Zprávy | Z archivu rubriky

Ve Vídni se ve čtvrtek setkali prezidenti České republiky Václav Havel a Rakouska Thomas Klestil. Jednali mimo jiné i o spuštění jaderné elektrárny Temelín a o tzv. Benešových dekretech. Spuštění Temelína má podle rakouského prezidenta souvislost se vstupem ČR do Evropské unie. Česká republika však kvůli Temelínu nesmí být vydírána hrozbou veta nebo uspořádáním vnitrorakouského referenda o rozšíření unie, řekl Klestil po jednání s Havlem. Havel zdůraznil, že sporné otázky ve vzájemných vztazích by se neměly stát zdrojem emocí a nástrojem populistických politiků, ať už v Česku nebo Rakousku.

Evropský parlament schválil ve středu rezoluci o České republice, která kromě jiného nastoluje možnost odstavení jaderné elektrárny Temelín. S výjimkou dvou odstavců na toto téma jde o standardní dokument, který pro ČR vyznívá převážně příznivě.

Patnáctistránkový dokument o stavu přípravy ČR soudí, že v případě Temelína je třeba nadále počítat s tzv. nulovou variantou, tedy s vyřazením z provozu, pro případ pokračujících nedostatků plynoucích z konstrukce elektrárny. Vyzývá Evropskou komisi, aby prošetřila, zda části Temelína mohou být odepsány jako "uvízlé náklady" v případě odstavení elektrárny, což znamená dočasné zvýšení poplatku za přístup do sítě, z něhož by se zastavení provozu financovalo. Komisi EP doporučuje, aby uspořádala mezinárodní konferenci, která by zvážila možnosti a náklady odstavení Temelína a mezinárodní nabídky financování tohoto odstavení.

Hornorakouští odpůrci jaderné energie rezoluci Evropského parlamentu přivítali. Josef Pühringer z Hornorakouské platformy proti atomovému nebezpečí řekl, že "Evropský parlament tak vydal Evropské komisi závazný pokyn, aby seriózně a vážně posuzovala téma Temelín jako evropský problém a ne jako bilaterální česko-rakouskou záležitost". Podle Pühringera temelínská elektrárna "ohrožuje celou Evropu" a mezinárodní studie dokládají, že v případě katastrofy by byly Německo, Francie nebo země Beneluxu postiženy právě tak jako části Rakouska nebo České republiky.

Rezoluci Evropského parlamentu považuje provozovatel elektrárny a.s. ČEZ pouze za politickou deklaraci. Podobný postoj zaujalo k rezoluci i ministerstvo průmyslu a obchodu. "Rezoluce EP nevychází z odborných posudků, ale je pouze politickou deklarací vycházející z názorů zelené opozice," uvedl na dotaz ČTK mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Dodal, že k bezpečnosti Temelína nemají zásadní připomínky odborníci Evropské komise ani odborní pracovníci sdružení západoevropských provozovatelů jaderných elektráren. "Rezoluce ukazuje, že poslanci EP neznají skutečný stav naší jaderné elektrárny," uvedl za MPO poradce ministra Miroslava Grégra Jiří Hanzlíček. Považuje to za částečnou chybu české diplomacie. "Poslanci EP jsou pod tlakem rakouské strany, aniž by byli schopni těmto lobbystickým požadavkům oponovat," dodal.

Žádosti českých občanů o azyl v Británii vzbuzují dojem, že Česká republika nedodržuje politická kritéria, k jejichž plnění se zavázala, aby mohla být přijata do Evropské unie, řekl ČTK šéf britské Dolní sněmovny a bývalý ministr zahraničí Robin Cook. "Kandidátské země hlásí pokrok, pokud jde o zacházení s menšinami, nicméně jejich občané žádají o azyl. Počet žadatelů je pro členské země EU včetně Británie hlavolamem. Musíme si nutně klást otázku, co k tomu ty lidi motivuje," uvedl Cook, který pobýval ve Štrasburku z titulu své funkce předsedy Strany evropských socialistů. Odpověď na tuto otázku je podle něj důležitější než zkoumání vhodnosti kontrol britských imigračních úředníků na pražském letišti. Tyto kontroly jsou podle něj výhodné pro české cestující a dějí se na základě dohody s českou vládou. Je jasné, podotkl, že jakmile ČR vstoupí do EU, budou se její občané v rámci platných pravidel pohybovat volně. Usoudil, že britský postup vůči ČR v této věci nelze považovat za precedens pro další země EU - Británie si ho může dovolit, protože není vázána schengenskými předpisy. Kontinentální členové unie jako signatáři Schengenské úmluvy musejí postupovat kolektivně.

Evropský parlament (EP) nemůže Českou republiku ohledně jihočeské jaderné elektrárny Temelín k ničemu zavazovat. Po středečním jednání vlády to novinářům řekl vicepremiér Vladimír Špidla. Reagoval tak na rezoluci Evropského parlamentu, která nastoluje možnost odstavení Temelína. "Na úrovni Evropské unie neexistují žádné předpisy o bezpečnosti jaderných zařízení. Státy, které je provozují, se řídí vlastními pravidly. Česká republika se řídí vlastními pravidly, která obstála při řadě debat, a myslím si, že to je klíčové," uvedl Špidla.

