Zprávy | Z archivu rubriky

Ústavní soud obdržel stížnost, kterou podal proti svému obvinění bývalý šéf harvardských investičních fondů Viktor Kožený. ČTK to řekla pracovnice soudu. O několik dní dříve byla podle ní na Ústavní soud doručena také stížnost jeho spoluobviněného, bývalého předsedy představenstva Harvardského průmyslového holdingu, Borise Vostrého. Oba jsou v České republice stíháni jako uprchlí pro rozsáhlý podvod a je na ně vydán mezinárodní zatykač. Policie začala Koženého a Vostrého stíhat v červenci téměř po dvou letech marných pokusů doručit jim obvinění. Záměr dvojici obvinit zveřejnil vyšetřovatel 18. září 2001. Kožený a Vostrý v letech 1995 až 1997 převáděli majetek v hodnotě 11,5 miliardy z Harvardských investičních fondů a Sklo Unionu Teplice. Podle policie tím poškodili holding, který pak skončil v likvidaci. Kožený žije na Bahamských ostrovech, Vostrý ve středoamerické Belize.

Oba obvinění s postupem policie nesouhlasí a považují ho za skandální. Proti obvinění si podali stížnost, kterou zamítlo Nejvyšší státní zastupitelství. Dalším možným opravným prostředkem je právě ústavní stížnost. Kožený se kromě toho obrátil také na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Ten by se však jeho žádostí mohl zabývat až ve chvíli, kdy vyčerpá všechny možné opravné prostředky v ČR.

Česká republika bude moci v letech 2004 až 2006 získat z fondů Evropské unie zhruba 2,6 miliardy eur, tedy asi 80 miliard korun. Uvádí to materiál ministerstva financí, který schválila vláda. Na rozdíl od předvstupní pomoci, jejíž spolufinancování zajišťuje státní rozpočet, budou projekty uskutečňované od roku 2004 v rámci strukturálních fondů nebo fondu soudržnosti EU vyžadovat výraznou spoluúčast obcí a krajů. Ministerstvo financí odhaduje, že mezi lety 2004 až 2006 bude nutné spolufinancovat programy EU z rozpočtů krajů a obcí částkou asi 5,3 až 5,5 miliardy korun. Z toho spoluúčast na projektech strukturálních fondů a fondu soudržnosti by se měla pohybovat kolem 2,7 miliardy korun. Ostatní prostředky ČR vydá na financování předvstupních projektů Phare, ISPA a Sapard, z kterých bude ČR ještě do roku 2006 čerpat. "Schopnost krajů a obcí spolufinancovat programy EU závisí na výši jejich vlastních zdrojů a na míře jejich posílení v budoucnu," uvedlo ministerstvo financí. Významná část peněz na tento účel má být současně rezervována ve státním rozpočtu, odkud se budou převádět jednotlivým krajům.

Hlavní město České republiky se chce na veletrhu MAPIC ve francouzském Cannes prezentovat jako město vhodné pro sídla velkých nadnárodních společností. Motivem účasti je také jednání o vstupu prestižních maloobchodních značek na pražský trh. Veletrh, kterého se Praha účastní po třetí, potrvá do pátku. Na veletrhu se pravidelně scházejí zástupci měst a regionů, maloobchodní řetězce, investoři, developeři a realitní agentury. Loni přišlo rekordních 6000 účastníků z 2500 společností z celého světa.

K nejvýznamnějším projektům, jež česká metropole letos představí, patří Centrum Chodov. Jde o ambiciózní projekt společností Rodamco Europe a AM Development, které se na pražském Jižním Městě chystají vytvořit alternativní městské centrum. Na pražském stánku bude vedle Prahy vystavovat také firma Trade Centre Praha, která se zabývá správou a obchodním využitím vybraných nemovitostí v Praze. Dále pak developerské a investorské firmy Rodamco Europe a COPA Leisure, poradenská firma Interprospekt Consulting a architektonická firma Helika. Vyvrcholením veletrhu bude jako každoročně galavečer s předáváním cen MAPIC Awards.

Prezident Václav Klaus, který zahájil čtyřdenní pracovní návštěvu Spojených států, se setká ve čtvrtek v Bílém domě s viceprezidentem Richardem Cheneyem. Český prezident také promluví na konferenci o budoucnosti jednotné evropské měny eura, kterou pořádá konzervativní Cato Institute. Konference se účastní mimo jiných šéf americké centrální banky (Fed) Alan Greenspan, nositel Nobelovy ceny za ekonomiku James M. Buchanan a José Piňera, člen vedení Cato Institute a bývalý ministr práce v chilské vládě vojenského diktátora Augusta Pinocheta.

