Zprávy | Z archivu rubriky


Dvě a půl hodiny strávil v neděli prezident Václav Klaus na návštěvě u bývalého předsedy vlády a ČSSD Miloše Zemana, který po svém odchodu z politiky žije na chalupě na Vysočině. Novinářům po setkání řekli, že se vyhýbali závažným politickým tématům a bavili se jako "dva chlapi", kteří si setkání slibovali již dlouho. Zeman pohostil svého letitého, ale respektovaného rivala zabijačkovou polévkou a jitrnicí. "Starého psa novým kouskům nenaučíš," komentoval jídelníček expremiér, který se netají oblibou prosté stravy. Klaus svého hostitele na oplátku pozval na návštěvu zámku v Lánech.

Prezident zajel do Nového Veselí na Žďársku, kde Zeman tráví důchod, cestou ze závodů Světového poháru v lyžování, které se o víkendu konaly v Novém Městě na Moravě. Ačkoli jsou obyvatelé Nového Veselí na vzácné návštěvy zvyklí, přesto před Zemanovou chalupou kromě novinářů čekal na prezidenta i hlouček místních. Klaus potěšil zejména děti, se kterými zapózoval fotografům a podepsal se jim na památku.

Klaus je dalším z řady politiků, kteří za Zemanem vyrazili na Vysočinu. Zemanův "výměnek" například loni v listopadu navštívil tehdejší americký velvyslanec Craig Stapleton, který se přijel rozloučit před ukončením své diplomatické mise v Česku. Pozornost vzbudila v roce 2002 i předvánoční návštěva tehdejšího poslance a nynějšího předsedy KDU-ČSL Miroslava Kalouska. I když Kalousek zdůraznil, že přijel Zemanovi jen popřát k svátkům, v médiích se spekulovalo o možné podpoře Zemana ze strany lidovců při volbě prezidenta.

Bývalý premiér se netají kritikou současného vedení ČSSD v čele s premiérem Vladimírem Špidlou, kterého sám doporučil jako svého nástupce. Právě ze své chalupy prostřednictvím médií několikrát vyslal příkrá slova na adresu své mateřské strany a svého nástupce v čele ČSSD i vlády.

Václav Klaus a Miloš Zeman tvořili spolu s Václavem Havlem trojici politiků, která po listopadu 1989 dominovala domácí politické scéně. Klaus jako lídr pravicové ODS a Zeman jako šéf levicové ČSSD byli řadu let hlavními politickými soupeři, zároveň se ale navzájem respektovali. Zeman například o Klausovi tvrdil, že byl jediným silným protihráčem, kterého v českém politickém životě potkal. "Já se domnívám, že Václav Klaus je skutečně dobrý prezident. Vážím si Klause jako výrazného politika, kterého jsem ve většině politických bitev porazil. V té poslední naopak porazil on mě. Já to beru sportovně. Nemůžu vždy vyhrávat," prohlásil Zeman v nedávném rozhovoru pro Lidové noviny.

Město Krupka na Teplicku odmítlo na svém území povolit stavbu větrných elektráren. Zastupitelé tento týden schválili změnu územní dokumentace tak, aby se větrníky nad městem v budoucnu nemohly roztočit. "Vysoké stožáry a další obdobné projekty by svým vzhledem a charakterem provozu narušily jedinečný rekreační a ochranný ráz Krušných hor, a to nedopustíme," řekl v neděli ČTK starosta města Milan Puchar.

Krupka se postavila svým záporným stanoviskem zatím jako jedna z mála krušnohorských vsí či měst rezolutně proti stavbě. Jasné pro naopak už řekli zastupitelé obcí Hora Svatého Šebestiána, Blatno a Kalek na Chomutovsku. Za smlouvu se společností Czech Venti, která zde postaví do tří let 180 větrných elektráren, získají jednorázově celkem 38,5 milionu korun. Dalších 1,25 milionu až 3,75 milionu bude činit roční příjem z provozu elektráren.

