Zprávy | Z archivu rubriky


Provozovatel mobilní sítě Oskar, společnost Český Mobil, zvýšil v prvním čtvrtletí tržby o 35 procent na tři miliardy korun. Hospodaření firmy se vyhouplo do provozního zisku 163 milionů korun proti loňské ztrátě téměř 113 milionů, sdělil dnes ČTK mluvčí společnosti Petr Šindler. Oskar přilákal od ledna do března 67.000 zákazníků, a zvýšil tak jejich počet na 1,6 milionu. Oproti prvnímu čtvrtletí předchozího roku se zvýšil počet klientů nejmenšího tuzemského operátora o 27 procent. Tři čtvrtiny nových zákazníků si vybraly některý z tarifních programů. Celkově tarify používalo 44 procent zákazníků.

"Úctyhodný podíl nových tarifních zákazníků dokládá, že oslovujeme stále větší množství zákazníků utrácejících více peněz za mobilní služby," míní generální ředitelka Karla Stephensová. Za zvýšením tržeb stojí především nárůst počtu zákazníků i pětiprocentní zvýšení průměrného příjmu na klienta, který dosáhl 623,5 Kč. Lepší výsledky hospodaření umožnilo rozložení fixních nákladů na mnohem vyšší počet zákazníků.

Výsledky podle analytika Atlantik FT Tomáše Gaťka potvrdily trend růstu provozního zisku a silný růst tržeb. "Počet nových zákazníků je srovnatelný s Eurotelem, čili tržní podíl firmy by se mohl ustalovat," doplnil. Podíl Českého Mobilu se pohybuje kolem 16 procent. Konkurenční Eurotel zvýšil v prvním čtvrtletí čistý zisk o pětinu na dvě miliardy korun. Celkové tržby vzrostly o čtyři procenta na 7,1 miliardy Kč a počet zákazníků stoupl o osm procent na téměř 4,3 milionu osob. T-Mobile výsledky oznámí příští týden. Provozovatele mobilní sítě Oskar ovládá kanadská TIW. Na českém trhu bylo koncem března podle neoficiálních odhadů téměř 9,9 milionu aktivních mobilních telefonů, tedy zhruba o 200.000 více než na začátku roku.

Potíže při odbavování kamionů se zbožím ze zemí mimo Evropskou unii, které po vstupu České republiky do EU vznikly v souvislosti s přechodem na nový počítačový program, již celníci podle svých slov z valné časti odstranili. Zatímco v pondělí a v úterý na některých vnitrostátních celnicích čekaly kamióny na odbavení i celý den, dnes je čekací doba maximálně dvě hodiny, řekl ČTK mluvčí Generálního ředitelství cel Jiří Barták. "V tuto chvíli je většina softwarových chyb odstraněna, celní úřady projednávají zboží jak při dovozu, tak při vývozu. Dnes ve 12:30 byly čekací doby všude do dvou hodin," řekl Barták.

Nový systém odbavování kritizují zejména spediční firmy. Ty poukazují na desítky neodbavených naložených kamionů a velké množství zboží blokovaného v celních skladech, které nemůže být propuštěno do volného oběhu. "Celní správa selhala," řekl ČTK Jan Sláma ze spediční firmy Topsped. Škody podle něj nevznikají ani tak přepravcům, jako spíše firmám, které si přepravy objednávají. Naopak sdružení autodopravců Česmad Bohemia nemá podle ředitelky celního odboru Michaely Havelkové žádné zvláštní signály, že by nebylo odbavováno zboží ze zemí mimo EU. Podle ní pouze na některých vnitrostátních celnicích nefungovala aplikace pro režim volného oběhu. V úterý dopoledne však byla zprovozněna. Během dvou dnů si od Česmadu dopravci vyzvedli 259 karnetů TIR, které jim umožňují přepravu zboží mimo EU.

Po vstupu do EU celníci přešli na nový počítačový program potřebný k rychlému odbavení zboží ze třetích zemí, který musí komunikovat i s centrálou v Bruselu. Ten sice podle mluvčího GŘC nanečisto fungoval téměř bezchybně, při zadávání "ostrých " dat první pracovní den po vstupu do EU se ale objevily potíže a celníci museli často zadávat data do systému ručně. Tím se odbavování značně zpomalilo, někde se i zcela zastavilo. Chyba byla podle Bartáka jak na straně celníků, tak na straně deklarantů, tedy spedičních firem a obchodníků, jejichž software v mnoha případech nebyl slučitelný s novým programem. Další problém, který po začlenění do EU nováčkům nastal, bylo přetížení bruselského serveru TARIC, na němž jsou informace o celním sazebníku EU. Podle Bartáka se jím dnes zabývají zástupci celních správ členských zemí EU na zasedání v Bruselu.

