Zprávy | Z archivu rubriky

Kontrolní vyšetření potvrdilo osmý případ nemoci šílených krav (BSE) v České republice. Nakažena byla téměř čtyřletá kráva ze společnosti ZEMOS z Velkých Němčic na jižní Moravě. ČTK to řekl mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben. Utraceno a vyšetřeno by podle něj mělo být přes 200 zvířat. V Němčicích jde o třetí případ nemoci, který veterináři odhalili během posledních 30 dnů. Podle zpracovatelů masa je častější výskyt BSE způsoben větším množstvím porážek na jatkách. Řezníci přitom nezaznamenali, že by se lidé začali od hovězího odklánět. "Hovězí maso je teď kvůli systému kontroly jedno z nejbezpečnějších," uvedl výkonný ředitel Českého svazu zpracovatelů masa Jan Katina. Na BSE dosud Česká republika vyšetřila 470 tisíc kusů dobytka.

Osmá nakažená kráva pochází ze stáda 570 zvířat. Stejně jako sedmý případ z Lomnice nad Popelkou se i tato kráva vymyká ze skupiny předchozích šesti nakažených kusů, jež se narodily v rozmezí let 1995 až 1997. Veterináři nyní sestavují seznam dobytčat, která budou utracena. Podle současných pravidel se v případě BSE utratí potomci a vrstevnice nemocného dobytčete, tedy zvířata, která jsou o rok mladší a o rok starší a která přijímala nebo mohla přijímat stejnou potravu během prvního roku života pozitivního kusu.

Česká 7. polní nemocnice v jihoirácké Basře ve čtvrtek ukončí svůj úkol a začne se chystat na návrat do České republiky. Kontingent by měl být zpět do Vánoc; podle ministerstva obrany začne odsun z Basry 4. prosince, skončit by měl 21. prosince. Vojenské lékaře a zdravotníky vystřídají v Iráku vojenští policisté. Budou působit 25 kilometrů západně od Basry na základně Šaíba, sdělilo ČTK ministerstvo obrany. "Je potřeba postupně základnu sbalit, ošetřit materiál, navézt do míst, odkud bude odsunut do republiky. Je to samozřejmě spousta práce. Ten kontingent sem postupně přibýval a přibývá, kdežto najednou bude třeba to všechno uzavřít," řekl ČTK náčelník štábu v Basře Marian Tomášik. Vojáci už navrhli harmonogram balení a likvidace. Postupně se budou vracet i pracovníci nemocnice, doposledka je ale třeba zajistit se zbytkem personálu provoz základny a její bezpečnost.

"Vojáci polní nemocnice v Iráku splnili úkol dokonale," vzkázal ČTK ministr obrany Miroslav Kostelka přes svého mluvčího Ladislava Štichu. Celá nemocnice podle ministra odvedla špičkovou práci, kterou oceňují nejen spojenci, ale i Iráčané. Na českou nemocnici může být hrdá nejen armáda, ale i Češi, dodal Kostelka.

Polní nemocnice působila v Basře od letošního dubna. Na místě poskytovala humanitární pomoc a zajišťovala lékařskou péči jak pro Iráčany, tak pro vojáky spojenců. Vojenští lékaři a zdravotníci 7. polní nemocnice provedli v Iráku celkem 241 operací, ošetřili přes 9150 Iráčanů a 1300 vojáků. Celkem osm desítek vojenských policistů, kteří by měli nemocnici v Iráku vystřídat, mají dohlížet na činnost tamní policie, pomáhat při jejím výcviku a policejně zabezpečovat mnohonárodní divizi Jihovýchod.

Lídři vládních stran se dohodli na základních pilířích důchodové reformy. Nový systém by měl být více než dosud závislý na předchozích výdělcích občana, řekl ČTK ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD). Koaliční skupina pod vedením premiéra a předsedy ČSSD Vladimíra Špidly bude pokračovat v přípravě konkrétních návrhů reformy. "Pracovní skupina pod vedením premiéra začne rozpracovávat přechod českého důchodového systému na takzvaný švédský model, to je model takzvaných zdánlivých administrativních účtů," řekl Špidla novinářům v Sokolově. "Dá se předpokládat, že někdy do poloviny roku 2005 by mohl být celý proces uzavřen," dodal. První veřejná prezentace zásadních principů vládní reformy penzí se chystá na 4. prosince, kdy se na pražském Žofíně uskuteční seminář, poznamenal Škromach.

