Zprávy | Z archivu rubriky


Ministři zahraničí 25 evropských zemí, stávajících a vstupujících členů EU, v Neapoli při debatě o evropské ústavě výrazně pokročili ve formulaci budoucího uspořádání vojenské spolupráce v rámci unie. Panovala široká shoda kolem návrhu protokolu o tzv. strukturované obranné spolupráci, který má být přiložen k rodící se ústavě. Do takové spolupráce by se podle textu pustily země, které "chtějí postupovat rychleji a dále" při rozvoji schopností EU, jež jí umožní provádět "i ty nejnáročnější" vojenské operace. Cílem je zajistit, aby EU dokázala i vojensky "hrát svou roli na mezinárodní scéně".

Francouzský ministr obrany Dominique de Villepin označil protokol za "skutečný průlom". Vyložil, že se zrodil z francouzsko-německo-britské iniciativy, přednesené v pátek u večeře. Předsedající Itálie na tomto základě připravila dokument, který se dočkal širokého souhlasu. Do "strukturované" vojenské spolupráce se podle tohoto textu zapojí ty státy EU, jež na sebe vezmou závazek výrazněji budovat své vojenské schopnosti a podílet se na práci vznikající evropské obranné agentury. Hlavní podmínkou je, že tyto země musejí do roku 2007 postavit bojové jednotky s nezbytným dopravním a logistickým zajištěním, schopné zasahovat v rozmezí od pěti do 30 dnů v jakýchkoli operacích, obvykle na žádost OSN. Trvání těchto akcí je od 30 dnů do nejméně 120 dnů. V návrhu, který má ČTK k dispozici, se výslovně říká, že musí jít o "národní síly", nebo o "mnohonárodní sestavy", což dává šanci na účast také malým zemím. Musejí se ovšem zavázat k plnění řady hledisek, pokud jde o úroveň vojenských výdajů, sbližování národních sil, specializaci, interoperabilitu, doplňování a podobně. Tyto aktivity nesmějí být na úkor závazků, které dané země mají vůči NATO.

"Došlo zajisté k průlomu v tom, že vlastně se k této spolupráci už hlásí všichni, až na výhrady neutrálních států," řekl k tomu český ministr zahraničí Cyril Svoboda. "Všichni říkají, že tato spolupráce má být otevřená všem, že nesmí bořit nebo narušovat most mezi Spojenými státy a Evropou a nesmí ohrozit NATO. V tom je naprostá shoda." Jisté zmatení panuje zatím kolem toho, jak má být o této spolupráci v rozšířené EU rozhodováno. Podle Svobody by bylo dobře ji "spouštět" jednomyslně, ale o dalších dílčích operacích pak rozhodovat už jen kvalifikovanou většinou. Další ministři, například britský Jack Straw či maďarský László Kovács, to vidí naopak - většinové rozhodnutí o zahájení spolupráce, ale jednomyslnost při povolování vojenských operací. Svoboda chce, aby "podmínky byly přesně napsány", než se šéfové států a vlád za dva týdny v Bruselu k této věci s konečnou platností vysloví. Do té doby se bude také jednat o tom, jaký má být minimální práh účasti členských států v této spolupráci - Praha dosud žádala, aby to byla nejméně polovina. Není však jisté, že tolik států vůbec splňuje kritéria vypočítaná v návrhu protokolu.

"Debata odhalila silnou touhu jít cestou evropské obrany, která bude doplňkem k NATO a nebude představovat žádnou duplikaci," podotkl francouzský ministr obrany Dominique de Villepin. Navržený systém je podle něj "otevřený a zcela transparentní", takže "zapojit se bude moci každý, kdo splní daná hlediska a bude si to přát". Pokusy o budování evropské vojenské politiky vyvolávají od začátku roku podezíravé reakce Spojených států; řada tamních politiků v ní vidí vznik konkurence vůči NATO, kde Američané hrají prim. Ve snaze odvrátit toto podezření se v EU nemluví už o budování separátního velitelství a plánovacího útvaru, ale o propojení případných dalších evropských orgánů s Vrchním velitelstvím ozbrojených sil NATO v Evropě (Shape). Důležité je také zapojování Británie, nejbližšího amerického spojence v Evropě, do těchto plánů. Podle diplomatů v Neapoli však americký ministr Colin Powell v posledních dvou dnech několikrát volal svým evropským kolegům, aby se poptal, co se to děje. De Villepin přiznal, že s ním mluvil, ale prý o něčem docela jiném.

