Zprávy | Z archivu rubriky

Česká republika se v pondělí v poledne připojila k celoevropské vzpomínce na dvě stovky obětí čtvrtečních teroristických útoků v Madridu třemi minutami ticha. Ve stejnou dobu se rozezvučely sirény, veřejnoprávní televize i rozhlas na chvíli přerušily běžné zpravodajské relace. U španělského velvyslanectví v Praze se v poledne sešlo kolem 80 lidí, kteří se zapsali do kondolenční knihy. Siréna se krátce před polednem rozezvučela i nad pražským Václavským náměstí. Zastavovala lidi na chodnících a organizátoři akce Stop represím na Kubě kvůli ní odložili začátek svého happeningu o tři minuty. Automobilový provoz na náměstí zastaven nebyl. Od práce se neodtrhli ani dělníci, kteří uprostřed náměstí pracovali se sbíječkou. Také obchody i restaurace byly otevřeny. V pražském kostele svatého Tomáše bude v úterý od 17:30 sloužena mše na památku obětí.

Služeb romské pracovní čety již poněkolikáté využilo město Bruntál. Čtyřčlenná skupina pracovníků v těchto dnech pomáhala odklízet sníh ve městě. Při likvidaci sněhu jim tentokrát pomáhalo také osm členů rekvalifikačního kurzu Centra odborné přípravy v Bruntále, který je určen dlouhodobě nezaměstnaným Romům, sdělil ČTK romský poradce a předseda Ligy za lidská práva Jozef Baláž.

Přívaly sněhu v minulém týdnu ochromily celé Bruntálsko a jeho úklid nemohly Technické služby města zvládnout. "Při kalamitě nás napadlo spolupracovat s Technickými službami těsněji a nabídnout jim pomoc s odklízením sněhu," uvedl Baláž. Pracovníci odklízeli hromady sněhu například z centra města, z autobusových zastávek, ale i ze sídlišť. Členové rekvalifikačního kurzu odklízeli sníh zdarma, pracovníky čety pak platí částečně úřad práce a částečně občanské sdružení Liga za lidská práva. Během letních měsíců pomáhá romská pracovní četa například při opravách chodníků, v zimě pak pomáhala i s vyklízením historického Společenského domu, který chce město rekonstruovat.

Komunističtí poslanci jsou připraveni podpořit vládní zákony o boji proti šedé ekonomice. V nedělním pořadu televize Nova Sedmička to řekl poslanec KSČM Vojtěch Filip. Právě na uvedených zákonech visí podle premiéra Vladimíra Špidly osud vládní koalice. Například lidovci a unionisté naznačují, že podpoří jen takové zákony, které kopírují koaliční dohody. Pokud by ale pro tyto zákony hledala vláda podporu u opoziční KSČM, znamená to podle šéfa klubu US-DEU Karla Kühnla konec současné vládní koalice. "Jakmile by se sociální demokraté rozhodli, že jejich štěstí je ve spolupráci s komunisty, tak bych to považovat za tragédii, protože to již jednou v historii zkusili a nedopadlo to pro ně dobře. Každopádně bych to ale považoval za okamžik, kdy přestává existovat daná vládní koalice," řekl v Sedmičce Kühnl. Varoval, že unionisté nepodpoří předlohy, které budou "jednostranným a diktátorským krokem ze strany ČSSD". Součástí zákonů o boji proti šedé ekonomice je zavedení registračních pokladen, přijetí zákona o kolkování lihu a zavedení majetkových přiznání.

Předseda lidovců Miroslav Kalousek v televizi Prima řekl, že kdyby ČSSD ve spolupráci s komunistickou opozicí prosadila nějakou tvrdší variantu majetkových přiznání, bylo by to nepřijatelné a vznikla by dramatická situace. Předseda vlády a ČSSD Vladimír Špidla v pátek spolu s ministrem vnitra a místopředsedou ČSSD Stanislavem Grossem prohlásil, že osud koalice visí na zákonech proti šedé ekonomice. Gross řekl, že s jejich schválením koalice "stojí a padá". Špidla považuje soubor zákonů za natolik důležitý, že pro něj budou sociální demokraté v případě nutnosti hledat podporu i u opozičních stran. "Říkám to jasně, otevřeně, nepochybně. Je to jeden z našich klíčových cílů," uvedl premiér. ČSSD vyšli vstříc komunisté. Jejich poslanec a místopředseda sněmovny Vojtěch Filip řekl, že KSČM chce v každém případě prosadit, aby boj proti šedé ekonomice nastal. Vládní zákony proto komunisté podle něj podpoří.

