Zprávy | Z archivu rubriky


Posílení vědy a výzkumu, ale i rozšíření možností vysokoškolského studia pro mladé lidi jsou jedny z úkolů Univerzity Karlovy (UK). Škola by měla rozšířit nabídku bakalářského studia a také celoživotního vzdělávání, řekl na dnešním shromáždění Univerzity Karlovy její rektor Ivan Wilhelm. Univerzita si připomněla 656. výročí svého založení.

Univerzita chce propojit vědeckou a výzkumnou činnost se svými doktorandskými programy. Podle rektora mají šanci uspět ve všech disciplínách, jimiž se akademici zabývají. UK se totiž chce stát mezinárodně uznávanou vědeckou institucí, poznamenal.

Wilhelm hovořil o reformě českých veřejných vysokých škol, kterou loni vypracovali akademici s ministerstvem školství. Jejím cílem je zvýšení kvality škol a jejich konkurenceschopnosti v rámci Evropské unie. Podle něj ale není možné reformu realizovat bez podpory státu. Vysoké školy jsou závislé na penězích ze státního rozpočtu, protože jsou pro ně hlavním zdrojem financí, uvedl. Poznamenal, že by v budoucnu neměly spoléhat jen na státní peníze, měly by být schopny získat finance i ze soukromé sféry.

Vysoké školy by k jejich vnitřní reformě měla motivovat i změna způsobu jejich financování. Školy by se díky tomu mohly rozhodnout, zda se budou soustředit na vědu a výzkum nebo na vzdělávání, vysvětlil. Upozornil na to, že jsou vysoké školy už dlouho nedostatečně financovány. V této situaci to je jedinečná příležitost ke změně financování, zdůraznil. Wilhelm ocenil iniciativu studentů, kteří minulý týden zorganizovali akci nazvanou Týden neklidu a demonstraci. Upozorňovali veřejnost a politiky na špatné financování vysokých škol. Studenty podpořili i vysokoškolští pedagogové.

Podle některých oponentů by se vysoké školy měly měnit i bez navyšování rozpočtu. Ušetřit by mohly třeba efektivnějším hospodařením. Hovoří se také o možném zavedení školného, které by pro školy znamenalo určitý zdroj příjmů. Peníze by měly získávat také spoluprací s průmyslem a soukromým sektorem.

Český prezident Václav Klaus na středeční schůzce s premiérem Vladimírem Špidlou (ČSSD) tvrdě zkritizoval text připravované vládní koncepce směřování České republiky v EU.

"Panu předsedovi vlády jsem vyjádřil hluboký nesouhlas s tím textem, který mně byl jménem vlády předložen," řekl Klaus novinářům. Dodal, že má zájem na tom, aby byl dokument předmětem širší politické diskuse a aby byl také předložen veřejnosti. Klaus uvedl, že je ochoten jakkoli se podílet na přípravě textu koncepce. Hodlá se také zúčastnit zasedání vlády, na němž bude nová verze materiálu projednána.

Prezidentovi v textu chybí mimo jiné vymezení představ České republiky o budoucí podobě integračního procesu a jasné zadání diplomacii pro vyjednávání o budoucích závazcích země. Koncepce na období 2004 až 2013, jejíž návrh vzala vláda na vědomí v únoru, by podle Špidly měla být hotova do konce dubna.

Mezi priority obsažené v koncepci patří záměr dosáhnout dlouhodobě udržitelného hospodářského rozvoje, posilovat soudržnost Evropy, zajistit svobody a bezpečnost občanů, plnohodnotně se zapojit do evropské zahraniční a bezpečnostní politiky a podporovat evropskou rozmanitost.

Klaus se Špidlou se podle mluvčího Hradu Petra Hájka shodli na tom, že na téma koncepce se povede debata politických sil, že na textu bude dále pracovat tým odborníků a že bude konzultován i s prezidentovými experty.

"V některých případech jsme se shodli, v jiných jsme se neshodli. Byla to schůzka, která mě velmi zaujala," řekl po jednání s Klausem Špidla. Podrobnosti sdělit nechtěl. Později po příchodu do sněmovny novinářům řekl, že schůzka s prezidentem dopadla dobře.

