Zprávy | Z archivu rubriky

Velikonoční mše, kterou celebroval papež Jan Pavel II. před vatikánskou bazilikou svatého Petra, se podle italských bezpečnostních sil zúčastnilo 100.000 věřících z celého světa. Na Svatopetrském náměstí i v jeho bezprostředním okolí panovala mimořádná bezpečnostní opatření vyvolaná obavami z teroristického útoku. Papež Jan Pavel II. ve svém tradičním poselství Městu a světu vyzval mezinárodní instituce včetně OSN, aby "urychlily vyřešení současných obtíží" ve světě, především v Iráku, ve svaté zemi a v Africe. V projevu, který živě přenášely do celého světa desítky televizních společností, zdůraznil, že "kultura lásky" musí porazit terorismus a "logiku smrti" a msty nejen v Iráku, ale rovněž ve svaté zemi a v dalších oblastech světa, které nyní terorismus ovládá.

Bývalý generální sekretář ministerstva zahraničí Karel Srba stane ve středu znovu před soudem kvůli tomu, že podle obžaloby plánoval vraždu novinářky Sabiny Slonkové. Nejvyšší soud vyhověl dovolání nejvyšší státní zástupkyně a vrátil případ pražskému vrchnímu soudu. Za plánování vraždy novinářky byl Srba loni v říjnu odsouzen k osmiletému vězení. Podle vrchního soudu se prokázalo, že to byl Srba, kdo si u přítelkyně Evy Tomšovicové vraždu objednal. Chtěl novinářce zabránit v tom, aby dál odhalovala podezřelý způsob, jakým nabýval majetek, který zřejmě pochází z úplatků. Srba vždy tvrdil, že si vraždu u Tomšovicové neobjednal. Jeho advokáti postavili obhajobu na zpochybnění věrohodnosti korunní svědkyně Tomšovicové.

Sedm stovek odborníků z Bulharska, Chorvatska a Kazachstánu by mohlo letos dostat šanci získat již za dva a půl roku v ČR povolení k trvalému pobytu. Tolik cizinců by se totiž mohlo letos podle návrhu ministerstva práce zapojit do projektu na získávání kvalifikovaných pracovníků ze zahraničí. Od října se budou nejspíš o život v Česku moci ucházet i lidé z dalších dvou zemí. Ve středu by o tom měl rozhodnout kabinet.

Projekt začal loni. Přestože vláda počítala s tím, že se do něj zapojí 300 lidí, přihlásilo se jen 126 uchazečů. Z nich bylo vybráno 114 žen a mužů, kteří splnili potřebná kritéria. Cizinci, kteří chtějí o trvalý pobyt ve zkrácené lhůtě usilovat, musejí mít v Česku vízum nad 90 dní a práci. Další podmínkou je nejméně středoškolské vzdělání. Roli hraje i věk, pracovní zkušenosti, jazykové znalosti a rodinné zázemí. Podle některých odborníků se nedaří získat zamýšlený počet zahraničních pracovníků proto, že projekt není k cizincům příliš vstřícný a podmínky jsou přísné. Kritizují také to, že do programu zatím vstoupili hlavně cizinci, kteří v Česku žijí již delší dobu. Akce přitom měla přilákat hlavně další specialisty ze zahraničí. Podle ministerstva je nutné hledat způsob, jak zahraničním zájemcům usnadnit hledání práce v Česku a nepoškodit české pracovníky a nezaměstnané.

Vyspělé země se snaží bránit hromadné migraci cizinců z chudších zemí, odborníky a vědce v nich ale lákají. Také v osudu Česka budou podle expertů hrát migranti velkou roli. Loni do ČR přišlo 26.000 cizinců, jen díky nim přibylo v zemi asi 8000 obyvatel. V Česko totiž postupně stárne a vymírá.

Zchátralou Branskou věž, jež vévodí Vodnímu hradu v České Lípě, čeká rekonstrukce. Letos si práce vyžádají přes 700.000 korun. Kastelán Petr Nárovec by byl rád kdyby opravy skončily za dva až tři roky. Hrad ze 13. století patří městu Česká Lípa. Na opravu památky přispělo také ministerstvo kultury. Věž tvoří celek s gotickým mostem, jedním z nejstarších v Čechách. Archeologové zatím odkryli jen jeho polovinu. Po rekonstrukci Branské věže a mostu se bude do Vodního hradu vstupovat právě tudy. Dlouho uzavřenou a zanedbanou památku město otevřelo loni. Rekonstrukce trvala osm let a vyžádala si deset milionů korun. Návštěvníci hradu mají kromě jiného přístup do unikátních sklepení z doby vlády Lucemburků.

Vodní hrad, postavený mocným rodem Ronovců, zažil ve své historii pohnuté chvíle - dobyli ho husité i Švédové. V roce 1957 vyčlenil stát 120.000 korun na konzervaci hradu. Tehdejší městský národní výbor ho však nechal odstřelit.

Země vstupující do EU nejsou pro unii zátěží, ale přínosem. Tato slova zazněla v projevu, který bývalá ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightová adresovala účastníkům projektu Kulturní karavana evropské identity. Videozáznam s projevem Albrightové vyslechli účastníci panelové diskuse, která se v rámci projektu uskutečnila v budově Senátu ve Valdštejnském paláci v Praze. "Jsem zastáncem Evropy, která připomíná velkou svobodnou rodinu s jednotlivými příslušníky nejrůznějších nadání a sklonů, ale zároveň silnou, životaschopnou, aby obstála v soutěži současných obrů," konstatovala Albrightová, která dodala, že "v kultuře je i malá země někdy velmoc".

