Zprávy | Z archivu rubriky

Kubánští exulanti a političtí vězni navrhli založit mezinárodní společenství politických vězňů. Učinili tak v Praze na dnešním setkání s exprezidentem Václavem Havlem. Společenství by sdružovalo lidi vězněné po světě různými diktaturami. Havel novinářům řekl, že se mu tato myšlenka líbí. Podle Pedra Fuentes-Cida, který strávil v kubánském vězení 16 let, by v čele takové organizace mohl stát například právě Havel.

Exprezident, velký kritik režimu Fidela Castra, se sešel se skupinou kubánských politických vězňů ve své kanceláři v centru české metropole. "Je naší povinností pomáhat těm, kteří usilují o demokracii na Kubě. Mám ještě v živé paměti, když mezinárodní společenství mělo (za komunismu) zájem o nás," řekl Havel, který byl před rokem 1989 za komunistické éry kvůli svým názorům vězněn.

Idea unie politických vězňů ze všech koutů světa se Havlovi zamlouvá. "Rád se budu v takové věci angažovat a upozornil jsem na některé osoby, na něž by bylo možné se obrátit," uvedl Havel, který je světově uznávaným bojovníkem za lidská práva. Kubánští demokraté mají u něj vždy dveře otevřené a rád a často se s nimi stýká. Fuentes-Cid doplnil, že na Kubě je podle jeho názoru kolem 400 politických vězňů. Podotkl, že za mřížemi jsou drženi v hrozných, nelidských podmínkách.

Havel Kubáncům řekl, že na demokratické změny musejí být připraveni již nyní, třeba by měli mít návrh nové ústavy. Havel nedokázal odhadnout, jak dlouho ještě kubánský režim Fidela Castra vydrží. "To já opravdu nevím. Nějaká změna poměrů nastane dříve či později. To je historická nutnost. Jak to bude probíhat, se neodvažuji předvídat. Ono to obvykle je jinak, než se domnívají prognostici," řekl Havel na dotaz ČTK.

Havel inicioval například vznik Mezinárodního výboru na podporu demokracie na Kubě, který koordinuje společnost Člověk v tísni a s kubánskými disidenty se často stýká. Havel rovněž navrhl kubánského disidenta Oswalda Payá na Nobelovu cenu za mír. Poměry na Kubě kritizuje také česká diplomacie na půdě OSN. Političtí vězni a exulanti Pedro Fuentes-Cid, Reynaldo Aquit, Angel Cuadra, Eduardo Perez a jejich doprovod jsou v Praze od neděle do soboty.

Provozovatel mobilní sítě Oskar, společnost Český Mobil, zvýšil v prvním čtvrtletí tržby o 35 procent na tři miliardy korun. Hospodaření firmy se vyhouplo do provozního zisku 163 milionů korun proti loňské ztrátě téměř 113 milionů, sdělil dnes ČTK mluvčí společnosti Petr Šindler. Oskar přilákal od ledna do března 67.000 zákazníků, a zvýšil tak jejich počet na 1,6 milionu. Oproti prvnímu čtvrtletí předchozího roku se zvýšil počet klientů nejmenšího tuzemského operátora o 27 procent. Tři čtvrtiny nových zákazníků si vybraly některý z tarifních programů. Celkově tarify používalo 44 procent zákazníků.

"Úctyhodný podíl nových tarifních zákazníků dokládá, že oslovujeme stále větší množství zákazníků utrácejících více peněz za mobilní služby," míní generální ředitelka Karla Stephensová. Za zvýšením tržeb stojí především nárůst počtu zákazníků i pětiprocentní zvýšení průměrného příjmu na klienta, který dosáhl 623,5 Kč. Lepší výsledky hospodaření umožnilo rozložení fixních nákladů na mnohem vyšší počet zákazníků.

