Zprávy | Z archivu rubriky


Česká republika bude v příštím roce hospodařit se schodkem 115 miliard korun. Zákon o státním rozpočtu na rok 2004 schválila Poslanecká sněmovna. Příjmy budou 754 miliard korun a výdaje 869 miliard korun. Zákon, který vychází z reformy veřejných financí, ještě musí podepsat prezident republiky. Senát o rozpočtu nejedná. Ministr financí Bohuslav Sobotka po schválení řekl, že je velmi spokojen. "Rozpočet dopadl přesně tak, jak vláda očekávala," uvedl. Schodek označil za nízký a upozornil, že bez reformy veřejných financí by deficit činil asi 180 miliard korun. V roce 2004 podle ministra poroste ekonomika, bude nízká inflace a porostou reálné mzdy. Zadlužování státu je pod kontrolou, v dalších letech chce vláda usilovat o ještě nižší schodky, řekl Sobotka. Na rok 2005 však ministerstvo financí předpokládá schodek 114 miliard korun.

Podle Davida Marka z Patria Online nemá příliš smysl upínat se na schodek pro příští rok 115 miliard korun. Některé příjmy, s kterými vláda příští rok počítá, jsou totiž nejisté. "Na jedné straně jsou zde urychlené a nejisté platby za UMTS licence a deblokace zahraničních dluhů, na straně druhé stará známá písnička v podobě úhrady ztrát ČKA," řekl ČTK. Také některé reformní zákony, které zvyšují příjmy a snižují výdaje, ještě nejsou zcela schválené, dodal.

Podle Markéty Šichtařové z Volksbank navíc zkušenosti ukazují, že schválený rozpočet je víceméně nezávazný. "Stačí jen nepatrně se zmýlit při prognóze výkonu ekonomiky a rozpočet nebude splněn," řekla. Podle ní je proto reálné, že ani v příštím roce se naplánovaný deficit nepodaří splnit.

Od Nového roku se mají snížit snížit daně podnikům, zvýší se však spotřební daně a u řady výrobků a služeb i daň z přidané hodnoty. Stát tak chce na daních vybrat o 29 miliard korun více. Příští rok také podraží cigarety, alkoholické nápoje, nafta a benzin. Lidé zaplatí více i za telefony, internet, čistírny, holiče, právníky a některý nábytek. Levnější by mohly být káva, čaj a některé cukrovinky.

Poslanci schválili téměř všechny pozměňovací návrhy rozpočtového výboru. Ministerstvo školství tak například přijde o 150 milionů korun na vysoké školy. Většinu ze stovek dalších změn poslanci zamítli, výjimku tvořily některé návrhy poslanců vládní koalice. Z návrhů, které předložily kraje a obce, neprošel téměř žádný. Poslanci i kraje většinou žádali o peníze na opravy sportovních areálů, škol, školních jídelen, tělocvičen, pečovatelských domů, nemocnic a o dotace na kulturu.

Rozpočet byl od počátku sestavování vystaven kritice téměř ze všech stran. Státní úředníci chtěli vyšší platy, odbory požadovaly více peněz na řešení nezaměstnanosti a na zemědělské dotace, dalších prostředků se dožadovaly i vysoké školy. Více peněz chtěla po ministerstvu financí téměř všechna ministerstva a kraje.

Ekonomové by naopak škrtali více a volali po radikálnější reformě. Podle nich dosavadní reforma spíše zastavuje růst schodků, než aby je nějak výrazně snižovala. I slabší reforma je však podle nich lepší než žádná. Podle analytika Raiffeisenbank Ivo Nejdla se veřejný dluh ČR po roce 2006 vyšplhá až na bilion korun. Marek uvedl, že stát zaplatí jen v příštím roce za úroky z dosavadních dluhů asi 31 miliard korun.

Součástí deficitu je i ztráta České konsolidační agentury 19 miliard korun. Konečný schodek ještě mohou v příštím roce ovlivnit nečekané příjmy nebo výdaje. Mohl by například padnout konečný verdikt ve sporu mezi státem a japonskou bankou Nomura. Přestože se obě strany žalují o mnoho miliard, rozpočet s žádnými příjmy ani výdaji nepočítá.

