Zprávy | Z archivu rubriky


Prezident Václav Klaus ve středu vetoval zákon, který měl drobným podnikatelům od roku 2006 zvýšit zdravotní pojištění. Novela, která zvyšovala minimální vyměřovací základ pro výpočet pojistného ze současných 35 na 50 procent ze zisku, byla součástí balíku zákonů, kterým chce vláda ozdravit veřejné finance. Ekonomové a živnostníci Klausovo veto vítají, vláda věří, že sněmovna jeho rozhodnutí přehlasuje. Dolní komora může totiž ještě Klausovo rozhodnutí zvrátit. Pro zákon musí ale zvednout ruku nejméně 101 poslanců, tedy přesně tolik, kolik jich má vládní koalice sociálních demokratů, lidovců a unionistů. První reakce zástupců poslaneckých klubů ukazují, že koaliční poslanci budou asi jednotní.

Klaus zákon nepodepsal, protože podle něj neřeší problémy zdravotnictví. Významněji by prý nepřispěl ani ke zlepšení stavu veřejných financí, avšak zhoršil by situaci drobných podnikatelů. Premiér Vladimír Špidla však s jeho argumenty nesouhlasí. "Tento zákon neřešil reformu zdravotnictví, pouze napravoval naprosto nepřijatelnou diskriminaci, kdy část pojištěnců vůbec neodvádí a přitom čerpá plnou zdravotní péči," uvedl. Klaus se podle něj rozhodl zachovat diskriminaci zaměstnanců, kteří do systému zdravotního pojištění platí více než drobní podnikatelé. Politologové soudí, že prezidentským vetem jednoho ze zákonů finanční reformy chtěl dát Klaus najevo, že vládní záměry pečlivě studuje a má k nim výhrady. Je třeba ale podle nich vyčkat, zda je to počátek razantní ofenzivy prezidenta vůči vládnoucí koalici, nebo jen gesto.

Ostrou reakci sklidila česká velvyslankyně v Kuvajtu Jana Hybášková za svůj článek v deníku Mladá fronta Dnes (MfD) kritizující rozhodnutí ukončit práci české vojenské polní nemocnice v jihoirácké Basře. Ministr zahraničí Cyril Svoboda ve středu velvyslankyni řekl, že o stažení nemocnice rozhodla vláda a ona je musí respektovat. Mluvčí ministerstva zahraničí Vít Kolář ČTK řekl, že ministr velvyslankyni zdůraznil nutnost interního řešení problémů, nikoli jejich zveřejňování v médiích. "Podstatné je ale to, že takto rozhodla vláda. Ona (Hybášková) jako zástupkyně státu by měla respektovat rozhodnutí vlády," dodal Kolář. Vojenská polní nemocnice končí k závěru roku své působení v Basře. Místo ní vyšlou Češi do Iráku jednotku 80 vojenských policistů. "Slíbila jsem panu ministrovi, že pro vyslání vojenských policistů učiním vše, co je v mých silách," sdělila ve středu Hybášková ČTK. Podle ní mají čeští vojenští policisté velmi vysoký, všemi uznávaný kredit a chtějí pomoci obyčejným Iráčanům. "Stejně jako ministr zahraničí doufám, že armádu, která je k jejich vyslání připravena, nezastaví někteří poslanci," dodala velvyslankyně. V článku v MfD v souvislosti s nemocnicí kritizovala Hybášková předsedu sněmovního zahraničního výboru Vladimíra Laštůvku (ČSSD), který prý "nenahlédl, že nemocnice nebojuje, ale léčí ty, kteří formují občanskou společnost Iráku". Laštůvka ve středu v rozhovoru pro ČTK zdůraznil, že on vyslání nemocnice jako humanitárního gesta podporoval. "Myslím si, že je to poněkud překvapivé vyjádření představitelky ministerstva zahraničí k rozhodnutí, které má zcela objektivní důvody," komentoval odchod nemocnice z Basry Laštůvka.

Falešný signál, který hlásil poruchu regulačních tyčí (klastrů), byl v noci na úterý pravděpodobnou příčinou odstavení druhého bloku jaderné elektrárny Temelín. ČTK to řekl mluvčí elektrárny Milan Nebesář. Regulační tyče, jichž je v aktivní zóně reaktoru 61, slouží ke tlumení či rozbíhání štěpné řetězové reakce. Podle ekologických organizací však šlo o závažnou poruchu v primárním okruhu. V tiskové zprávě to společně uvedly Sdružení Jihočeské matky a Občanské iniciativy pro ochranu životního prostředí (OIŽP). Ekologové se také pozastavují nad tím, že v pracovní skupině, která šetří příčiny události, není zástupce Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB). "Je to opravdu zarážející, vzhledem k tomu, že se jedná o poruchu v primárním okruhu," dodal Pavel Vlček z OIŽP.

Předsedkyně SÚJB Dana Drábová však v reakci pro ČTK uvedla, že zástupce úřadu v takové skupině nemá být. SÚJB je nezávislý dozor, což znamená, že sleduje, co se v elektrárně děje, ale povinnost a odpovědnost za provoz elektrárny je na provozovateli, vysvětlila. "Tato zásada by účastí našich lidí v těchto skupinách byla porušena," zdůraznila Drábová. ČEZ ale musí příčiny odstranit a úřadu je vysvětlit, aby mohl pokračovat v provozu.