Projekt Kulturní karavana evropské identity zorganizoval spisovatel Arnošt Lustig. Projektu, který začal 4. dubna v Bledu ve Slovinsku, se zúčastnilo 200 odborníků z různých oborů. Na panelové diskusi kromě Lustiga vystoupili například senátor Edvard Outrata nebo bývalá předsedkyně Unie svobody-DEU Hana Marvanová. Podle Marvanové může být vstup Česka do EU impulzem k dalším ekonomickým a právním reformám. "Staneme se součástí velmi konkurenčního prostředí, ve kterém budeme chtít obstát," uvedla Marvanová, která míní, že Češi obohatí "staré" členské státy unie například o svůj humor.

Už šestá plavební sezona na ramenech řeky Dyje v lednicko-valtickém areálu začala vítáním jara a odemykáním řeky v Lednici na Břeclavsku. Odemykání řeky se letos neslo v historickém duchu, když kastelánka lednického zámku spolu se starostou města sehráli role kněžny a knížete Lichtenštejna. Vody Dyje brázdí v lednicko-valtickém areálu pět lodí, uvedl Jaroslav Martinek ze společnosti 1. plavební. Návštěvníci se po vodě mohou dostat k minaretu nebo Janohradu, což je napodobenina zříceniny středověkého hradu, kterou si kdysi nechali postavit majitelé lednického zámku. Ročně lednický zámek i jeho rozsáhlý park navštíví více než 130.000 turistů. V květnu 1997 byl lednicko- valtický areál zapsán do seznamu míst světového a kulturního dědictví UNESCO.

Velikonoční svátky otvírají každý rok symbolicky jaro, avšak v křesťanském pojetí je Bílá sobota dnem modliteb, rozjímání a půstu. Vpředvečer "Velké noci", v níž vstal podle biblického svědectví ukřižovaný Ježíš Kristus z mrtvých, se v katolické tradici slaví vigilie vzkříšení - očekávání velké události. Dříve se dokonce bdělo až do rána. Tato liturgie bývá spojována se křty dospělých a před vchodem do kostela se slavností ohně a svěcením světla. Od ohně se již odedávna zapalovala velikonoční svíce - paškál - a jí se světlo přeneslo do chrámu.

Ve středu začne ve Zlíně stejně jako v dalších zhruba 140 městech České republiky sbírka humanitární organizace ADRA nazvaná Pomáhat může každý. Do ulic Zlína vyjdou se zapečetěnými pokladničkami dvoučlenné skupinky skautů a žáků místních škol. Lidé, kteří přispějí nejméně dvacetikorunou, obdrží od mladých dobrovolníků na památku visačku plastového domečku. Loni v celé republice lidé do dubnové sbírky přispěli částkou více než 3,3 milionu korun, za které ADRA poskytla pomoc obětem války v Iráku. Část peněz využila na humanitární cesty do zemí bývalé Jugoslávie. Letos organizátoři zlínské sbírky hodlají výtěžek věnovat na pomoc lidem v Moldávii, kam organizace s humanitární pomocí zamíří letos v květnu. Kamion tam poveze i dary zlínských firem.

Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek odsoudil výroky senátora Zdeňka Bárty na adresu prezidenta Václava Klause. Bárta ve čtvrtek Klausův způsob výběru adeptů na ústavní soudce označil za velezradu. "Ten výrok je naprosto nepřiměřený," cituje Kalouskova slova deník Právo. Kalousek se sice nepřímo zastal prezidenta, ale nechce soudit, zda za krizi Ústavního soudu může Senát či prezident. Podle něj hlavní problém spočívá v nedostatečné komunikaci mezi oběma stranami.

Senátoři ve čtvrtek už poněkolikáté odmítli prezidentova kandidáta na ústavního soudce a Klause vyzvali, aby urychleně předložil další jména. Prezident a senátoři na sebe vzájemně svalovali odpovědnost za to, že Ústavní soud nemá plný počet soudců a jeho činnost je omezena. V patnáctičlenném týmu ústavních soudců jsou nyní čtyři místa neobsazena a Ústavní soud tak nemůže rozhodovat v plénu o složitějších případech.

Několik organizací zabývajících se lidskými právy žádá prezidenta Václava Klause, aby se na své oficiální návštěvě Číny přimluvil za pět konkrétních čínských politických vězňů. Uvádějí to v dopise, který chtějí prezidentovi předat v úterý 13. dubna, dva dny před jeho odletem do Číny. Klaus by se měl podle sdružení Olympic Watch, Amnesty International, Lungta a společnosti Člověk v tísni přimluvit také za to, aby Čína ratifikovala mezinárodní pakt o občanských a politických právech, který podepsala už před více než pěti lety.

Václav Klaus s manželkou Livií navštíví Čínu ve dnech 15. až 26. dubna. Prezident se setká s nejvyššími představiteli země. Při návštěvě se nebude podle svých slov vyhýbat ani otázce lidských práv. Klaus bude prvním českým prezidentem, který od pádu komunismu oficiálně navštíví Peking.