Výsledky podle analytika Atlantik FT Tomáše Gaťka potvrdily trend růstu provozního zisku a silný růst tržeb. "Počet nových zákazníků je srovnatelný s Eurotelem, čili tržní podíl firmy by se mohl ustalovat," doplnil. Podíl Českého Mobilu se pohybuje kolem 16 procent. Konkurenční Eurotel zvýšil v prvním čtvrtletí čistý zisk o pětinu na dvě miliardy korun. Celkové tržby vzrostly o čtyři procenta na 7,1 miliardy Kč a počet zákazníků stoupl o osm procent na téměř 4,3 milionu osob. T-Mobile výsledky oznámí příští týden. Provozovatele mobilní sítě Oskar ovládá kanadská TIW. Na českém trhu bylo koncem března podle neoficiálních odhadů téměř 9,9 milionu aktivních mobilních telefonů, tedy zhruba o 200.000 více než na začátku roku.

Potíže při odbavování kamionů se zbožím ze zemí mimo Evropskou unii, které po vstupu České republiky do EU vznikly v souvislosti s přechodem na nový počítačový program, již celníci podle svých slov z valné časti odstranili. Zatímco v pondělí a v úterý na některých vnitrostátních celnicích čekaly kamióny na odbavení i celý den, dnes je čekací doba maximálně dvě hodiny, řekl ČTK mluvčí Generálního ředitelství cel Jiří Barták. "V tuto chvíli je většina softwarových chyb odstraněna, celní úřady projednávají zboží jak při dovozu, tak při vývozu. Dnes ve 12:30 byly čekací doby všude do dvou hodin," řekl Barták.

Nový systém odbavování kritizují zejména spediční firmy. Ty poukazují na desítky neodbavených naložených kamionů a velké množství zboží blokovaného v celních skladech, které nemůže být propuštěno do volného oběhu. "Celní správa selhala," řekl ČTK Jan Sláma ze spediční firmy Topsped. Škody podle něj nevznikají ani tak přepravcům, jako spíše firmám, které si přepravy objednávají. Naopak sdružení autodopravců Česmad Bohemia nemá podle ředitelky celního odboru Michaely Havelkové žádné zvláštní signály, že by nebylo odbavováno zboží ze zemí mimo EU. Podle ní pouze na některých vnitrostátních celnicích nefungovala aplikace pro režim volného oběhu. V úterý dopoledne však byla zprovozněna. Během dvou dnů si od Česmadu dopravci vyzvedli 259 karnetů TIR, které jim umožňují přepravu zboží mimo EU.

Po vstupu do EU celníci přešli na nový počítačový program potřebný k rychlému odbavení zboží ze třetích zemí, který musí komunikovat i s centrálou v Bruselu. Ten sice podle mluvčího GŘC nanečisto fungoval téměř bezchybně, při zadávání "ostrých " dat první pracovní den po vstupu do EU se ale objevily potíže a celníci museli často zadávat data do systému ručně. Tím se odbavování značně zpomalilo, někde se i zcela zastavilo. Chyba byla podle Bartáka jak na straně celníků, tak na straně deklarantů, tedy spedičních firem a obchodníků, jejichž software v mnoha případech nebyl slučitelný s novým programem. Další problém, který po začlenění do EU nováčkům nastal, bylo přetížení bruselského serveru TARIC, na němž jsou informace o celním sazebníku EU. Podle Bartáka se jím dnes zabývají zástupci celních správ členských zemí EU na zasedání v Bruselu.

Ačkoli jsou Češi od soboty plnoprávnými členy Evropské unie, řada z nich stále neví, jak fungují orgány tohoto společenství. Jen polovina obyvatel Česka o sobě tvrdí, že má alespoň minimální představu o činnosti hlavních evropských institucí. Vyplývá to z průzkumu, který dnes zveřejnila agentura STEM. Lidé jsou podle něj nejvíce obeznámeni s činností Evropského parlamentu a Evropského soudního dvora. Nejméně jsou si jisti v tom, co mají na starosti Evropská komise a Účetní dvůr EU.

O tom, jak funguje Evropský parlament ve Štrasburku, ví alespoň něco málo šest z deseti Čechů. S náplní práce Evropského soudního dvora je obeznámeno 57 procent obyvatel Česka. Co dělá Evropská centrální banka, tuší o dvě procenta lidí méně. Stejný podíl Čechů ví o práci evropského ombudsmana.