"Došlo k politické dohodě na způsobu penzijní reformy. Půjdeme směrem k systému, který bude výrazně závislejší na předchozím výdělku než ten stávající," uvedl ministr. Postupné zavádění nového systému má trvat zhruba dvacet let. "Měl by být zakončen ročníkem 1967, 69. Směřuje k tomu, aby v době, kdy půjdou do důchodu silné ročníky ze 70. let a v aktivním věku budou naopak slabé ročníky závěru minulého století a počátku tohoto století, tak aby už fungoval nový systém," vysvětlil Škromach. Třicet až padesát let ale budou dobíhat důchody podle starého systému.

Koalice se dohodla, že do poloviny příštího roku předloží parlamentu základní parametry reformy, o nichž chce předtím jednat i s opoziční ODS a KSČM. Vládní strany mají podle Škromacha zájem na podpoře penzijní reformy napříč politickým spektrem. Do poloviny roku 2005 mají být do parlamentu předloženy konkrétní zákony, které uvedou reformní záměry vlády do praxe. Chystaná penzijní reforma má řešit důchody lidí, kterým je dnes 40 let a méně. Penze starších občanů bude ještě financovat současný systém. Poslanci i senátoři již schválili novelu, podle níž se bude věková hranice pro odchod do důchodu zvyšovat tak, aby v roce 2013 muži a bezdětné ženy odcházeli do penze v 63 letech. Dříve budou moci přestat pracovat ženy s dětmi. Až na výjimky se bude muset smířit s trvale kráceným důchodem každý, kdo odejde do předčasné penze. Novelu ještě musí podepsat prezident Václav Klaus.

Koalice jednala také o sbližování sazeb daně z přidané hodnoty. "Nikdo nezpochybnil dohodu o sbližování sazeb," řekl ČTK předseda unionistických poslanců Karel Kühnl. Se sbližováním sazeb DPH ve druhé fázi reformy veřejných financí počítá koaliční dohoda ze 14. září. Souběžné sblížení sazeb DPH by mimo jiné znamenalo zdražení potravin, oblečení, knížek nebo novin, které jsou nyní ve snížené pětiprocentní sazbě. Zboží a služby podléhající základní sazbě 22 procent by naopak zlevnily. Ministr financí Bohuslav Sobotka je příznivcem postupného sbližování sazeb, které by se mělo rozložit do více let. Unionisté prosazují, aby se sbližování sazeb promítlo již do vládního návrhu, který má od příštího května přeřadit většinu služeb do dvaadvacetiprocentní sazby.

Rakouští odpůrci atomu odmítají plány českého ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) na budování dalších jaderných reaktorů v Temelíně. Spolek Stop Temelín předpokládá obnovení protestních akcí proti posilování pozice jaderné energie u severního souseda. Protest v této souvislosti vyslovila i rakouská vláda. "Pro nás je to samozřejmě katastrofa. Není možné, aby 50 či 60 kilometrů od rakouských hranic byly postaveny další bloky jaderné elektrárny," řekl ČTK Andreas Reimer z organizace Stop Temelín.

Pokud by se potvrdil záměr rozšířit jihočeskou jadernou elektrárnu, obyvatelstvo by si to nenechalo líbit, varoval Reimer. Připomněl, že v minulosti odpůrci atomu na protest proti spouštění Temelína mimo jiné blokovaly přechody na rakousko-české hranici. "Jsem si na 100 procent jistý, že se budou konat protesty. Zatím ale nedokážu říct, kdy," dodal Reimer. Výstavba dalších bloků v Temelíně je podle MPO nejlevnějším řešením. Náměstek ministra a člen dozorčí rady ČEZ Martin Pecina odhadl, že přípravné práce začnou v druhé polovině příštího roku a s výstavbou by se mohlo začít kolem roku 2009. Potřebu vybudování jaderného zdroje odůvodnil očekávanou poptávkou po elektřině v ČR za 15 let. Záměry resortu jsou pro ekologickou mluvčí opozičních rakouských sociálních demokratů (SPÖ) Ulli Simaovou "naprosto nepřijatelné". "Temelín je poruchová jaderná elektrárna mimořádné třídy, nejméně 52 poruch se vyskytlo v prvním a druhém bloku od zahájení řetězové reakce před více než třemi roky," zdůraznila Simaová v prohlášení. Dodala, že Česko má prý již v současnosti přebytek elektřiny a s dalšími bloky bude vyrábět jaderný proud pro export na evropský trh. V samotném Česku bude sílit odpor proti jaderné energii, energetická koncepce ministerstva životního prostředí nepředpokládá další rozšíření jaderné energie, uzavřela mluvčí.