O zákonech z oblasti boje proti šedé ekonomice jednala ve středu vláda. Debatu ale přerušila. Důvodem byly právě koaliční spory u majetkových přiznání. V majetkových přiznáních by podle vládního návrhu mohl stát kontrolovat, za co si lidé pořídili majetek převyšující 1,5 milionu korun. Registrační pokladny by museli od ledna příštího roku používat živnostníci, kteří provozují obchody a restaurace. Mají omezit daňové úniky. Snížit daňové úniky má i značení lihu speciálními páskami na jedno použití.

Emise dluhopisů, kterými bude loterijní společnost Sazka financovat výstavbu víceúčelové haly v Praze, bude mít úrok pod deseti procenty. ČTK to řekl zdroj obeznámený s jednáním o dluhopisech, které chce Sazka vydat v objemu až 190 milionů eur (asi šest miliard Kč) do několika týdnů. Podle dřívějších informací tisku se kvůli tomu, že Sazka bude vydávat dluhopisy bez ratingu, měla jejich úroková sazba pohybovat kolem 11 procent. "Spekulace, které se objevily v části sdělovacích prostředků a které zmiňují úrok až 11 procent, akciová společnost Sazka odmítá jako nesmyslné a nepodložené," řekl ČTK mluvčí Sazky Zdeněk Zikmund. Podrobnější údaje o podmínkách emise Zikmund s odvoláním na probíhající jednání a partnery Sazky odmítl uvést. Dluhopisy, jejichž emisi v sobotu schválili akcionáři, má firma podle dřívějších rozhodnutí nabídnout na mezinárodních trzích. Manažerem emise budou místo společnosti Nomura, které počátkem února vypršela exkluzivita, mezinárodní investiční banka Credit Suisse First Boston ve spolupráci s finanční skupinou Penta Finance.

Sazka nyní halu dokončuje z vlastních zdrojů a za pomoci krátkodobých bankovních a dodavatelských úvěrů. Kolaudace stavby je naplánována na březen, nyní zde pracuje kolem 2000 lidí. Celkové náklady se odhadují na šest miliard korun. V multifunkční aréně začne na konci dubna mistrovství světa v hokeji. Hala se má stát nejmodernějším zařízením svého druhu v Evropě. Pro hokejová utkání je kapacita 17.000 diváků, pro koncerty 18.000 a pro atletiku téměř 11.000 míst. Sazka Arena je součástí víceúčelového zábavního centra Zelený ostrov na zhruba 15hektarové ploše v Praze 9. Sazka loni vykázala podle předběžných výsledků opět rekordní zisk. Po zdanění činil 1,4 miliardy Kč, což byl meziroční růst téměř o 200 milionů korun.

Západočeská policie vyšetřuje případ školní šikany, jejíž obětí se stal sedmiletý žák první třídy základní školy v Blížejově na Domažlicku. Kvůli šikanování musel být tři dny hospitalizován v nemocnici. Děti, které na něj fyzicky útočily, budou potrestány ředitelskými důtkami. Informovala o tom Česká televize. Rodiče napadeného žáka upozornili školu již dříve, že spolužáci z první třídy jejich syna bijí a šikanují. Podle rodičů ale škola nijak nezasáhla. ČT uvedla, že šikana se stupňovala tak, že před několika dny skončil napadený chlapec s otřesem mozku v nemocnici. "Nacpali mu papír do úst, povalili ho na zem a stříhali mu obočí, vlasy a řasy. A když se potom zavrtěl, tak mu dali pěstí ránu do čela, že upadl do bezvědomí a probudil se až s mokrým hadrem na čele," popsala ČT napadení svého syna Jana Hammerschicková.

"Budeme se snažit ty kluky v rámci možností oddělit, aby tato situace znovu nenastala," popsal ředitel základní školy v Blížejově Jan Vacík to, jak bude škola problém řešit. ČT dodala, že až policie ukončí vyšetřování případu, škola potrestá viníky šikany ředitelskými důtkami.

Posílením policejních hlídek na mnoha místech v zemi, důkladnějšími kontrolami na hranicích a zpřísněním podmínek při udělování víz občanům z rizikových zemí budou česká ministerstva vnitra a zahraničí reagovat na čtvrteční atentáty v Madridu. Ministr vnitra Stanislav Gross (ČSSD) zdůraznil, že zpravodajské služby zatím nemají informace o tom, že by byl proti Česku připravován teroristický útok.

Gross řekl, že policie posílí v ulicích některé své hlídky o psy, kteří jsou schopni nalézt výbušninu. V internetovém Radiu Vnitro upřesnil, že zvýšený policejní dohled se bude týkat několika set vytypovaných míst. Dále uvedl, že ministr obrany Miroslav Kostelka vydal pokyn k vyčlenění armádních sil a prostředků pro případnou podporu policie.