O činnosti Rady EU něco málo ví 46 procent lidí, 45 procent respondentů je obeznámeno s náplní práce Evropské investiční banky. Jakou funkci plní Evropská komise, tuší 38 procent Čechů. Alespoň vzdáleně si dokáže představit práci Účetního dvora 18 Čechů ze sta. Nejméně jsou informováni o činnosti evropských institucí lidé starší 60 let. Nejinformovanější je naopak věková skupina mezi 30 a 44 lety. Znalosti lidí stoupají s jejich vzděláním, informovanější jsou také lidé, kteří chodí k volbám. Výrazně víc než ostatní vědí o orgánech EU voliči ODS.

Váleční veteráni i představitelé současné české armády si v úterý slavnostním shromážděním připomněli 59. výročí konce druhé světové války. Veterán ze západní fronty a předseda Československé obce legionářské Antonín Špaček při této příležitosti v hlavním sále ministerstva obrany zdůrazňoval svou víru, že rozšíření Evropské unie ukončilo válečné konflikty na evropském kontinentu.

Špaček prošel mnoha bojišti Evropy a na konci války se svými spolubojovníky z Československa obléhal pevnost Dunkerque na severu Francie. Dodnes lituje, že jejich jednotka, která spadala pod britské vrchní velení, nebyla převedena k Američanům a nemohla se tak zúčastnit osvobozování Československa.

"Bohužel jsme měli anglický materiál, a to bylo neštěstí. Kdybychom měli americkou výzbroj, tak jsme rozhodně patřili do uskupení amerických jednotek," řekl Špaček, generálmajor ve výslužbě, který se narodil před 87 lety.

Zprávy o osvobození tak Špaček s kamarády poslouchal z rádia. U Dunkerque pobývali až do 12. května 1945. "Pak jsme se vydali na přesun domů, do Československa. Jeli jsme tři a půl dne," zavzpomínal voják, který si po únoru 1948 odseděl ve vězení šest let za údajnou velezradu. Jeho anglická manželka se čtyřletým synem odjela těsně po převratu zpět do Anglie. Podruhé se s nimi setkal až po osmnácti letech.

Generálmajor Felix Peřka strávil celou válku ve Strakonicích, kde pracoval v tamní zbrojovce. Byl zapojen v domácím odboji a stal se členem zpravodajské brigády. Hned 5. května 1945 spustil odboj na Strakonicku povstání, které vyvrcholilo o den později příjezdem americké 4. obrněné divize.

"Ta, když projížděla Strakonicemi, ještě žila v představě, že jede na Prahu. Pár kilometrů poté však museli zastavit, neboť tam byla demarkační čára," vzpomíná s lítostí Peřka. Přes krátkou dobu povstání podle něj zahynulo ve Strakonicích dvanáct osob.

Také on byl po únoru 1948 perzekuován, odseděl si za údajnou velezradu a špionáž 11 let na Borech či v Leopoldově. Po revoluci byl rehabilitován, povýšen na generálmajora a z rukou Václava Havla dostal i Řád bílého lva, nejvyšší české vyznamenání.

Český prezident Václav Klaus v úterý na půdě Americké univerzity v Bejrútu vysvětloval vyučujícím a studentům, jaká jsou úskalí sjednocování Evropy. Za nešťastné považuje další prohlubování integrace Evropské unie v oblasti měnové, rozpočtové a posléze také politické.

"Jsme čtyři dny v Evropské unii a jsme v srdci v Evropy," prohlásil Klaus v aule plné posluchačů. Pro Českou republiku tedy podle něj není jiné cesty. Stejně jako při dnešní návštěvě libanonského Národního shromáždění Klaus zdůraznil, že svůj první pracovní den po vstupu Česka do unie strávil v Libanonu. Tato skutečnost je signálem, že se Česká republika neuzavírá světu, uvedl.

Klaus také poukázal na zdražení, které v Česku po rozšíření následovalo a které je důsledkem snah sladit daňovou politiku členských zemích EU.

Prezident během své přednášky rovněž přiblížil českou transformaci od počátku 90. let do současnosti. Při této příležitosti vyslovil mimo jiné názor, že "komunismus nebyl poražen, ale sám zkolaboval".

Prezident přicestoval na oficiální návštěvu Libanonu v pondělí. Provází jej manželka Livia, která se v rámci zvláštního programu první dámy vypravila na jih země. Navštívila tam mimo jiné nadaci Imáma Sadra, která pečuje o libanonské sirotky. Ve středu se prezidentský pár přesune na Kypr.

