Zprávy | Z archivu rubriky


V neustálém strachu už několik dnů žije devětapadesátiletý karvinský psychiatr František Šviha. Někdo mu totiž vyhrožuje smrtí. Lékař tvrdí, že před lety by si z výhrůžného dopisu nic nedělal. Nyní je ale situace jiná. Před čtyřmi lety jej nožem napadl a vážně zranil šílený pacient. Šviha se bojí o život. Pořídil si proto plynovou pistoli, náboje, elektrický paralyzér a slzný plyn.

"Nikdy jsem netušil, že v tomto věku budu ordinovat jako na Divokém západě s koltem v šuplíku," svěřil se Šviha.

Výhrůžný dopis našel lékař v pondělí ráno na schodech u své ordinace. Když list otevřel, okamžitě si vzpomněl na několik let starou zkušenost. "Píše se tam, že tentokrát bude rána hluboká a smrtelná," uvedl.

Mluvčí karvinské policie Zlatuše Viačková potvrdila, že kriminalisté případ prošetřují. "Máme podezření, že se někdo dopustil násilí proti skupině obyvatel a jednotlivci. Prověřujeme všechny okolnosti a kolegové nevynechají ani stopy, které by prokázaly souvislost s předchozím napadením," uvedla mluvčí.

V poslední době totiž případů napadení lékařů pacienty přibývá. Letos v květnu se terčem útoku stal třiašedesátiletý psychiatr z Prahy Karel Hynek. Mačetou na něj přímo v ordinaci zaútočil třicetiletý bývalý pacient. O dva měsíce dříve zastřelil v pražské Sarajevské ulici nespokojený pacient dvaapadesátiletého docenta ortopedického oddělení nemocnice Na Bulovce Václava Štědrého a poté si prostřelil hlavu.

Loni v květnu zastřelil sedmačtyřicetiletý muž v ordinaci v Ječné ulici v Praze svého zubaře. Útočník poté obrátil zbraň proti sobě a vážně si poranil hlavu. V nemocnici zemřel.

Těsná většina jedenadvaceti hlasů voličů rozhodla o tom, že do senátorského křesla za Brno na jeden rok usedne Karel Jarůšek z ODS. K úspěchu mu podle jeho slov dopomohla i rekordně nízká účast voličů, kterých přišlo jen 10,27 procenta. To je nejméně v historii senátorských voleb. "Přišlo strašně málo voličů a těch 21 hlasů bylo v tomhle kole rozhodující a myslím si, že je to obrázek té malé účasti," řekl novinářům Jarůšek bezprostředně po ohlášení výsledků.

Odmítl přitom, že by nyní voliče bezprostředně ovlivnil jeho nedávný příslib přenechat v případě úspěchu svůj senátorský plat mentálně postiženým a mladým sportovcům v Brně. "To prohlášení nemělo zapůsobit na voliče, ale spíše na děti," uvedl senátor. Již dříve upozornil, že senátor s jednoletým mandátem nemá příliš mnoho možností, jak Brnu pomoci.

Karel Jarůšek vyhrál před týdnem už první kolo, kdy získal 4858 hlasů. K doplňovacím senátním volbám v Brně přišlo 9554 z 92.870 zapsaných voličů, což bylo zhruba o pět procent méně než před týdnem. Poražený lidovec Rostislav Slavotínek dostal 4740 hlasů, což na zisk mandátu v horní komoře nestačilo. Nezájem voličů podle expertů ovlivnila nejen nízká důvěra veřejnosti v Senát, ale i fakt, že hlasování připadlo na prodloužený víkend.

Výsledek letošních doplňovacích senátních voleb v Brně a na Strakonicku podle očekávání prakticky nezměnil rozložení sil v horní komoře parlamentu. Opoziční ODS si zvolením Karla Jarůška obnovila počet svých senátorů na 26. Také vládní koalice zůstala na svém, když sociálního demokrata Pavla Rychetského vystřídal lidovec Josef Kalbáč. I když ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU zdaleka nemají v horní komoře nadpoloviční většinu 41 hlasů, mohou se spoléhat na podporu spřízněných nestraníků.