Kubánští exulanti a političtí vězni navrhli založit mezinárodní společenství politických vězňů. Učinili tak v Praze na dnešním setkání s exprezidentem Václavem Havlem. Společenství by sdružovalo lidi vězněné po světě různými diktaturami. Havel novinářům řekl, že se mu tato myšlenka líbí. Podle Pedra Fuentes-Cida, který strávil v kubánském vězení 16 let, by v čele takové organizace mohl stát například právě Havel.

Exprezident, velký kritik režimu Fidela Castra, se sešel se skupinou kubánských politických vězňů ve své kanceláři v centru české metropole. "Je naší povinností pomáhat těm, kteří usilují o demokracii na Kubě. Mám ještě v živé paměti, když mezinárodní společenství mělo (za komunismu) zájem o nás," řekl Havel, který byl před rokem 1989 za komunistické éry kvůli svým názorům vězněn.

Idea unie politických vězňů ze všech koutů světa se Havlovi zamlouvá. "Rád se budu v takové věci angažovat a upozornil jsem na některé osoby, na něž by bylo možné se obrátit," uvedl Havel, který je světově uznávaným bojovníkem za lidská práva. Kubánští demokraté mají u něj vždy dveře otevřené a rád a často se s nimi stýká. Fuentes-Cid doplnil, že na Kubě je podle jeho názoru kolem 400 politických vězňů. Podotkl, že za mřížemi jsou drženi v hrozných, nelidských podmínkách.

Havel Kubáncům řekl, že na demokratické změny musejí být připraveni již nyní, třeba by měli mít návrh nové ústavy. Havel nedokázal odhadnout, jak dlouho ještě kubánský režim Fidela Castra vydrží. "To já opravdu nevím. Nějaká změna poměrů nastane dříve či později. To je historická nutnost. Jak to bude probíhat, se neodvažuji předvídat. Ono to obvykle je jinak, než se domnívají prognostici," řekl Havel na dotaz ČTK.

Havel inicioval například vznik Mezinárodního výboru na podporu demokracie na Kubě, který koordinuje společnost Člověk v tísni a s kubánskými disidenty se často stýká. Havel rovněž navrhl kubánského disidenta Oswalda Payá na Nobelovu cenu za mír. Poměry na Kubě kritizuje také česká diplomacie na půdě OSN. Političtí vězni a exulanti Pedro Fuentes-Cid, Reynaldo Aquit, Angel Cuadra, Eduardo Perez a jejich doprovod jsou v Praze od neděle do soboty.

Zákon, který umožňuje Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže provádět ve výjimečných případech domovní prohlídky, schválili v úterý poslanci. Úřad bude moci šetřit porušování hospodářské soutěže za policejní asistence i mimo obchodní prostory vyšetřované firmy. Takové šetření se ovšem může uskutečnit jen s předchozím souhlasem soudu. Předlohu, která stanovuje pravidla fungování úřadu v EU, musí ještě podepsat prezident.

Mnozí politici v předchozích diskusích upozorňovali na to, že takové opatření je v rozporu s Listinou základních práv a svobod. V praxi bude totiž znamenat, že bude možné provádět domovní prohlídky u vedoucích představitelů soutěžících firem, existuje- li důvodné podezření, že se tam nacházejí dokumenty, které by mohly mít význam pro prokázání vážného porušení pravidel hospodářské soutěže.

Politici poukazují na to, že porušení pravidel hospodářské soutěže není trestným činem. Domovní prohlídky jsou podle nich možné jen v trestním řízení, ale proti firmě nelze vést trestní řízení.

Někteří senátoři upozorňovali, že než si úřad zjedná povolení soudu, podnikatelé mohou případné důkazy odstranit ze soukromých bytů jinam.

Sněmovna předlohu přijala i s doporučením Senátu, aby existovala možnost na návrh některého z účastníků řízení o spojení podniků otevírat znovu toto řízení. Přijatý pozměňovací návrh by měl umožnit změnu podmínek fúze, která byla dohodnuta před vstupem do EU. Vstupem do unie se tyto podmínky a omezení fúze podstatně mění. ČR spolu s dalšími zeměmi vstoupila do unie 1. května.

Evropská unie i Spojené státy se vzájemně potřebují. Shodli se na tom při úterním setkání v Praze premiér Vladimír Špidla a maršálek polského Senátu Longin Pastusiak. "Z různých hledisek jsme dospěli ke stejnému názoru, že transatlantickou osu potřebuje jak Evropa, tak Spojené státy," řekl Špidla.

Premiér uvedl, že o problémech transatlantického spojenectví hovořili s Pastusiakem proto, že je šéf polského Senátu "velmi erudovaný amerikanista". Špidla je původní profesí historik a, pokud se to hodí, neopomene sáhnout k příkladům z dějin.

