Prezident Václav Klaus ve středu udělil první milosti. Podle mluvčího
Pražského hradu Petra Hájka se rozhodl vyhovět pěti žádostem. Hrad ale
dnes nezveřejnil, komu prezident milost udělil. Klaus přitom v lednu,
když kandidoval na prezidenta, tvrdil, že hlava státu nesmí skrývat
důvody, proč někoho omilostní. Nad tím, že Hrad nejdříve nechtěl
zveřejnit k milostem žádné podrobnosti, se pozastavili někteří poslanci
a další politici. Například místopředseda sněmovny a KDU-ČSL Jan Kasal
si myslí, že Klausův předchůdce Václav Havel sice uděloval milostí až
příliš, ale jím zavedená praxe informování byla správná. Bylo by podle
něj dobré, kdyby v ní současná prezidentská kancelář pokračovala. Také
místopředseda klubu ČSSD Michal Hašek ČTK řekl, že jde o výsostnou
pravomoc prezidenta. Domnívá se ale, že víc informací v této věci "by
neškodilo", třeba v rozsahu, v jakém o milostech informoval Havel. "Je
pravděpodobně právem pana prezidenta se takto zachovat," řekla
novinářům poslankyně ODS Eva Dundáčková z ústavně-právního výboru
sněmovny. Míní ale, že když není jasné, v kterých případech milost
udělil, ztrácí se tím preventivní vztah k jiným případům. Myslí si, že
bývalý prezident Havel jen málokdy dokázal zcela obhájit a zveřejnit
všechna svá rozhodnutí. Od Klausova nástupu na Hrad na počátku března
dorazilo podle Hájka na prezidentův stůl asi 900 žádostí o prominutí
trestu. "Přibližně ve 350 případech již bylo rozhodnuto," poznamenal
mluvčí. Nový prezident se už krátce po svém zvolení nechal slyšet, že
pardony se mají udělovat pouze v naprosto výjimečných a mimořádných
případech. Klausův předchůdce Václav Havel často čelil kritice právě
kvůli kontroverzním milostem. Z přibližně 4000 žádostí, které každý rok
došly na Hrad, vyhověl Havel vždy asi stovce. Jeho oponenti mu
vytýkali, že milostmi plýtvá a že zasáhl v několika sporných případech.
Havlova kancelář v posledních letech zveřejňovala podrobnější informace
ke každé z udílených milostí. U každé z Havlových milostí byly
například uvedeny iniciály omilostněného, z jakého trestného činu byl
obviněn či odsouzen a také proč se prezident rozhodl žádosti o milost
vyhovět. Klaus po nástupu do prezidentského křesla radikálně změnil
způsob rozhodování o milostech. Zatímco jeho předchůdce je většinou
konzultoval s ministerstvem spravedlnosti a o některých milostech
nechal Havel rozhodovat přímo resort justice, Klaus chce o všech nových
žádostech rozhodovat sám. Podle Klause nemůže totiž o prominutí trestu
rozhodovat ministerský úředník.