Zprávy | Z archivu rubriky


Záměr na vybudování meziskladu vyhořelého jaderného paliva v Temelíně bude z hlediska vlivů na životní prostředí (EIA) posuzován mezistátně. "V tomto procesu se k němu může vyjadřovat veřejnost, zájem vyjádřilo i Rakousko. Jedná se o první mezistátní posuzování v plném rozsahu," řekla ČTK mluvčí ministerstva životního prostředí Karolína Šůlová. Ministerstvo vydalo 5. prosince závěr takzvaného zjišťovacího řízení. Jeho součástí je i přehled údajů, které má obsahovat dokumentace k posuzování vlivů na životní prostředí. Zpracovaná dokumentace bude zveřejněna, mimo jiné i na internetu, aby se k ní mohla veřejnost vyjádřit. K vyjádření ji podle mluvčí dostanou také správní úřady a územně samosprávné celky.

Temelínská elektrárna nemá mezisklad vyhořelého paliva. To je nyní dočasně uloženo v bazénu elektrárny, jehož kapacita stačí do roku 2013. Do té doby bude nutné vyřešit mezisklad. Proto společnost ČEZ předala 21. července záměr na jeho vybudování. Ministerstvo životního prostředí zahájilo proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) a o záměru informovalo Rakousko a Německo. "V srpnu Rakousko oznámilo, že vzhledem k možným negativním vlivům v případě havárie nebo teroristického činu požaduje účast v procesu EIA. Uvedlo také, že již učinilo všechny kroky pro zapojení rakouské veřejnosti a že nám poskytne své vyjádření včetně vyjádření veřejnosti. Ministerstvo 18. října 2003 sdělilo rakouské straně, že akceptuje požadavek na mezistátní posuzování tohoto záměru," upřesnila Šůlová.

Uvažovaný mezisklad v Temelíně má projektovanou kapacitu 1370 tun vyhořelého paliva, což odpovídá 30 letům provozu elektrárny; má být provozován zhruba 60 let. Navrhované řešení je obdobné jako u meziskladu v elektrárně Dukovany, který je v provozu od roku 1995 bez jakýchkoliv komplikací. Skladování paliva je navrženo v dvouúčelových obalových souborech (pro přepravu a skladování), které mají být umístěny ve skladu v areálu elektrárny.

Místo, jako je bývalý koncentrační tábor Terezín na Litoměřicku, by měl podle komisaře Evropské unie Güntera Verheugena navštívit jednou za život každý Evropan. "Aby si uvědomil, že mír a demokracie nejsou garantované, nejsou jisté, je to něco, za co musíme bojovat, čeho musíme dosáhnout," uvedl komisař na závěr své pondělní návštěvy Terezína. Společně s evropskou komisařkou Margot Wallströmovou zároveň podpořil přeměnu tohoto pevnostního města na evropské město vzdělanosti, kultury a demokracie. Minulostí a budoucností Terezína je provedli bývalí vězni terezínského ghetta a představitelé města.

Europrojekt "Terezín-univerzitní město, centrum vzdělanosti, kultury a sportu", s kterým terezínská radnice evropské komisaře seznámila, počítá s tím, že do pěti let ožije pevnostní město mladými lidmi a cestovním ruchem. Tato změna bude stát zhruba šest miliard korun. Verheugen řekl, že záleží především na České republice. Pokud bude chtít, je podle něj velká šance získat peníze i ze strukturálních fondů EU. "Aby byl projekt úspěšný, musejí mu lidé věřit," poznamenala Wallströmová.

Komisařka rovněž připomněla, že dokud budou existovat aktivní fašisté a nacisté a budou pořádat demonstrace, tak se nesmí přestat v boji za evropskou demokracii. EU pomohla s vybudováním mnoha komunikací, silnic, železnic a dalších spojnic mezi lidmi v rozšířené Evropě. "Stejnou pozornost ale musíme věnovat budování lidské infrastruktury, aby se vytvářela společná identita, společný kulturní základ," uvedla Wallströmová. V tom podle ní může europrojekt Terezín pomoci.

Europrojekt Terezín není prvním pokusem o oživení pevnostního města. Již v roce 1997 se zde konala mezinárodní konference, která se zabývala budoucností Terezína. Její účastníci se shodli na tom, že ve městě by mohlo být například středisko EU pro monitorování projevů rasismu a národnostní nesnášenlivosti. Středisko dosud nebylo založeno.

Od roku 1999 působí v Terezíně Středoevropská kolonie umění MECCA. V bývalých vojenských garážích ji založili mladí pražští výtvarníci. Také oni se snaží řadou kulturních programů přilákat do města zejména mladé lidi.

Fašisté zavlekli v letech 1941 až 1945 do terezínského ghetta na 155.000 Židů z celé Evropy. Na 117.000 z nich se nedožilo osvobození. Jejich památku připomínaly do roku 1989 jen Židovský hřbitov ze 70. let a pietní místo na Ohři, kam nacisté vhodili popel svých 22.000 obětí. Jejich památku připomíná muzeum.