Zprávy | Z archivu rubriky


Spor o to, zda se má na občany Česka vztahovat evropský zatykač a zda by mohli být vydáváni do ciziny k trestnímu stíhání, možná skončí u Ústavního soudu. Poslanecká sněmovna totiž ve druhém čtení zamítla vládní předlohu, která měla změnit ústavní Listinu základních práv a svobod tak, aby bylo možné vydávat občany do ciziny. Současně jsou ale před schvalováním novely trestního a dalších zákonů, jež mají umožnit vydat občana ČR na základě eurozatykače do jiného státu EU. Podle opozice je však přijetí těchto obyčejných zákonů beze změny Listiny v rozporu s Ústavou. O novelách bude sněmovna hlasovat za týden. Někteří právníci a i ministr spravedlnosti Karel Čermák ale varovali, že neschválení změn v Listině a přijetí novel obyčejných zákonů může způsobit problémy. "Je to precedentní právní případ, kdy v zásadě bude upraven evropský zatýkací rozkaz v zákonech - pokud projdou, a nebude mít oporu v ústavním pořádku," řekl stínový ministr spravedlnosti ODS Jiří Pospíšil.

Smyslem zatykače, jehož zavedení je přímým důsledkem teroristických útoků proti USA v září 2001, je usnadnit a urychlit dosavadní procedury vydávání stíhaných osob a přimět členské státy, aby vydávaly k potrestání v rámci EU i své vlastní občany. Znemožňuje, aby se pachatelé závažných trestných činů vyhýbali stíhání v zahraničí. Procedura vydávání stíhaných osob by se díky evropskému zatykači měla zkrátit z 1,5 až na čtvrt roku.

Společný boj evropských zemí proti terorismu a organizovanému zločinu, ale i dohody o přistoupení Česka k EU dnes patřily mezi argumenty, jimiž vládní politici evropský zatykač hájili. Ministr Čermák varoval, že jeho nepřijetím by se ČR stala "zaslíbenou zemí všech zločinců z celého světa, a nebo aspoň z Evropy". Opozice ale tyto výhrady důrazně odmítla. Její zástupci opakovaně dávali najevo, že jim vadí hlavně možnost vydávat české občany do ciziny. "Zkrátka nemohu přijmout z úst právní autority této vlády obrovskou relativizaci jednoho ze základních ústavních práv, a to je právo občana býti chráněn svým státem a mimo jiné právo občana nebýt nucen opustit území své vlasti," řekl poslanec Pospíšil z ODS.

Ministr Čermák zase oponoval: "S principem, že nikdy žádného svého zločince, pokud bude mít české občanství, nikdy nikomu a za žádných okolností nevydáme - a když, tak po dlouhém, nesnadném a komplikovaném řízení - s touto zásadou se v dnešním světě Česká republika dostane absolutně na konec států a jejich spolupráce."

Ve sporu proti sobě stály koalice a opozici, ovšem poslanec za ČSSD Stanislav Křeček zdůraznil, že nejde o problém vlády a opozice ani Česka, ale evropský problém. "Všude v Evropě - ať už takovéto změny ústavy byly, nebo nebyly přijaty - se o těchto věcech velice vážně hovoří, protože je pravda, že tyto věci nejsou náležitě prodiskutovány, neznáme praktické důsledky těchto věcí nebo těchto změn a řada otázek je otevřených," poznamenal k debatám o eurozatykači.

Evropský zatykač měl v rámci "patnáctky" platit od letošního 1. ledna. Tento termín však splnilo pouze osm zemí. Zbývajících sedm slibovalo, že ho zavede do národních právních řádů do května. Úkol by měl být splněn do 30. června. Evropský zatykač už mají Velká Británie, Belgie, Dánsko, Finsko, Irsko, Portugalsko, Španělsko a Švédsko.