Špidla nechtěl říci, v čem se s hlavou státu neshodli. "Spíše jsme debatovali o některých akcentech a formulacích a hlavně jsem panu prezidentovi popisoval ještě proces, kterým ten text projde, než bude schválen," řekl premiér.

Své výhrady prezident předeslal už v dopise, který premiérovi zaslal v polovině března a jehož text ve středu Hrad zveřejnil na svých internetových stránkách. V dopise Klaus konstatuje, že text je tak špatný, že si nedovede představit, že mohl být vládě předložen a že jej Špidlův kabinet vzal dokonce na vědomí.

Český prezident Václav Klaus věří, že se Rumunsko brzy stane členem Evropské unie. Prohlásil to ve středu po setkání se svým rumunským protějškem Ionem Ilieskem na Pražském hradě. Uvedl, že Česká republika nebude v žádném případě zemí, která s uspokojením přijme členství v unii a potom se bude tvářit, že do EU už nikdo jiný nemá vstupovat. Kriticky se však vyjádřil k nynějšímu vývoji unie.

"V soudobém vývoji Evropské unie bohužel vidím více pokusů o regulaci, kontrolu, řízení, organizování, byrokratizaci než tendencí ke svobodě," řekl Klaus. Na dotaz rumunských novinářů, zda se považuje za eurorealistu, odpověděl, že všechny nálepky jsou podle něj velmi zjednodušující a zkratkovité. "Trval bych ale na tom, že slovo eurorealista, eurorealismus je obrana každého rozumného člověka proti nálepkám jako je europesimismus nebo euroskepticimus. Hlavně ale nejsem euronaivista a eurooptimista," prohlásil Klaus.

Iliescu na stejnou otázku odpověděl, že se považuje za realistického politika. Účast na evropské integraci označil za objektivním nutnost jít s vývojem. Opakem by podle něj totiž byla izolace Rumunska. Je potřeba najít optimální formu, která by vyhovovala národním státům i evropským strukturám, uvedl Iliescu.

Rumunský prezident se setkal také s předsedy obou komor parlamentu Lubomírem Zaorálkem (ČSSD) a Petrem Pithartem (KDU- ČSL), s nímž hovořil o čerstvém členství Rumunska v NATO. Rumunsko do aliance vstoupilo počátkem tohoto měsíce spolu se Slovenskem, Slovinskem, Litvou, Lotyšskem, Estonskem a Bulharskem. Klaus to označil za významný krok pro Rumunsko. "Od této chvíle jsme alianční partneři," řekl.

Severoatlantická aliance od Rumunska očekává aktivní roli v balkánském regionu a oceňuje jeho dobré vztahy se všemi sousedy, uvedl Pithart. I v souvislosti s úsilím Rumunska o vstup do EU přislíbil pomoc Česka radou. Podle Ilieska bude mít Rumunsko "velký zájem", dodal.

Oba představitelé si připomněli také prvorepublikové spojenectví v takzvané Malé dohodě a členství ve Varšavské smlouvě. "Já jsem ovšem panu prezidentovi řekl, že byli velmi špatní spojenci, protože když bylo potřeba, tak nepřišli do naší země s ostatními," uvedl Pithart v nadsázce s připomenutím událostí ze srpna 1968.

Prezidenti mluvili také o případu podnikatele Františka Příplaty, který byl v Rumunsku odsouzen za podíl na vraždě tamního odboráře a údajné ošizení státu ke 14 letům vězení. "Pan prezident mě informoval o svým způsobem pozitivním vývoji v této věci, ale o detailech jsme se domluvili, že v nejbližších dnech bude informovat moji kancelář rumunský velvyslanec v Praze," uvedl Klaus.

Zasedání rumunského nejvyššího soudu, k němuž se Příplata odvolal, se má konat 7. května. V telefonickém rozhovoru s Českou tiskovou kanceláří ve středu obvinil rumunské politiky a úřady z toho, že mu neumožnili konání spravedlivého soudu. Uvedl, že má důkazy a doklady o tom, že se rumunští politici vměšují do jeho případu. Z Rumunska nesmí vycestovat. Iliescu se k případu před novináři nevyjádřil.

