Zprávy | Z archivu rubriky


Rumunský prezident Ion Iliescu, který v úterý odpoledne přiletěl do Prahy, zahájil svoji třídenní návštěvu České republiky přednáškou ve Vlasteneckém sále Karolina. Ke shromáždění diplomatů, zástupců akademické obce a studentů promluvil Iliescu o rumunské vizi integrace a globalizace. V úvodu přednášky mu rektor Univerzity Karlovy Ivan Wilhelm předal pamětní medaili. "Globalizace je objektivní fenomén, proces, který je výsledkem ekonomického a sociálního vývoje," uvedl Iliescu. Přes stinné stránky tohoto procesu má podle něj globalizace velký význam například pro boj se světovým terorismem. Během dnešní přednášky Iliescu také řekl, že pro země, jako je Rumunsko a Česká republika je rozhodující pragmatický a analytický přístup k integračnímu a globalizačnímu procesu. Své názory na dané téma rozvedl rumunský prezident v knize Integrace a globalizace, která vyšla i česky. Publikaci představil v rámci návštěvy Univerzity Karlovy.

Iliescu odhalil pamětní desku na počest knížete Michaila Chrabrého na budově rumunského velvyslanectví. Valašský kníže Michail Chrabrý zahájil na konci 16. století vzpouru proti turecké nadvládě a sjednotil území Sedmihradska, Valašska a Moldavska. Rumunské země tak osvobodil od nadvlády turecké a vložil pod moc habsburskou, konkrétně Rudolfa II. Je považován za sjednotitele Rumunska, někteří historikové s tím však nesouhlasí.

Iliescu také otevřel Rumunský kulturní institut v sídle rumunského velvyslanectví. Fungovat bude od příštího měsíce. Stejně jako v kulturních centrech jiných zemí zde bude k dispozici například knihovna a budou se tu promítat filmy.

Ve středu čeká Iona Iliescu setkání s českým prezidentem Václavem Klausem, návštěva Poslanecké sněmovny a Senátu. V podvečer odletí do Brna.

Prezident Václav Klaus pozval na středeční ráno na Hrad premiéra Vladimíra Špidlu. ČTK to řekl Klausův mluvčí Petr Hájek. Jedním z témat schůzky bude Evropská unie, uvedla mluvčí vlády Anna Veverková. O koncepčních otázkách vztahu Česka k Evropské unii se Klaus zmínil například během své nedávné návštěvy Senátu. "Vláda 11. února formulovala nějaké teze, jak se má Česká republika chovat, jaké má mít priority až do roku 2013," uvedl tehdy Klaus s tím, že Špidlovi poslal své "zásadní připomínky" k vládní tezi. Na Pražský hrad zavítal Špidla naposledy koncem loňského září. Tehdy s Klausem diskutovali o návrhu společné evropské ústavy. Poté se spolu setkali dvakrát na přelomu roku na pracovním obědě v Lánech.

Prezident si premiéra na Hrad pozval necelý měsíc před rozšířením Evropské unie a v době po summitu EU, na němž zástupci současných i nových členských států debatovali mimo jiné právě o evropské ústavě. Shodli se na tom, že kompromisní návrh ústavy by mohl být hotov do konce června, tedy ještě v době irského předsednictví v EU. Špidla v pátek v Senátu uvedl, že Evropská unie by mohla ztratit svou "integrační dynamiku", pokud se do června na znění ústavní smlouvy neshodne. Klaus zase v únoru v Českém rozhlase prohlašoval, že pokud ústava nebude, nic zas tak hrozného by se prý nestalo.

Česká republika se jedním z deseti nových členských států EU stane 1. května. "Nevím, jestli to je důvod k oslavě. Je to důvod k vážné chvíli, je to důvod k nepodcenění této věci," řekl k tomu Klaus.

Přes tisíc mladých Čechů vyjede každý rok na pracovní stáže nebo výměnné pobyty do zahraničí. Umožňuje jim to evropský program podporující rozvoj odborného vzdělávání Leonardo da Vinci. Česká republika se do něj zapojila v roce 1997 a od té doby do ciziny odjelo přes 7000 lidí - žáků středních, vysokých a vyšších odborných škol a také pedagogů. Na české projekty Evropská unie vynaložila zhruba čtyři miliony eur (zhruba 128 milionů korun), řekla vedoucí Národní agentury Leonardo da Vinci Iva Tatarková. Podle ní by se měl po vstupu země do EU zhruba zdvojnásobit.

