Zprávy | Z archivu rubriky


Spolupráce zemí takzvané visegrádské čtyřky (V4), tedy České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska, má smysl a musí pokračovat i po vstupu všech čtyř států do Evropské unie. Shodli se na tom prezidenti visegrádských zemí na dnešním summitu v Budapešti. S pokračováním spolupráce souhlasí i český prezident Václav Klaus, který však dříve o V4 mluvil jako o umělém, falešném a nepotřebném seskupení. "Vždy jsem považoval tyto země (Českou republiku, Polsko, Maďarsko a Slovensko) za země velmi blízké, přátelské," uvedl dnes Klaus. "Jestli jsem proti něčemu vždy vystupoval, tak proti tomu, aby jednání byla bez obsahu," dodal. Prezidenti se shodli na tom, že visegrádská spolupráce by měla dostat další konkrétní náplň podobnou Středoevropské dohodě o volném obchodu (CEFTA). Takovým programem by se mělo stát budování schengenského systému ochrany vnějších hranic Evropské unie. "Hlavním projektem nemůže být podpora pár folklórních souborů. Kvůli tomu není potřeba organizovat summity prezidentů. Nejdůležitější projekt je přechod do schengenské zóny. To se týká všech čtyř zemí," podotkl Klaus. Všechny čtyři státy podle něj mohou zavádět stejně rychle pravidla pro ochranu vnějších hranic Unie, na základě stejných principů, stejnou metodikou na základě stejných technologií tak, aby se zajistila slučitelnost systémů. Zavádění takzvaného schengenského systému se České republiky ze států V4 dotkne nejméně. Jako jediná totiž nebude mít hranici s nečlenským státem EU. Přesto i Praha bude zavádět nová pravidla například na letištích. Schengenský systém ale nezačne platit hned příští rok se vstupem desítky kandidátských zemí, včetně států V4, do EU. Nové státy budou muset nejdříve prokázat, že dokáží své hranice a tedy i budoucí hranice EU uchránit. Zatím se v souvislosti s rozšířením zóny hovoří nejčastěji o roce 2006. Média očekávala, že se na summitu prezidentů bude hovořit také o nejnovější německo-polské deklaraci k přesídlování národů, útěkům a vyháněním, která se v Česku setkala s kritickými reakcemi a podle některých spekulací mohla vyvolat roztržku uvnitř visegrádské skupiny. Podle prezidenta Klause se ale o ní nemluvilo. "Já nevěřím v přísliby očekávání toho, co může navrhovaný nový evropský dialog přinést," dodal Klaus. Postoje zemí ke druhé světové válce a všem souvisejícím událostem jsou totiž podle něj známy. Klaus si zároveň nemyslí, že by v poslední době sílil tlak na otevírání minulosti. "Ten tlak je de facto stejný od roku 1990 do dneška. Prostě jsou lidé, kteří chtějí změnit interpretaci minulého půl století, kteří chtějí změnit interpretaci druhé světové války, kteří chtějí zaměnit příčinu a následky, a tito lidé jsou mezi námi a zdá se, že budou tyto návrhy dělat pořád," dodal Klaus. Nevidí ani důvod k tomu, aby se politici nechali vyprovokovat k ostrým reakcím.

Za poněkud nadnesené považuje bývalý český generální konzul v Petrohradu Vladimír Votápek komentáře ruského tisku o tom, že prezident Václav Klaus v česko- ruských vztazích přerušil "trapné mlčení", a převýšil tak svého předchůdce Václava Havla. Ruské listy dnes v návaznosti na sobotní setkání Klause s ruským prezidentem Vladimirem Putinem nešetří kritikou Havla, Klause naopak vyzdvihují. Votápek se v rozhovoru s ČTK Havla zastal. Votápek řekl, že v 90. letech byla všeobecně trochu jiná atmosféra než nyní - země například usilovala o členství v NATO, což Rusko sledovalo s velkou nevolí. Deník Rossijskaja gazeta například napsal, že ze všech vůdců zemí bývalého východního bloku byl český prezident asi poslední, kdo přijel na smiřovací návštěvu do Moskvy. "Pravdou je, že Havel symbolizoval silnější morální akcent. Pravdou ale také je, že setkání nebojkotovala česká strana, ale ruská," uvedl Votápek. Připomněl, že český expremiér Miloš Zeman od roku 1998 označoval ochladlé vztahy s Ruskem jako prioritu a snažil se o jejich rozvoj. Havel i česká vláda podle Votápka projevovali vstřícnost, která nebyla vždy opětována. "Ani kritiku první války v Čečensku čeští zástupci moc nepřeháněli," soudí. Klaus po ukončení třídenní návštěvy Ruska uvedl, že v česko- ruských vztazích nastává nová éra. Putin, který českou hlavu státu přijal ve své rezidenci u Moskvy, hovořil o zlepšování vztahů. Nejvyšší představitelé obou za komunismu velmi blízkých zemí se setkali po deseti letech.