Čtyřiasedmdesátiletý Iliescu přiletěl v úterý. V Karolinu, kde z rukou rektora Univerzity Karlovy Ivana Wilhelma převzal pamětní medaili, promluvil o rumunské vizi globalizace a integrace. Zahájil rovněž činnost Rumunského kulturního institutu v Praze.

U soudu šestého pražského obvodu ve středu začal další ze série procesů s příslušníky Státní bezpečnosti (StB) a předlistopadového ministerstva vnitra stíhaných za akci Asanace, zaměřenou proti disidentům. Na lavici obžalovaných tentokrát usedl čtyřiašedesátiletý František Vach. Na přelomu 70. a 80. let stál v čele oddělení boje s vnitřním nepřítelem 10. správy ministerstva vnitra, která fungovala jako velitelství StB.

Státní zástupkyně Jana Hercegová viní Vacha ze zneužití pravomoci veřejného činitele za to, že zařadil akci Asanace, jejímž cílem bylo donutit některé disidenty k vystěhování, do náplně práce svých podřízených. Jejich obětí se stala rodina jednoho z prvních signatářů Charty 77, filozofa Julia Tomina. StB vadilo, že Tomin ve svém bytě pořádal přednášky a semináře a jeho tehdejší manželka Zdena Tominová patřila mezi mluvčí Charty 77. Vach podle žalobkyně vydával konkrétní příkazy, jak mají policisté proti Tominovým postupovat.

Bývalí manželé Tominovi i jejich syn Marek před soudním senátem s pohnutím popisovali represe a šikanování, kterého se na nich dopouštěli příslušníci StB. Zdena Tominová uvedla, že se v roce 1980 rozhodla opustit Československo zejména ze strachu o svého staršího syna Lukáše. Přestože se výborně učil, nesměl být přijat na střední školu a byl vyhozen i z učiliště. Poslední kapkou, po níž se rodina Tominových rozhodla opustit zemi, bylo Lukášovo zadržení, při kterém ho příslušníci StB fyzicky napadli.

Proto když Julius Tomin dostal v roce 1980 nabídku na pětiletou stáž na oxfordské univerzitě, požádala rodina o vycestování. V Británii pak Tominovi dostali od československého ministerstva vnitra oznámení, že byli zbaveni občanství.

Tomin před soudem uvedl, že proti nedobrovolnému zbavení občanství protestoval hladovkou, kterou v Londýně tři dny držel před československým a sovětským velvyslanectvím. Desetidenní hladovku uspořádal také na jaře roku 1989 v době, kdy do Británie přijel na oficiální návštěvu tehdejší sovětský vůdce Michail Gorbačov.

Loni v prosinci soud Prahy 6 vyměřil devíti vysokým policejním důstojníkům, kteří stáli v čele krajských správ StB, za akci Asanace podmínky. Nepodmíněný tříletý trest dostal bývalý šéf odboru boje s vnitřním nepřítelem u krajské správy StB v Hradci Králové Petr Žák. Proti verdiktu se ale se dvěma spoluobviněnými odvolal. Další čtyři vysocí funkcionáři ministerstva vnitra byli pravomocně odsouzeni k podmíněným trestům v roce 2002. Dva z nich podali k Nejvyššímu soudu dovolání, které bylo nedávno odmítnuto.

Hejtmani nemají vážnější výhrady k částce kolem 53 miliard korun, kterou jim chce příští rok přidělit stát, ale mají připomínky k tomu, jak peníze použít. Vyplynulo to z dnešního jednání hejtmanů a premiéra Vladimíra Špidly. Částka, s níž by kraje samy disponovaly, vychází z navrženého zákona, který počítá pro kraje s převedením asi 16 procent z vybraných daní ročně.

