Zprávy | Z archivu rubriky


Budoucí evropský komisař Pavel Telička se při návštěvě Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) v Brně zajímal mimo jiné o označování a bezpečnost potravin v Česku. Ústřednímu řediteli Jakubu Šebestovi nabídl spolupráci a také se spolu domluvili na budoucím předávání informací. Zástupci SZPI již pracují v 26 odborných komisích přímo v Bruselu. V oblasti bezpečnosti potravin je podle Teličky negativních případů relativně velmi málo. "Spotřebitele však mohou ovlivňovat nežádoucím směrem například klamavé etikety a nutriční hodnoty na nich," uvedl komisař. Právě na podobné detaily vzhledem k lepší informovanosti občanů se musí podle jeho názoru resort zaměřit.

Telička se v úterý rovněž sešel s prezidentem Svazu pacientů Lubošem Olejárem. Po setkání ČTK řekl, že ho zajímalo postavení organizace bránící zájmy pacientů a její pohled na reformu zdravotnictví. "Hovořili jsme například o mobilitě pacientů," uvedl. Telička má v Evropské komisi na starosti resort zdraví a ochrany spotřebitele.

Olejár ČTK řekl, že nesouhlasí s ročními čekacími lhůtami na operace, jak o nich mluvila exministryně zdravotnictví Marie Součková. "Dali jsme podnět na tříměsíční lhůtu," řekl. Pacient, který by do té doby nebyl operován ve své zemi, by se mohl nechat operovat v zahraničí a pojišťovny by mu musely operaci zaplatit. Olejár je přesvědčen o tom, že roční čekací doby umožňují korupci. "Tyto zkušenosti máme a musíme je řešit u těch pacientů, kteří jsou stavěni před hotovou věc, že za peníze to jde," řekl. Podle Olejára mají nemocnice kapacity operovat pacienty, jenom prostě chtějí sponzorské dary navíc. "To my považujeme za neetické. Není problém v systému, že na to není, spíše jde o to vytáhnout více peněz z kapes pacientů," dodal.

Nemocnice a pojišťovny budou muset po 1. květnu, až Česká republika vstoupí do EU, přistupovat k pacientům jinak, soudí Olejár. "Požádali jsme pana komisaře, aby podpořil postavení pacientských organizací, aby byly ve svých zemích lépe slyšeny od orgánů zabývajících se zdravotnickou legislativou a reformou," dodal.

Odsun Němců z Brněnska po druhé světové válce mapuje nová výstava v Brně. Na přelomu května a června 1945 bylo při akci, někdy nazývané také pochod smrti, odsunuto z Brna kolem 20.000 Němců. Stalo se tak ještě předtím, než odsun německého obyvatelstva z Československa schválila v srpnu téhož roku Postupimská konference. Sdružení Mládež pro interkulturní porozumění již v květnu 2000 připomnělo 55. výročí vyhnání brněnských Němců. "Bouřlivá reakce ukázala, že tabuizovanou událost obepíná řada mýtů a dohadů. Vyhnání Němců bývá vysvětlováno jako odplata za utrpení pod nacistickým jhem. Tato interpretace se však ukázala jako z větší části nepravdivá a zcela nedostačující," řekl novinářům představitel sdružení Ondřej Liška.

Sdružení se proto pokusilo shromáždit dostupné informace a tyto tragické události představit veřejnosti. "Otázek vyvstalo více, než se nám podařilo zodpovědět. Přesto jsme přesvědčeni, že naše poznatky ruší mýtus o vyhnání jako o odplatě Němcům," uvedl Liška. Organizátoři výstavy tvrdí: vyhnání bylo mnohem více výslednicí bezohledných zájmů nových politických elit, komunistů s gestapáckou minulostí a bezpáteřných přisluhovačů kteréhokoliv režimu než běžných Brňanů. Tisíce osob při odsunu z Brna putovalo do Pohořelic, mnozí zemřeli přímo na cestě vyčerpáním, jiní byli ubiti či zastřeleni. Podle informací policejních vyšetřovatelů z počátku roku 1996 zemřeli při pochodu tři lidé, dalších 457 potom v táboře v Pohořelicích stařeckou sešlostí, vysílením, na úplavici či po nevhodné stravě. Podle historických údajů pochod po dvou dnech dorazil do Pohořelic a asi 15.000 Němců se podařilo převést do Rakouska. Zbytek lidí zůstal v Pohořelicích v táboře.

Prezident Václav Klaus nevidí důvod k tomu, aby na 1. května chystal něco specifického. "Jestli dojde na pozvání prezidenta republiky k setkání nejvyšších ústavních činitelů a celé řady dalších lidí 30.dubna v předvečer vstupu do EU na Pražském hradě, tak to je ta událost, které já se nejen zúčastním, ale sám ji dokonce i organizuji." V sobotu 1. května to pak bude spíše soukromý program, řekl prezident. "Já myslím, že žádné velkolepé veřejné akce se konat nebudou," uvedl Klaus, který je znám svým skeptickým postojem vůči evropské integraci. Prezident zastává názor, že země ztratí vstupem do unie část suverenity. Zmenší se podle něj také váha a síla českého prezidenta a dalších tuzemských politiků.