Rozšíření Evropské unie může českým firmám, které jsou vývozně orientované, krátkodobě způsobit komplikace, než zvládnou veškeré nové předpisy. Na úterní konferenci o příležitostech a ohrožení firem v EU to řekl šéf vládní agentury CzechTrade Martin Tlapa. Celkově se však vzájemný obchod zjednoduší, dodal.

Český export by podle něj na nově rozšířeném trhu potřeboval větší odvětvové a teritoriální rozčlenění.

Obchod se zeměmi EU zaujímá v českém zahraničním obchodu 85 procent, čímž je podle Tlapy zranitelný cyklickými vlivy a konjunkturami. "Je to riziko, které může postihnout řadu podniků. Řada podniků má vazbu na jednoho dominantního obchodního partnera, nemá diverzifikované obchodní vtahy," uvedl.

Polovinu českého průmyslu tvoří podle Tlapy 190 největších firem. Naopak více než 80 procent z celkového počtu 40.000 exportérů se podílí na vývozech méně než čtyřmi procenty. Stabilitu zahraničního obchodu může prý ohrožovat také vysoký čtvrtinový podíl automobilového průmyslu na celkovém exportu.

O úspěšnosti tuzemských podniků bude podle něj čím dál tím více rozhodovat kvalita podnikatelského prostředí. "Osmdesát procent zásad podnikatelského prostředí jsou regulovány ve společném evropském rámci," uvedl Tlapa. Důležitý tak bude napříště také politický lobbizmus v Bruselu, doplnil.

Česká republika má po vstupu do unie společný celní sazebník se všemi státy unie. Podle náměstka ministra průmyslu a obchodu Miroslava Somola se však výrazné změny nestaly. Ze sta nejobjemnějších položek dovozu zůstala u 60 z nich sazba beze změny, nižší u zhruba 20 a u stejného počtu vyšší. Nižší cla se dotknou například osobních nákladních automobilů, pneumatik, lékařských přístrojů, naopak vyšší clo je po vstupu do unie například u banánů, hliníku, hnojiva či tabáku.

Podle ředitele celní politiky a celního tarifu Generálního ředitelství cel Martina Hanuše je celní systém po vstupu do EU složitější, ale nové celní předpisy zároveň skýtají mnohé výhody. "Bude záležet na dovozcích, jak nový systém využijí," uvedl. Dodal, že Česká republika má možnost výši celních sazeb ovlivňovat i po vstupu do EU, ale vzhledem ke zdlouhavému schvalovacímu procesu v unii musí žádosti o snížení sazeb podávat Evropské komisi se značným předstihem.

V zahraničním obchodě se zeměmi Evropské unie Česká republika v minulém roce vykázala přebytek více než 100 miliard korun. V roce 1993 Česká republika naopak měla deficit asi 100 miliard korun. Je tam vidět ohromnou změnu v tocích, uzavřel Tlapa.

Zákon, který umožňuje Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže provádět ve výjimečných případech domovní prohlídky, schválili v úterý poslanci. Úřad bude moci šetřit porušování hospodářské soutěže za policejní asistence i mimo obchodní prostory vyšetřované firmy. Takové šetření se ovšem může uskutečnit jen s předchozím souhlasem soudu. Předlohu, která stanovuje pravidla fungování úřadu v EU, musí ještě podepsat prezident.

Mnozí politici v předchozích diskusích upozorňovali na to, že takové opatření je v rozporu s Listinou základních práv a svobod. V praxi bude totiž znamenat, že bude možné provádět domovní prohlídky u vedoucích představitelů soutěžících firem, existuje- li důvodné podezření, že se tam nacházejí dokumenty, které by mohly mít význam pro prokázání vážného porušení pravidel hospodářské soutěže.

Politici poukazují na to, že porušení pravidel hospodářské soutěže není trestným činem. Domovní prohlídky jsou podle nich možné jen v trestním řízení, ale proti firmě nelze vést trestní řízení.

Někteří senátoři upozorňovali, že než si úřad zjedná povolení soudu, podnikatelé mohou případné důkazy odstranit ze soukromých bytů jinam.