Ve středu byl Klaus hlavním řečníkem na konferenci Střediska Woodrowa Wilsona na téma Svoboda a její nepřátelé (viděno ze střední Evropy). Dopoledne měl jednání s výkonným ředitelem Mezinárodního měnového fondu Horstem Koehlerem, odpoledne s předsedou zahraničního výboru Senátu Richardem Lugarem a navečer s prezidentem Světové banky Jamesem Wolfensohnem.

V pátek pronese Klaus projev v republikánské ústavu International Republican Institute a poté zavítá k soše prvního československého prezidenta T.G.Masaryka v centru Washingtonu, setká se s krajany a odletí zpět do České republiky. Po svém zvolení prezidentem byl Klaus ve Spojených státech dvakrát. Oficiální pozvánku Bílého domu k návštěvě USA český prezident zatím nedostal. Podle amerických diplomatů a také Pražského hradu se s oficiální návštěvou předběžně počítá příští rok, možná na jaře.

Do suterénu pražské Umělecké besedy pod Petřínem se vrací soubor Divadla Na prádle, který tu do loňska působil společně s muzeem populární hudby. Letní povodně však vyplavily oba uživatele. Divadelníkům bude nyní sloužit opravený a moderně vybavený sál s kapacitou až dvou set diváků. Podle uměleckého šéfa souboru Petra Hrušky si rekonstrukce vyžádala přes 20 milionů korun, z nichž většinu jako vlastník objektu uhradila Nadace Český hudební fond. Popmuzeum zatím pořádá koncerty a výstavy v klubu Vagon na Národní třídě. Nemá tam stálou expozici a do Besední ulice se nevrátí. Podle ředitele Aleše Opekara se jedná o jiném umístění.

Sál někdejší Umělecké besedy byl v dubnu 1927 svědkem premiéry slavné Vest Pocket Revue tehdy ještě studentů Voskovce a Wericha. Pak tu mimo jiné působilo Frejkovo a Burianovo Moderní studio a v letech 1944 až 1949 Divadlo Satiry. Členové Divadla Na prádle tu hrají od září 2001.

Rakouští odpůrci atomu odmítají plány českého ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) na budování dalších jaderných reaktorů v Temelíně. Spolek Stop Temelín předpokládá obnovení protestních akcí proti posilování pozice jaderné energie u severního souseda. Protest v této souvislosti vyslovila i rakouská vláda. "Pro nás je to samozřejmě katastrofa. Není možné, aby 50 či 60 kilometrů od rakouských hranic byly postaveny další bloky jaderné elektrárny," řekl ČTK Andreas Reimer z organizace Stop Temelín.

Pokud by se potvrdil záměr rozšířit jihočeskou jadernou elektrárnu, obyvatelstvo by si to nenechalo líbit, varoval Reimer. Připomněl, že v minulosti odpůrci atomu na protest proti spouštění Temelína mimo jiné blokovaly přechody na rakousko-české hranici. "Jsem si na 100 procent jistý, že se budou konat protesty. Zatím ale nedokážu říct, kdy," dodal Reimer. Výstavba dalších bloků v Temelíně je podle MPO nejlevnějším řešením. Náměstek ministra a člen dozorčí rady ČEZ Martin Pecina odhadl, že přípravné práce začnou v druhé polovině příštího roku a s výstavbou by se mohlo začít kolem roku 2009. Potřebu vybudování jaderného zdroje odůvodnil očekávanou poptávkou po elektřině v ČR za 15 let. Záměry resortu jsou pro ekologickou mluvčí opozičních rakouských sociálních demokratů (SPÖ) Ulli Simaovou "naprosto nepřijatelné". "Temelín je poruchová jaderná elektrárna mimořádné třídy, nejméně 52 poruch se vyskytlo v prvním a druhém bloku od zahájení řetězové reakce před více než třemi roky," zdůraznila Simaová v prohlášení. Dodala, že Česko má prý již v současnosti přebytek elektřiny a s dalšími bloky bude vyrábět jaderný proud pro export na evropský trh. V samotném Česku bude sílit odpor proti jaderné energii, energetická koncepce ministerstva životního prostředí nepředpokládá další rozšíření jaderné energie, uzavřela mluvčí.