V návrhu ústavy zůstala i klauzule o vzájemné pomoci v případě napadení, která je nadále obtížně přijatelná pro neutrální státy. Finsko proto navrhlo, aby byla zmírněna - povinnost pomoci by nahradila jen možnost to udělat.

Účelové vázání dotací pro kraje může způsobit, že Česká republika nedokáže efektivně využít přidělené prostředky ze strukturálních a kohezních fondů Evropské unie. Řekl to po pátečním jednání Rady Asociace krajů ČR ve Zlíně její předseda Evžen Tošenovský. Podle návrhu ministerstva financí by měly kraje v příštím roce získat dodatečné finanční prostředky ve výši 27,7 miliardy korun. Účelové vázání těchto peněz ale podle hejtmanů neumožní, aby byly efektivně použity podle problémových oblastí v jednotlivých krajích. "Nebudeme mít například dostatek finančních prostředků pro zabezpečení spoluúčasti u projektů čerpajících dotace z fondů EU," konstatoval Tošenovský.

"V Evropě je běžný přímý kontakt mezi penězi z Bruselu a jednotlivým regionem. Situace, kdy většina peněz z fondů EU půjde do krajů přes stát a přes ministerstva je nešťastná. Zkušenosti některých evropských zemí, které takový model zvolily, ukazují, že se do země z EU dostane méně peněz. Finance mohou chybět především na velké rozvojové projekty," souhlasí hejtman Jihomoravského kraje Stanislav Juránek.

Maximální příspěvek EU činí 75 procent nákladů projektu. Toho ale dosáhne jen malá část projektů. Většinou se bude financování EU pohybovat nad 50 procenty u neziskových projektů, u ziskových okolo úrovně 35 procent. Podle údajů ministerstva pro místní rozvoj může Česká republika EU v roce 2004 požádat o 657,6 milionu eur, o rok později o 733,7 milionu eur a v roce 2006 o 936,2 milionu eur.

Prezident Václav Klaus vetoval další reformní zákon. Novela zákona o státní sociální podpoře měla mimo jiné zpřísnit pravidla pro vyplácení dávek. Klausovi vadí, že zákon snižuje dávky selektivně, nespravedlivě a nesystémově. "Stát hodlá ušetřit na občanech s nejnižšími příjmy, a to na té jejich části, která se snaží živit samostatně a na vlastní odpovědnost," uvedl Klaus v odůvodnění veta.

Cílem novely bylo zabránit růstu nákladů na systém státní sociální podpory. Nyní tyto náklady dosahují výše 34 miliard korun ročně. Novela také počítala s tím, že rodiče malého dítěte by si mohli bez omezení přivydělat, aniž by přišli o rodičovský příspěvek. To mělo podle ministerstva práce a sociálních věcí pomoci zejména mladým rodinám. Podle Klause by přijetím zákona ale přišla o část státní sociální podpory skupina živnostníků a drobných podnikatelů, která vykazuje nejnižší výdělky. Výsledkem by tak podle něj bylo, že živnostníci by měli nižší nárok na sociální příplatek, na příspěvek na bydlení a přídavek na dítě než zaměstnanci se stejnými příjmy. Prezidentovi se také nelíbí, že novela údajně předpokládá, že někteří drobní podnikatelé své výdělky zkreslují, aby pak mohli pobírat vyšší sociální dávky. "To je prvek presumpce viny," uvedl Klaus. Vláda by podle něj měla při výběru daní lépe kontrolovat skutečné příjmy podnikatelů, a ne automaticky předpokládat, že všichni drobní podnikatelé vydělávají nejméně polovinu průměrné mzdy.