Největší česká loterijní společnost Sazka vykázala podle předběžných odhadů v prvním čtvrtletí rekordní zisk 450 milionů korun, řekl ČTK mluvčí společnosti Zdeněk Zikmund. Meziročně se profit firmy zvýšil o 60 milionů. Proti plánu Sazka vykázala zisk vyšší o téměř 90 milionů korun. Za růstem zisku stojí mimo jiné zavádění nových produktů. Podrobnější finanční výsledky společnost nezveřejnila. Podle Zikmunda Sazka pokročila také v přípravě emise dluhopisů, kterými chce financovat stavbu víceúčelové haly, ve které se na přelomu dubna a května uskuteční mistrovství světa v hokeji. Dluhopisy společnost chce vydat v objemu 190 milionů eur, tedy asi šesti miliard korun. Emisi Sazka připravuje ve spolupráci s investiční bankou Credit Suisse First Boston a finanční skupinou Penta Finance. Vydá ji na mezinárodních kapitálových trzích.

"Manažeři emise dluhopisů dokončují dokumenty potřebné k její realizaci a předpokládají, že emise bude upsána a vydána ještě do konce dubna 2004," řekl Zikmund. Po úspěšném otevření arény registrují podle něho manažeři emise již v současné době značný předběžný zájem ze strany investorů. Poptávku podporují také pozitivní hospodářské výsledky Sazky, které dokazují, že firma je schopná vytvářet dostatečné zdroje na splácení závazků, dodal. Loni Sazka vykázala podle předběžných výsledků zisk po zdanění 1,4 miliardy Kč, což je meziroční růst o téměř 200 milionů korun. Tržby za loterie a sázkové hry loni poprvé překročily osm miliard a ve srovnání s rokem 2002 vzrostly o více než 500 milionů korun.

Podle týdeníku Euro však finanční stabilitě Sazky, a tedy její schopnosti dostát svým závazkům, nepřispívá vyhrocená situace mezi jejím předsedou představenstva Alešem Hušákem a ministry za ČSSD. Ti nepokrytě hrozí společnosti odebráním řady výhod jako trest za neslušné chování jejího předsedy vůči premiérovi. Hušák ho odmítl pozvat na slavnostní otevření haly. To může podle Eura ohrozit nejenom projekt emise obligací Sazky a jejich prodejnost, ale i poskytnutí jakéhokoliv úvěru. V tom případě by Sazka nebyla schopna splácet své dluhy, tvrdí týdeník. Výsledek Sazky ale odpovídá odhadům ratingové agentury CRA Rating Agency, která hospodaření společnosti sleduje. CRA očekává, že Sazce v následujících letech zisk výrazně poroste, a to v roce 2006 na 2,1 miliardy korun a v roce 2010 na více než 2,5 miliardy korun. Otevření Sazka Arény doprovází mimořádný zájem veřejnosti. Hala je zkolaudovaná a prošla bez větších problémů zátěžovými testy. Společnost Quonex Real, která vlastní pozemky pod halou, má však možnost se proti kolaudačnímu rozhodnutí do úterka odvolat.

Podle Zikmunda byly vstupenky na všechny plánované akce v hale vyprodány v průběhu několika hodin po zahájení distribuce. "Vysoká návštěvnost i velký zájem pořadatelů sportovních a kulturních událostí vytvářejí předpoklady pro to, aby aréna byla finančně a provozně úspěšná," řekl mluvčí. Výstavbu haly bude Sazka splácet z výnosů vlastní činnosti, především z výtěžku nové sázkové hry za pomocí interaktivních videoterminálů. Objem finančních prostředků, které Sazka vytváří pro sport a tělovýchovu, nebude ohrožen, dodal mluvčí. Ročně Sazka odvádí na sport asi miliardu korun.