Projekty jsou založeny na spolupráci českých odborných škol s partnery ze zahraničí. Jejich cílem je rozvoj odborných a jazykových dovedností žáků. Češi vyjeli už do 23 evropských zemí. Podle Tatarkové mají i cizinci zájem o stáže v České republice. "Chtějí poznat české pracovní prostředí a seznámit se s naším odborným vzděláváním," uvedla.

Na konferenci k programu Leonardo da Vinci, která se od pondělí konala v Praze, bylo oceněno deset nejlepších projektů. Jeden z nich předložila a realizuje Soukromá škola cestovního ruchu v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku. Projekt je zaměřen na pomoc mladým nezaměstnaným. "Nejdříve jsme ve spolupráci s úřady práce v regionu vybrali mladé lidi, pro něž jsme připravili rekvalifikační kurzy. Vybraní absolventi pak mohli odjet do zahraničí na pracovní stáž," řekl ČTK ředitel školy Luděk Pavlík.

Karel Roden, Pavel Kříž, Ester Geislerová, Marek Vašut a Martin Dejdar vedle řady amerických herců se objeví ve filmu nazvaném Rex-patriates. Snímek v nezávislé česko-americké produkci natočila režisérka Nancy Bishopová. Diváci v něm uvidí také nedávno zesnulého šéfredaktora týdeníku The Prague Post Alana Levyho, který hraje sám sebe. Promítat se bude 12., 13. a 26. dubna večer v pražském kině Kotva. Podle informací filmového štábu měl tento projekt světovou premiéru koncem února na festivalu nezávislých filmů v Římě. Tato filmová parodie je prý úplně prvním snímkem o Američanech v Praze. Alan Levy v roce 1990 vyhlásil Prahu za "levý břeh 90. let" - nové evropské útočiště amerických umělců. Stejně jako Paříž byla ve 20. letech minulého století vystěhovaleckým domovem Ernsta Hemingwaye, Gertrudy Steinové či Henryho Millera.

Rex-patriates je satira, v níž diváci mohou sledovat osudy čtyř amerických přistěhovalců, kteří po pádu komunismu přijeli do Prahy za dobrodružstvím. Okouzleni krásou města, levným pivem a volným životním stylem vydávají se za obnovením umělecké renesance. Autorem scénáře byl Tony Laue, za kamerou byla Minna Pyyhkala, hudbu složil Stephen Dirkes. Režisérka Nancy Bishopová se podílela na více než třech desítkách filmů. Zejména při amerických produkcích natáčených v Praze včetně snímku xXx, Příběhu Anny Frankové, Ligy výjimečných gentlemanů či filmu Hitler - vzestup zla. Bishopová byla v 90. letech režisérkou řady anglicky mluvených divadelních projektů v Praze. Nastudovala například Havlovu aktovku Protest, Kohoutovu hru Atest, Frielovy Proměny a hru známého britského dramatika Harolda Pintera Zrada v produkci nadace Black Box.

Šéfové největších českých bank se na úterním setkání s premiérem Vladimírem Špidlou shodli na nutnosti posílení práv konkurzních věřitelů v chystané změně zákona o konkurzu a vyrovnání. ČTK to po skončení schůzky řekl generální ředitel Československé obchodní banky Pavel Kavánek. "Shodli jsme se na věcném obsahu změny zákona a urgentnosti jeho přijetí," dodal. Otázka zákona o konkurzu je podle Kavánka velmi důležitá pro poskytování úvěrů malým a středním podnikům. "Dostupnost a ceny úvěrů se velmi zhoršují tím, že současný stav je velmi neefektivní a dokonce v některých polohách jednoznačně dopřává korupci," uvedl.

Bankovní asociace počátkem roku předložila některým ministerstvům ucelené návrhy změn úpadkové legislativy. Mezi pilíře návrhu patří vedle posílení práv konkurzních věřitelů také uspokojení zástavních věřitelů z prodaných zástav až do sta procent, zavedení insolvenčních rejstříků a stanovení lhůt pro rozhodnutí soudu, poznamenal šéf ČSOB. Česká bankovní asociace sdružuje 35 bank, které reprezentují více než 99 procent bankovního sektoru.

Premiér Špidla již dříve prohlásil, že nynější zákon o konkurzu a vyrovnání je velmi špatný. Podle zdroje z vlády panuje nad chystaným věcným záměrem novely zákona shoda, výhrady mají pouze odborníci na ministerstvu spravedlnosti. Ke schvalování novely, kterou by měli předložit poslanci různých stran, by mělo dojít na podzim tohoto roku. Česká republika sklidila kritiku za zákon o konkurzu a vyrovnání například od Mezinárodního měnového fondu a Evropsko- českého fóra. Instituce volají po změnách zákona, kvůli kterému klesá investiční atraktivita země.