Zprávy | Z archivu rubriky

Senátoři neschválili veřejné slyšení, které se mělo věnovat vývoji česko-německých vztahů po roce 1989. Podle iniciátora Zdeňka Bárty (KDU-ČSL) mělo přispět k ujasnění hlavně českých názorů na vztahy s Německem. Jeho návrh podpořilo 20 z 58 přítomných senátorů, a slyšení se tak neuskuteční.

Česká republika vyšle do Gruzie deset pozorovatelů, kteří budou pod hlavičkou Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě dohlížet na demokratický průběh lednových prezidentských voleb v zemi. České ministerstvo zahraničí informovalo, že zároveň vyčlenilo 325.000 korun na humanitární pomoc. Peníze půjdou například na zabezpečení tepla a potravin pro školy a dětská sociální zařízení. Tato forma pomoci je odpovědí na osobní žádost prozatímní prezidentky Nino Burdžanadzeové, uvedlo ministerstvo.

Český sociální demokrat Vladimír Laštůvka podpořil rychlé obnovení jednání o evropské ústavě; zařadil se tak do naprosto většinového proudu v Evropském parlamentu. Jeho kolega z ODS Jan Zahradil naopak ústavu neuznává a nepřeje si její schválení, což je v EP názor velmi okrajový. Za "liché naděje" označil Zahradil představy, že se něco změní a bude možné za pár měsíců provést to, co se nyní nepovedlo. "Nejlepší možná cesta by byla koncept ústavy opustit; nejsem přesvědčen, že text je opravitelný," sdělil český politik, který jako jediný delegát Konventu opustil v létě jeho rokování a návrh ústavy nepodepsal.

V příštím roce zaplatí české rodiny na daních o tisíce korun více než letos. Zvýšení některých daní nejvíce postihne kuřáky, motoristy a milovníky tvrdého alkoholu. Taková rodina by mohla státu příští rok odevzdat navíc až devět tisíc korun. Přesto by Češi neměli zchudnout, jejich platy totiž porostou ještě rychleji než ceny, shodli se ekonomové, které ČTK oslovila. Vyšší daně ale nejspíš sníží rekordní spotřebu lidí a omezí rostoucí zadlužování domácností.

Od ledna podraží pohonné hmoty, cigarety, alkohol, telefony, internet nebo právníci. V květnu se zvýší ceny u kadeřníků, v čistírnách nebo opravnách obuvi. Zlevnit by naopak mohly cukrovinky, žvýkačky, káva a čaj, u kterých DPH po vstupu do Evropské unie klesne. Státní pokladna si tak příštím roce polepší asi o 25 miliard korun.

Bývalý prezident fotbalového klubu Sparta Petr Mach má být propuštěn na svobodu. Vězení by mohl opustit už ve čtvrtek. Soud pro Prahu 4 totiž vyhověl jeho žádosti o podmíněné odpuštění poloviny pětiletého trestu. Z vězení bude moci Mach odejít, pokud státní zastupitelství nebude mít námitky. Kdyby žalobce s verdiktem nesouhlasil, může podat stížnost. Případ by potom ještě posuzoval městský soud.

Mach byl odsouzen za to, že nepřihlásil k proclení svůj luxusní automobil BMW. Podle verdiktu tím stát připravil o více než 1,3 milionu korun. V roce 1993 jej koupil v Německu od dealera BMW Sigmunda Grieba. V České republice však předstíral, že má vůz pouze zapůjčený.

V neratovické chemičce Spolana při plnění cisterny unikla sycená kyselina sírová, takzvané oleum. Z ní se vypařil oxid sírový. Vedení podniku vyhlásilo první stupeň chemického poplachu, ale havárie nepřesáhla areál závodu a podnikoví hasiči ji zlikvidovali. ČTK o havárii jako první informovali aktivisté Greenpeace, mluvčí Spolany Josef Petrů ji vzápětí potvrdil. Mluvčí množství uniklé kapaliny neupřesnil, nikdo ze zaměstnanců podle něj nebyl zraněn. Spolana podle něj informovala o havárii okolní obce, přestože žádné nebezpečí obyvatelům v Neratovicích a okolí nehrozilo.

Blížící se vstup do Evropské unie přivádí do České republiky stále více obchodníků. Shodují se na tom letecké společnosti i správa letiště Praha Ruzyně. Razantnější růst zájmu obchodní klientely registruje letiště od jarního referenda, v němž se občané definitivně rozhodli, že země vstoupí do unie spolu s dalšími devíti státy v květnu 2004, řekla ČTK mluvčí České správy letišť Anna Kovaříková. Národní letecký dopravce ČSA čeká již v letošním roce téměř desetiprocentní nárůst počtu cestujících mezi Prahou a Bruselem. Celkem by tak na této trase měly České aerolinie letos přepravit až 75 tisíc lidí. Rostoucí trend zaznamenávají aerolinie podle mluvčí Marcely Pickové již delší období. Brusel je každý měsíc na třetím nebo čtvrtém místě ve vytíženosti letadel ČSA. Větší poptávku po letech do Bruselu registruje firma především u politiků, diplomatů a obchodníků.

Podle Kovaříkové roste leteckým společnostem prodej letenek v tzv. business třídě, hlavně ve všední dny, kdy cestují podnikatelé za obchodem. Stále více cizinců z Evropské unie však také přímo v Praze pracuje. Ti se zase letecky buď na víkendy vracejí domů, nebo za nimi přijíždějí na víkend rodiny. Roste ale také zájem obchodníků z dalších zemí unie, kteří začínají hledat partnery v nové členské zemi. Obchodnická klientela tedy do Prahy stále častěji cestuje z Londýna, Mnichova, Frankfurtu i z letiště mezi Kolínem a Bonnem, ale také z Paříže či Madridu, vysvětlila mluvčí aerolinií.

