Zprávy | Z archivu rubriky


V česko-ruských vztazích nastal čas racionálního dialogu. Po sobotní schůzce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem to novinářům řekl český prezident Václav Klaus. Rusko v čele s Putinem chce být podle něj vážným hráčem v trojúhelníku Evropa-Amerika-Rusko a nehodlá blokovat jednání "ideologickými zarputilostmi". "Myslím si, že když se po deseti letech sešli prezidenti České republiky a Ruské federace, je v dnešním globalizovaném světě, kdy doprava putuje velmi rychle, velmi vzácnou událostí. A bylo už načase, aby k tomuto setkání došlo. To je pocit, který mám já i prezident Putin," uvedl Klaus hlavní přínos sobotního setkání. Poslední schůzka prezidentů obou zemí se konala v roce 1993, kdy do Prahy přijel tehdejší šéf Kremlu Boris Jelcin.

"Za těch deset let se leccos událo. Rusko je v jiné fázi, my jsme v jiné fázi," poznamenal Klaus. Česká republika už není v počátcích transformace, ale na jejím konci, a také se už nedívá s povzdálí na Evropskou unii, nýbrž se stane jejím členem. "Čili je to příležitost k tomu, aby dialog byl veden trošku jinak, abychom ho povýšili na jiný stupeň," poznamenal Klaus. Stejný názor podle něj při obědě prezentoval i Putin.

Ruský prezident svého českého kolegu pozval do svého venkovského sídla Novo-Ogarjovo. Už tento fakt podle odborníků naznačoval, že budou hovořit velmi otevřeně. Putinova rezidence totiž bývá dějištěm spíše méně formálních rozhovorů. Podle Klause bylo asi dvouhodinové setkání velmi osobní. Prezidenti spolu hovořili rusky bez tlumočníků a k jednání je doprovodily jen manželky.

"Elementární znalost ruštiny nám umožňuje, abychom mluvili bez jakéhokoli zprostředkování, a to je věc, která osobním kontaktům pomáhá. Já myslím, že to je východisko k tomu, když to řeknu v přeneseném slova smyslu, abychom takovou věc, jako je třeba vytočit telefon, považovali za více méně samozřejmost," podotkl Klaus. Kromě navazování osobních kontaktů s Putinem prý hovořili také o vážných tématech.

Evropská komise adresuje deseti vstupujícím zemím v posudcích příští týden 39 varování, že neplní důležité závazky týkající se přejímání a aplikace evropského práva. V případě České republiky takto vypíchne pouze tři body, sdělil ČTK dobrý zdroj EK. Tyto tzv. červené puntíky se budou týkat stavu českých potravinářských podniků, zvláště jatek, dále pak aplikace technických a sociálních předpisů EU pro silniční dopravu a skluzu při schvalování zákonů o vzájemném uznávání diplomů a profesních kvalifikací. Čtvrtý vykřičník poukáže na nedostatek zákona o zadávání veřejných zakázek, který byl však ve čtvrtek schválen Poslaneckou sněmovnou.

Podle zdroje EK se kvůli tomu nebude už měnit text posudku, který už mají v práci překladatelé, ale komisař Günter Verheugen na tento posun na tiskové konferenci ve středu explicitně upozorní. Zmíněných 39 problémů představuje podle Verheugena asi tři až čtyři procenta veškeré legislativy EU, kterou noví členové musejí vstřebat a aplikovat. Evropská komise je vyzve, aby učinili "okamžité a rozhodné" kroky k nápravě. Vedle samotného posudku pošle do hlavních měst také tzv. varovné dopisy.

Česká republika se nepochybně zařadí mezi ty vstupující kandidáty, jejichž hodnocení vyzní nejlépe. "Černého Petra" dostane podle očekávání Polsko, jehož počet "varování" prý "nepřekročí dvacítku". EK však bude upozorňovat na to, že ani jeden z desítky není bezvadný, i na to, že Polsko má jako největší země "pochopitelně" nejvíce problémů. Jeho výkon bude označován za "překvapivě pozitivní".