Evropská komise pomůže vstupujícím členům prosadit reciprocitu ve vízovém režimu se třetími zeměmi. V podstatě jde o to pokusit se přimět státy jako USA, Kanadu nebo Austrálii, aby vůči novým členům EU neuplatňovaly vízovou povinnost, tedy aby s nimi zacházely jako se stávajícími členskými státy. "Je to citlivý problém, který bude třeba řešit. Evropská komise si toho je vědoma a nastolí ho v Radě ministrů EU - je jasné, že reciprocita nenastane automaticky a že je třeba se pokusit ji prosadit," řekl ČTK mluvčí Evropské komise Pietro Petrucci.

Česká diplomacie usiluje o zrušení vízové povinnosti, kterou vůči českým občanům uplatňují Spojené státy, Kanada a Austrálie, aby mohla aplikovat zásadu bezvízového styku s těmito zeměmi po vzoru Evropské unie, která je má na tzv. bílém seznamu států, pro které vízová povinnost neplatí. "Je to svízelná situace. Buď zcela bez výhrad převezmeme seznam, zrušení víz bude jednostranné, nebo se obrátíme na EK... Anebo dostaneme od EU souhlas nechat věc na bilaterálním řešení," řekl ve středu v zahraničním výboru parlamentu náměstek ministra zahraničí Pavel Vošalík.

Evropská komise si je vědoma, že správně mají Česko a další kandidáti splnit požadavky evropského práva do vstupu, tedy aplikovat všechna nařízení včetně "bílého" a "černého" seznamu ve vízové politice od 1. května 2004. Je také nabíledni, že pokud by Austrálie či Kanada chtěly dál víza vyžadovat, mají noví členové právo žádat ostatní o projev solidarity, tedy o jejich vyjmutí z "bílého" seznamu. To by bylo zajisté nepříjemné - právě proto se dnes v Bruselu říká, že vlastně nehoří, dokud se Česko (a další) nestanou součástí schengenského prostoru. Do té doby zůstanou na hranicích kontroly a EU nebude prý nic namítat, pokud si po tuto dobu - nejméně dva-tři roky po vstupu - podrží Praha právo vyžadovat víza od Kanaďanů nebo Australanů, ba je opět zavést vůči Američanům. Jakmile se však ČR stane součástí Schengenu, vyložil Petrucci, bude nanejvýš žádoucí, aby všechny země do něj zapojené dodržovaly vůči vnějšímu světu stejná pravidla. Teprve pak budou nováčkové včetně Česka mít skutečnou páku na Evropskou komisi a ostatní členy, aby se zasadili ve Washingtonu, Canbeře nebo Ottawě o zrušení vízové povinnosti - nebo aby ji vůči těmto zemím na znamení solidarity s novými kolegy opět zavedly.

EU zde měří vstupujícím zemím dvojím metrem. Nekompromisně požadovala, aby Česko a další kandidáti zavedli vízovou povinnost vůči státům na tzv. černém seznamu, tedy například Rusku, Ukrajině či Bělorusku, což bylo nejednou bolestné a ekonomicky nevýhodné. O uplatňování recipročního bezvízového styku se zeměmi na "bílém seznamu", které má být zavedeno souběžně, se však podle všeho hodlá starat až časem.

Schengenská dohoda umožňuje ovšem i individuální přístup v odůvodněných případech. Belgie například před několika lety obnovila na čas vízovou povinnost vůči Slovensku - pokud slovenští občané při pohybu schengenským prostorem zavítali do Belgie, hrozilo jim vyhoštění, kdyby namátková kontrola zjistila, že nemají v pasu víza. Takže i Češi by se mohli takto zachovat třeba vůči Kanaďanům; účinnost takového postupu je však sporná. Příkladem asymetrie v této oblasti zůstává Řecko, vůči němuž Spojené státy uplatňují vízovou povinnost, ačkoli je součástí Schengenu. Řekové to snášejí, po Američanech víza nechtějí, ani nežádají solidární kroky od ostatních členů EU.

