Zprávy | Z archivu rubriky


Všichni tři čeští novináři, kteří byli od neděle zadržováni v Iráku, jsou na svobodě. Nyní jsou na českém velvyslanectví v Bagdádu. Zpravodaj Českého rozhlasu Vít Pohanka a Michal Kubal z České televize hovořili živě okolo 17:00 na Českém rozhlasu - Radiožurnálu. S nimi byl v zajetí i kameraman ČT Petr Klíma. Mluvčí ministerstva zahraničí Vít Kolář řekl, že všichni propuštění jsou v dobré psychické a fyzické pohodě. Na propuštění už reagovali první politici, radost vyjádřil premiér Vladimír Špidla.

Náměstek ministra zahraničí Petr Kolář v okamžité reakci na první informace o propuštění novinářů ČTK řekl, že k tomu přispěla schůzka českého velvyslance v Iráku s představiteli sunnitských duchovních. "Velmi pomohl dopis českých muslimů," dodal. Muslimové z České republiky v pátek dopoledne vyzvali neznámé ozbrojence v Iráku, aby novináře propustili.

Novináři byli od neděle zadržováni na dosud neznámém místě v Iráku. Uneseni byli na cestě z Bagdádu do jordánského Ammánu. Českou stranou podle dosud zveřejněných informací nikdo nekontaktoval s žádnými požadavky. Zpravodaj Českého rozhlasu Vít Pohanka po svém osvobození z Bagdádu Radiožurnálu telefonicky sdělil, že taxík s trojicí novinářů byl na dálnici do Ammánu zastaven po několika desítkách kilometrů na jednom z checkpointů místními ozbrojenci. "Vytáhli nás z auta, svázali nám ruce za záda, šátky na oči, byli jsme převezeni na jedno místo, tam jsme byli vyslýcháni," uvedl. S trojicí pak únosci nějakou dobu jezdili po krajině. "Absolutně jsme ztratili orientaci. Z auta jsme se dostali na takové malé usedlosti - taková dílna uprostřed pole. Bylo to, jak jsme si ověřili, severozápadně od Bagdádu, nedokázali jsme odhadnout jak daleko," uvedl Pohanka. Únosci podle něj se svými oběťmi natočili krátký videozáznam. Novináři však byli celou dobu pohromadě, měli dostatek jídla i pití. Podle Pohanky bylo nejhorší to, že jim únosci každý den opakovali, že je možná už další den propustí. V pátek je únosci odvezli do jedné z okrajových čtvrtí Bagdádu. "Tam nám sehnali taxíka na velvyslanectví," uzavřel svůj příběh zpravodaj Radiožurnálu. Všechny věci unesených novinářů, včetně peněz, pasů a techniky jsou podle něj ale nenávratně ztracené.

Podle Michala Kubala, který hovořil v přímém vstupu na České televizi, je složité říci, komu padli do zajetí. Střídaly se prý u nich různé typy, dokonce se hovořilo o syrských bojovnících, kteří patří k nejtvrdším v Iráku. Kubal rovněž řekl, že se do zajetí mohli dostat i kvůli chybě nebo úmyslu řidiče, který je vezl. "On místo toho, aby pokračoval dál na sever od Bagdádu, tak v podstatě po pěti kilometrech odbočil a vjel přímo do rukou tamním ozbrojencům," uvedl Kubal. Únosci je podle Kubala propustili poté, co katarská televizní stanice Al-Džazíra odvysílala informaci o tom, že je Česká republika ochotna za novináře zaplatit výkupné. "V tu chvíli řekli, že chtějí udělat gesto a propustit nás, aby dokázali, že jim vůbec nejde o peníze," uvedl Kubal. Podstatnou roli podle něj také sehrálo, že únosci nevěděli o přítomnosti českých vojáků v Iráku. "Naštěstí český kontingent není tady v Bagdádu tolik známý," poznamenal novinář.

Pokud poslanci do konce dubna nepřijmou změněný zákon o DPH, může to některé firmy přivézt do existenčních problémů. Chaos by to znamenalo také pro zahraniční obchod, shodují se analytici oslovení ČTK. Vládní koalice s těsnou většinou jednoho hlasu ve sněmovně potřebuje pro přehlasování prezidenta, který zákon o DPH vetoval, všech svých 101 poslanců. Situaci zkomplikovala dopravní nehoda ministra zahraničí Cyrila Svobody, který kvůli zranění nestihne úterní klíčové hlasování. Osud zákona je tak nejistý.

Ministr financí Bohuslav Sobotka má připraveno náhradní řešení. "Spočívalo by v předložení nového zákona. Jiné řešení nelze předpokládat. O podobě zákona musí rozhodnout vláda," řekl Sobotka. Podle šéfa poslanců ČSSD Petra Ibla by vláda mohla připravit novelu, jež by obsahovala pouze změny požadované unií.

Nepřijetí zákona by podle Pavla Sobíška z HVB Bank přineslo chaos do zahraničního obchodu. Vedlo by to k výpadkům zásobování, krachu podnikatelů a množství soudních sporů proti ČR. Zákon o DPH slaďuje domácí právo s unijním. V případě nepřijetí zákona by domácí podnikatelé obchodující se zahraničím museli dodržovat domácí právní úpravu a porušovat tak unijní předpisy.

Náhradní řešení pro případ, že by sněmovna v úterý neschválila zákon o dani z přidané hodnoty existují, ale všechna jsou horší, než přijetí zákona. Novinářům to po setkání se zástupci zaměstnavatelů řekl premiér Vladimír Špidla. "Veto prezidenta musíme přehlasovat, na to se musíme soustředit," dodal. Zaměstnavatelé se na setkání kriticky vyjádřili ke stavu podnikatelského prostředí a k přípravě zákona o DPH.

Deficit veřejných rozpočtů by v roce 2007 měl klesnout pod čtyři procenta hrubého domácího produktu. Pro letošní rok ministerstvo počítá s deficitem pod šesti procenty. Novinářům to řekl ministr financí Bohuslav Sobotka. Pravidla pro přijetí eura, s kterým ČR počítá na konci desetiletí, požadují snížit deficity pod tři procenta HDP. To Sobotka očekává v roce 2008.

Podle údajů statistického úřadu Evropské unie Eurostat loni kvůli započtení státních záruk schodek veřejných rozpočtů ČR stoupl na rekordních 12,9 procenta HDP. Deficit tak dosáhl 328,5 miliardy korun. Podle propočtů ministerstva financí, které záruky nezapočítává, byl schodek 134,2 miliardy korun. Loňský rekordní deficit podle údajů Eurostat způsobilo především započítání státních záruk ve výši 160 miliard korun poskytnutých za IPB a garance za Slovenskou inkasní ve výši 22 miliard korun. Do čísel se také promítlo celkové hospodaření ČKA. Podle ministerstva byl rozdíl mezi jeho údaji a čísly Eurostat v roce 2003 výjimečný a jednorázový a nebude se již opakovat.

Stejný způsob výpočtu jako ministerstvo financí, které používá metodiku Mezinárodního měnového fondu, používají podle zástupců ministerstva i ostatní státy. Čísla jsou totiž relativně rychle k dispozici a nejsou tak náročná na podklady. Navíc mají údaje přímou vazbu na schvalovaný státní rozpočet a rozpočty státních fondů, uvedlo ministerstvo. Výpočty používané Eurostatem však podle analytika HVB Bank Pavla Sobíška věrněji odrážejí skutečný stav státních financí. Navíc jsou směrodatné pro to, zda země plní tzv. maastrichtská kritéria, jejichž plnění je nutné pro přijetí eura.