Nyní si kraje dělí 3,1 procenta z celostátního výnosů daní, požadovaly však více než 17 procent. Vláda jim sice dala dodatečné kompenzace, ale ve formě peněz vázaných na určité oblasti, s nimiž nemohly nakládat podle svého.

Premiér Vladimír Špidla slíbil návrh zákona o rozpočtovém určení daní, jehož absenci kraje kritizovaly, projednat v parlamentu zrychleně. "Vláda je připravena prosadit zákon v rychlém legislativním procesu," řekl novinářům Špidla, podle něhož 16 procent nebylo během jednání zpochybněno. Je to velmi podobná částka, ke které kraje došly, potvrdil hejtman Moravskoslezského kraje a šéf Asociace krajů ČR Evžen Tošenovský.

Nejasnosti ale panují v tom, na co peníze použít. Každý kraj má také svá specifika, dodal středočeský hejtman Petr Bendl. "My jsme sdělili naše připomínky k zákonu... Naší snahou není přenést maximální možné prostředky na kraje, ale přenést je tak, aby odpovídaly kompetence a zodpovědnost, kterou kraje v současnosti mají," uvedl Tošenovský.

Kraje například nechtějí financovat soukromé střední a církevní školy, kterých se týká 3,3 miliardy korun. "Nejsme zřizovateli ani nerozhodujeme o zřízení," uvedl Tošenovský, podle něhož na střední školství by měly kraje dostat 24 miliard.

Dále není vyjasněno financování dopravní infrastruktury - silnic druhé a třetí třídy. "Část peněz zůstává ve fondu dopravní infrastruktury, potřebujeme vědět proč," uvedl Tošenovský. Otevřenou otázkou je také podle něj také investování do zdravotnictví.

V této věci nemohou ani hejtmani najít shodu, jak tyto peníze rozdělit. "Bude to samozřejmě věcí vlády, která toto rozdělení navrhne, a parlamentu," dodal Tošenovský.

Záchrana chátrajících národních památek v Babiččině údolí v Ratibořicích spadla na státní bedra. Jejich majitel František Wolf podle ministerstva kultury promarnil stanovený termín k opravám. Nezbytné práce nyní stát zadá jiné firmě a náklady potom bude v souladu se zákonem vymáhat na Wolfovi, uvedla mluvčí ministerstva Kateřina Besserová. Wolfovo stanovisko se nepodařilo sehnat.

"Je to v takovém stavu, že je potřeba udělat alespoň prvotní ošetření, aby se to úplně nezřítilo," zdůraznila mluvčí. Dokud neskončí správní řízení, ministerstvo nezveřejní jméno pověřené firmy ani cenu za opravy.

Práce podle mluvčí musejí začít co nejdříve, aby památky nebyly dále devastovány. Jde o několik historických domů včetně Panklovny, kde v dětství žila spisovatelka Božena Němcová. "Bez rizika se tam nelze podívat," popsala.

Ministerstvo nyní musí požádat vlastníka pozemků, město Českou Skalici, o povolení ke vstupu. "Já jsem řekl ano, zašlete žádost o vstup na pozemky. Myslím si, že z naší strany nebude problém," podotkl starosta Tomáš Hubka.

Kvůli přístupu soukromého majitele již dříve padl ze strany státu návrh na vyvlastnění za finanční náhradu. Záležitost se však zadrhla na nemožnosti odhadnout cenu. "Pan Wolf vůbec nespolupracuje, nepustí odhadce dovnitř," uvedla mluvčí.

Druhá část Babiččina údolí, například Bělidlo, Mlýn a zámek Ratibořice, patří státu. "Ta část této národní kulturní památky, která patří státu, je v pořádku a je přístupná (veřejnosti)," uvedla.

"Máme pokyn z ministerstva se k tomu nevyjadřovat, jsme pouze sousedy pana Wolfa," poznamenal Jiří Švec, ředitel pardubického pracoviště Národního památkového ústavu, který spravuje uvedené památky.