Vládní reforma veřejných financí by měla měla v příštích třech letech ušetřit přibližně 200 miliard, a snížit tak roční deficit ze sedmi na čtyři procenta hrubého domácího produktu. K tomu, aby Česko mohlo přijmout euro, se však musí podíl ročního schodku na HDP snížit ještě o další procento. Letos bude státnímu rozpočtu chybět přibližně 123 miliard korun. Ministr financí Bohuslav Sobotka již dříve prohlásil, že Česká republika nebude mít vyrovnaný rozpočet nejméně do roku 2010.

Za zvuků smuteční hudby a skandování hesel prošel ve středu protestní průvod vysokoškoláků kolem Senátu a Poslanecké sněmovny. Podle policejních odhadů se akce zúčastnilo zhruba 300 lidí. Několik zástupců protestujících se vydalo ke sněmovně, kde předali dokument nazvaný "pitevní zpráva českého vysokého školství" předsedovi školské komise parlamentu Waltru Bartošovi. Ke zdi sněmovny položili smuteční věnec, zapálili několik svíček a nakonec zde vysypali popel vysokých škol, který přivezli olomoučtí studenti. Před sněmovnou se setkali jak s Bartošem, tak s ministryní školství Petrou Buzkovou, která právě šla do sněmovny.

Vysokoškolští studenti a pedagogové chtěli politiky upozornit na kritickou situaci vysokých škol způsobenou nedostatkem peněz. Vysoké školy chtějí pět miliard ke svému rozpočtu navíc, aby mohly začít se svou reformou. Chtějí totiž dosáhnout stejné úrovně, jakou mají zahraniční univerzity. Vláda jim však kvůli reformě veřejných financí přidala jen 1,7 miliardy korun. To vysokým školám nestačí. Letošní rozpočet vysokých škol je 18,5 miliardy korun.

Nedostatek peněz pociťují i studenti. Posluchačka Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ČTK řekla, že v knihovnách nemají dostatečný počet publikací. Vzhledem k tomu, že je jeden exemplář od jedné, nemají šanci si je půjčit a musí se učit ve studovně. Pracovnice Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy prozradily, že jsou ve školách přeplněné posluchárny, chybí bezbariérové vchody. "Máme jen tři balíky papíru na měsíc, to je směšné. Kdyby jsme nedělali doplňkovou činnost, tak bychom neměli ani na tonery do kopírek, je to ostudné," řekla jedna z nich ČTK.

Prezident Václav Klaus uzavřel návštěvu Švédska cestou do města Kiruna, ležícího necelé dvě stovky kilometrů za polárním kruhem. Zavítal do nejproslulejšího hotelu v zemi, jímž je Ishotellet neboli Ledový hotel. Ten se od roku 1989 pokaždé v prosinci otevírá v městečku Jukkasjärve a stojí tam zhruba do května, kdy opět roztaje. Jeho nespornou výhodou je, že se v něm postaví tolik pokojů, kolik hostů si je v průběhu roku zarezervuje. Prezident Klaus si jednu takovou ložnici prohlédl; jako celek je však hotel teprve ve výstavbě.

Český prezident také v Kiruně "sfáral" do největšího dolu světa na železnou rudu. Ta se tam v současnosti těží v hloubce 775 metrů. Samotné šachty vedou do hloubky až tisíc metrů, ke strojům ale vozí horníky autobusy nebo auta po silnicích, zčásti asfaltových, kterých je v podzemí na 400 kilometrů. Stejným způsobem vjel do dolu i prezident Klaus s doprovodem, v hloubce 300 metrů pod zemí pak pro něj hostitelé uspořádali oběd.

Klaus před přijetím místními představiteli v radnici navštívil mohutný dřevěný červený kostel připomínající tradiční laponskou chýši. Laponci, kteří se od statných bělovlasých Seveřanů liší drobnější postavou a tmavší pletí, se nyní místo kočovného způsobu života věnují spíše uspokojování poptávky turistů po nejrůznějších suvenýrech. Případně přestavují svá obydlí jako živoucí muzea, o čemž se rovněž prezident mohl přesvědčit. Klaus také využil možnosti svést se na saních tažených losem, jak ostatně podle místních tradic brzy udělají všichni "Santa Klausové". Měl však poněkud smůlu - zvíře nebylo na začátku sezony v dobrém rozmaru, nechtělo příliš táhnout a krátký okruh dokončilo jen po značném pobízení vozkou.