Václav Klaus také řekl, že během své nynější cesty po Číně nemíní podepisovat nebo vetovat žádné zákony. Ostře ale opět kritizoval zákon o DPH, který vetoval a o němž má opět hlasovat ve čtvrtek Poslanecká sněmovna.

"Všechny zákony, které padají v úvahu, mám dostatek času podepsat, eventuálně nepodepsat, po svém návratu," dodal prezident, který se vrací do Prahy v pondělí 26. dubna večer. "Dnes to není na pořadu dne." V souvislosti se zákonem o DPH řekl, že vláda provádí "neuvěřitelnou, nepochopitelnou masáž veřejného mínění, kdy se naprosto mystifikuje veřejnost, o čem ten zákon je". Ten zákon je o ... výrazném zvýšení daní pro české občany a české firmy," prohlásil. "Jestli je to dnes prodáváno veřejnosti, zejména předsedou vlády, jako pokus harmonizovat s Evropskou unií, tak je dobré říci každému, že tomu tak opravdu není."

Na podpis prezidenta nyní čekají předlohy, které sněmovna schválila po předchozích připomínkách Senátu. Jde o zavedení limitu pro bezhotovostní platby ve výši 15.000 eur (asi půl milionu korun) a zákon o ocenění zásluh československého prezidenta Edvarda Beneše. K podpisu mu byla zaslána také novela, podle které padělané zboží zabavené celníky budou moci dostávat například dětské domovy a domovy důchodců.

Rekonstrukce České národní budovy v New Yorku má zpoždění a náklady budou podle informací z vlády zřejmě vyšší, než se původně předpokládalo. Zatímco náměstek ministra zahraničí Petr Kolář ještě v únoru hovořil o tom, že by budova mohla být otevřena letos na podzim, nový materiál vlády hovoří o tom, že dům bude po opravách předán v lednu 2006. Z informací vlády také vyplývá, že se rekonstrukce podraží. Původní předpoklad nákladů se pohyboval kolem 320 milionů korun, ministr zahraničí Cyril Svoboda loni hovořil o 400 milionů. Nyní se počítá s náklady do 450 milionů korun, přičemž tato částka v sobě zahrnuje opravy a vybavení interiérů. Zaplatí ji ministerstvo zahraničí. V dolarovém vyjádření je rozdíl mezi odhady a nynější částkou větší, protože koruna vůči dolaru posílila.

Budova se měla již letos stát střediskem krajanského života a českých úřadů. Bude v ní konzulát a České centrum, počítá se s vytvořením restaurace a promítacího sálu. Využívat se bude taneční sál. Vláda bude o rekonstrukci budovy jednat tuto středu. Kabinet počítá s tím, že letos bude hotova samotná stavba, příští rok budou stavební firmy tvořit hlavně interiéry.

Objekt postavili krajané koncem devatenáctého století uprostřed Manhattanu. Po postupném odchodu krajanů mimo Manhattan dům chátral a chyběly peníze na opravu. Česká vláda proto budovu od krajanů odkoupila v roce 2001 za symbolický dolar. Podle smlouvy budou mít krajané část prostor k dispozici zdarma.

Výsledný text evropské ústavní smlouvy možná nebude zcela odpovídat dosavadním prioritám české vlády. Na úterním generálním shromáždění Evropského hnutí v České republice to uvedla ředitelka odboru koordinace a institucí Evropské unie Jana Hynková z ministerstva zahraničí. Česko podle ní neuhájí princip jedna členská země - jeden evropský komisař či způsob výpočtu rozhodování takzvanou dvojitou většinou, při kterém se bere v úvahu počet států a obyvatel.

Evropská komise by mohla mít v budoucnu podle dosavadních vyjednávání během irského předsednictví EU méně členů než po 1. květnu. Menší komise by působila po roce 2009 či 2013 při rovnoprávné rotaci komisařů, která by počítala s demografickým zastoupením i koaličním prvkem. "Nálada mezi účastnickými zeměmi stále více tíhne k takovémuto modelu," uvedla Hynková. Připomněla, že Irsko plánuje uzavřít jednání o euroústavě 17. a 18. června na summitu EU. Citlivá témata by měl irský premiér Bertie Ahern projednat se svým českým protějškem Vladimírem Špidlou za měsíc v Praze, kdy už Česko bude členem EU.

Evropské hnutí v ČR je občanské sdružení, vzniklo v roce 1991. Je součástí Mezinárodního evropského hnutí, které chce přispívat ke vzniku federální Evropy, založené na respektu k lidským a občanským právům a na principech svobody, demokracie a právního státu. V čele hnutí stojí senátor Edvard Outrata. Generální shromáždění se zabývalo mimo jiné hodnocením činnosti hnutí v loňském roce.