Karel Roden, Pavel Kříž, Ester Geislerová, Marek Vašut a Martin Dejdar vedle řady amerických herců se objeví ve filmu nazvaném Rex-patriates. Snímek v nezávislé česko-americké produkci natočila režisérka Nancy Bishopová. Diváci v něm uvidí také nedávno zesnulého šéfredaktora týdeníku The Prague Post Alana Levyho, který hraje sám sebe. Promítat se bude 12., 13. a 26. dubna večer v pražském kině Kotva. Podle informací filmového štábu měl tento projekt světovou premiéru koncem února na festivalu nezávislých filmů v Římě. Tato filmová parodie je prý úplně prvním snímkem o Američanech v Praze. Alan Levy v roce 1990 vyhlásil Prahu za "levý břeh 90. let" - nové evropské útočiště amerických umělců. Stejně jako Paříž byla ve 20. letech minulého století vystěhovaleckým domovem Ernsta Hemingwaye, Gertrudy Steinové či Henryho Millera.

Rex-patriates je satira, v níž diváci mohou sledovat osudy čtyř amerických přistěhovalců, kteří po pádu komunismu přijeli do Prahy za dobrodružstvím. Okouzleni krásou města, levným pivem a volným životním stylem vydávají se za obnovením umělecké renesance. Autorem scénáře byl Tony Laue, za kamerou byla Minna Pyyhkala, hudbu složil Stephen Dirkes. Režisérka Nancy Bishopová se podílela na více než třech desítkách filmů. Zejména při amerických produkcích natáčených v Praze včetně snímku xXx, Příběhu Anny Frankové, Ligy výjimečných gentlemanů či filmu Hitler - vzestup zla. Bishopová byla v 90. letech režisérkou řady anglicky mluvených divadelních projektů v Praze. Nastudovala například Havlovu aktovku Protest, Kohoutovu hru Atest, Frielovy Proměny a hru známého britského dramatika Harolda Pintera Zrada v produkci nadace Black Box.

Šéfové největších českých bank se na úterním setkání s premiérem Vladimírem Špidlou shodli na nutnosti posílení práv konkurzních věřitelů v chystané změně zákona o konkurzu a vyrovnání. ČTK to po skončení schůzky řekl generální ředitel Československé obchodní banky Pavel Kavánek. "Shodli jsme se na věcném obsahu změny zákona a urgentnosti jeho přijetí," dodal. Otázka zákona o konkurzu je podle Kavánka velmi důležitá pro poskytování úvěrů malým a středním podnikům. "Dostupnost a ceny úvěrů se velmi zhoršují tím, že současný stav je velmi neefektivní a dokonce v některých polohách jednoznačně dopřává korupci," uvedl.

Bankovní asociace počátkem roku předložila některým ministerstvům ucelené návrhy změn úpadkové legislativy. Mezi pilíře návrhu patří vedle posílení práv konkurzních věřitelů také uspokojení zástavních věřitelů z prodaných zástav až do sta procent, zavedení insolvenčních rejstříků a stanovení lhůt pro rozhodnutí soudu, poznamenal šéf ČSOB. Česká bankovní asociace sdružuje 35 bank, které reprezentují více než 99 procent bankovního sektoru.

Premiér Špidla již dříve prohlásil, že nynější zákon o konkurzu a vyrovnání je velmi špatný. Podle zdroje z vlády panuje nad chystaným věcným záměrem novely zákona shoda, výhrady mají pouze odborníci na ministerstvu spravedlnosti. Ke schvalování novely, kterou by měli předložit poslanci různých stran, by mělo dojít na podzim tohoto roku. Česká republika sklidila kritiku za zákon o konkurzu a vyrovnání například od Mezinárodního měnového fondu a Evropsko- českého fóra. Instituce volají po změnách zákona, kvůli kterému klesá investiční atraktivita země.

Česko již zná jména všech 24 poslanců, kteří po vstupu země do Evropské unie dočasně zasednou v Evropském parlamentu. Poslanecká sněmovna v úterý rozhodla o tom, že 17 jejích členů, kteří od loňska působili v europarlamentu jako pozorovatelé, zůstanou v tomto sboru jako dočasní poslanci. Podobně potvrdil sedm svých dosavadních pozorovatelů už minulý týden i Senát. Všech 24 dočasných českých europoslanců bude v EP pracovat od 1. května do 19. července. Od 20. července je nahradí europoslanci zvolení v řádných červnových volbách.