Zobrazení Romů malíři přibližuje unikátní výstava Kočování po obrazech-Romové ve výtvarném umění 17. až 20. století. Od pátku ji budou moci zhlédnout návštěvníci Muzea romské kultury v Bratislavské ulici v Brně. Představí díla známých českých a moravských, ale i německých či vlámských výtvarníků věnovaná romskému a cikánskému etniku, řekla kurátorka výstavy Ilona Lázničková. Nejbližším partnerem brněnského muzea byla podle Lázničkové pražská Národní galerie. "Byla tak laskavá, že zapůjčila největší soubor děl na výstavu a také nejstarší díla," uvedla. Hledání a výběr obrazů se podle ní podobal detektivní práci. Muzeum oslovilo řadu muzeí a památek v Česku. "Stalo se, že našli řadu pozoruhodných exponátů, o kterých ani nevěděli a zapadala prachem," dodala kurátorka. Obdobně zaměřená výstava podle ní dosud v Česku nebyla. Návštěvníci za ochranným sklem zhlédnou například slavný obraz Mikoláše Alše Rákoczyho pochod z roku 1877 či Cikánský tábor Josefa Navrátila, namalovaný před rokem 1861. Nechybí cigánští artisté Adolfa van der Venna či barevná litografie cikánského tábora pod hradem Buchlovem berlínského grafika Augusta Hauna. Na 40 obrazů doplňují návrhy scény a kostýmů opery Carmen. Muzeum připraví k výstavě cyklus přednášek například o romské inspiraci ve vážné hudbě či literatuře a pro děti pohádky. Zájemci mohou v muzeu zhlédnout i výstavu dětských kreseb s tematikou článků z týdeníku Romano Hangos. Vlastní sídlo získalo muzeum teprve předloni, až po deseti letech existence.

Podporu malým a středním podnikatelům má poskytovat nově zřízená Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Vznikne sloučením nynějších tří agentur, čímž se vytvoří předpoklady pro využívání peněz z fondů Evropské unie podle jejích pravidel. Umožnit to má poslanecká novela zákona o podpoře malého a středního podnikání, kterou bez problémů schválil Senát. Nová agentura bude podporovat podnikatele podle programů schválených vládou, bude poskytovat investiční pobídky a bude podřízena ministerstvu průmyslu a obchodu. Nová agentura nahradí Agenturu pro rozvoj podnikání, Českou agenturu pro zahraniční investice CzechInvest a Agenturu pro rozvoj průmyslu České republiky CzechIndustry.

Ministr průmyslu a obchodu Milan Urban již dříve uvedl, že cílem tohoto kroku je efektivněji spravovat finanční prostředky ze strukturálních fondů Evropské unie a učinit tyto instituce transparentnějšími směrem k domácím podnikatelům. To podle něj znamená zjednodušit přístup k informacím a usnadnit provádění jednotlivých projektů. "A samozřejmě je to i krok k racionalizaci celé této správy," dodal Urban. Vytvoření jedné agentury nebude podle ministra znamenat nárůst počtu úředníků. Z rozpočtu dal stát loni na podporu podnikání 3,8 miliardy Kč, o osm procent více než v roce 2001. K podpoře podnikatelů v roce 2002 významně přispělo podle ministra i 312 milionů korun z prostředků Phare a 347 milionů korun z úvěru od německé banky Kreditanstalt für Wiederaufbau.

Hnací silou vytvoření jednotné měny v Evropské unii jsou ryze politické důvody a ne ekonomická nutnost. V projevu ve švédském parlamentu to v úterý prohlásil český prezident Václav Klaus. Před poslanci země, která v referendu odmítla přijetí eura, zopakoval také svůj názor, že výsledky prohlubování evropské integrace jsou hluboko pod očekáváním. Prezident poukázal na to, že ve státech eurozóny příchod eura neurychlil ekonomický růst, a naopak náklady na zavedení jednotné měny šly na jeho úkor. Transformující se ekonomiky zemí vstupujících do EU podle něj potřebují jinou měnovou politiku než pokročilejší státy eurozóny. Klaus řekl, že představitelé budoucích členských zemí chtějí vydělat na stabilitě eura, ale zapomínají, že jejich měny neustále posilují. Podle něho by stálo za to před přijetím eura počkat, až bude kurzovní poměr jejich měn k euru ještě výhodnější.