"Česká jaderná lobby se v první řadě snaží odpoutat pozornost od aktuálních problémů miliardových ztrát v Temelíně a drahých přebytečných kapacit," sdělil ČTK zmocněnec hornorakouské vlády pro příhraniční jaderná zařízení Radko Pavlovec. Skutečným důvodem aktuální diskuse jsou existenční obavy jaderného průmyslu v České republice a na Slovensku. Po dokončení Temelína, jakož i slovenské jaderné elektrárny Mochovce, firmy nemají objednávky a zoufale se snaží získat státní zakázky, poznamenal Pavlovec. Nejdůležitější bude nakonec otázka, zda česká veřejnost přijme další masivní subvencování jaderné energie, dodal. Místopředsedkyně a ekologická mluvčí opozičních Zelených Eva Glawischnigová opět kritizovala vídeňskou vládu, že se dostatečně nezasadila proti jaderné energii a boj proti Temelínu před měsíci prakticky vzdala. Za absurdní považuje argumenty Peciny, že bez nových jaderných elektráren v Česku zhasnou světla. "Tím se argumentovalo i v případě Zwentendorfu a Rakousko dosud nesedí ve tmě," poznamenala Glawischnigová. Proti provozu dokončované jaderné elektrárny v Zwentendorfu se Rakušané vyslovili v referendu před 25 lety. Poslanec Evropského parlamentu za stranu svobodných (FPÖ) Hans Kronberger upozornil na to, že mezi současnými členy Evropské unie je ještě většina proti atomové energii nebo pro její postupný útlum. "Rozšíření EU však tento poměr sil výrazně změní ve prospěch stoupenců jaderné energetiky, takže útlumová rozhodnutí bude v budoucnu možné snadno blokovat," prohlásil Kronberger, podle něhož by proto měla být urychleně reformována agentura Euratom, která v současné době využívání jaderné energie podporuje.

Události spojené se 17. listopadem 1989 i ty, které se pojí s datem přesně o 50 let starším, si v pondělí v Praze připomněli studenti českých vysokých škol. "Dnes slavíme Den boje za svobodu a demokracii, ale v celém světě je tento den od roku 1941 připomínán jako Mezinárodní den studentstva, tedy svátek studentský," řekl v projevu předseda pořádající Studentské komory Rady vysokých škol Jiří Nantl. Svátek 17. listopadu má podle něj ambici být tím "nejživějším" ze státních svátků, které Česká republika slaví.

Většina ostatních je totiž podle něj buď příliš zahleděna do minulosti, nebo je spojena s katolickou církví, 28. říjen zase připomíná již neexistující stát. "Se státními svátky vůbec vzniká potíž v tom, že zpravidla odkazují k veliké události, která se již odehrála. Snadno pak přichází pocit, že připomenutím někdejší slávy na ní sami získáváme podíl a zásluhu, třeba jen z důvodu příslušnosti ke stejnému národu," řekl Nantl.

Účastníci dnešního slavnostního shromáždění přijali deklaraci, v níž se hlásí k odkazu svých předchůdců z roku 1939. "Jsme hrdi na to, že právě vystoupení studentů zahájilo zásadní společenské změny také v roce 1989, jejichž plody dnes můžeme v naší zemi požívat," píše se v ní.

Nárůst preferencí komunistické strany je podle prezidenta Václava Klause způsoben tím, že sociální demokracie selhala a levicově orientovaní voliči přecházejí ke komunistům. Prezident v pondělí na Národní třídě v Praze řekl, že ho počátkem polistopadové doby ani nenapadlo, že by komunisté mohli znovu dosahovat takové popularity, jak naznačují poslední výsledky průzkumů veřejného mínění.

