Zprávy | Z archivu rubriky


Světová banka (SB) vyhodnotí dopady zdravotní péče na veřejné rozpočty v Česku. Návrh reformy zdravotnictví zpracovávat nebude. Vyplynulo to z vyjádření vrchní poradkyně výkonného ředitele Sbětové banky Jany Matesové pro ČTK z New Yorku. Rozsah péče, kterou stát občanům zajistí, závisí podle ní na rozhodnutí politiků. Světovou banku požádal před dvěma týdny o pomoc místopředseda vlády a ministr financí Bohuslav Sobotka. Spolupráce se bude podle Matesové týkat optimalizace finančních toků mezi veřejnými rozpočty a zdravotní péčí při současné udržitelnosti systému veřejných financí.

Ministryně zdravotnictví Marie Součková ČTK řekla, že ji Sobotkova iniciativa překvapila. S podobným návrhem přišla sama již před rokem a tehdy Sobotka návrhy SB zamítl. "Oslovila jsem tehdy Světovou banku, aby nám pomohla, protože vypracovávala projekt pro Slovenskou republiku," připomněla ministryně. Projekt, který SB navrhovala, by podle Součkové znamenal významné zvýšení spoluúčasti pacientů a rušení nemocnic. "Když jsem tyto návrhy konzultovala s ministrem financí, byl projekt zamítnut s vysvětlením, že nebudeme dále úvěrově zatěžovat státní rozpočet," řekla Součková. Návrhy SB nebyly v souladu s programovým prohlášením vlády a sociálnědemokratickým programem. Součkovou překvapuje, že nyní se má znovu vycházet z něčeho, co již bylo zamítnuto.

Podle Matesové je už nyní zřejmé, že některé modely financování zdravotnictví používané ve světě nejsou v Česku společensky přijatelné a nebudou vůbec zvažovány. "Například americký model financování, závislý téměř zcela na individuální odpovědnosti občanů za zdravotní pojištění, je nepřijatelný nejen u nás, ale v dnešní evropské společnosti obecně," dodala. Nový způsob, jak financovat zdravotnictví, vláda hledá od podzimu, kdy musela z rozpočtu zaplatit sedm miliard, aby se zdravotnictví dostalo z nejhorších dluhů. Dnes se ale pojišťovny i nemocnice propadají do dalších ztrát.

Vláda má ve středu poskytnout své stanovisko k senátnímu návrhu novely, která má usnadnit obnovení českého občanství pro krajany. Navrhovaná právní úprava je určena hlavně těm, kteří odešli z někdejšího Československa v posledních letech komunistického režimu a podmínky současného zákona o nabývání občanství nemohli splnit. V horní komoře před měsícem tento záměr získal hlasy zástupců menších vládních stran - KDU-ČSL a US-DEU - a opoziční ODS. Většina senátorů ČSSD se spolu s komunisty hlasování zdržela. "Občanství je nástrojem sounáležitosti zahraničních Čechů se svou vlastí. Bylo by chybou, pokud bychom vztahu těchto lidí k naší zemi a jejich snaze mít nadále Českou republiku svým domovem bránili legislativními bariérami," uvedla tehdy k účelu normy její spoluautorka Jitka Seitlová (za hnutí Nezávislí).

Protože zákony může Senát navrhovat pouze jako celek, novela zákona o státním občanství některých bývalých československých občanů je teprve na začátku schvalovacího procesu. Vláda své stanovisko poskytne sněmovně, na níž především nyní bude osud novely záviset.

Nová úprava má bez omezení zrušit lhůtu pro podání žádosti o obnovení občanství, která končí letos 2. září. Vychází vstříc například těm krajanům, kteří o něj nemohli požádat kvůli československo-americké úmluvě o naturalizaci. Úmluva, která znemožňovala vznik dvojího občanství, přestala platit až v srpnu 1997. Podle autorů novely si řada zájemců o občanství nedokázala vyřídit všechny náležitosti. O změnu zákona je podle autorů novely mezi krajany zájem. Jen v USA bylo ke konci roku 2003 obnoveno české občanství 3500 krajanům, zájem dalších se v posledním půlroce zvýšil.