Zprávy | Z archivu rubriky


Sté výročí založení krajanského spolku oslavili v sobotu Češi žijící v Belgii. Sešli se na stálé misi ČR při EU, napili se českého piva, ochutnali řízky a hlavně si od plic promluvili s trojicí senátorů ze stálé komise pro otázky krajanů, kteří přijeli velkou událost oslavit s nimi. "Česko-slovanský spolek volnost v Bruselu" vznikl na valné hromadě svolané do hospody v ulici La Putterie, která patřila Antonínu Trojanovi, a to 6. března 1904. Pozváno bylo 25 Čechů, dostavilo se 13. Předsedou byl zvolen krajan Voříšek, lze se dočíst v brožurce, která byla k výročí vydána. Jsou v ní přetištěny zápisy z kroniky, které líčí pronásledování Čechů v Belgii za první světové války, napřed ze strany belgických a pak okupačních úřadů. Nebo zoufalé pracovní podmínky českých horníků, kteří přicházeli za prací do oblasti Charleroi. Ve 30. letech měl spolek na 5000 členů, senzační kancelář přímo na bruselském Velkém náměstí a provozoval mimo jiné oblíbené loutkové divadlo a sokolskou organizaci.

Pamětníci vyprávěli, jak koho válečné události zavály do Belgie, jak přicházely imigrační vlny roku 1948 a 1968, jak nesnadné bylo spolupracovat s komunistickým Československem, ale i jak jezdili na spartakiády. Dohadovali se, zda je správné udržovat ve smíšených rodinách i ve druhé a třetí generaci češtinu nebo ne. Někteří žehrali na to, že jim česká legislativa neumožňuje mít dvojí občanství, nebo že jim nebylo české občanství nabídnuto poté, co ho byli minulým režimem jako emigranti zbaveni. Předsedkyně senátní komise Jitka Seitlová jim slibovala, že se schyluje k přípravě nového zákona o občanství, který bude velkorysejší a lépe odrazí české členství v Evropské unii. "Mnozí krajané mají pocit, že pro ně je Česká republika pořád jaksi uzavřená, že se s ní obtížně komunikuje," řekla ČTK. "Jde obvykle o otázku občanství, které by často rádi získali zpět, nebo o možnost se účastnit voleb." Upozornila i na tenčící se finanční prostředky pro aktivity vůči Čechům žijícím v zahraničí. "Chápeme, že státní rozpočet je velmi napjatý. Měli bychom však zvážit, zda ty dopady na vztahy ke krajanům nejsou neúměrné."

Dopis, v němž se v uplynulém týdnu čtyři křesťanští duchovní distancovali od politiky KDU-ČSL, se možná stane peticí. List, v němž duchovní kritizují protidrogovou politiku lidovců a princip "třikrát a dost" pro recidivisty, se jeho autoři chystají rozeslat do farností. "Tam k němu možná přibudou další podpisy," řekl ČTK jeden z autorů prohlášení evangelický kněz a unionistický poslanec Svatopluk Karásek. List podle Karáska vznikl z iniciativy katolických duchovních, kteří pracují s narkomany v reakci na nedávné vyhlášení nulové tolerance k drogám ze strany lidovců. Ztotožňování lidovecké politiky s myšlenkami křesťanství ale podle Karáska některým duchovním vadí už delší dobu. "Už léta my jako křesťané trpíme tím, že lidovecký hlas je vnímán jako jediná poloha křesťanství," uvedl. Křesťanství má podle něj ještě jiný pól, než reprezentuje KDU-ČSL. Karásek odmítl, že by jeho iniciativa souvisela s tím, že US- DEU, jejímž členem se nedávno stal, prosazuje méně represivní postoj k drogám než KDU-ČSL. Lidovci v postoji k drogám podle signatářů dopisu "pod rouškou ochrany tradičních hodnot prosazují postupy, které se v mnohém rozcházejí s křesťanským duchem milosrdenství a postojem pokorné služby a pomoci člověku, který se dostal do zajetí zla".