"Myslím, že vysvětlení je jasné: máme levicové občany, máme levicové voliče a ti houfně přecházejí z tábora sociální demokracie do tábora komunistické strany. To se nedá hodnotit jinak, než že je to selhání někoho a někdo jiný toho využívá," řekl Klaus u pomníčku na Národní třídě připomínajícího 17. listopad roku 1989.

Den, kdy komunistická policie před 14 lety tvrdě zakročila proti poklidné studentské demonstraci, si s prezidentem přišla připomenout i jeho manželka Livia. Položili květiny k pamětní desce připomínající začátek konce komunistické éry. Oba také zapálili svíčky, stejně jako to dělaly desítky dalších lidí.

Klaus řekl, že tehdy pád komunismu očekával. "Komunismus byl už tehdy vytunelován, už bylo jasné, že do něj stačí strčit a on se rozpadne. Myslím, že skoro všechno signalizovalo, že to tak bude," uvedl. Klausovi mají na 17. listopad 1989 autentickou vzpomínku prostřednictvím svého syna. "Když přišel domů s tím hrozivým zážitkem a vyprávěl nám to, to je první věc, která nás napadne," řekl prezident.

Na polistopadovém vývoji ho prý bezprostředně nezklamalo nic, důležité je, že lidé dostali svobodu a získali šanci utvářet si svůj život k obrazu svému. "Lidé dostali šanci projevit se, ukázat se, netroufal bych si říci, že se v nich objevily nějaké horší vlastnosti, než byly dříve," míní. Svoboda podle něj pouze umožnila, že jsou tyto věci více a zřetelněji vidět. Lidé čekající v podloubí přivítali prezidentský pár potleskem a tleskali mu i při odchodu.

Půl hodiny po prezidentovi přišel k památníčku jeho předchůdce Václav Havel v doprovodu dvou barmských studentů, s nimiž předtím debatoval o situaci v jejich zemi. Havel připomněl, že 17. listopad měl své místo v dějinách již před studentskou demonstrací v roce 1989. "Byl to důležitý okamžik v našich dějinách, nejen ten 17. listopad roku 1989, ale i ty předchozí, já už jsem pamětník některých z nich. Zdá se mi, že připomínáme- li si ten den, připomínáme si zároveň i nepotlačitelnou vůli ke svobodě, jejímiž nositeli začasté bývají právě mladí lidé, studenti," řekl novinářům.

Přibližně padesát lidí si v pondělí na někdejším popravišti v brněnských Kounicových kolejích připomnělo události 17. listopadu 1939. Německé gestapo tehdy po uzavření vysokých škol odvezlo do koncentračního tábora Sachsenhausen 173 studentů, z nichž čtyři se nevrátili. Věnce a kytice u památníku položili členové Českého svazu bojovníků za svobodu, zástupci Sokola, Orla i brněnských vysokých škol.

Náměstek primátora Rostislav Slavotínek uvedl, že koleje byly místem utrpení řady spoluobčanů v době hitlerovského režimu a je třeba na tyto události nezapomínat. "Stejný den (17. listopadu) ale skončila i doba nesvobody jiná než hitlerovská, ale přece jen pro národ velmi těžká," doplnil v souvislosti s událostmi roku 1989.

Kounicovy koleje byly otevřeny v květnu 1925. Gestapo je přepadlo 17. listopadu 1939 a dalších 50 studentů zatkli Němci i v Sušilových kolejích. Od ledna 1940 se koleje staly policejní věznicí brněnského gestapa, kde zahynulo několik set lidí. V roce 1978 byl objekt, kterým prošlo až 35.000 vězňů, prohlášen národní kulturní památkou.

Česká republika a další noví členové Evropské unie mohou ovlivnit politiku společenství tak, aby byla "vyváženější" vůči Izraeli, doufá izraelský ministr zahraničí Silvan Šalom, který se v pondělí v Bruselu na vlastní žádost sešel s šéfem české diplomacie Cyrilem Svobodou.

"Věřím, že Česká republika může hrát klíčovou roli. Vstupuje (do EU) spolu s dalšími zeměmi a tito nováčkové budou mít vliv. Věřím, že tyto země se mohou pokusit přesvědčit ostatní, aby upravili svou politiku a nepokračovali v tradičních přístupech některých členů EU," řekl Šalom po setkání.