Sněmovna předlohu přijala i s doporučením Senátu, aby existovala možnost na návrh některého z účastníků řízení o spojení podniků otevírat znovu toto řízení. Přijatý pozměňovací návrh by měl umožnit změnu podmínek fúze, která byla dohodnuta před vstupem do EU. Vstupem do unie se tyto podmínky a omezení fúze podstatně mění. ČR spolu s dalšími zeměmi vstoupila do unie 1. května.

Evropská unie i Spojené státy se vzájemně potřebují. Shodli se na tom při úterním setkání v Praze premiér Vladimír Špidla a maršálek polského Senátu Longin Pastusiak. "Z různých hledisek jsme dospěli ke stejnému názoru, že transatlantickou osu potřebuje jak Evropa, tak Spojené státy," řekl Špidla.

Premiér uvedl, že o problémech transatlantického spojenectví hovořili s Pastusiakem proto, že je šéf polského Senátu "velmi erudovaný amerikanista". Špidla je původní profesí historik a, pokud se to hodí, neopomene sáhnout k příkladům z dějin.

Český premiér rovněž zdůraznil, že šlo o první zahraniční návštěvu od vstupu do Evropské unie a že česko-polské vztahy jsou vynikající. "Udělal jsem to rád," poznamenal k setkání s polským politikem. Také Špidlova první zahraniční cesta po jmenování předsedou vlády vedla do Polska.

Špidla a Pastusiak hovořili rovněž o nových možnostech spolupráce v unii a o významu společenství zemí Visegrádské čtyřky. Podle Jindřicha Marka z tiskového oddělené Úřadu české vlády připustili možnost rozšíření V4, kterou nyní tvoří Polsko, Česko, Slovensko a Maďarsko, o další země. Pastusiak se na významu tohoto spojenectví i v nynější evropské pětadvacítce shodl při dnešním rozhovoru také s předsedou českého Senátu Petrem Pithartem.

Pastusiak do Prahy přijel na Pithartovo pozvání. Na programu dvoudenní návštěvy má ještě setkání s předsedou sněmovny Lubomírem Zaorálkem a dalšími parlamentními činiteli.

Návštěvníci Českého Krumlova budou moci od 14. května zhlédnout jednu z nejucelenějších výstav plakátů Alfonse Muchy. Tamnímu Domu fotografie se podařilo zapůjčit 19 kusů od Západočeského muzea v Plzni a přes dvě desítky jich galerie nakoupila v dražbách od soukromých majitelů. Výstava potrvá do května 2005.

Mezi vystavenými exponáty budou všechny plakáty, které si lidé s Muchovým jménem spojují, včetně čtvera ročních období, série čtyř denních dob a dalších. Podle majitele Domu fotografie Zdeňka Kočíka bude jedním z nekrásnějších exponátů plakát Sarah Bernard v New Yorku, který je na světě jen ve dvou exemplářích. "Původně byl majetkem bývalého ředitele Novy Vladimíra Železného, který jej dostal darem od Ronalda Laudera," popsal historii plakátu Kočík.

Zajímavý osud mají i plakáty zapůjčené Západočeským muzeem. Podle Kočíka byly od počátku 20. století uloženy v depozitářích muzea a nikdo si jich nevšímal. Až na sklonku 80. let muzeum plakáty oprášilo a spolu s dalšími poslalo na výstavu do Japonska, kde sklidily veliký úspěch.

Celkem se na výstavě sejde 42 plakátů, které zaberou celé horní patro Domu fotografie. Plakáty zakoupené ze soukromých sbírek budou navíc prodejné. Podle Kočíka budou ty velké k dostání za zhruba 800.000 korun, menší potom kolem 150.000 korun.

Rozsáhlá výstava Muchova díla skončila v lednu v Berlíně. Navštívilo ji na 30.000 lidí a byla jednou z nejúspěšnějších výstav českých umělců v zahraničí.

Mucha, který žil v letech 1860 až 1939, je mezi secesními umělci opravdovým pojmem. Vedle plakátů vytvořil například cyklus olejomaleb Slovanská epopej, který je dlouhodobě vystavený na zámku v Moravském Krumlově. Mezi největší sběratele Muchových plakátů patří bývalá světová tenisová jednička Ivan Lendl.