Zprávy | Z archivu rubriky


Představenstvo České lékařské komory chce od premiéra Vladimíra Špidly, aby odvolal ministryni zdravotnictví Marii Součkovou. Podle komory není schopna adekvátně řešit současnou hlubokou finanční krizi zdravotnictví. "Zadluženost zdravotních pojišťoven vede k opožďování jejich plateb zdravotnickým zařízení, které se tak dostávají do druhotné platební neschopnosti a hrozí jim bankrot. Ministryně není schopna tuto situaci adekvátně řešit ani na úrovni pojišťoven, ani na úrovni vlády České republiky," uvádí se v prohlášení, jež obdržela ČTK.

Podle komory nepřipravila Součková žádné kroky k řešení dluhu nemocnic, a tak dál rostou, což ohrožuje kvalitu a dostupnost péče. Komora jí vytýká i to, že chce rušit soukromé praxe lékařů zaměstnaných v nemocnicích. Hrozí prý, že tisíce pacientů zůstanou bez lékaře. Nesouhlasí ani se plánem ministryně omezit počty nemocnic na polovinu. "Navrhovaný rozsah považuje komora za naprostou destrukci sítě se všemi důsledky pro občany," varuje komora. Podle ní je postup ministryně pro občany nebezpečný.

"Naopak, moje kroky nejsou pro pacienty, potažmo občany, nebezpečné," řekla ČTK v reakci na prohlášení komory ministryně. Zdůraznila, že jejím cílem je nastavit řádnou informovanost, komunikaci a transparentnost systému tak, aby ten, kdo potřebuje péči, byl řádně léčen podle zcela jasných pravidel. Odmítla výtky komory, že chce zrušit polovinu nemocnic. "Je to omyl. Polovina ze dvou stovek akutních nemocnic se změní na zařízení následné péče, protože není tolik pacientů, kteří akutní péči potřebují. "Nemocnice se nebudou zavírat, ale transformovat tak, abychom získali chybějící lůžka následné péče," upřesnila.

Odvolací soud se chystá koncem roku projednat kauzu bývalých dealerů Československé obchodní banky (ČSOB) Čechoameričana Bohumíra Czerneka a Bohumila Stádníka. Pražský městský soud poslal v červnu každého z mužů na 2,5 roku do vězení za porušování povinnosti při správě cizího majetku. Podle nepravomocného rozsudku způsobili peněžnímu ústavu riskantním obchodováním na mezinárodním trhu dluhopisů škodu přes 2,4 miliardy korun, kterou mají v plném rozsahu nahradit. Odvolací jednání je naplánováno na 1. prosinec, řekl ČTK mluvčí pražského vrchního soudu Jan Fořt. Jde o jednu z největších ztrát v historii českého bankovnictví. K částečnému uspokojení nároku banky na náhradu škody poslouží již dříve zajištěný majetek obžalovaných za asi deset milionů korun. Vedle těchto trestů soud také dealerům zakázal po dobu deseti let zastávat funkce makléřů nebo dealerů kapitálových trhů.

Někdejší zaměstnanci ČSOB sice prováděli legální operace, zejména s americkými a německými cennými papíry, jejich obchodování však podle městského soudu překročilo na podzim 2000 hranici přípustného a bankou stanoveného rizika. Nerespektovali prý platné předpisy banky, pracovní a manažerské smlouvy a ustanovení zákoníku práce a zákona o bankách, podle nichž měli povinnost opatrovat svěřený majetek. Podle verdiktu navíc zatajovali výsledky obchodu s obligacemi a fiktivními výkazy zkreslovali zisky a ztráty těchto transakcí. Sami si ale vedli přesnou evidenci.

Plošných přídavků na děti by se rodiče mohli dočkat do konce volebního období současné vlády, tedy do roku 2006. V diskusním pořadu české soukromé televize Prima to prohlásil ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. O přídavcích na děti jednala vláda již v březnu letošního roku. Rozhodnutí ale odložila na dobu, až bude vyjasněna rozpočtová reforma. "Máme je v programu a do konce volebního období budou. Je to samozřejmě také otázka ekonomické situace a toho, abychom dohodli v jaké výši mají být," poznamenal ministr.

V projednávané reformě veřejných financí ale vláda naznačuje, že některé sociální dávky, například přídavky na děti, příspěvky na bydlení, porodné nebo pohřebné, chce držet na uzdě. Součástí návrhů ale je, aby si rodiče na mateřské mohli bez omezení přivydělávat. Rodičovský příspěvek jim přitom zůstane. Nyní dostávají přídavky rodiny v závislosti na příjmu. Pokud ale jejich příjem přesáhl trojnásobek životního minima, nárok na přilepšení ze státní pokladny nemají.

Vyplácet přídavky na děti bez ohledu na příjmy rodin slibovali sociální demokraté již v programovém prohlášení vlády v roce 1998. Vládě se to však nepodařilo prosadit ve sněmovně. Zavedení plošných přídavků a školského příspěvku bylo při sestavování současné vlády předmětem diskuse s koaličními partnery. Návrhy nakonec přes odpor zejména Unie svobody-DEU v programovém prohlášení zůstaly.