Norma se tak nyní stejně jako jiný reformní zákon, jenž měl zvýšit živnostníkům zdravotní pojištění a který Klaus vetoval ve středu, vrací do sněmovny. K opětovnému přijetí bude kabinet potřebovat hlasy nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy nejméně 101 hlasů. Právě tolika hlasy disponuje vládní koalice v dolní komoře parlamentu.

Hospodářský růst České republiky by měl letos činit 2,5 procenta a do dvou let překročit tři procenta. Uvádí to Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v nové půlroční zprávě o výhledech ekonomiky. Před rokem předpovídala OECD České republice pro letošek růst o 3,3 a v roce 2004 o 3,6 procenta. Středeční zpráva snížení odhadu blíže nevysvětluje, jen v jedné pasáži je zmínka o loňských záplavách. Ve zprávě se píše, že růst vnitřní poptávky v ČR se utlumuje s tím, jak mizí vliv předchozí rozpočtové expanze, ale že současně se objevují známky vzestupu vývozu. To by spolu s opětovným zvýšením zahraničních investic mělo vést ke zrychlování růstu hrubého domácího produktu. S odhadovaným útlumem tuzemské poptávky nesouhlasí hlavní ekonom HVB Bank Pavel Sobíšek. Připomněl rekordní nákupy Čechů doprovázené růstem maloobchodních tržeb a nebývalý rozmach stavební výroby. Ve srovnání s OECD je proto větším optimistou a očekává letošní růst HDP o 2,8 procenta. Naopak hlavní ekonom Patria Online David Marek odhaduje růst jen na 2,4 procenta. Růst hospodářství přes tři procenta v dalších letech je podle expertů podmíněný oživením ekonomik v západní Evropě. "Budou poptávat stále více zboží z České republiky. To přiměje podniky k tomu, aby využily rekordně nízkých úrokových sazeb a začaly ve větší míře investovat," řekl ekonom Volksbank Vladimír Pikora. Zatímco dnes podle něj táhne ekonomiku spotřeba domácností, v příštích letech by to měly být investice.

Prezident Václav Klaus ve středu vetoval zákon, který měl drobným podnikatelům od roku 2006 zvýšit zdravotní pojištění. Novela, která zvyšovala minimální vyměřovací základ pro výpočet pojistného ze současných 35 na 50 procent ze zisku, byla součástí balíku zákonů, kterým chce vláda ozdravit veřejné finance. Ekonomové a živnostníci Klausovo veto vítají, vláda věří, že sněmovna jeho rozhodnutí přehlasuje. Dolní komora může totiž ještě Klausovo rozhodnutí zvrátit. Pro zákon musí ale zvednout ruku nejméně 101 poslanců, tedy přesně tolik, kolik jich má vládní koalice sociálních demokratů, lidovců a unionistů. První reakce zástupců poslaneckých klubů ukazují, že koaliční poslanci budou asi jednotní.

Klaus zákon nepodepsal, protože podle něj neřeší problémy zdravotnictví. Významněji by prý nepřispěl ani ke zlepšení stavu veřejných financí, avšak zhoršil by situaci drobných podnikatelů. Premiér Vladimír Špidla však s jeho argumenty nesouhlasí. "Tento zákon neřešil reformu zdravotnictví, pouze napravoval naprosto nepřijatelnou diskriminaci, kdy část pojištěnců vůbec neodvádí a přitom čerpá plnou zdravotní péči," uvedl. Klaus se podle něj rozhodl zachovat diskriminaci zaměstnanců, kteří do systému zdravotního pojištění platí více než drobní podnikatelé. Politologové soudí, že prezidentským vetem jednoho ze zákonů finanční reformy chtěl dát Klaus najevo, že vládní záměry pečlivě studuje a má k nim výhrady. Je třeba ale podle nich vyčkat, zda je to počátek razantní ofenzivy prezidenta vůči vládnoucí koalici, nebo jen gesto.