Zdůraznil, že Izrael si nepřeje, aby se evropské státy stýkaly s palestinským "prezidentem" Jásirem Arafatem, který nadále sází na "nástroj terorismu" a odmítá nabídky ke kompromisu. "Věřím, že to je jediný Palestinec na světě, který si nepřeje mít nezávislý palestinský stát. Více než v kompromis věří v boj," uvedl Šalom.

Vyjádřil naději, že nové země v EU převezmou tento izraelský přístup, tedy nebudou se scházet s Arafatem, ani tlačit další, aby se s ním scházeli. "Je tam nová vláda - a to je podle mého jediná adresa, která existuje," uvedl.

Svoboda řekl, že on sám se po několika setkáních s izraelskými představiteli záhy chystá zavítat k Palestincům; neřekl však, s kým by se chtěl setkat. Chce se dál zasazovat o mírové řešení na Blízkém východě, odmítá věřit ve fatalitu a nesdílí názor, že EU nemůže pro mírové urovnání už nic udělat.

Radikální studenti dokážou vyburcovat veřejné mínění, řekl premiér Vladimír Špidla při pietní vzpomínce na studenty Hlávkovy koleje, kteří před 64 lety protestovali proti německým okupantům. Současně ale uvedl, že nyní mnoho studentského radikalismu nezaznamenal.

Špidla poukázal na budoucnost České republiky ve sjednocené Evropě. Se vstupem do Evropské unie podle něj spojují své naděje především mladí lidé a studenti.

Předseda Svazu bojovníků za svobodu Jiří Zapletal hovořil o snahách falzifikovat dějiny. Předělat je podle něj chtějí politikové, kteří se sbližují se sudetskými Němci. Podle něj je proto nutné zkvalitnit výuku dějepisu. "Pamětníci nabízejí pomoc," dodal. Bojovníci za svobodu se dovolávali prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, který řekl: "Bez výchovy k demokracii nelze demokracii uskutečnit."

Pietního aktu se účastnili dřívější i dnešní studenti. U Hlávkovy koleje, na jejíž zdi je pamětní deska studenta Jana Opletala, oběti nacistického teroru, hovořili také akademičtí hodnostáři. Zdravici poslal i prezident Václav Klaus.

Demonstraci několika desítek mladých křesťanských demokratů a konzervativců, kteří přišli před sídlo KSČM protestovat proti vzrůstající politické síle komunistů, doprovodil drobný incident. Jeden z demonstrantů napsal na dveře "Bůh s vámi" a na chodník před nimi "Jste ostuda národa". Ochranka komunistického sídla přivolala policii, uvedla mluvčí policie Iva Knolová.

Policie zjistila, že jde o nápisy křídou, které se dají smýt, nikoho proto nezadržela ani nepředvedla, uvedla mluvčí.

Policisté přijeli až poté, co drtivá většina lidí odešla k pamětní desce studentského odporu proti komunistickému režimu na Národní třídu. Na místě zůstala už jen skupinka šesti členů či stoupenců nacionalistických hnutí Vlastenecká fronta a Národního sjednocení, kteří přišli demonstraci podpořit. Policisté je legitimovali.

Demonstrace se zúčastnilo asi 60 odpůrců KSČM. Provolávali protikomunistická hesla a pískali. Přinesli si transparenty s nápisy: Komunismus = nejhorší ideologie v dějinách, Už nikdy více vládu KSČM v republice, Ne KSČM. Mladí konzervativci vyzývali ústavní instituce k "neprodlenému zahájení řízení o rozpuštění komunistické strany.

Požadovali také neformální spolupráci demokratických politických organizací, která by vedla k odstranění komunistů z veřejného života. V rozhovorech s novináři ale přiznávali, že příležitost ke zrušení komunistické strany byla promarněna na počátku 90. let.

Mladí lidé zapálili u vchodu do sídla KSČM svíčky za oběti komunistického režimu a volali: "Pryč s rudou hvězdou. Pojďte chránit republiku, nečekejte na chodníku, až se rudá minorita zas postaví u koryta." Po půlhodině téměř všichni účastníci demonstrace od sídla KSČM odešli.