V zásadě pozitivně vyzní podle kuloárních zdrojů poslední posudek Evropské komise na Českou republiku, který bude schválen a zveřejněn ve středu 5. listopadu. Většina textu bude sice věnována nedostatkům, celkově však EK shledá, že jejich odstranění je relativně snadné a že vstup Česka do Evropské uni za půl roku by neměly provázet vážné otřesy a komplikace. Posudek bude podle dobrých zdrojů z EK obsahovat tři varování, tedy tzv. červené puntíky, a výzvu k jejich k "okamžitému a rozhodnému" odstraňování. Bude to neplnění hygienických norem EU mnoha českými potravinářskými podniky, nedodržování technických a sociálních předpisů pro silniční dopravu a zpoždění při slaďování zákonů o vzájemném uznávání diplomů a profesních kvalifikací. Krom toho EK vypíchne zřejmě několika desítek bodů, kde Praha ještě nemá zcela "hotovo" nebo neplní závazky, které na sebe vzala. Jde o celou škálu nedostatků a skluzů velmi nestejného významu, od pomalého zavádění zemědělské platební agentury až po drobný nesoulad ve vedení registru vinic. V kapitolách o většině sektorů komise napíše, že nedostatky nevidí nebo je považuje za okrajové. Tzv. monitorovací zpráva bude mít úvodní ekonomickou část, která se podle těchže zdrojů pozastaví nad schodkem veřejných financí v ČR, pochválí vládu za první strukturální reformy a vyzve ji, aby pokračovala. Zvláště vypíchne potřebu zásadní reformy systému důchodů a zdravotní péče. Uzná, že konsolidační agentura zlepšila práci, usoudí však, že by se měla špatných dluhů zbavovat rychleji.

O nové kvalitě v česko-ruských vztazích hovořili při sobotním setkání prezidenti obou zemí Vladimir Putin a Václav Klaus, který v neděli ukončil třídenní návštěvu Ruska. Zatímco Klaus po schůzce novinářům řekl, že nastal čas racionálního dialogu, Putin na úvod setkání prohlásil, že vztahy obou zemí se zlepšují. Podle Klause by po letech, kdy kontakty obou zemí ochladly, mělo znovu nastat jejich oživení. Za první moment označil sobotní setkání prezidentů, které bylo první svého druhu po deseti letech. "Já myslím, že to je východisko k tomu, když to řeknu v přeneseném slova smyslu, abychom takovou věc, jako je třeba vytočit telefon, považovali za více méně samozřejmost," uvedl Klaus, jehož Putin pozval na oběd do své rezidence Novo-Ogarjovo. "Vztahy mezi našimi zeměmi se zlepšují a získávají pevnější a pozitivní charakter," uvedl ruský prezident před novináři, když hosta vítal.

Podle Putina se podařilo vyřešit sporné ekonomické otázky, jako je třeba ruský dluh vůči České republice, a existuje prostor k tomu, jak vztahy ještě zlepšovat. O ruské zadluženosti se v neděli při setkání se zástupci ruských sdělovacích prostředků zmínil také Klaus: podle agentury ITAR-TASS prohlásil, že "v uplynulém desetiletí česká strana brala zřetel na stav ruského rozpočtu". "Nyní se situace změnila a už není taková, jako před deseti lety. Nevidím, že by to bylo velkým problémem." Před ruskými novináři se Klaus podle ITAR-TASS také pozastavil nad dosavadní vízovou praxí ve vzájemných stycích a vyslovil přesvědčení, že nadcházející vstup Česka do Evropské unie a do tzv. schengenského prostoru nesmí omezit možnosti vzájemného cestování občanů obou zemí. "V komunistických dobách nebylo cestování až tak snadné a já nejsem přesvědčen, že bude správné trvat na vízech v pasech," citoval ITAR-TASS Klause.

Po sobotním setkání s Putinem popsal Klaus novinářům ruského prezidenta jako realistu v pohledu na globální politiku. "Tam už nejsou jisté ideologické zarputilosti, které blokují některé věci. Je tam reálná politika založená na zájmech jednotlivých zemí, jednotlivých částí světa." Po sobotním jednání se zatím bez konkrétního data počítá s Putinovou cestou do Česka.