Mluvčí ministerstva obrany Ladislav Šticha k tomu řekl, že armáda má již velmi dlouhou dobu vyčleněny skupiny vojáků pro případné posílení policie. "Nejsem si úplně jist, že to znamená, že právě teď by ministr Kostelka vydal nějaké nové nařízení nebo že by se jednalo o jiné jednotky než vždycky," řekl ČTK. Gross také informoval, že se připravují určitá školení aparátu různých firem, aby zaměstnanci velkých podniků, kde dochází k vysoké koncentraci osob, byli seznámeni s možnými riziky. Čtvrteční útoky v Madridu se odehrály na železnici, a proto nelze proto vyloučit, že se bezpečností opatření dotknou i Českých drah (ČD). "Nemáme zatím žádné informace od bezpečnostních orgánů, které by žádaly třeba nějaké zvýšení nebo častější prohlídky tratí," řekl mluvčí ČD Petr Štáhlavský. Informace o dalším postupu podle něj dráhy obdrží zřejmě v nadcházejícím týdnu.

Ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) Českému rozhlasu řekl, že v rámci přísnějších kontrol při vstupu lidí do Česka nebudou vydávána hromadná víza. Zájemci o víza navíc budou muset podávat žádosti jen v zemích svého trvalého bydliště. Gross apeloval na veřejnost, aby byla trpělivá a spolupracovala s bezpečnostními složkami, pokud objeví něco podezřelého. Dále uvedl, že se častěji budou scházet lidé z ministerstva vnitra a tajných služeb a vyhodnocovat získané informace. V budoucnu se také omezí informovanost o vojenské misi v Afghánistánu. Ministr doplnil, že bezpečnostní složky nyní čekají na další posun ve vyšetřování atentátů. K atentátům se přihlásila teroristická organizace Al-Káida. Na památku obětí atentátů ve Španělsku se v pondělí v celé České republice rozezní v poledne sirény.

Teroristická organizace Al-Káida v souvislosti se čtvrtečními atentáty prohlásila, že jde o odplatu Španělsku za jeho spolupráci s americkým prezidentem Georgem Bushem a jeho spojenci. Španělský ministr vnitra Ángel Acebes v noci na neděli oznámil, že přiznání je na videokazetě, kterou má policie. Při útocích proti vlakům přišlo ve španělské metropoli o život 200 osob a 1500 utrpělo zranění.

České aerolinie v neděli odpoledne zrušily kvůli závadě na letadle let ze Sofie do Prahy. Letadlo Boing 737-400 se 127 cestujícími na palubě mělo drobnou závadu systému klapek, sdělil ČTK mluvčí aerolinií Libor Kříž. Závada, kterou technici zjistili před startem, podle něj neohrozila bezpečnost cestujících. Od začátku roku jde již o několikátou závadu letadel ČSA.

Kříž zatím neměl přesnější údaje o závadě. Její odstranění by podle něj zabralo několik desítek minut. Na letišti v Sofii však nebylo k dispozici potřebné technické vybavení. "K jeho přepravě dojde další pravidelnou linkou ČSA," upřesnil. Dodal, že v rámci provozu západoevropských leteckých společností šlo o běžnou provozně-technickou závadu. "Nicméně přísné bezpečnostní předpisy v letecké dopravě neumožní let letadla, aniž jsou veškeré systémy ve stavu bezvadného fungování," uvedl Kříž.

ČSA ihned začaly zajišťovat přepravu cestujících nejbližšími možnými lety s jinými dopravci. "Cestujícím bylo zároveň poskytnuto občerstvení a veškerý nezbytný servis," dodal Kříž. V poslední době jde o několikátý problém tohoto druhu. Naposledy v pondělí kvůli potížím neodstartovala linka New York - Praha. O týden dříve rovněž neodstartovalo letadlo ČSA v New Yorku, v únoru měl Boeing ČSA potíže v lotyšské Rize, krátce před tím letadlo na lince z Moskvy nemělo dobře dotaženou matku na čerpadle. Poruchy se vyskytly také na letu z řecké Soluně či na lince do Bratislavy. ČSA již dříve uvedly, že počet technických problémů odpovídá stále se zvyšujícímu počtu letů. Firma má za celý rok 55.000 startů. Kříž dodal, že ČSA mají jednu z nejmodernějších leteckých flotil v Evropě.