Policejní komisař, žalobce i obhájce se ve čtvrtek sešli v plzeňské věznici kvůli výslechu bývalého generálního sekretáře ministerstva zahraničí Karla Srby k případu nevýhodného pronájmu Českého domu v Moskvě. Srba je ve vězení za přípravu vraždy novinářky. "Vyslýchán byl od 09:00 do 15:05, v poledne měl hodinu přestávku na oběd," řekl ČTK státní zástupce odboru nejzávažnější hospodářské kriminality Zbyněk Podlipný. Se Srbou jsou stíháni i dva další někdejší pracovníci ministerstva zahraničí: šéf firmy Hotel Český dům Stanislav Brei a Miroslav Karel. Jsou podezřelí ze zneužívání informací v obchodním styku, porušování povinnosti při správě cizího majetku a zneužívání pravomoci veřejného činitele. Hrozí jim pět až 12 let vězení. Proti prvnímu výslechu Srba tentokrát podle Podlipného vypovídal ochotně. Stejně jako před časem při druhém výslechu i Brei. Karel hovořil podrobně hned poprvé. "Všichni trvají na tom, že jsou nevinni, že nic nespáchali. Trestnou činnost popírají," uvedl žalobce, který před časem zamítl jejich stížnosti proti obvinění jako nedůvodné.

Trojice podle policie způsobila nevýhodným pronájmem lukrativního objektu státu škodu asi 14,5 milionu korun. Obvinění se hájí tím, že nájemné 28 milionů korun stanovili v souladu se zákonem, že vycházeli z hospodářských výsledků Českého domu za uplynulé roky, pokračoval Podlipný. Suma 28 milionů se rovnala odvodu Českého domu do státního rozpočtu. Podle znalce ale měla být výše nájemného vypočítána jinou metodou. Srba při výslechu požádal žalobce o přezkoumání postupu policejního komisaře při vyšetřování a jeho advokát komisaři navrhl, aby kvůli nájemnému zadal zpracování ústavního posudku. Po obviněných přijdou na řadu výslechy svědků. Termín výslechu exministra zahraničí Jana Kavana zatím naplánován nebyl. "Také si ještě vyžádáme některé zprávy z ministerstva," doplnil Podlipný. Brei podle něj založil jako zaměstnanec ministerstva zahraničí akciovou společnost Hotel Český dům, ačkoli nesměl působit v řídicích orgánech soukromých firem. Pak údajně dal podnět k uzavření nevýhodné servisní smlouvy o pronájmu.

Breiova firma provozovala hotel, byty, restauraci, autoservis a parkoviště. Platilo se v dolarech. Podle servisní smlouvy měla ministerstvu ročně odvádět nájemné 28 milionů korun. Platby podle smlouvy posílala asi 15 měsíců. Podle policie měl být roční nájem 39 milionů korun. Smlouvu s firmou Hotel Český dům, později přejmenovanou na Maximus plus, připravil Kavanovi k podpisu Srba. Kvůli aféře v březnu 2001 rezignoval. Podle tehdejších Kavanových slov tak Srba "zvedl laťku pro české státní úředníky nezvykle vysoko".

Voliči podle předsedy ODS Mirka Topolánka chtějí jasná, nediskriminační pravidla hry v rozšířené Evropské unii. Návrh evropské ústavní smlouvy tento požadavek nesplňuje, prohlásil Topolánek při debatě v Senátu o pokrocích při vyjednávání euroústavy. Čeští představitelé by měli zamezit situaci, kdy by tři větší státy v budoucí EU mohly blokovat vůli 22 zbývajících zemí. "Naši voliči chtějí hlavně jasná pravidla hry. A jsem hluboce přesvědčen (o tom), že drtivá většina lidí v této zemi nechce něco jako ústavu nebo to, co se prezentuje jako Smlouva zakládající Ústavu (pro Evropu). Chtějí jasná, nediskriminační pravidla našeho působení v Evropské unie. To si myslím, že návrh ústavy nesplňuje," uvedl Topolánek.

Připustil, že tři čtvrtiny voličů ODS si podle průzkumu této nejsilnější opoziční strany přejí euroústavu a čtyři pětiny chtějí hájení národních zájmů v EU. Topolánek ale problém vidí v tom, že občané netuší, co je to vlastně evropská ústavní smlouva, a "málokdo tuší, co jsou to vlastně ony národní zájmy". Úkolem politiků je jim to vysvětlovat, míní. Národním zájmem není vstup do EU jako cíl, "naším cílem musí být v EU obhájit naše národní zájmy," dodal. Premiér Vladimír Špidla (ČSSD) k tomu uvedl, že "základním národním zájmem České republiky je účinná Evropská unie, která je schopná mít globální vliv, a samozřejmě účinná pozice České republiky tak, aby mohla tento vliv spoluvytvářet". Evropská ústavní smlouva podle premiéra směřuje k tomu, aby pozice jednotlivých států a národů byly vyrovnané.

