Zprávy | Z archivu rubriky


Je pochopitelné a zákonité, říkají experti v Bruselu, že těsně před vstupem do EU se strhne v té či oné nové zemi panika, co se to vlastně vyjednalo, a z ní pramenící hádka o správnost postupu při přístupových rozhovorech. Bylo tomu tak při každém minulém rozšíření; o to víc se to děje tentokrát, kdy vstupuje deset nových zemí, z toho osm zpoza bývalé železné opony, "jiného světa". Obvyklé také je, vyprávějí pamětníci, že když se něco vyjedná a příslušná kapitola se uzavře, veřejnost doma moc nezajímá, co se vlastně dohodlo a jaké to bude mít důsledky. Zato pár týdnů před tím, než to má začít platit, se strhne vřava - jako v České republice kolem DPH na dětské pleny, předtím ceny v restauracích, nebo ohledně možnosti opravdu uplatnit zákaz prodeje půdy cizincům. "Všechny otázky, které se dnes znovu otevírají, byly při jednání českou stranou nastolovány, pečlivě probírány. Vždycky jsem považoval český přístup za velmi racionální a uvážlivý; ve všech případech se zvažovalo, jaký bude mít to či ono dopad na jejich zemi," vzpomíná Rutger Wissels, hlavní vyjednávač Evropské komise pro ČR. V rozhovoru pro ČTK dále podotkl, že zvyšování daní a tudíž cen má bezprostřední dopad na spotřebitele; v okamžiku, kdy k němu dochází, je tudíž politicky ošemetné. Má však za to, že česká vláda dobře věděla, co dělá, o jaké úlevy žádá a které opomíjí.

Dva iráčtí chlapci prodělali v pátek v dětském kardiocentru pražské nemocnice Motol několikahodinové operace srdce. Po šesti hodinách skončila úspěšně operace jedno z nich, o hodinu déle trvala operace druhého. Stav obou chlapců je v současné době stabilizován a děti jsou v pooperační péči, řekl ČTK přednosta dětského kardiocentra Jan Škovránek. "Stav druhého chlapce byl zpočátku velmi nestabilní. Plíce, do kterých deset let netekla krev a naráz jsme ji tam přivedli, reagovaly po svém. Teď už ale vypadá situace dobře," doplnil přednosta. Na operace srdce čekají v Motole ještě dvě holčičky. Všechny děti přicestovaly do Prahy z jižního Iráku koncem března spolu s českými policisty.

Oba chlapci trpěli srdeční vadou s velkým defektem na komorové přepážce. "Obě děti měly extrémní zúžení pod plicní tepnou, čili krev z pravé komory tekla do plic jen málo, velká část se schraňovala do levé komory. Děti měly nedostatek kyslíku ve tkáních, jejich funkce byly ohroženy a na to se pak umírá," uvedl Škovránek. Chlapci byli podle přednosty velmi zanedbaní. Obě operace prováděli lékaři paralelně ve dvou operačních sálech. Podíleli se na nich vždy dva chirurgové a osm dalších lékařů. "Pokud bude všechno bez komplikací, budou obě děti v pooperační péči, aby se stabilizoval jejich krevní oběh. To bude trvat pár dní," dodal přednosta. Kdy půjdou na operační sál holčičky, zatím nemocnice neoznámila. Podle mluvčí motolské nemocnice Evy Jurinové chtějí stihnout lékaři operace všech čtyř dětí do dvou týdnů.

Děti od sedmi do 14 let vybral v Basře český zdravotnický tým. Na podobné operace čekají na jihu Iráku další děti - čeští lékaři vytypovali tři desítky pacientů, u nichž je zákrok nutný. Čtveřice dětských pacientů byla od 31. března v nemocniční karanténě. Na infekčním oddělení tráví čas i jejich doprovod - tři otcové a strýc. V českých nemocnicích se už vloni léčilo 18 iráckých dětí, které se v jihoirácké Basře dostaly do péče lékařů české polní nemocnice. Vedle dětí s vadami srdce se v Česku léčili i dva malí Iráčané s rozsáhlými popáleninami.

Dalšího prezidentova kandidáta na ústavního soudce, bývalého šéfa advokátní komory Stanislava Balíka, Senát zřejmě schválí, řekl senátor Richard Falbr. Horní komora parlamentu se ve čtvrtek dostala kvůli Ústavnímu soudu s prezidentem do konfliktu. Senátoři odmítli kandidáta na ústavního soudce Milana Galvase a Václava Klause vyzvali, aby urychleně předložil další jména. Na tiskové konferenci vládní ČSSD Falbr zopakoval, že v ČR je ústavní krize, protože jeden z jejích pilířů, Ústavní soud, je ochromen a nepracuje. Zdůraznil, že Senát schválil už pět kandidátů Václava Klause na ústavní soudce a šest odmítl. Čtvrteční reakce Hradu mu proto připadá hysterická a zbytečná. Prezident a senátoři na sebe vzájemně svalují odpovědnost za to, že Ústavní soud nemá plný počet soudců a jeho činnost je omezena. "Důvod, proč jsem označil prezidenta za viníka ústavní krize je ten, že když jsme odmítli první kandidáty, tak nám prezident už další neposílal, urazil se," vysvětlil senátor. Prezidentovou povinností je podle něj postarat se o doplnění Ústavního soudu. Podle Falbra byl poslední navržený kandidát - odborník na pracovní právo Milan Galvas - nekvalitní. Naopak Balík kvalitním kandidátem je, a proto podle Falbra podporu v Senátu zřejmě získá.