V otázce pořízení švédských stíhacích letounů typu Jas-39 Gripen Českou armádou se prezident Václav Klaus plně přikloní k rozhodnutí vlády, která je v této záležitosti kompetentní. Klaus to sdělil během setkání se švédským premiérem Göranem Perssonem. Právě tento typ nadzvukového letounu vybrala v pondělí po měsíčním prověřování pěti došlých nabídek odborná meziresortní komise, která švédské gripeny doporučila české vládě. V otázce budování evropských ozbrojených sil Klaus zopakoval názor, že nepovažuje vytvoření nových složek za nutné, když už existuje NATO. Persson dodal, že neutrální Švédsko se s tímto postojem ztotožňuje.

Čeští vojenští piloti budou s největší pravděpodobností v příštích letech létat na stíhačkách Jas-39 Gripen. Devítičlenná odborná komise měsíc posuzovala pět došlých nabídek a v pondělí vládě doporučila právě švédské gripeny. Gripeny tedy v očích komise předčily starší letouny F-16, které nabízeli tři další uchazeči. Pokud návrh do konce roku schválí vláda a pokud budou následná jednání dovedena do úspěšného konce, 14 gripenů v roce 2005 nahradí dosluhující stroje MiG-21.

Švédsko nabídlo úplně nové stíhačky, určené původně pro vlastní piloty. Konkurenční F-16 nabízely USA, Belgie a Nizozemsko, Kanada se přihlásila s voumotorovým F/A-18. Rozhodnutí komise bylo jednomyslné. Belgická nabídka letounů F-16 MLU byla v pořadí druhá, následovaná Kanadou a Nizozemskem. Spojené státy, které lobovaly pro své F-16 Block 15 s novými motory, zůstaly v hodnocení komise na posledním místě. Hodnocení komise ale není pro vládu závazné.

Britsko-švédské konsorcium se ucházelo o přezbrojení české armády už od roku 1997. Získání kontraktu už mělo téměř na dosah, ale náklady na odstranění následků loňských povodní přiměly českou vládu hledat úspornější řešení. Letos se rozhodla, že zastaralé letouny MiG-21 nahradí na přechodnou dobu čtrnácti pronajatými nebo levně "z druhé ruky" pořízenými stíhačkami. Vedle švédských gripenů byly ve hře stroje F-16, které nabízely USA, Belgie a Nizozemsko a letouny F/A-18 nabízené Kanadou. Své konkurenty Švédsko překvapilo, když před měsícem oznámilo, že nabízí k desetiletému pronájmu 14 nových stíhaček Jas-39 Gripen za cenu používaných letounů. Švédsko má údajně připravený i plán doprovodných investic do ČR, takzvané offsety, v objemu 150 procent celkové hodnoty dodávky letounů. Pronájem gripenů má být údajně o přibližně deset procent levnější než finanční strop stanovený ministerstvem obrany.

Stíhačka Jas-39 Gripen, vyvinutá v 90. letech, je prvním víceúčelovým bojovým nadzvukovým letounem čtvrté generace, který je již v operační službě. Stíhačka je podle výrobce rychle operačně použitelná a vyžaduje jen minimální pozemní podpůrné vybavení. Vyznačuje se novými bojovými možnostmi a údajně i nízkými provozními náklady po celou dobu životnosti. Letoun je vybaven výkonným radiolokátorem Ericsson a díky konstrukci a použitým materiálům je obtížně zjistitelný. Základní výzbrojí letounu je kanon Mauser Bk-27 s řiditelnou kadencí 1100 až 1700 ran za minutu se zásobou 120 nábojů. Letoun je vybaven pěti závěsníky. Základem protiletadlové výzbroje jsou řízené střely (protiletadlové, protizemní, protilodní či další typy). Alternativní výzbrojí k ničení pozemních cílů může být například víceúčelová kontejnerová zbraň. Letoun švédské společnosti Saab a britské BAE Systems, dvou světových výrobců vojenské a letecké techniky, dosud nebyl použit v žádné bojové akci. Kromě Švédska, Jihoafrické republiky a Maďarska by měla gripeny do svých ozbrojených sil v příštích letech začlenit také Česká republika.

