Zprávy | Z archivu rubriky


Bývalý prezident Václav Havel, kterého od počátku roku trápí dýchací potíže, zrušil svůj dubnový program v zahraničí. Počátkem měsíce chtěl exprezident odletět na několik měsíců do Spojených států. Datum jeho cesty do USA ale zůstává zatím nejisté. Vyplynulo to ze slov Havlova tajemníka Jakuba Hladíka.

V polovině dubna se měl Havel také potkat s dalajlamou v kanadském Vancouveru na setkání náboženských vůdců. V Kanadě mu měli také předat dvojitý čestný doktorát Univerzity Britské Kolumbie a Univerzity Simona Frasera. "Kanadu jsme museli bohužel zrušit. Bylo by riskantní plánovat tak dalekou cestu s velmi náročným programem," řekl ČTK Hladík. Nezodpovědné by podle něj bylo také již nyní stanovit přesný termín několikaměsíčního Havlova pobytu ve Washingtonu, kde mu kongresová knihovna udělila stipendium.

Kvůli zánětu průdušek už Havel počátkem ledna přerušil návštěvu Indie a zrušil plánovanou návštěvu Thajska a Tchaj- wanu. Podle odborníků trpí Havel chronickou bronchitidou. Z pravé plíce mu lékaři v roce 1996 odstranili zhoubný nádor. Na zdraví nyní sedmašedesátiletého Havla se podepsala léta strávená v komunistickém vězení a také dlouholeté kouření. Z hlediska cestování mu nesvědčí prudké střídání teplot, klimatizace či suchý vzduch v letadle. Již v době, kdy stál v čele státu, musel ze zdravotních důvodů přerušit několik zahraničních cest.

O schopnosti zemí EU dohodnout se o společné ústavě ujišťovali v Paříži evropské občany český ministr zahraničí Cyril Svoboda a jeho francouzský protějšek Michel Barnier. Existuje podle nich společná vůle dokončit ústavodárný proces v červnu, ale český ministr připustil, že to ještě není jisté. "Chceme vyslat před (červnovými) volbami do Evropského parlamentu signál, že Evropská unie je s to uspět v otázce ústavy a že je více věcí, které nás všechny spojují, než rozdělují," řekl Svoboda po setkání. Na společném briefingu se podobně vyjádřil i Barnier.

Svoboda potvrdil, že ČR a Francie se dále rozcházejí v některých aspektech při určování kvalifikované většiny pro rozhodování v Radě EU a sestavování Evropské komise. Za důležité přitom označil to, že i Paříž je ochotná ke kompromisům a souhlasí s principem, že výsledkem nemůže být to, že velcí diktují malým.

Svoboda dále ČTK potvrdil, že ČR chce být ve skupině zemí, se kterými Francie hodlá uskutečňovat společnou obrannou politiku. Zdůraznil přitom, že podmínkou pro Prahu je, aby byla jasně stanovena kritéria této politiky s cílem vyloučit, že by se ČR v jejím rámci nemohla rozhodovat podle vlastní vůle.

Oba ministři také jednali o případném uspořádání mezinárodní konference k Iráku. Svoboda prohlásil, že ČR je proti jakékoli individuální akci a pro každé řešení uskutečněné dohodou v rámci Evropské unie a společně s USA. Potřebu řešení širší dohodou zdůvodnil novinářům tím, že teroristé by si mohli myslet, že mohou ovlivňovat politické dění v jednotlivých evropských zemích a ty rozdělovat. To by podle něj znamenalo nebezpečí pro celou EU. Uspořádání mezinárodní konference ale označil za dobrý nápad hodný další úvahy.

Bývalá velvyslankyně v Kuvajtu Jana Hybášková se nedomnívá, že by vlna násilí, která zachvátila Irák, vedla k masovému povstání proti koaličním jednotkám v Iráku. Někteří vůdci ale měli být zadrženi už dříve, řekla ve čtvrtek v Praze při autogramiádě své knihy Čekání na válku.

"Například Muktada Sadr měl být zadržen daleko dříve a proti sunnitskému trojúhelníku mělo být také zasaženo vojensky daleko dříve a účinněji," uvedla Hybášková. Současná vlna násilí je vyvolaná jen několika skupinami, které jsou navíc často organizované ze zahraničí, domnívá se bývalá velvyslankyně. Iráčané chtějí podle ní zejména klid. "Podle průzkumů veřejného mínění chce 68 procent Iráčanů klid. Ani ne demokracii, hlavně klid," míní Hybášková, která v Kuvajtu působila do loňského listopadu.

Své zkušenosti z roční diplomatické mise představuje v knize Čekání na válku. "Většinu knihy jsem napsala v červenci a srpnu 2003. Dvacet kapitol bylo hotovo v září nebo říjnu," řekla Hybášková při dnešním křtu své knihy. "Napsána tedy byla dlouho předtím, než vyšel ten článek v Mladé frontě Dnes," dodala.

Právě po otištění článku, v němž Hybášková kritizovala rozhodnutí o stažení české nemocnice z Iráku, následovalo její rychlé odvolání. Jak ale připustil bývalý ministr zahraničí Josef Zieleniec, kterého si spolu s hercem a bývalým diplomatem Martinem Stropnickým pozvala na křest své knihy, za podobnou kritiku by ji zřejmě odvolal i on.