Jmenování dočasných poslanců je zakotveno ve smlouvě o přistoupení k unii. Deset nových zemí včetně Česka rozšíří řady unie od 1. května. EU tak bude mít od tohoto dne 25 členů. EP však nemůže být po rozšíření bez zástupců z nových členských zemí, a proto v něm dočasně zasednou nezvolení europoslanci. Speciální volby se kvůli nim nebudou konat mimo jiné proto, že v europarlamentu budou pracovat necelé tři měsíce.

Dočasní poslanci budou mít veškerá práva a povinnosti poslanců EP. Budou dostávat 257 eur (8000 korun) za každý den pobytu na zasedání v Bruselu nebo ve Štrasburku, ať už jde o plénum, výbory nebo poslanecké kluby. Tuto sumu berou už jako pozorovatelé. K tomu jim přibude částka 3620 eur (přes 110.000 korun) měsíčně na provoz kanceláře - telefony, poštovné a jiné potřeby. Za dva a půl měsíce to dělá 275.000 korun. Až 12.305 eur (přes 380.000 korun) budou moci požadovat na asistenty a sekretářky. Nebudou mít ale nárok na tříměsíční odstupné.

Nový šéf tříčlenné skupiny vládních vyjednavačů, ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach nabídl odborovým svazům, které zastupují zaměstnance veřejných služeb a správy, 14. duben jako termín jednání o platech. ČTK řekl, že bude s odborovými předáky jednat o mzdovém vývoji v letech 2005 a 2006. Škromach v čele skupiny vystřídal vicepremiéra Petra Mareše, který však spolu s vicepremiérem a ministrem financí Bohuslavem Sobotkou zůstává členem týmu. "Ve skupině mám dva místopředsedy vlády, což mě těší," žertoval ministr. "Předpokládám, že je to signál vlády a pana premiéra, že další jednání by měla být vstřícnější vůči odborářům," uvedl. Ministr totiž stál při vyjednávání výše letošních 13. a 14. platů státních zaměstnanců na straně odborových předáků, kteří žádali jejich vyplacení v padesátiprocentní výši. Mareš a Sobotka trvali na deseti procentech 13. a 14. platů. Vláda pak rozhodla, že 13. platy budou vyplaceny v desetiprocentní výši. Rozhodnutí o 14. platech odložila.

Za platové předpisy a mzdy je odpovědný ministr práce a sociálních věcí, proto považuje mluvčí odborů Alena Vondrová za logické, že vyjednávání povede Škromach. Za nezbytnou považuje účast ministra financí. Přítomnost Mareše nekomentovala. Odmítla spekulovat i o tom, že by Škromachovo pověření mohlo být signálem větší vstřícnosti k odborům. "Odbory čekají korektní jednání vedoucí ke shodě přijatelné pro obě strany," dodala. Ohlášené jednání je obdobou kolektivního vyjednávání odborových centrál s vedením podniků, které se vede každoročně a týká se především mezd. Letos chce Škromach začít dříve, protože už nyní budou vládní strany jednat o základních ukazatelích státního rozpočtu. Jasno o vývoji mezd státních zaměstnanců by chtěly mít do konce prázdnin, uvedl ministr.

Škromach prý má pro odboráře dobré zprávy. Je přesvědčen o tom, že většina institucí bude schopna během roku uvolnit dostatek finančních prostředků, aby zaměstnanci měli ve srovnání s minulým rokem podobný nebo vyšší plat. Nebude to ale formou 13. a 14. platů, ale osobních odměn či ohodnocení. Ministr připustil, že to není systémový krok. S odboráři chce Škromach rovněž jednat o podmínkách zrušení 13. a 14. platů, které podle něj zbytečně každoročně vyvolávají rozruch. Napravit tuto situaci je podle něj možné jen změnou legislativy, což si vyžádá čas.