Větší poptávku obchodníků zaznamenávají také další letečtí dopravci, a to i nízkonákladoví. Podle manažera společnosti Volareweb.com Davida Janíka napomáhá blížící se vstup do unie obchodním kontaktům mezi Českem a Itálií, kam společnost létá. Obchodní klientela využívá hlavně spojení Prahy s průmyslovým Milánem. Přesto nebyl blížící se vstup hlavním důvodem, proč společnost v letošním roce na české letiště začala létat. V posledních měsících roste podle Janíka také zájem Čechů o cesty do zemí EU, kde se začínají poohlížet po možných pracovních příležitostech.

Podle Pickové jsou rovněž čím dál tím častější obchodní cesty mezi nově vstupujícími zeměmi. Čeští obchodníci častěji létají například do Maďarska, Polska, na Slovensko a do Slovinka, ale také tamní podnikatelé stupňují své cesty do Prahy. Přes Prahu do Bruselu a řady dalších evropských zemí létají i obchodníci z některých dalších přistupujících zemí, například z Pobaltí.

Opoziční Občanská demokratická strana se distancuje od výběru stíhaček pro české vojenské letectvo, řekli novinářům stínový ministr obrany Petr Nečas a šéf sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Jan Vidím. Vláda by podle nich měla zveřejnit veškerou dokumentaci, která se výběru stíhaček týká. Kabinet, který má rozhodnout už ve středu, se podle Nečase schovává za rozhodnutí údajných odborníků, ačkoli veškerá odpovědnost leží na ministrech. Odborná komise, jmenovaná vládou, doporučila z pěti došlých nabídek počátkem prosince švédské Jas-39 Gripen před Belgičany s modernizovanými F-16. Své stíhačky nabídli ještě Nizozemci, Kanaďané a Spojené státy. Zástupci Belgie a Nizozemska oznámili, že by chtěli další rozhovory s českou stranou, aby mohli předložit takzvanou "poslední a nejlepší nabídku". Ministerstvo obrany to ale odmítá.

Nečas zdůraznil, že rozhodnutí o stíhačkách je rozhodnutím navýsost politickým. "Vláda a vládní strany nesou jedinou a nedělitelnou politickou odpovědnost," řekl. Podle Vidíma vláda vytvořila umělý časový tlak na nutnost rozhodnout a nepochopitelně spěchá. "Vládní koalice se ani náznakem nepokusila o získání širší politické shody," poznamenal Vidím.

Český prezident Václav Klaus podle neoficiálních informací navštíví v polovině ledna příštího roku Slovensko, kde se setká se svým protějškem Rudolfem Schusterem. Vyjádření pražského Hradu k této zprávě se zatím nepodařilo získat. Návštěva prezidenta údajně potrvá dva a půl dne a bude spojena s lyžováním na slovenských horách. ČTK tuto informaci sdělily dva nezávislé dobře informované slovenské zdroje.

"Návštěva začne 16. ledna a měla by trvat dva a půl dne. Pan Klaus nenavštíví Bratislavu a jeho cesta by měla být spojena s oddechovou částí - s lyžováním," uvedl důvěryhodný zdroj, který si nepřál být jmenován. Podle zdroje zatím region, do něhož by měl Klaus zavítat, není přesně určen. Podle dalšího zdroje český prezident zřejmě navštíví východní Slovensko. Termín návštěvy a to, že Klausova cesta nebude směřovat do Bratislavy, jsou prý "velmi pravděpodobné". Slovenská prezidentská kancelář ani české velvyslanectví v Bratislavě Klausovu návštěvu zatím nepotvrdily. Václav Klaus navštívil Slovensko naposledy 18. března a během zhruba osmihodinového pobytu se ve slovenské metropoli setkal se Schusterem, s předsedou parlamentu Pavlem Hrušovským a s premiérem Mikulášem Dzurindou.

Neschválení evropské ústavy přivedlo Evropskou unii do velice vážné situace, která se může ještě vyvinout do mnohem horší krize, soudí evropský komisař pro rozšíření EU Günter Verheugen. Zároveň je ale přesvědčen, že šance na dosažení kompromisního znění ústavního dokumentu tu je a není nutné k tomu uspěchat ani další mezivládní jednání. Verheugen také v Praze zdůraznil, že není třeba uvažovat o pomaleji a rychleji se integrujících evropských zemích. O této variantě se po nezdařeném bruselském summitu začalo mluvit a ČR by se v takovém případě hlásila k rychlejší integraci. "Není třeba budovat nějakou dvourychlostní Evropu," řekl komisař po jednání s českým ministrem zahraničí.

Verheugen rovněž zcela odmítl úvahy, že by neúspěch summitu souvisel s rozšířením EU a ujistil, že přijetí nových členů včetně ČR není v žádném případě nijak ohroženo. Summit přitom ztroskotal hlavně na otázce rozdělení moci zvětšené EU. V květnu příštího roku se unie rozroste z nynějších 15 na 25 členů. Podle ministra zahraničí Cyrila Svobody je i neúspěch summitu důkazem, že EU je demokratický útvar. "Čeká nás ale komplikovaný čas," podotkl ministr.

Günter Verheugen se zmínil také o ratifikaci rozšíření EU. Vyzdvihl zejména kladný postoj Rakouska a Německa a vyjádřil radost nad tím, že se podařilo uklidnit rozpory mezi Prahou a Vídní týkající se historických prezidentských dekretů a jihočeské jaderné elektrárny Temelín.