Kniha má odkrýt i zákulisí diplomacie v době iráckého konfliktu. "Myslím, že diplomacie je služba veřejnosti a zemi. Není co tajit," prohlásila autorka. Kniha sice neobsahuje žádná státní tajemství, na druhou stranu se Hybášková podle svých slov snaží maximálně přesně informovat o všech rozhodovacích procesech, které vedly k vyslání české jednotky. "Jsou tam i postoje českých politiků, tak jak já, jeden český diplomat, je viděl. Především chování a jednání Jana Kavana," dodala.

Automobilka Škoda Auto zahájila novou personálně-marketingovou kampaň a hodlá ještě letos nabrat několik stovek zaměstnanců. Během letošního roku by tak mělo vzniknout v automobilce kolem sedmi stovek nových míst a celkový počet pracovníků by se měl zvýšit asi na 24.000. Zástupci automobilky o tom ve čtvrtek informovali novináře.

Automobilka chce posílit vývojové centrum o nové odborníky, zároveň hodlá získat další kvalitní vysokoškoláky, specialisty a mladé manažery. Potřebuje nové konstruktéry, specialisty na elektroniku, ale i další odborné i dělnické profese v souvislosti s náběhem výroby nové octavie. Ta se začala vyrábět ve Vrchlabí, ale v létě se přesune do Mladé Boleslavi. Naopak veškerá výroba současné octavie se pak bude soustředit do Vrchlabí. Člen představenstva odpovědný za personalistiku Helmuth Schuster potvrdil, že automobilka hodlá ve spolupráci s Mladou Boleslaví investovat do vybudování vzdělávacího centra. V něm mají být soustředěny nynější vysoká škola automobilky a plánovaná veřejná vysoká škola, kterou připravuje obchodní akademie. Zdůraznil nutnost získat špičkové odborníky a mladé manažery, kteří by měli automobilce pomoci mimo jiné rozvíjet nové trhy v zahraničí.

Cílem nové kampaně je oslovit co nejširší okruh potenciálně vhodných uchazečů o zaměstnání a vybrat ty nejlepší. "Jsme si vědomi, že nejsilnějším kapitálem korporací, které se chtějí v dynamicky se rozvíjejícím světě udržet a vylepšovat svá postavení a obstát v tvrdém konkurenčním boji, jsou lidské zdroje", řekl Schuster.

Inspekce ministra vnitra neprokázala podezření, že někdo z policistů byl zapleten do dvojnásobné nájemné vraždy, za niž byl Jiří Kajínek odsouzen na doživotí. ČTK o tom ve čtvrtek informoval ředitel inspekce Mikuláš Tomin. Jeho podřízení při přezkoumávání případu vyslechli 26 svědků, mezi nimiž byli i policisté. Udělali také analýzu originálního vyšetřovacího spisu Kajínkova případu. "Úkony, které byly od ledna 2004 do dnešního dne provedeny, nevedly ke zjištění nových skutečností," uvedl Tomin.

Podnětem k prověření role policistů se stal lednový pořad televize Nova Na vlastní oči. Inspekce zkoumala, zda se policisté zmiňovaní v reportáži dopustili v souvislosti s Kajínkovou kauzou například zneužití pravomoci veřejného činitele nebo se dokonce na vraždách podíleli.

Kajínek byl k doživotí odsouzen za to, že zastřelil podnikatele Štefana Jandu, jeho osobního strážce Juliána Pokoše a postřelil Vojtěcha Pokoše. Vraždy si prý objednal plzeňský podnikatel Antonín Vlasák, jehož Janda vydíral. Kajínek vinu od počátku popíral. S Kajínkem byli stíháni i policisté Jiří Kreuzer a Jan Mikeš kvůli podezření, že ovlivňovali svědky, a mařili tak dopadení pachatele. Soud je ale obžaloby zprostil. Inspekce se podle Tomina po přezkoumání případu s verdiktem ztotožnila. Nepotvrdilo se ani podezření, že se na kauze mohl podílet bývalý policista Jaroslav Kronďák.

Podle televizní reportáže se v roce 1993 snažily Plzeň ovládnout dvě skupiny podnikatelů, za nimiž stáli policisté. Vlasák měl podle Novy na své straně Kreuzera a Mikeše, Jandu zase údajně chránil Kronďák. Tito policisté byli zařazeni do týmu, který měl vraždy vyšetřovat, uvedla Nova. Televize přišla také s novým svědkem, který se svými spoluvězni údajně viděl vražednou střelbu z cely věznice na Borech. Nově vylíčil okolnosti zločinu jinak, než jak je popsaly v rozsudku nad Kajínkem soudy. Tyto svědky inspekce nevyslýchala, protože v reportáži neodhalili svoji totožnost. Inspekce respektovala to, že chtěli zůstat v anonymitě, a proto po jejich totožnosti nepátrala. "Měli asi důvody pro to, aby zůstali ve skrytu," konstatoval Tomin.