Hodně lidí se podle senátora ČSSD Milana Štěcha domnívá, že "EU bude do určité míry metlou i na ty někdy přízemní a malé české poměry". "Možná, že to je naivita, že z toho vystřízliví, ale je to dobrá víra. My bychom je jakýmsi zveličováním národních zájmů, které - jak řekl kolega Topolánek - ani neumíme správně definovat, neměli strašit, že to bude ztráta identity, že to bude něco horšího. Toto se používá tehdy, když chybí argumenty a síla protlačit ty své někdy možná úzké zájmy," míní Štěch. Topolánek odmítl tvrzení Daniela Kroupy (za ODA), že by české nepřijetí euroústavy znamenalo vystoupení země z unie, označil to za strašení. S Topolánkem se v tom ztotožnil do jisté míry i Špidla. Důsledkem by podle něj nebylo bezprostřední vystoupení z unie, ale Česko by se dostalo do druhořadé pozice, případně i následný odchod z EU.

Podle Topolánka by neměla vzniknout blokační minorita tří států, které zamezí dalším 22 zemím v prosazování pozitivních věcí. Na mysli měl systém přijímání většinových rozhodnutí v EU, takzvanou dvojí většinou, zohledňující počet zemí i počet obyvatel. Topolánek odmítl podléhání nátlaku takzvaného tvrdého jádra, jako příklad uvedl útoky německého kancléře Gerharda Schrödera a švédského premiéra Gorana Perssona na nízkou míru zdanění. "Výroky typu: Jestli budete snižovat přímé daně a dopustíte se toho zločinu daňového dumpingu, bude vám krácena finanční pomoc Evropské unie,...je strašidelný příklad neuvěřitelné zpupnosti," prohlásil Topolánek.

Sociální demokraté otevřeli v Lidovém domě informační centrum k volbám do Evropského parlamentu. Volební lídr Libor Rouček řekl, že je to "druhá linie" kampaně vedle takzvané Eurokaravany, která vyrazila už v úterý do českých měst a vesnic přesvědčovat voliče, aby dali hlas nejsilnější vládní straně. Pro občany byly připraveny propagační materiály, fotografie kandidátů, ale i reklamní čepice a trička, zapalovače a propisovačky. Volně k dispozici byly i "euromince" připomínající první české volby do Evropského parlamentu. Vstupní hala Lidového domu, kde bylo středisko otevřeno, byla plná. Kulisu protagonistům slavnostní akce dělali ale jen zaměstnanci vládní strany.

Po stěnách informačního střediska jsou vyvěšeny fotografie sociálnědemokratických politiků a kandidátů do Evropského parlamentu ve společnosti věhlasných evropských i světových politických vůdců. Volební lídr Libor Rouček si na jedné z nich potřásá rukou s bývalým americkým demokratickým prezidentem Billem Clintonem. Na jiných se čeští socialisté usmívají spolu s lídrem finských kolegů Paavo Lipponenem. "Dvojku" na kandidátce, senátora a bývalého odborového vůdce Richarda Falbra je možné vidět, jak si s úsměvem třese rukou s bývalou britskou ministerskou předsedkyní Margaret Tchatcherovou. Pod fotografií je napsáno, že někdejší legendární šéfka britské konzervativní vlády vysvětluje českému odborovému předákovi, že má odbory vlastně ráda. ČSSD zahájila volební kampaň v úterý 30. března v Praze na náměstí Republiky, kde Rouček s Falbrem pokřtili dva minibusy, takzvanou Eurokaravanu. Česko bude volit svých 24 zástupců do Evropského parlamentu 11. a 12 června.