"Česká jaderná lobby se v první řadě snaží odpoutat pozornost od aktuálních problémů miliardových ztrát v Temelíně a drahých přebytečných kapacit," sdělil ČTK zmocněnec hornorakouské vlády pro příhraniční jaderná zařízení Radko Pavlovec. Skutečným důvodem aktuální diskuse jsou existenční obavy jaderného průmyslu v České republice a na Slovensku. Po dokončení Temelína, jakož i slovenské jaderné elektrárny Mochovce, firmy nemají objednávky a zoufale se snaží získat státní zakázky, poznamenal Pavlovec. Nejdůležitější bude nakonec otázka, zda česká veřejnost přijme další masivní subvencování jaderné energie, dodal. Místopředsedkyně a ekologická mluvčí opozičních Zelených Eva Glawischnigová opět kritizovala vídeňskou vládu, že se dostatečně nezasadila proti jaderné energii a boj proti Temelínu před měsíci prakticky vzdala. Za absurdní považuje argumenty Peciny, že bez nových jaderných elektráren v Česku zhasnou světla. "Tím se argumentovalo i v případě Zwentendorfu a Rakousko dosud nesedí ve tmě," poznamenala Glawischnigová. Proti provozu dokončované jaderné elektrárny v Zwentendorfu se Rakušané vyslovili v referendu před 25 lety. Poslanec Evropského parlamentu za stranu svobodných (FPÖ) Hans Kronberger upozornil na to, že mezi současnými členy Evropské unie je ještě většina proti atomové energii nebo pro její postupný útlum. "Rozšíření EU však tento poměr sil výrazně změní ve prospěch stoupenců jaderné energetiky, takže útlumová rozhodnutí bude v budoucnu možné snadno blokovat," prohlásil Kronberger, podle něhož by proto měla být urychleně reformována agentura Euratom, která v současné době využívání jaderné energie podporuje.

Lídři vládních stran se dohodli na základních pilířích důchodové reformy. Nový systém by měl být více než dosud závislý na předchozích výdělcích občana, řekl ČTK ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD). Koaliční skupina pod vedením premiéra a předsedy ČSSD Vladimíra Špidly bude pokračovat v přípravě konkrétních návrhů reformy. "Pracovní skupina pod vedením premiéra začne rozpracovávat přechod českého důchodového systému na takzvaný švédský model, to je model takzvaných zdánlivých administrativních účtů," řekl Špidla novinářům v Sokolově. "Dá se předpokládat, že někdy do poloviny roku 2005 by mohl být celý proces uzavřen," dodal. První veřejná prezentace zásadních principů vládní reformy penzí se chystá na 4. prosince, kdy se na pražském Žofíně uskuteční seminář, poznamenal Škromach.

"Došlo k politické dohodě na způsobu penzijní reformy. Půjdeme směrem k systému, který bude výrazně závislejší na předchozím výdělku než ten stávající," uvedl ministr. Postupné zavádění nového systému má trvat zhruba dvacet let. "Měl by být zakončen ročníkem 1967, 69. Směřuje k tomu, aby v době, kdy půjdou do důchodu silné ročníky ze 70. let a v aktivním věku budou naopak slabé ročníky závěru minulého století a počátku tohoto století, tak aby už fungoval nový systém," vysvětlil Škromach. Třicet až padesát let ale budou dobíhat důchody podle starého systému.

Koalice se dohodla, že do poloviny příštího roku předloží parlamentu základní parametry reformy, o nichž chce předtím jednat i s opoziční ODS a KSČM. Vládní strany mají podle Škromacha zájem na podpoře penzijní reformy napříč politickým spektrem. Do poloviny roku 2005 mají být do parlamentu předloženy konkrétní zákony, které uvedou reformní záměry vlády do praxe. Chystaná penzijní reforma má řešit důchody lidí, kterým je dnes 40 let a méně. Penze starších občanů bude ještě financovat současný systém. Poslanci i senátoři již schválili novelu, podle níž se bude věková hranice pro odchod do důchodu zvyšovat tak, aby v roce 2013 muži a bezdětné ženy odcházeli do penze v 63 letech. Dříve budou moci přestat pracovat ženy s dětmi. Až na výjimky se bude muset smířit s trvale kráceným důchodem každý, kdo odejde do předčasné penze. Novelu ještě musí podepsat prezident Václav Klaus.

Koalice jednala také o sbližování sazeb daně z přidané hodnoty. "Nikdo nezpochybnil dohodu o sbližování sazeb," řekl ČTK předseda unionistických poslanců Karel Kühnl. Se sbližováním sazeb DPH ve druhé fázi reformy veřejných financí počítá koaliční dohoda ze 14. září. Souběžné sblížení sazeb DPH by mimo jiné znamenalo zdražení potravin, oblečení, knížek nebo novin, které jsou nyní ve snížené pětiprocentní sazbě. Zboží a služby podléhající základní sazbě 22 procent by naopak zlevnily. Ministr financí Bohuslav Sobotka je příznivcem postupného sbližování sazeb, které by se mělo rozložit do více let. Unionisté prosazují, aby se sbližování sazeb promítlo již do vládního návrhu, který má od příštího května přeřadit většinu služeb do dvaadvacetiprocentní sazby.