Lidovci chtějí změnit systém financování protidrogových aktivit, navrhují nulovou toleranci k dealerům a hodlají přesně určit dávku, kterou by uživatelé návykových látek beztrestně mohli mít u sebe na veřejnosti. Zvýšeny by podle KDU-ČSL měly být i tresty za prodávání drog mladistvým. Chtějí také, aby policie mohla kontrolovat užívání drog u řidičů i u žadatelů o řidičský a zbrojní průkaz.

Židé oslaví v příštích dnech sedmidenní svátek Pesach. Jako Svátek nekvašených chlebů je podle ortodoxních zásad spojen se zpřísněnými jídelními předpisy a předepsanými zvyky a je výzvou pro duchovní očištění. Letos, podle židovského kalendáře roku 5764, začíná v pondělí 5. dubna večer a končí 13. dubna. Od starozákonních dob, tedy již zhruba 3500 let, připomíná Pesach historický odchod Izraelitů z egyptského otroctví pod Mojžíšovým vedením. Společná rodinná sederová večeře se symbolickými jídly a zpěvem, jíž Pesach začíná, není však jen vzpomínkou na minulou záchranu. Židé při ní též vyjadřují naději na konečné osvobození a na příchod Mesiáše. Po celé židovské svátky je zakázáno jíst kvašené a kysané pokrmy. Už před začátkem Pesachu proto věřící židé na celém světě zbavují své příbytky "chamecu" - zbytků chleba, těstovin nebo jiných kvašených pokrmů, a to do posledního drobku. Ortodoxní skupiny dodržují zvyky velmi přísně. V pražské obci jde o menší skupinu. Společné sederové večeře se symbolickými jídly, předcházející Pesachu, se proto pravidelně účastní i řada cizinců. Začátek Pesachu má v režii také Pražská židovská otevřená komunita Bejt Praha. Každý je vítán, aby se spolu s námi zúčastnil čtení Hagady, zpívání písniček a slavnostní pesachové večeře, píše na svých internetových stránkách. Na židovský svátek navazují křesťanské Velikonoce; bible datuje ukřižování a vzkříšení Ježíše, podle víry křesťanů Božího syna a Spasitele, právě na dobu Pesachu.

Jako velmi úspěšnou hodnotili účastníci třídenní 13. česko-německou konferenci, která v neděli skončila v Jihlavě. "Na jihlavských konferencích si cením toho, že se zde o problémech v česko-německých vztazích mluví zcela otevřeně, vyjadřují se obě strany a zároveň si naslouchají," řekl ČTK předseda spolupořádající Ackermannovy obce Walter Rzepka. Účastníci ocenili určitý posun v jednání oproti předchozím ročníkům. Obě strany se posle nich vzájemně chápou i v těch oblastech, v nichž spolu nesouhlasí. Podle Rzepky se rozhovory postupně přesouvají z ryze česko-sudetoněmecké problematiky k celkovému zlepšování vztahů mezi Čechy a Němci.

Ackermannova obec sdružuje katolicky zaměřené sudetské Němce. Podle Rzepky se zajímá o to, které konkrétní překážky je třeba odstranit z cesty, aby bylo možné usmíření mezi Čechy a vysídlenými Němci. Tím se podle něj liší od Sudetoněmeckého landsmanšaftu, který se na svých srazech jen utvrzuje v oprávněnosti svých požadavků vůči Čechům.

Podle člena nadační rady spolupořádající Nadace Bernarda Bolzana Jaroslava Šabaty by česká strana měla v rámci německo-polsko-českého jednání iniciovat společné prohlášení o Postupimské dohodě. Dohoda a z ní vyplývající akty by v něm byly označeny za výsledek historického vývoje s tím, že jejich zpětná revize nepřichází v úvahu. Pokud by Německo takové společné prohlášení odmítlo, "bylo by to aspoň jasné stanovisko", řekl Šabata.

Letošní ročník česko-německé konference se konal pod tématem Identita v nové střední Evropě. Mezi hosty a přednášejícími byli historici, politici i pamětníci obou stran a diplomatičtí zástupci Německa, spolkových zemí Bavorska a Saska, a dále Slovenska a Rakouska.