Stát letos podle odhadů ministerstva financí vyplatí lidem na podpoře stavebního spoření rekordních 15,8 až 16 miliard korun. Tato dosud nejvyšší suma si asi udrží prvenství minimálně do roku 2013. Vláda totiž od letošního roku kvůli neustále se zvyšujícím výdajům podporu výrazně zkrátila. Do roku 2013 chce ušetřit až 63 miliard korun. ČTK to řekla mluvčí ministerstva Eva Nováková. Ministerstvo ale podle Novákové zatím nemá jisté všechny peníze. Při schvalování rozpočtu totiž poslanci snížili požadovanou sumu asi o 900 milionů korun. "Jistých je tak zatím zhruba 15,3 miliardy korun," uvedla mluvčí. Dodala, že však stát musí peníze najít, protože na podporu mají lidé nárok. Stavební spoření se při klesajících úrokových sazbách stalo jedním z nejvýhodnějších produktů na trhu a zájem lidí o něj rekordně rostl. Vzrůstaly ale také nároky na státní pokladnu, což při zvyšujícím se zadlužování vlády již bylo pro stát neúnosné. Do konce loňského roku stát zaplatil celkem přes 60 miliard korun.

Od letošního roku proto v rámci reformy veřejných financí podporu výrazně zkrátil. Maximální roční podporu zkrátil o 1500 korun na tři tisíce korun při naspořených 20.000 korun. Předtím lidem stačilo naspořit o dva tisíce méně. Vybrat peníze se státní podporou je možné až po šesti letech, proti předchozím pěti. Mnozí lidé si proto chtěli na poslední chvíli zajistit výhodnější podmínky. Stavební spořitelny tak loni ohlásily rekordních 2,5 milionu nových smluv i se zvýšením cílových částek, což bylo nad očekávání. Někteří odborníci se proto domnívají, že stát neušetří v příštích letech tolik, kolik předpokládal. "Zatím se v našich předpokladech nic nemění," reagovala ale Nováková.

Hornické odbory požadují, aby vláda zachovala jejich sociální výhody. Pokud kabinet Vladimíra Špidly bude horníkům rušit zvláštní příspěvky bez kompenzací, odbory to budou považovat za porušení sociálního smíru. "Mohly by následovat demonstrace, protesty či, podobně jako již v minulosti na některých dolech stávky," řekl ČTK po dvoudenním jednání místopředseda odborů František Nekola. Ministerstva průmyslu a práce a sociálních věcí nyní podle Nekoly rozhodují o tom, zda a v jaké podobě budou mít horníci nárok na věrnostní příplatek a zvláštní příspěvek. Obě dávky, které mohou činit i několik tisíc korun, horníkům zaručuje zákon. Vláda ale podle Nekoly uvažuje o tom, že dávky budou pouze součástí kolektivního vyjednávání.

"Jestliže nám budou rušeny oprávněné hornické nároky bez zákonných kompenzací budeme dosud trvající sociální smír považovat ze strany vlády za porušený," uvedly hornické odbory v rezoluci. Horníci jsou ochotni s vládou jednat. "Chceme ale, abychom to (dávky) měli zaručeno, tak jako dosud, v zákoně," uvedl Nekola. Odbory se podle Nekoly obávají toho, že by vláda či ministerstva nemusely brát hlas horníků v potaz. Loni v listopadu totiž ministerstvo práce a sociálních věcí zrušilo vyhlášku o sociálně zdravotních dávkách pro horníky.

Podle horníků úřad ministra Zdeňka Škromacha vyhlášku nemohl zrušit. Škromach i premiér to naopak obhajovali. Horníci proti tomu protestovali a připravovali dokonce na Škromacha žalobu. Podle rezoluce bylo tehdejší rozhodnutí "názornou ukázkou arogance moci, bez řádného jednání se sociálními partnery." Ministerstvo podle horníků porušilo dohody z předchozích jednání. Vláda byla nedávno také ve sporu s horníky kvůli privatizaci hnědouhelných společností. Horníci protestovali proti vyloučení elektrárenské společnosti ČEZ z privatizace. Nelíbilo se jim také uvažované spojení Severočeských dolů s Mosteckou uhelnou společností, která se o doly ucházela. Vláda ale privatizaci dolů nedávno přerušila.

Na reklamních billboardech Rádia Kiss s Jiřím Kajínkem se objevil nápis "nedoporučeno". O billboardu představitelé rádia jednali v pondělí s vedením Rady pro reklamu. Prezident rady Radek Pokorný po jednání řekl, že předpokládá, že rádio Kajínka z billboardů stáhne. Rádio však pouze uvedlo, že billboardy do týdne upraví. Billboardy, na kterých doživotně odsouzený Kajínek se sluchátky na uších propaguje rádio Kiss, označila arbitrážní komise Rady již dříve za neetické.

Reklamní kampaň rádia Kiss "Rádio na doživotí" má trvat měsíc. Fotografie s Kajínkem se měly kromě billboardů objevit v novinách a časopisech. Za reklamní využití svého snímku si Kajínek vydělal řádově několik desítek tisíc korun. Celkovou cenu kampaně odmítli zástupci rádia Kiss sdělit.