Česká republika a další noví členové Evropské unie mohou ovlivnit politiku společenství tak, aby byla "vyváženější" vůči Izraeli, doufá izraelský ministr zahraničí Silvan Šalom, který se v pondělí v Bruselu na vlastní žádost sešel s šéfem české diplomacie Cyrilem Svobodou.

"Věřím, že Česká republika může hrát klíčovou roli. Vstupuje (do EU) spolu s dalšími zeměmi a tito nováčkové budou mít vliv. Věřím, že tyto země se mohou pokusit přesvědčit ostatní, aby upravili svou politiku a nepokračovali v tradičních přístupech některých členů EU," řekl Šalom po setkání.

Zdůraznil, že Izrael si nepřeje, aby se evropské státy stýkaly s palestinským "prezidentem" Jásirem Arafatem, který nadále sází na "nástroj terorismu" a odmítá nabídky ke kompromisu. "Věřím, že to je jediný Palestinec na světě, který si nepřeje mít nezávislý palestinský stát. Více než v kompromis věří v boj," uvedl Šalom.

Vyjádřil naději, že nové země v EU převezmou tento izraelský přístup, tedy nebudou se scházet s Arafatem, ani tlačit další, aby se s ním scházeli. "Je tam nová vláda - a to je podle mého jediná adresa, která existuje," uvedl.

Svoboda řekl, že on sám se po několika setkáních s izraelskými představiteli záhy chystá zavítat k Palestincům; neřekl však, s kým by se chtěl setkat. Chce se dál zasazovat o mírové řešení na Blízkém východě, odmítá věřit ve fatalitu a nesdílí názor, že EU nemůže pro mírové urovnání už nic udělat.

Radikální studenti dokážou vyburcovat veřejné mínění, řekl premiér Vladimír Špidla při pietní vzpomínce na studenty Hlávkovy koleje, kteří před 64 lety protestovali proti německým okupantům. Současně ale uvedl, že nyní mnoho studentského radikalismu nezaznamenal.

Špidla poukázal na budoucnost České republiky ve sjednocené Evropě. Se vstupem do Evropské unie podle něj spojují své naděje především mladí lidé a studenti.

Předseda Svazu bojovníků za svobodu Jiří Zapletal hovořil o snahách falzifikovat dějiny. Předělat je podle něj chtějí politikové, kteří se sbližují se sudetskými Němci. Podle něj je proto nutné zkvalitnit výuku dějepisu. "Pamětníci nabízejí pomoc," dodal. Bojovníci za svobodu se dovolávali prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, který řekl: "Bez výchovy k demokracii nelze demokracii uskutečnit."

Pietního aktu se účastnili dřívější i dnešní studenti. U Hlávkovy koleje, na jejíž zdi je pamětní deska studenta Jana Opletala, oběti nacistického teroru, hovořili také akademičtí hodnostáři. Zdravici poslal i prezident Václav Klaus.

Demonstraci několika desítek mladých křesťanských demokratů a konzervativců, kteří přišli před sídlo KSČM protestovat proti vzrůstající politické síle komunistů, doprovodil drobný incident. Jeden z demonstrantů napsal na dveře "Bůh s vámi" a na chodník před nimi "Jste ostuda národa". Ochranka komunistického sídla přivolala policii, uvedla mluvčí policie Iva Knolová.

Policie zjistila, že jde o nápisy křídou, které se dají smýt, nikoho proto nezadržela ani nepředvedla, uvedla mluvčí.

Policisté přijeli až poté, co drtivá většina lidí odešla k pamětní desce studentského odporu proti komunistickému režimu na Národní třídu. Na místě zůstala už jen skupinka šesti členů či stoupenců nacionalistických hnutí Vlastenecká fronta a Národního sjednocení, kteří přišli demonstraci podpořit. Policisté je legitimovali.

Demonstrace se zúčastnilo asi 60 odpůrců KSČM. Provolávali protikomunistická hesla a pískali. Přinesli si transparenty s nápisy: Komunismus = nejhorší ideologie v dějinách, Už nikdy více vládu KSČM v republice, Ne KSČM. Mladí konzervativci vyzývali ústavní instituce k "neprodlenému zahájení řízení o rozpuštění komunistické strany.

Požadovali také neformální spolupráci demokratických politických organizací, která by vedla k odstranění komunistů z veřejného života. V rozhovorech s novináři ale přiznávali, že příležitost ke zrušení komunistické strany byla promarněna na počátku 90. let.

Mladí lidé zapálili u vchodu do sídla KSČM svíčky za oběti komunistického režimu a volali: "Pryč s rudou hvězdou. Pojďte chránit republiku, nečekejte na chodníku, až se rudá minorita zas postaví u koryta." Po půlhodině téměř všichni účastníci demonstrace od sídla KSČM odešli.