Obsluha prvního bloku Jaderné elektrárny Temelín provedla v pondělí první zkoušku se změnou výkonu reaktoru v rozmezí pěti procent. Nyní již výkon reaktoru opět vzrostl na 55 procent, což je povolené maximum v této etapě energetického spouštění. Při přechodových a poruchových stavech mají dynamické testy ověřit, zda je blok zvládne při zachování jaderné bezpečnosti.

"Temelín nesmí ohrožovat přijetí Česka do Evropské unie." Na tomto závěru se na zasedání v Linci shodli představitelé Svazu rakouského průmyslu, kteří zároveň kritizovali skutečnost, že neustálé rozviřování "tématu Temelín" ohrožuje ekonomické a obchodní vztahy mezi oběma zeměmi.

Nejméně 500 automobilů dovozců ojetých vozidel, členů Asociace autoškol ČR a dalších sdružení by se mělo ve středu zapojit do takzvané hvězdicové blokády Prahy. Organizátoři jsou ale připraveni protest zrušit, pokud předseda vlády Miloš Zeman odvolá ministra dopravy Jaromíra Schlinga a jeho dva podřízené. Ke středečnímu protestu se organizátoři rozhodli proto, že nejsou spokojeni s naplňováním závěrů schůzky s premiérem Milošem Zemanem ze 27. srpna. Blokády jsou odpovědní za nedostatky při přihlašování vozů a za nevyjasněné podmínky pro získávání řidičských průkazů. Podle posledních informací se blokády Prahy účastní i 400 vozů pražské firmy AAARadiotaxi. Jak uvedl jednatel společnosti Jiří Kvasnička, řidiči se rozhodli blokádu podpořit kvůli vlastním zkušenostem s přístupem ministerstva dopravy k řešení problematiky taxislužby.

Policisté obsadí ve středu v době blokády všechny příjezdové trasy do hlavního města. ČTK to řekla mluvčí pražské policie Eva Brožová. Počet policistů, kteří budou pohyb kolon aut členů asociace autoškol, sdružení dovozců ojetých vozidel a dalších organizací ze všech směrů do centra Prahy sledovat, však zatím neupřesnila. Situaci bude monitorovat také vrtulník.

Výsledky českého zdravotnictví jsou vynikající, problémy jsou však s určitou nevyvážeností v jeho financování. Prohlásil to dnes ministr zdravotnictví Bohumil Fišer před členy zdravotnického výboru Parlamentního shromáždění Rady Evropy, jehož dvoudenní zasedání začalo dopoledne v sídle Senátu v Praze. Jeho vystoupení kontrastovalo s prohlášením předsedkyně Občanského sdružení na ochranu pacientů Vladimíry Boškové, která za hlavní problém českého zdravotnictví označila nikoli financování, ale absenci zákonů vycházejících z práv pacientů. Fišer k jejím výtkám poznamenal, že se nový zákon o zdravotní péči připravuje. Negativně se ministr vyjádřil k legalizaci eutanazie, využití marihuany pro léčebné účely či existenci rodinných lékařů.

Obsluha prvního bloku temelínské elektrárny a pracovníci dodavatelských firem dokončili o víkendu další část testů. V tomto týdnu začnou v prvním bloku dynamické zkoušky, které ověří reakce bloku na změny výkonu a výpadky dílčích zařízení. Testy mají ověřit, zda je blok zvládne při zachování jaderné bezpečnosti, řekl tiskový mluvčí elektrárny Milan Nebesář.

Rakouský kancléř Wolfgang Schüssel oznámil, že chce spor o Temelín řešit společně s Evropskou komisí, přičemž cílem je prosadit v rámci EU jednotné standardy pro atomové energetické zdroje. Schüssel to prohlásil pro vídeňský deník Kurier. Kancléř odmítl názor, že by obavy Rakušanů byly iracionální. "Jaderná elektrárna Temelín neposkytuje nejlepší možnou míru bezpečnosti," cituje list Schüssela.

Nové školní lavice museli přidávat v některých třídách církevní základní školy Přemysla Pittra v Ostravě-Přívoze. Do školy, která se věnuje především romským dětem, totiž přišlo více žáků, než učitelé předpokládali. Ředitelka školy Soňa Tarhoviská ČTK řekla, že všechny děti, které přišly do školy neočekávaně, mohou ve škole zůstat a studovat. Uvedla, že s každým novým školním rokem se církevní škola potýká se stejnou situací. Mnoho rodin děti vůbec nepřivede k zápisu, přijdou také žáci, které jinde nechtěli přijmout či školáci, kteří v jiných školách neprospívali. "Je to asi tím, že máme pověst školy, která je ochotna pečovat i o ty děti, které jinde nevzali," řekla. Dodala, že letos zatím přišlo oproti předpokladům asi 12 žáků navíc.

- Dalšími fyzikálními testy a zkouškou samoregulace reaktoru pokračovala o víkendu etapa energetického spouštění prvního bloku Jaderné elektrárny Temelín, v níž výkon reaktoru dosahuje maximálně 55 procent. Blok dodává elektřinu do rozvodné sítě již desátý den, což je zatím nejdéle.