Zprávy | Z archivu rubriky


S tím, jak se blíží rozhodování vlády o nadzvukových letounech pro českou armádu, roste i napětí mezi politiky i zástupci států a firem, které se o tuto význačnou vojenskou zakázku ucházejí. Příští týden mají ministři koaliční vlády rozhodnout, zda budou čeští piloti podle doporučení odborné komise létat na švédských gripenech, nebo zvolí jiného ze čtveřice zájemců s nabídkou amerických strojů. Tři lidovečtí ministři podle dnešního Práva hodlají respektovat doporučení expertů a hlasovat pro gripeny. Někteří členové nejsilnější frakce dali najevo, že kdyby vláda vybrala jiný stroj, než doporučují odborníci, budou je zajímat důvody takového rozhodnutí. Ministr průmyslu Milan Urban (ČSSD) uvedl, že pokud na vládě nepadnou silné argumenty, které by zpochybňovaly doporučení expertů, pak je také připraven rozhodnutí komise respektovat. "Ale záleží na jednání vlády a na stanovisku všech kompetentních ministrů," dodal Urban. Místopředseda ODS a její stínový ministr zahraničí Jan Zahradil míní, že co se týká zbrojního průmyslu, měla by se Česká republika orientovat spíše na Spojené státy. Modernizace letectva není podle něj jen věc technických parametrů, ale také otázka strategická a politická. "Myslím, že Spojené státy, pokud skutečně měly vážný zájem, tak samozřejmě měly přijít s nějakou nabídkou, která by byla konkurenčnější vůči gripenům. Takto v určitém smyslu slova téměř vyklidily pole," řekl Zahradil.

Prezident Václav Klaus ve středu udělil první milosti. Podle mluvčího Pražského hradu Petra Hájka se rozhodl vyhovět pěti žádostem. Hrad ale dnes nezveřejnil, komu prezident milost udělil. Klaus přitom v lednu, když kandidoval na prezidenta, tvrdil, že hlava státu nesmí skrývat důvody, proč někoho omilostní. Nad tím, že Hrad nejdříve nechtěl zveřejnit k milostem žádné podrobnosti, se pozastavili někteří poslanci a další politici. Například místopředseda sněmovny a KDU-ČSL Jan Kasal si myslí, že Klausův předchůdce Václav Havel sice uděloval milostí až příliš, ale jím zavedená praxe informování byla správná. Bylo by podle něj dobré, kdyby v ní současná prezidentská kancelář pokračovala. Také místopředseda klubu ČSSD Michal Hašek ČTK řekl, že jde o výsostnou pravomoc prezidenta. Domnívá se ale, že víc informací v této věci "by neškodilo", třeba v rozsahu, v jakém o milostech informoval Havel. "Je pravděpodobně právem pana prezidenta se takto zachovat," řekla novinářům poslankyně ODS Eva Dundáčková z ústavně-právního výboru sněmovny. Míní ale, že když není jasné, v kterých případech milost udělil, ztrácí se tím preventivní vztah k jiným případům. Myslí si, že bývalý prezident Havel jen málokdy dokázal zcela obhájit a zveřejnit všechna svá rozhodnutí. Od Klausova nástupu na Hrad na počátku března dorazilo podle Hájka na prezidentův stůl asi 900 žádostí o prominutí trestu. "Přibližně ve 350 případech již bylo rozhodnuto," poznamenal mluvčí. Nový prezident se už krátce po svém zvolení nechal slyšet, že pardony se mají udělovat pouze v naprosto výjimečných a mimořádných případech. Klausův předchůdce Václav Havel často čelil kritice právě kvůli kontroverzním milostem. Z přibližně 4000 žádostí, které každý rok došly na Hrad, vyhověl Havel vždy asi stovce. Jeho oponenti mu vytýkali, že milostmi plýtvá a že zasáhl v několika sporných případech. Havlova kancelář v posledních letech zveřejňovala podrobnější informace ke každé z udílených milostí. U každé z Havlových milostí byly například uvedeny iniciály omilostněného, z jakého trestného činu byl obviněn či odsouzen a také proč se prezident rozhodl žádosti o milost vyhovět. Klaus po nástupu do prezidentského křesla radikálně změnil způsob rozhodování o milostech. Zatímco jeho předchůdce je většinou konzultoval s ministerstvem spravedlnosti a o některých milostech nechal Havel rozhodovat přímo resort justice, Klaus chce o všech nových žádostech rozhodovat sám. Podle Klause nemůže totiž o prominutí trestu rozhodovat ministerský úředník.

Kontrolou majetku a předstíranou nabídkou úplatku - těmito způsoby chce policie bojovat s korupcí. O souboru opatření označovaných jako test integrity hovořili ve středu odborníci na semináři v Senátu. Seminář věnovaný boji proti korupci tam uspořádaly hospodářský výbor a ústavně-právní výbor společně s Mezinárodní obchodní komorou.

"Odhalení korupce brání to, že obě strany, tedy jak ten, kdo úplatek dává, tak i ten, kdo jej přijímá, mají zájem, aby vše zůstalo utajeno," míní náměstek policejního prezidenta Jaroslav Macháně. Takzvaný test integrity, o kterém již jednala i vláda, by se měl podle něj týkat pracovníků celní správy, tajných služeb a vězeňské služby, státních zástupců, soudců i správních úředníků. Odolnost vůči korupci by měla být testována také u policistů, které veřejnost podle různých průzkumů řadí k nejúplatnějším. "Nárůst odhalené korupce mezi policisty nesouvisí s tím, že by byli více úplatní, ale s tím, že se posílila inspekce ministra vnitra, a daří se tak úplatkářství lépe odhalovat," tvrdí Macháně.

Vláda na podzim uložila ministrovi vnitra, aby jí do léta příštího roku předložil návrhy věcných záměrů příslušných zákonů, které by umožnily v boji s korupcí využít například i provokatéry nabízející fingovaný úplatek. Zavedení testu integrity vítají i experti, kteří se bojem proti úplatkářství zabývají.