Český premiér rovněž zdůraznil, že šlo o první zahraniční návštěvu od vstupu do Evropské unie a že česko-polské vztahy jsou vynikající. "Udělal jsem to rád," poznamenal k setkání s polským politikem. Také Špidlova první zahraniční cesta po jmenování předsedou vlády vedla do Polska.

Špidla a Pastusiak hovořili rovněž o nových možnostech spolupráce v unii a o významu společenství zemí Visegrádské čtyřky. Podle Jindřicha Marka z tiskového oddělené Úřadu české vlády připustili možnost rozšíření V4, kterou nyní tvoří Polsko, Česko, Slovensko a Maďarsko, o další země. Pastusiak se na významu tohoto spojenectví i v nynější evropské pětadvacítce shodl při dnešním rozhovoru také s předsedou českého Senátu Petrem Pithartem.

Pastusiak do Prahy přijel na Pithartovo pozvání. Na programu dvoudenní návštěvy má ještě setkání s předsedou sněmovny Lubomírem Zaorálkem a dalšími parlamentními činiteli.

Návštěvníci Českého Krumlova budou moci od 14. května zhlédnout jednu z nejucelenějších výstav plakátů Alfonse Muchy. Tamnímu Domu fotografie se podařilo zapůjčit 19 kusů od Západočeského muzea v Plzni a přes dvě desítky jich galerie nakoupila v dražbách od soukromých majitelů. Výstava potrvá do května 2005.

Mezi vystavenými exponáty budou všechny plakáty, které si lidé s Muchovým jménem spojují, včetně čtvera ročních období, série čtyř denních dob a dalších. Podle majitele Domu fotografie Zdeňka Kočíka bude jedním z nekrásnějších exponátů plakát Sarah Bernard v New Yorku, který je na světě jen ve dvou exemplářích. "Původně byl majetkem bývalého ředitele Novy Vladimíra Železného, který jej dostal darem od Ronalda Laudera," popsal historii plakátu Kočík.

Zajímavý osud mají i plakáty zapůjčené Západočeským muzeem. Podle Kočíka byly od počátku 20. století uloženy v depozitářích muzea a nikdo si jich nevšímal. Až na sklonku 80. let muzeum plakáty oprášilo a spolu s dalšími poslalo na výstavu do Japonska, kde sklidily veliký úspěch.

Celkem se na výstavě sejde 42 plakátů, které zaberou celé horní patro Domu fotografie. Plakáty zakoupené ze soukromých sbírek budou navíc prodejné. Podle Kočíka budou ty velké k dostání za zhruba 800.000 korun, menší potom kolem 150.000 korun.

Rozsáhlá výstava Muchova díla skončila v lednu v Berlíně. Navštívilo ji na 30.000 lidí a byla jednou z nejúspěšnějších výstav českých umělců v zahraničí.

Mucha, který žil v letech 1860 až 1939, je mezi secesními umělci opravdovým pojmem. Vedle plakátů vytvořil například cyklus olejomaleb Slovanská epopej, který je dlouhodobě vystavený na zámku v Moravském Krumlově. Mezi největší sběratele Muchových plakátů patří bývalá světová tenisová jednička Ivan Lendl.

Vláda chce, aby v příštích letech z rozpočtu Evropské unie získávala více peněz, než do něj bude odvádět. Prioritou evropského rozpočtu by podle České republiky měla být podpora zaostalých regionů a zemí. Předpokládá to stanovisko ČR k finančnímu výhledu Evropské unie v letech 2007 až 2013, který ve středu projedná vláda.

Podle některých odborníků ČR asi letos nevyužije velkou část z peněz, které jí Evropská unie nabízí. Může se tak stát čistým plátcem a do unijního rozpočtu odvede více peněz, než sama získá.

Evropská komise ve svém plánu počítá s tím, že průměrná výše plateb do unijního rozpočtu bude 1,14 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU, maximálně však 1,24 procenta HND unie. Tento limit je také pro Českou republiku maximem.

"Lze uvažovat o snížení tohoto limitu, ale nemělo by v této souvislosti dojít k negativnímu dopadu na absolutní výši příjmů nových členských zemí," uvádí české stanovisko, které vypracovala ministerstva financí a zahraničí.

Výdaje rozpočtu EU by podle dokumentu měly co nejvíce prospívat ČR. Za prioritu považuje tzv. kohezní politiku, tedy podporu zaostávajících regionů a zemí. Příjem jednotlivých zemí v rámci kohezní politiky je ale omezen maximálně čtyřmi procenty jejich hrubého domácího produktu. "V návrhu Evropské komise se počítá u většiny přistupujících zemí s tímto maximálním příjmem," uvádí dokument.