Peníze nás nepřesvědčily, uvedl Puchar. Podle něj a dalších zastupitelů města je důležitější dlouhodobě chránit krajinu než mít okamžitě v kase peníze. S rozhodnutím zastupitelů souhlasí obyvatelé města a především místní zemědělci, kteří využívají pastviny a louky v horách. "Měli jsme podobně jako naši kolegové z Mostecka velkou obavu o půdu, nyní víme, že nadále můžeme tento prostor hospodářsky využívat," řekl ČTK farmář, který má nad městem zhruba stočlenné stádo hovězího dobytka. Na problémy se skupováním půdy v pohraničí upozornili před nedávnem čeští a saští zemědělci. Na německé straně hranic už tyto energetické zdroje fungují delší dobu.

Celou noc bouřlivě oslavovala městská část Břeclavi Ladná samostatnost, kterou získala v sobotním referendu. Městkou částí se rozléhaly rány dělbuchů, čtvrť osvětlovaly ohňostroje, rozezvučel se kostelní zvon a mnozí obyvatelé si přišli připít do místní restaurace. "Připomínalo to oslavy konce druhé světové války. Jsme rádi, že náš záměr vyšel, že si dále o sobě budeme rozhodovat sami," řekla ČTK Jana Tesaříková z iniciativy pro odtržení Ladné od Břeclavi. Podle ní většina z 1200 obyvatel této městské části již v prosinci tušila, že Ladná získá samostatnost, a předem si proto nakoupila větší množství zábavné pyrotechniky k oslavám.

Důvod k oslavám ale nemá břeclavská radnice. "Je nám líto, že si jde Ladná svou cestou, nicméně nezbývá než popřát, aby se jí v budoucnu dobře dařilo. Snažili jsme se odtržení zabránit, ale Ladenští si kladli takové požadavky, jimž jsme nebyli schopni vyhovět," řekl ČTK břeclavský starosta Dymo Piškula.

Podle městského úřadu v Břeclavi se může Ladná osamostatnit až po komunálních volbách, tedy v roce 2007. Tesaříková ale tvrdí, že Ladenští mohou požádat ministerstvo vnitra o vypsání mimořádných obecních voleb a Ladná může být samostatnou obcí už do roku 2005.

Hlavním důvodem referenda byl spor břeclavské radnice s obyvateli městské části o zrušení ladenské základní školy. Městský úřad tvrdil, že škola s 54 žáky je poloprázdná, a proto ji zrušil. Rozzlobení rodiče školáků pak vyvolali referendum. "Naším prvořadým úkolem je samozřejmě obnova školy. Navíc vysokou účastí lidí v referendu jsme ukázali radnici, že snahy o odtržení nejsou jen iniciativou pár lidí," uvedla Tesaříková. V Břeclavi se nyní opakuje situace, která se před lety odehrála v Blansku. Tam také radnice zrušila základní školu v městské části Spešov. Objekt školy byl v havarijním stavu a město do něj nechtělo investovat. Spešovští si udělali referendum a od Blanska se s příchodem roku 2000 odtrhli. Škola v obci ale dosud není opravena a děti stále jezdí za vzděláním do Blanska.

V pondělí bude mít na prvním programu České televize premiéru jedenáctidílný seriál Černí baroni, který vznikl podle motivů knihy Miroslava Švandrlíka. Vznikl v brněnském studiu veřejnoprávní televize, stál 70 milionů korun a jeho režisérem byl Juraj Herz. V první části diváci poznají čerstvě povýšeného majora Terazkyho, typického ignorancí k jakýmkoli vědomostem a vzdělání, v podání slovenského herce Andreje Hryce a další postavy spjaté s prostředím pomocných technických praporů (PTP). V silně podnapilém stavu má vojenskými prostorami bloudit poručík Hamásek, ztvárněný Bolkem Polívkou. Roli kapitána Ořecha si zahrál Vítězslav Jandák, kapitána Honce Karel Heřmánek a švejkovskou postavu Kefalína Radek Holub.

Od začátku prý bylo záměrem režiséra, aby se na obrazovce neobjevil žádný herec, který hrál ve stejnojmenném filmu Zdenka Sirového. Seriál také přinese jiné zápletky než film. Tvůrci ho označují za antikomunistickou komedii, která lidi pobaví. "Kdybychom to natočili před 30 lety, asi by nás veřejně popravili na Staroměstském náměstí," komentoval to Hryc.

