každý pojištěnec by měl svůj virtuální účet, do něhož by se promítaly skutečné vklady do systému. Další možnost je založena na dobrovolném rozhodnutí pojištěnců ukládat si část odvodů na soukromé účty u penzijních fondů. Zejména ODS je k návrhům značně kritická, komunisté zase zdůrazňují solidaritu jako základní pilíř systému.

Pokud podporu dostane skutečně nějaký průnik různých systémů, bude podle premiéra Špidly důkladně promyšlený. "Nebude to mišmaš, nýbrž fungující systém," poznamenal předseda vlády. "Lze dosáhnout naprosto korektního a spolehlivého výsledku, ve kterém se zobrazí to dobré, co je obsaženo v jednotlivých systémech," podotkl k tomu Kasal. Topolánek připomněl, že na celém světě funguje mnoho různých systémů a žádný není dokonalý. "My máme za úkol najít takový systém, který bude vhodný pro českou situaci," řekl.

Žádný z politiků však nedokázal odpovědět na otázku, do kdy by expertní komise měla politikům své závěry předložit. Špidla pouze připustil, že v ideálním případě by reforma penzijního systému začala už v tomto volebním období. Politici také naznačili, že výsledkem by mohla být třeba dohoda, že každá ze stran půjde do parlamentních voleb se svým návrhem, její vítězství pak budou ostatní respektovat.

Současný systém průběžného financování důchodů je sice podle Špidly na nejbližších deset až 15 let stabilizovaný, vývoj demografické křivky, tedy stárnutí obyvatel a malá porodnost, jej však v dlouhodobém horizontu vychýlí z rovnováhy. Přesto je nějaká podoba stávajícího systému jednou ze tří základních variant. Druhou je podle Špidly model využívající fiktivních účtů, s nímž přišla ČSSD. Třetí varianta počítá s tím, že by pojištěnci dobrovolně ukládali část odvodů do systému na své soukromé účty u penzijních fondů.

Policie rozbila šestičlenný gang vybavený deseti kilogramy výbušnin a nástražnými systémy odpalovanými pomocí mobilních telefonů. Při prohlídkách našla také pistole a součásti do samopalů a kulometu, sdělila v pátek ČTK mluvčí policejního prezidia Blanka Kosinová.

Evropou otřásl minulý týden teroristický útok ve Španělsku, při němž zemřely dvě stovky lidí a 1500 jich utrpělo zranění. Zpřísněná bezpečnostní opatření začala platit i v Česku. V této souvislosti se hovoří mimo jiné o tom, že tajné služby by měly mít pravomoc omezit v případě potřeby provoz mobilních operátorů. To by znemožnilo odpalovat nálože pomocí mobilních telefonů.

Gang zbraně vyráběl a obchodoval s nimi. Kosinová uvedla, že detektivové zajistili čtyři dálkově odpalované výbušné systémy. Každý z nich obsahoval přibližně kilogramovou náplň trinitrotoluenu. Podezřelí přechovávali 3,5 kilogramu černého semtexu, 6,2 kilogramu trinitrotoluenu s rozbuškami a další elektronické součástky, schémata a plánky na výrobu výbušných systémů. Některé měli zadržení v počítačích. Detektivové zabavili pět pistolí, jednu s tlumičem, samopal domácí výroby, součástky do vojenských samopalů vzor 58, univerzálního kulometu vzor 59 a dalších střelných zbraní. "Všechny komponenty i zbraně jsou domácí provenience a je předmětem šetření, kde se k nim pachatelé dostali," uvedla Kosinová.

Při jedné z domovních prohlídek navíc policisté objevili kompletně vybavenou hydroponickou pěstírnu konopí, kde našli 3,5 kilogramu sušené marihuany určené k prodeji a 80 rostlin.

Ačkoli občané zvolí 24 českých poslanců Evropského parlamentu až v červnu, kandidáti by již na jaře mohli vědět, za kolik korun tam budou pracovat. Poslanecká sněmovna má totiž v příštích 14 dnech rozhodovat o jejich platu. Po měsících vyjednávání se zdá, že podpoří na své nadcházející schůzi návrh, aby základní plat českých členů EP byl zhruba 65.000 korun měsíčně. To je o 18.500 korun víc, než mají poslanci a senátoři.

Původně se předpokládalo, že poslanci EP budou placeni z rozpočtu EU. Její členské státy, mezi které se 1. května zařadí i desítka nováčků včetně Česka, ale neschválily kompromisní návrh statusu poslanců, který zahrnoval mzdu 8600 eur, tedy asi 280.000 korun měsíčně pro všechny členy EP. Tyto peníze měly plynout z unijního rozpočtu. Protože státy EU ke kompromisu nedospěly, budou poslanci EP dále placeni různě z národních rozpočtů.

Pokud sněmovna plat europoslanců ve výši zhruba 65.000 korun podpoří, členové EP sice budou brát více než řadoví poslanci a senátoři, budou ale zaostávat za dalšími politiky. Nejlépe placeným činitelem bude zástupce v Evropské komisi s platem asi 580.000 korun měsíčně. Prezident republiky dostává měsíčně téměř 167.000 korun, měsíční plat premiéra a šéfů obou komor parlamentu je skoro 135.000 korun, ministři mají přes 88.000 korun. Průměrná hrubá mzda v ČR přitom loni byla 17.000 korun.

Do bitvy o český fotbalový trůn se vrací Slavia. Pražané vyhráli na Bazalech góly Karla Pitáka a střídajícího Tomáše Hašlera 2:0 a náskok lídra tabulky stáhli na šest bodů. Zatímco Baník utrpěl první domácí porážku po jedenácti měsících, Slavia je na ostravském trávníku už šest let nepokořena. Navíc pomohla Spartě, která by se v případě pondělní výhry nad Libercem přiblížila Baníku na pět bodů.