EU počítá s tím, že jednotlivé státy do rozpočtu unie přispějí od 124,6 miliardy eur v roce 2007 do 143,1 miliardy eur o šest let později. Celkové výdaje rozpočtu by se měly zvýšit ze 133,56 miliardy eur v roce 2007 na 158,45 miliardy v roce 2013.

V příštím roce by měla Evropská unie utratit 109,5 miliardy eur, tedy 1,03 procenta hrubého národního důchodu "pětadvacítky". Polovina výdajů bude směřovat do zemědělství. Nováčci by měli být čistými příjemci.

Stát takřka jistě prodlouží Rádiu Svobodná Evropa/Rádiu Svoboda (RFE/RL) dosavadní nájemní smlouvu. České tiskové kanceláři to řekl vysoce postavený český diplomat. Redakce sídlí v budově bývalého Federálního shromáždění v centru Prahy a smlouva vyprší na konci letošního roku.

RFE/RL již stát o prodloužení nájmu požádalo, uvedla v úterý mluvčí Sonia Winterová. Zatím se totiž nepodařilo nalézt vhodný objekt, do kterého by se mohly redakce přestěhovat.

Úvahy o stěhování nabraly na síle po teroristických útocích na Spojené státy v roce 2001. Česká vláda se obávala, že budova na rušném místě v blízkosti Václavského náměstí by se mohla stát terčem teroristů. Ministerstvo zahraničí proto začalo s vedením rádia hledat vhodné lokality, kam by se RFE/RL mohlo přestěhovat. Zatím je tato snaha neúspěšná, nezdarem skončilo i původně nadějné jednání o stěhování do budovy Citibank v Evropské ulici v Praze 6.

Stěhování se letos nestihne, míní Winterová. Rádio zatím uvádělo, že na přemístění nemá ve svém rozpočtu peníze. Provoz RFE/RL financují Američané. Podle některých odhadů by stěhování stálo kolem 20 milionů dolarů (asi půl miliardy korun). Situaci komplikuje také fakt, že redakce budou muset kvůli tomu, aby nepřerušily zpravodajství, v určitý okamžik vysílat z původního i nového místa.

Stanice RFE/RL se do Prahy přestěhovaly z Mnichova. Ze sídla bývalého Federálního shromáždění v Praze vysílají od září 1995. Podle dřívějších informací Američané za nájem platí symbolický jeden dolar měsíčně (asi 27 korun) a ročně investují dva miliony dolarů (asi 54 milionů korun) do údržby budovy. Rádio Svobodná Evropa vzniklo v roce 1949 z iniciativy americké vlády.

Bývalá ministryně zdravotnictví Marie Součková (ČSSD) je stále přesvědčena o tom, že Česká republika firmě Diag Human nic platit nemusí a spor s touto společností může vyhrát. Členům sněmovní vyšetřovací komise ke kauze Diag Human v úterý řekla jméno svědka, který má podle ní vnést do případu nové světlo a možná i obrat. Poslanci ale byli zdrženliví v předpovědích, zda jim svědek sdělí převratné novinky.

Stejně jako Součková nechtěli ani poslanci jeho jméno zveřejnit. "Byl to člověk, který byl účastníkem výběrových řízení," řekla na jeho adresu předsedkyně vyšetřovací komise Hana Šedivá (ČSSD). Nechtěla předjímat, nakolik závažné jeho svědectví bude. Člen komise za ODS Milan Cabrnoch po zasedání uvedl, že důraz kladený na tohoto svědka a očekávání, co sdělí, jsou trochu nadnesené. "Je to člověk, který je dobře informován o celém procesu případu od začátku 90. let," řekl novinářům.

V kuloárech se odpoledne objevila nepotvrzená spekulace, podle níž by oním novým svědkem mohl být lékař Petr Turek, který vypovídal před komisí hned po Součkové. Poslanci se však nechtěli k totožnosti svědka vyjadřovat. "Jako komise jsme se usnesli, že jeho jméno nesdělíme," řekla odpoledne Šedivá.

Spor s firmou Diag Human, která chce získat od státu až desetimiliardové odškodné za zmařený obchod s krevní plazmou, už ČR stál 326,6 milionu korun. Součková míní, že při lze vyhrát, právníci zastupující stát i nynější ministr Jozef Kubinyi (ČSSD) jsou ale spíš pesimističtí.

Společnost usilovala počátkem 90. let o obchodování s krevní plazmou z českých transfuzních stanic. Po nepříznivém vyjádření tehdejšího ministra Martina Bojara z obchodu sešlo. Podle poslanců měl Bojar asi na svůj postup nárok. Za poškození dobrého jména vláda firmě zaplatila přes 326 milionů korun. Komise chce do konce května ukončit výslechy a sběr údajů. V červnu chce zpracovat závěrečnou zprávu, má ji dát do 30. června.