V seriálu se sice politicky nepohodlní vojínové pohrdáním "hodné" části lidově-demokratické armády dobře baví, skutečný život černých baronů byl ale jiný, upozornil Pavel Krása ze Svazu PTP. Prapory byly podle něj prakticky tábory nucených prací pro politicky nespolehlivé osoby. Ač Krása neupírá spisovateli nárok na uměleckou fikci, upozorňuje, že skutečnost PTP rozhodně nebyla veselá. V letech 1950 až 1954 podle svazu 140 "pétépáků" zemřelo, stovky dalších byly zraněny. Švandrlíkův román Černí baroni aneb Válčili jsme za Čepičky vyšel v roce 1969 a v období normalizace mu přivodil velké problémy.

Soudkyně ostravského krajského soudu poslala v sobotu do vazby šest cizinců, které policie zatkla ve čtvrtek v azylovém zařízení Vyšní Lhoty na Frýdeckomístecku. Cizinci jsou podezřelí, že pod pohrůžkou násilí okrádali další cizince. ČTK to potvrdila soudkyně. O uvalení vazby požádal v pátek krajský státní zástupce. "Byli vzati do vazby podle trestního zákona a trestního řádu z důvodů, které vám nemohu sdělit. Vyšetřování je na samotném počátku," uvedla bez bližších podrobností soudkyně.

Šestičlenná organizovaná skupina pochází z bývalého Sovětského svazu a čelí obvinění z loupeže, sdělila ve čtvrtek ČTK mluvčí policejního prezidia Blanka Kosinová. Podezřelí podle ní odebírali jiným žadatelům o azyl pod pohrůžkou nebo i za použití násilí peníze a mobilní telefony. Přestože výše škody podle Kosinové patrně nebude zvlášť vysoká, cizincům hrozí až 12 let vězení.

Podle informací ČTK jsou zadržení Gruzínci. Na jejich podezřelé chování upozornila policii počátkem loňského prosince Správa uprchlických zařízení ministerstva vnitra. Aktivity cizinců pak začali sledovat detektivové z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, kteří také rozkryli fungování a strukturu celého gangu. Ve čtvrtek ráno organizovanou skupinu pozatýkali. Ačkoli podezřelí někdy užili vůči poškozeným násilí, nikdo neutrpěl závažnou újmu na zdraví. Některým žadatelům o azyl přitom podle Kosinové vyhrožovali dokonce uříznutím hlavy.

Česká republika uznává právo Palestinců na samostatný demokratický stát stejně jako právo Izraele bránit se proti teroristickým útokům. Je nezbytné, aby palestinské vedení učinilo rozhodný krok proti skupinám, které jsou zapojeny do terorismu. Na sobotním jednání s předsedou palestinské samosprávy Jásirem Arafatem to řekl český ministr zahraničí Cyril Svoboda.

Arafata navštívil v jeho poničeném sídle Mukata v Ramalláhu a sešel se také s ministrem zahraničí Nabílem Šásem a premiérem Ahmadem Kurájou. Jednání po obědě, který pro něj pořádal Šás, ukončí schůzkou s ministrem financí Salámem Fajadem. Svoboda návštěvou Ramalláhu dostál návrhu, který sám předložil v Evropské unii a který předpokládá oddělování oficiálních návštěv v Izraeli a na palestinských územích. V Izraeli byl loni a sešel se jen s izraelskými politiky.

Arafat vyložil, že palestinská strana uznává mírový plán, který navrhly pro urovnání izraelsko-palestinského konfliktu USA, OSN, Rusko a Evropská unie. Podle něj je plán zablokován vinou Izraele. ČR by podle něj jako brzký člen EU mohla v unii využít dobré vztahy k Izraeli a přimět židovský stát začít plán plnit. "Jsme velmi vděční za tuto návštěvu a pomoc České republiky při vzdělávání našich lidí. Stojíme o mír nejen pro Palestince a Izraelce, ale pro celý Blízký východ. Chceme se řídit mírovým plánem, ale je to Izrael, kdo o něj nestojí," řekl Arafat na společné tiskové konferenci.