Prezident Klaus předložil od svého nástupu do funkce senátorům 14 návrhů na členy Ústavního soudu. Ve dvou případech šlo o opětovné jmenování dosavadních ústavních soudců (oba Senát schválil), advokáta Aleše Pejchala pak prezident navrhl dvakrát neúspěšně.

Prezident Václav Klaus vrátil poslancům návrh zákona o dani z přidané hodnoty, který má od 1. května snížit základní sazbu DPH na 19 z 22 procent a zároveň do ní přesunout řadu položek ze snížené pětiprocentní sazby. Jde o klíčový zákon vládní reformy veřejných financí. ČTK to sdělil ředitel tiskového odboru prezidentské kanceláře Petr Hájek. Klaus se podle něj rozhodl vetovat i zákon o dani z nemovitostí. Pokud poslanci veto prezidenta přehlasují do 20. dubna, lze podle ministerstva financí stihnout celý legislativní postup do doby vstupu země do EU 1. května. Pokud by se to nepodařilo, znamenalo by to chaos, tvrdí experti. Podle Hájka prezident oba zákony pokládá za "nedobrou směsici" opatření, které Česká republika před vstupem do EU musí udělat, s opatřeními spornými, jež budou mít na české občany a podniky řadu hlubokých negativních důsledků.

Ministerstvo financí nechce samotné prezidentovo veto komentovat, spoléhá však na to, že jej Poslanecká sněmovna přehlasuje. "Stane-li se tak do 20. dubna, vše stihneme v termínu," řekl ČTK mluvčí ministerstva Marek Zeman.

Navzdory vrácení zákona prezidentem existuje stále velká šance, že bude nová podoba DPH od května platit, řekla ekonomka Volksbank Markéta Šichtařová. "Koalice se však musí zmobilizovat, sehnat své poslance včetně těch, kteří jsou na služebních cestách a zákon pomocí 101 hlasů přehlasovat," uvedla.

Zákon o DPH je složitý a pokud se do poslední chvíle neví, zda bude schválen, může to destabilizovat podnikatelskou sféru, upozornil Petr Hruška z poradenské společnosti České daně. Podle něj je pravděpodobné, že podnikatelé budou muset 25. dubna zaplatit mimořádnou 50procentní zálohu na DPH, se kterou počítá dosavadní zákon. Poslanci tuto zálohu kvůli obrovské nevoli podnikatelů vyškrtli, pokud se však nový zákon o DPH nepodaří schválit, budou ji muset firmy nakonec zaplatit.

Podle zákona o DPH tak, jak jej schválily obě komory českého parlamentu, se měla základní sazba daně z přidané hodnoty od 1. května snížit z 22 na 19 procent. Přesunout se do ní ze snížené pětiprocentní sazby měla ovšem zároveň řada zboží a služeb.

Inspekce ministra vnitra neprokázala podezření, že někdo z policistů byl zapleten do dvojnásobné nájemné vraždy, za niž byl Jiří Kajínek odsouzen na doživotí. ČTK o tom ve čtvrtek informoval ředitel inspekce Mikuláš Tomin. Jeho podřízení při přezkoumávání případu vyslechli 26 svědků, mezi nimiž byli i policisté. Udělali také analýzu originálního vyšetřovacího spisu Kajínkova případu. "Úkony, které byly od ledna 2004 do dnešního dne provedeny, nevedly ke zjištění nových skutečností," uvedl Tomin.

Podnětem k prověření role policistů se stal lednový pořad televize Nova Na vlastní oči. Inspekce zkoumala, zda se policisté zmiňovaní v reportáži dopustili v souvislosti s Kajínkovou kauzou například zneužití pravomoci veřejného činitele nebo se dokonce na vraždách podíleli.

Kajínek byl k doživotí odsouzen za to, že zastřelil podnikatele Štefana Jandu, jeho osobního strážce Juliána Pokoše a postřelil Vojtěcha Pokoše. Vraždy si prý objednal plzeňský podnikatel Antonín Vlasák, jehož Janda vydíral. Kajínek vinu od počátku popíral. S Kajínkem byli stíháni i policisté Jiří Kreuzer a Jan Mikeš kvůli podezření, že ovlivňovali svědky, a mařili tak dopadení pachatele. Soud je ale obžaloby zprostil. Inspekce se podle Tomina po přezkoumání případu s verdiktem ztotožnila. Nepotvrdilo se ani podezření, že se na kauze mohl podílet bývalý policista Jaroslav Kronďák.

Podle televizní reportáže se v roce 1993 snažily Plzeň ovládnout dvě skupiny podnikatelů, za nimiž stáli policisté. Vlasák měl podle Novy na své straně Kreuzera a Mikeše, Jandu zase údajně chránil Kronďák. Tito policisté byli zařazeni do týmu, který měl vraždy vyšetřovat, uvedla Nova. Televize přišla také s novým svědkem, který se svými spoluvězni údajně viděl vražednou střelbu z cely věznice na Borech. Nově vylíčil okolnosti zločinu jinak, než jak je popsaly v rozsudku nad Kajínkem soudy. Tyto svědky inspekce nevyslýchala, protože v reportáži neodhalili svoji totožnost. Inspekce respektovala to, že chtěli zůstat v anonymitě, a proto po jejich totožnosti nepátrala. "Měli asi důvody pro to, aby zůstali ve skrytu," konstatoval Tomin.