Petrucci upozornil, že ve vztahu k USA se mohou všichni brzo ocitnout na stejné lodi. Washington hrozí, že od podzimu příštího roku bude požadovat pro bezvízové cestování povinně pasy obsahující biometrické údaje. Je velmi pravděpodobné, že je členské a vstupující státy do té doby ani nezačnou vydávat. Američané by pak vízovou povinnost mohli uplatnit vůči celé unii.

Výzkumný tým Fakultní nemocnice Brno-Bohunice po třech letech připravil první protinádorovou vakcínu vyrobenou v České republice. Desetičlenný tým pod vedením Romana Hájka se zaměřil na krevní nádorové onemocnění - mnohočetný myelom. Vakcinace podle Hájka v podstatě rozehrává hru s imunitním systémem nemocného a učí ho znovu rozeznávat nádor jako cizí věc, kterou je potřeba zničit. Ve světě se výzkumu protinádorových vakcín věnují vědci již asi deset let. Za tu dobu například přišli na to, že nejlepší je podávat vakcínu ne na začátku nemoci, ale až po jejím zklidnění a standardní léčbě, uvedl Hájek. Vakcína tedy v podstatě slouží jako doplňková metoda léčby, protože řada nádorových onemocnění je sice léčitelná, onemocnění se však pacientům často vrací. Výzkumníci z bohunické nemocnice nyní v rámci klinického testování podávají vakcínu 12 vybraným pacientům, kteří po dobu půl roku dostávají jednu dávku měsíčně. Hájek poznamenal, že ani po léčbě vakcinací není pacient zdráv. Doplnil, že obecně ve světě mají vakcíny proti řadě nádorových onemocnění zhruba dvacetiprocentní účinek. Velkou výhodou vakcín jsou ale jejich minimální vedlejší účinky, které se zatím omezují jen na zarudnutí kůže v místě vpichu či maximálně na mírnou teplotu. Aplikovaný výzkum protinádorových akcí v brněnské nemocnici je financován z řady grantů a za tři léta si vyžádal zhruba šest milionů korun. Primář oddělení klinické hematologie bohunické nemocnice Miroslav Penka ale poznamenal, že v této částce není vůbec zahrnuto ohodnocení samotné práce výzkumníků.

Mimořádná dotace 28 milionů korun, kterou ve středu schválila vláda pro Horskou službu, pomůže záchranářům, aby pro turisty zajistili během letošní zimy stejně kvalitní pomoc jako v minulé sezoně. ČTK to řekl náčelník Horské služby v České republice Jiří Brožek. Záleží však podle něj na rychlosti, s jakou Horská služba peníze dostane. "Času na objednání všeho důležitého pro naši práci máme totiž velmi málo, hlavní sezona nám začíná nejpozději 10. prosince," uvedl Brožek. Podle Brožka se konečně uklidní napjaté vztahy mezi záchranáři. Peníze od vlády kromě jiného zamezí neúnosnému porušování bezpečnosti práce v Horské službě. Například lana a úvazky, na něž záchranáři poutají sebe i zraněné, již mají prošlou záruku. Dosloužila i rádiová síť. "Šest milionů použijeme na mzdy a další provozní náklady, osm milionů na nákup zdravotnického a dalšího materiálu a 14 milionů na pořízení rolby, skútrů a další nejnutnější techniky," vyjmenoval Brožek. Příspěvek od vlády umožní Horské službě sloužit nepřetržité pohotovosti ve všech důležitých zimních střediscích. Díky němu se neprodlouží zahájení velkých pátracích akcí při mimořádných neštěstích a ani běžných zásahů. Horská služba však od státu především potřebuje, aby konečně vytvořil systém, který jasně stanoví podmínky pro práci záchranářů a způsob jejího placení. Pokud se totiž nic nezmění, hrozí i v roce 2004 opakování letošní krize. "V posledních hektických týdnech nás problémy s nedostatkem peněz stály spoustu práce navíc a nervů," upozornil Brožek. Bez dnešního příspěvku od vlády letos Horská služba obdržela zhruba 54 milionů korun. Pro příští rok požaduje pouze na provoz 105 milionů korun.