"Považujeme mírový plán za nástroj, s jehož pomocí lze dospět ke dvěma státům. To je jediné řešení pro tuto oblast," sdělil Svoboda. Arafat se na jednání soustředil na důkazy násilností, kterých se dopouští na Palestincích izraelská armáda. "Jako člen EU může Česká republika Palestincům pomoci prosadit plnění plánu Izraelem," řekl. On i Šás hovořili o velmi negativním dopadu bezpečnostní zdi, kterou Izrael staví mezi svým územím a západním břehem Jordánu, ale nekopíruje přesně linii, která platila do války v roce 1967, v níž židovský stát západní břeh obsadil. "Západní břeh Jordánu je kanton, ghetto," volal Arafat na novináře. Při jednání s českým ministrem podle diplomatických zdrojů řekl: "Mohou si (Izraelci) postavit třeba deset zdí, ale na svém území."

Český ministr k této problematice poznamenal, že Izrael má právo bránit své občany před atentátníky. "Pro nás je problém trasa této zdi. Izrael by měl minimalizovat její negativní dopad na obyvatelstvo západního břehu," prohlásil. Martin Košatka, který na ministerstvu zahraničních věcí odpovídá za koordinaci politiky ČR a EU, uvedl, že palestinské politiky zřejmě překvapil jasný postoj české diplomacie, která se nesnažila nijak zalíbit a trvala na svých stanoviscích. Češi nehodlají ustoupit ani palestinským stížnostem na snižování počtu stipendií pro palestinské studenty v ČR, což palestinští politici opakovaně kritizovali a žádali zvýšení kvót. Česká strana argumentuje finančními možnostmi i tím, že Palestincům, kteří vystudují v Česku, po návratu domů diplomy stejně nejsou uznávány v plné výši.

Svoboda je po velmi dlouhé době vrcholný český politik, který se s Arafatem setkal. V roce 2002 o to usiloval bývalý ministr zahraničí Jan Kavan, ale navzdory původně ohlášenému programu ho Arafat nepřijal. Podle dostupných údajů se naposledy s Arafatem sešel v září 2000 při summitu tisíciletí OSN v New Yorku bývalý prezident Václav Havel.

Premiér Vladimír Špidla se zajímá o důvody, které vedly ústeckou obvodní radnici k zastavení vyplácení sociálních dávek početné romské rodině Červeňákových. Jejich právní zástupkyně Klára Veselá-Samková předsedu vlády písemně požádala o schůzku. U právníků Úřadu vlády si proto nechal prověřit celý případ, řekla ČTK mluvčí vlády Anna Veverková.

Vyplácení sociálních dávek zastavila ústecká radnice poté, co Červeňákovi ohlásili přijetí odškodnění od státu. Stěžovali si totiž u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku na průtahy soudních jednání o jejich bydlení. Stát jim pak poslal 900.000 korun, aby projednávání stížnosti předešel. "Rádi mu (Špidlovi) náš postup vysvětlíme," informoval novináře starosta obvodu Ústí nad Labem-Střed Radek Vonka. Sociální dávky radnice ústeckého obvodu zastavila od 1. listopadu. Veselá-Samková se proti tomu vzápětí odvolala. Záležitost nyní zkoumá ústecký magistrát.

K případu se vyjádřilo i ministerstvo práce a sociálních věcí. "Podle nás úřad rozhodl správně. O dávkách sociální potřebnosti či sociální podpory se rozhoduje na základě příjmu. Tito lidé nějaký příjem měli. Je jedno, jestli je majetek v podobě materiální či peněžní," řekla dnes ČTK mluvčí ministerstva Kateřina Prejdová. Podle informací ČTK se příslušné odpovědné orgány obávají, že by se případ mohl stát precedentem a o dávky a náhrady by se začali hlásit další zájemci.

Starosta Vonka uvedl, že Červeňákovi dluží městu 122.000 korun, z toho je dluh na nájemném 12.000 a zbytek činí penále. Tento dluh však advokátka romské rodiny zpochybňuje. Podle Vonky město část dluhu již vymáhá soudně, část si ještě ověřuje. Červeňákovi již nebydlí v obecních bytech. Dům s jejich byty město zhruba před rokem prodalo romskému podnikateli.

