Zprávy | Z archivu rubriky


Reforma veřejných financí, kterou připravuje vláda, zvýší podle místopředsedy rozpočtového výboru a poslance opoziční ODS Martina Kocourka zadlužení státu za čtyři roky o dalších 553 miliard na bilion korun. "Každou rodinu zadlužíme za čtyři roky o 212.000 korun na 392.000 Kč," uvedl Kocourek v diskusním pořadu televize Nova, kde byl jeho protivníkem v diskusi ministr dopravy a místopředseda KDU-ČSL Milan Šimonovský.

"Na úrocích stát zaplatí za čtyři roky 159 miliard. Každá rodina zaplatí 62.000 korun pouze na dluhovou služby," řekl Kocourek. Připravovaná reforma je podle něj zcela nedostatečná. Daňová reforma musí být provedena radikálně, aby ČR byla ještě zajímavější pro ostatní investory ze zahraničí, dodal. Šimovský oponoval tím, že chce vláda z deficitu veřejných rozpočtů ubrat do roku 2006 dvě procenta, tedy 40 miliard. "Je to jasný signál na to, aby se veřejné výdaje zkracovaly," řekl.

Koaliční partneři již rozhodli, že se deficit veřejných financí bude postupně snižovat z letošních 6,1 procenta hrubého domácího produktu maximálně na čtyři procenta v roce 2006. Miliardové úspory má přinést pomalejší valorizace důchodů, nižší tempo růstu mezd zaměstnanců veřejného sektoru, nižší státní podpora stavebního spoření či zpřísnění podmínek pro předčasné odchody do důchodu.

Na jednání v Kolodějích se chtějí koaliční experti dohodnout na daňové reformě a škrtech v sociálních dávkách, které mají vést k nižším rozpočtovým schodkům.

Na základě tvůrčí dílny Setkání s Východem, která je několik let pravidelnou součástí mezinárodního televizního festivalu Zlatá Praha, vzniklo už několik západo- východních koprodukcí. Uvedla to po letošním worskhopu koordinátorka akce Gabriela Dousková. Setkání je při této přehlídce prezentací televizní hudební a taneční tvorby ze zemí východní Evropy, a to nejen z Ruska, ale i z dalších bývalých sovětských republik a z balkánských zemí.

"Festival, jak nám potvrzuje i stále rostoucí zájem o účast, poskytuje kolegům z Východu opravdu ryze praktickou a efektivní možnost poznání a srovnání jejich produkce s aktuální situací ve střední a západní Evropě, případně i v zámoří," řekla Dousková.

Jak dodala, televizní tvůrci ze Západu využívají Zlaté Prahy jako hlavního informačního zdroje o současné produkci i jednotlivých osobnostech z Východu. Smyslem je podle mluvčí festivalu Magdaleny Živné umožnit východním tvůrcům představit svou tvorbu na významném celoevropském fóru, za něž je Zlatá Praha uznávána, a osobně je svést dohromady s kolegy ze západních zemí.

Tradiční západní účastníci a hosté festivalu současně naopak získávají možnost ze soutěžních příspěvků a z komentovaných projekcí početnou tvorbu důkladněji poznat a případně jí obohatit svou dramaturgii, uvedla mluvčí. "Vzhledem k obrovské geografické rozloze Ruské federace nelze paušalizovat. Tak, jak je Rusko rozděleno na různé oblasti a také na časová pásma, je samozřejmě rozděleno i kulturně a tedy i televizně," připomněla moderátorka setkání Vlasta Smoláková.

Po "tržním šoku" počátku 90. let lze v Rusku podle ní najít celou škálu "lidí od umění", pouhými "kšeftmany" počínaje a skutečnými tvůrci konče. Ale protože v Rusku byla bytostná potřeba umění, zejména hudby a divadla, mezi všemi společenskými vrstvami vždy velmi silná, zůstala i v současnosti produkce televizních uměleckých pořadů zachována, připomněla Smoláková. Dokonce, jakoby navzdory "tržním trendům", se podle ní podařilo v druhé polovině 90. let v Ruské státní televizi nově vytvořit samostatný kanál pouze pro umělecké pořady. "I když Telekanál Kultura existuje teprve pět let, jeho produkce i za tu krátkou dobu už budí značný respekt," prohlásila.