Rakouští odpůrci atomu na nynější příhodu v Temelíně reagovali obdobně jako v předchozích případech - považují to za důkaz neschopnosti elektrárny zahájit normální provoz. "Je to tragické vyvrcholení pokračující série poruch," uvádí se v prohlášení Hornorakouské platformy proti atomovému nebezpečí, které má ČTK k dispozici. "Očekáváme, že bude vypracována obsažná analýza, která potvrdí, že temelínská jaderná elektrárna představuje ohrožení pro lidi v Česku i Rakousku," dodává předsedkyně platformy Mathilde Hallaová.

Obdobně se vyjádřil i rakouský akční výbor Stop Temelin. "Riziko provozování Temelína je příliš vysoké, což prokazují poruchy, k nimž dochází jako na běžícím páse," praví se v prohlášení předsedy Josefa Neumüllera. Podle spolku je "okamžité odstavení reaktoru tou nejlevnější a nejbezpečnější variantou".

Koaliční vláda Vladimíra Špidly škodí České republice, a proto je prvořadým úkolem ODS dosáhnout ústavními prostředky v nejkratším možném termínu jejího pádu - tak zní jedno z klíčových usnesení kongresu ODS, který v neděli skončil v Luhačovicích. Lídr největší opoziční strany Mirek Topolánek na závěr dvoudenního setkání prohlásil, že kromě sžíravé kritiky vládní koalice má jeho strana také jasnou alternativu, jak chce zemi vést po příštích volbách, ať již budou v plánovaném termínu v roce 2006, nebo předčasných. "Budeme připraveni," řekl Topolánek, který bude svůj mandát spolu s celým vedením obhajovat až za rok. Letošní nevolební kongres označil za začátek hokejového utkání, v němž se hráči povzbuzují před vítězným bojem. Troje volby, které občany i politiky čekají v příštím roce, jsou tři třetiny hokejového klání, dodal.

Delegáti luhačovického kongresu se také shodli v tom, že Špidlův kabinet je antievropský, klientelistický a prokorupční, zhoršuje podmínky pro drobné podnikatele, nezvládl reformu veřejné správy a plýtvá penězi daňových poplatníků. Sociální demokracie přivedla české zdravotnictví do hluboké krize, která ohrožuje fungování lékařské péče, uvádí se v dalším usnesení.

Topolánek v závěrečném projevu uvedl, že občanští demokraté by měli být kritičtí a vtipní, nikoliv agresivní. Vyvarujme se urážek, jinak se ztrácí podstata faktu, že vláda škodí této zemi a zrazuje její zájmy v zahraničí, uvedl. Reagoval tak na sobotní diskusi, v níž zazněla řada ostrých slov na adresu vlády a zejména premiéra. Ocenil, že ODS je programově sevřenou stranou, která má dost výrazných osobností a nepotřebuje žádné ideové rozkročení, jak jí kdysi radil Josef Zieleniec.

Před další zkouškou soudržnosti, jednoty a akceschopnosti budou od příštího týdne stát vládní koalice jako celek i její jednotliví členové. V úterý totiž začne poslední schůze Poslanecké sněmovny v tomto roce. Jejím nejdůležitějším bodem bude schvalování státního rozpočtu na příští rok. Při těsném poměru sil mezi vládním a opozičním táborem bude muset koalice znovu mobilizovat veškeré síly. Schůze se uskuteční ve chvíli, kdy se vládní pozice oslabují a naopak roste síla opozice. Koalici totiž i přes sebevědomá prohlášení jejích vůdců svírá nejistota ohledně budoucnosti a nejméně ve dvou ze tří vládních stran panuje nervozita. Způsobil ji propad voličských preferencí ČSSD a Unie svobody-DEU. Jasné není ani to, jak se bude ve zbytku volebního období chovat pod nově zvoleným vedením třetí vládní strana, KDU-ČSL. Zcela jiná situace je v táboře opozice. ODS a KSČM posilují u veřejnosti, což se zpětně promítá do jejich rostoucího sebevědomí.

Přesto ale panuje v parlamentních kuloárech přesvědčení, že klíčový zákon roku, tedy státní rozpočet, koalice prosadí. Nebude sice moci počítat s hlasem unionisty Tomáše Vrbíka, jemuž se rozpočet nelíbí a hlasování se nechce zúčastnit, ale zatím se nezdá, že by s sebou strhl další rebely. Koaličním žolíkem by navíc mohl být i Petr Kott, poslanec, který opustil frakci ODS po skandálu s pitím alkoholu v době jednání dolní komory a který teď nepůsobí v žádném poslaneckém klubu. Několikrát už dal najevo, že přijetí některých vládních návrhů by nebránil.

Poslanci by při schůzi měli dále schvalovat zákon o výši důchodu a dalších požitcích bývalých prezidentů, poslaneckou předlohu oceňující zásluhy druhého československého prezidenta Edvarda Beneše o stát a poslaneckou novelu, podle níž by se 27. červen stal novým významným dnem jako Den památky obětí komunismu. V prvním čtení by sněmovna měla posoudit kontroverzní vládní návrh zákona o archivnictví. Předloha se nelíbí historikům, podle nichž může ztížit bádání v historických dokumentech, mimo jiné těch, jež se týkají doby komunismu. V prvním čtení by sněmovna měla posoudit i poslaneckou novelu zákona o umělém přerušení těhotenství. Lékaři, který by provedl potrat, by podle ní hrozilo až pět let vězení, případně zákaz činnosti.