Rodina Červeňákových se na počátku roku 1993 odstěhovala na Slovensko, protože jim v Ústí údajně vyhrožovali jiní Romové. Protože neměli peníze, magistrát jim zaplatil jízdenky. Po několika dnech se ale rodina začala vracet, protože na Slovensku prý neměla kde bydlet a co jíst. Do bytů, které opustili v Ústí, se nastěhovat nemohli, protože byly zcela zdevastované. Město pro ně jiné bydlení nemělo, a tak nechalo opravit jeden dům. Do něho se Červeňákovi nastěhovali. Poté se několik let soudně domáhali lepších bytů, ale neuspěli. Proto se obrátili na štrasburský soud.

Především za politický signál pokládá bývalý velvyslanec v Afghánistánu Petr Přibík návrh na vyslání 120 elitních českých vojáků do operace Trvalá svoboda v této zemi. Zda průzkumníci z Prostějova budou schopni dobře splnit to, co od nich Američané budou chtít, závisí podle Přibíka především na profesionalitě jejich velitelů, ale také na tom, aby jim do práce co nejméně mluvili politici v Praze. Vláda už vyslání schválila, parlament bude o misi jednat zřejmě v únoru.

"Nyní zase do Afghánistánu pojedou Češi, aby v podstatě vylepšili naši reklamu. Já bych se nedal klamat tím, co občas oficiálního čteme ve sdělovacích prostředcích. My jako stát vlastně chceme říct, že všude, kde je potřeba, jsme. Ale když se na to podíváme konkrétně, tak skoro nikde nejsme," uvedl v rozhovoru pro ČTK bývalý diplomat. "Ti kluci jsou určitě plni odhodlání tam jít, ale musí mít potřebné vybavení a podporu. Že oni jsou schopní, o tom není sporu," řekl Přibík, který byl z Afghánistánu odvolán po neshodách s ministerstvem zahraničí v létě roku 2002. Připomněl, že prostějovští vojáci ze 6. skupiny speciálních sil se na akci v Afghánistánu už jednou připravovali, nakonec ale sami řekli premiéru Vladimíru Špidlovi, že nemají všechno potřebné vybavení. "Mají běhat v noci po kopcích a hledat 'zlé hochy'. Bude na ně teď velice pozorně upřené oko spojenců," myslí si Přibík. Připomněl, že v Iráku s USA spolupracují polští a bulharští vojáci, z nichž někteří už padli. Místo několika stovek příslušníků české polní nemocnice v jihoirácké Basře je v této zemi nyní jen osm desítek vojenských policistů. Původně se uvažovalo o tom, že by nemocnice mohla zůstat v oblasti až do jara. Přibík podotkl, že podobně bylo předčasně ukončeno i působení této vojenské nemocnice na okraji afghánského Kábulu. V této oblasti pomáhala nemocnice do konce roku 2002.

Velvyslanec musel oficiálně odejít z funkce pro dlouhodobé neshody s ministerstvem. Sám se ale netajil tím, že musel odejít poté, co kritizoval rozhodnutí ministrů zahraničí a obrany Cyrila Svobody a Jaroslava Tvrdíka odložit cestu do Afghánistánu. O prostějovských specialistech na hloubkový průzkum je Přibík přesvědčen, že jsou dobře vycvičeni a svůj úkol zvládnou. Na české vojáky podle svých slov nedá dopustit po zkušenostech s vojenskými policisty, které měl v Afghánistánu jako ochranku. "Byli pozorní, klidní, byli perfektní. A věřím, že podobní profesionálové jsou v téhle jednotce také," myslí si.

Čeští vojáci ale podle Přibíka nejsou v Afghánistánu nezbytně nutní. "Je to signál, že se spojenci stojíme na jedné straně a že jim ty 'zlé hochy' pomáháme lovit. Ale oni to bez nás dokážou také," dodal. Podobně se ostatně po vládním jednání vyjádřil i ministr obrany Miroslav Kostelka: "Neříkáme, že se speciální jednotkou spasíme svět. Ale ukážeme, že jsme proti terorismu a že proti němu chceme bojovat."