Pomalu jako zlatý hřeb zasedání ministrů obrany stávajících a budoucích zemí Severoatlantické aliance - na pozadí sporů o evropskou obranu či dosavadní pramalé ochoty vyslat další vojáky do Afghánistánu - vyzněla pondělní slavnostní ceremonie k vytvoření mnohonárodního praporu chemické, biologické a radiační ochrany, který se veřejnosti představí za dva dny v Liberci.

Po zřízení zárodku Sil rychlé reakce (NRF) představuje mnohonárodní prapor další hmatatelný důkaz, že se závěry pražského summitu o transformaci aliance skutečně plní. "Je to jasný signál, že se NATO mění a že národy aliance jsou s to spolupracovat i v tak sofistikované oblasti," řekl generální tajemník George Robertson.

Svou zručnost a vybavení před novináři v Bruselu předváděla pětice belgických specialistů, ale velením jednotky, zařazené přímo pod operační kontrolu vrchního velitele sil NATO, byli pověřeni čeští vojáci. Je to hozená rukavice, kterou česká strana zdvihla a zavázala se, že jako první dokáže postavit prapor na mezinárodních základech, řekl ČTK velitel praporu major Vratislav Osvald poté, co si potřásl rukou s generálním tajemníkem aliance Georgem Robertsonem, vrchním velitelem sil NATO v Evropě generálem Jamesem Johnsem a předsedou Vojenského výboru NATO generálem Haraldem Kujatem.

V praporu je zastoupeno kromě Čechů dalších 12 armád. Česko se podílí celkem 267 profesionálními vojáky velitelství, rotami velení a logistiky a speciální protichemickou rotou, jejíž složení "odpovídá nasazení v Iráku". Vojáci z tuctu dalších zemí se podílejí na průzkumné rotě, laboratořích, podpůrných týmech, dekontaminačních četách a ve společném poradním týmu, předurčeném pro nadřízené velitelství. Úředním jazykem praporu je angličtina, kterou samozřejmě ovládají i velitelé českých jednotek.

Jednotka vzniká jako součást nově budovaných sil rychlé reakce NATO (tzv. NATO Response Force; NRF), jejichž zřízení bylo odsouhlaseno také na pražském summitu aliance v listopadu 2002. Tyto síly oficiálně zahájily činnost 15. října a plně operativní mají být v roce 2006, kdy dosáhnou početního stavu zhruba 20.000 mužů. Výstavbou protichemického praporu byla pověřena Česká republika, která se v rámci NATO soustředí právě na ochranu proti zbraním hromadného ničení. Dlouhodobé české zkušenosti na poli chemických zbraní pocházejí ještě z dob Varšavské smlouvy, kdy se československá armáda důkladně připravovala na útok zbraněmi hromadného ničení. V současné době mají čeští chemici špičkové vybavení, jímž údajně mnohdy předčí i oddíly ostatních armád Severoatlantické aliance. Čeští vojenští chemici se osvědčili i při mezinárodních operacích. Armádní chemici byli součástí první československé jednotky v novodobé historii, která byla vyslána do bojové akce: začátkem 90. let do Perského zálivu. Do srpna 1991 se československá jednotka účastnila operací Pouštní štít a Pouštní bouře. Jako jediná v Perském zálivu v roce 1991 rozpoznala bojové chemické látky, ale stopy byly neznatelné. Rota protichemické ochrany z Liberce působila v roce 2000 půl roku v misi SFOR v Bosně. Od března 2002 tvořili příslušníci liberecké roty základ české jednotky v operaci Trvalá svoboda v Kuvajtu. Z české roty vznikl letos v březnu 1. česko-slovenský prapor radiační, chemické a biologické ochrany. Do května v něm působilo 290 českých a 73 slovenských vojáků.