Zprávy | Z archivu rubriky

Býk z farmy ve Zvonkové na Českokrumlovsku, u kterého se vyskytlo podezření na 11. případ takzvané nemoci šílených zvířat (BSE), je zřejmě potomkem zvířat dovezených z Dánska. ČTK to dnes řekl ředitel jihočeské krajské veterinární správy František Kouba. Veterinární správa a pracovníci plemenářské inspekce na hospodářství ve Zvonkové provedli další šetření. Práci veterinářů podle Kouby komplikují závažné chyby v evidenci zvířat na farmě. "Nějaké informace o původu býka máme, ale budeme muset ještě provést genetické testy, abychom to mohli potvrdit," uvedl Kouba. Na farmě byla dnes zavedena předběžná opatření. Platí tam zákaz přemisťování zvířat a majitel musí pro potřeby krajské veterinární správy zabezpečit zařízení k identifikaci jednotlivých kusů skotu. Býk, který byl používán k přirozené plemenitbě, uhynul 30. dubna. Jeho přesné stáří zatím nebylo kvůli špatné evidenci určeno. Nakažení dobytčete musí ještě potvrdit kontrolní test.

Kniha Romana Cílka nazvaná Holocaust ... a Bůh tehdy mlčel dostala dnes na veletrhu Svět knihy hlavní cenu za původní autorské dílo v oblasti literatury faktu. Ve čtvrtém ročníku soutěže, která nese jméno klasika žánru Miroslava Ivanova, porota udělila ještě dalších devět cen. "Je to kniha o banalitě zla, o legalitě a nepotrestatelnosti zla, o masovém zabíjení čistýma rukama," řekl o titulu při předávání ceny člen poroty Jan Cimický. Knihu po jejím vydání chválil i spisovatel Arnošt Lustig. Text se podle něj řadí k tomu nejlepšímu, co bylo napsáno o druhé světové válce, a ve svém oboru sahá k dokonalosti. "Je to krásná kniha o hnusných věcech, jichž jsme na slepé koleji dějin byli svědky. Snad svým způsobem poslouží k tomu, aby se nikdy neopakovaly," komentoval knihu svědek popisovaných událostí. Ceny Miroslava Ivanova udílí Klub autorů literatury faktu. V kategorii původní autorské dílo v oblasti literatury faktu vedle hlavní ceny pro Cílka porota rozdala ještě dvě ceny - za knihu Navzdory nenávisti a mstě ji dostala Zora Dvořáková a za publikaci Blues o spolykaných slovech vyprávějící příběh muzikanta Michala Prokopa si ji odnesl Jaroslav Císař.

Celkem dvaatřiceti politickým stranám, z nichž pět kandiduje v červnových volbách do Evropského parlamentu, hrozí pozastavení činnosti. Týká se to Strany za životní jistoty, Národní strany, České strany národně sociální (ČSNS), Všeobecné občanské strany a strany Svobodní. Tyto strany nepředložily řádně nebo vůbec Poslanecké sněmovně zákonem požadované výroční zprávy o svém loňském hospodaření. Sněmovna dnes proto požádala vládu, aby navrhla soudu pozastavení činnosti těchto politických uskupení. Strany a hnutí musejí ze zákona předložit zprávy o svém hospodaření dolní komoře každoročně do 1. dubna. Pokud jsou dokumenty kompletní a dolní komora je schválí, strany a hnutí mohou získat státní finanční příspěvek na svoji činnost. Poslanci zároveň požádali vládu, aby soud požádala o zrušení dalších 17 stran a hnutí, jejichž činnost byla již dříve pozastavena. Týká se to například i těch politických uskupení, která dříve usilovala o zvolení do sněmovny. Patří mezi ně Celostátní aktiv občanů či Nové hnutí. Mezi strany s největšími potížemi patří ČSNS, která spolu s Národní stranou jde do eurovoleb v Národní koalici. Pozastavení její činnosti jí hrozilo už před dvěma lety. Strana, které se kvůli ptačímu peru v jejím znaku přezdívá "brkouni", měla do voleb v roce 1996 své zastoupení v parlamentu v rámci bloku Liberálně sociální unie. Nyní je spolu s někdejšími parlamentní SPR-RSČ nebo Moravskou národní stranou mezi 15 stranami a hnutími, které už jsou v konkurzu nebo navrženy ke zrušení.

Domácí zemědělci dostali letos do konce dubna na dotacích 5,2 miliardy korun, což je asi trojnásobně více než ve stejném období loni. Další část podpor, 5,6 miliardy korun, by měli dostat do poloviny října, uvedl dnes na tiskové konferenci ministr zemědělství Jaroslav Palas. Objem peněz pro zemědělství se letos podle něj zvýší o deset miliard na 24 miliard korun. Agrární dotace spravuje od vstupu do Evropské unie Státní zemědělský intervenční fond, který plní funkci platební agentury. K této činnosti byl zmocněn na konci dubna. "Bylo to ne za pět minut dvanáct, ale za minutu dvanáct," řekl ČTK předseda Asociace soukromého zemědělství Stanislav Němec. Pozdní termín akreditace podle něj znemožnil uskutečnění některých projektů podporovaných ze strukturálních fondů EU. Zemědělci by ale celkově o žádné peníze přijít neměli, pokud agentura bude fungovat tak, jak má, řekl Němec. Domácí zemědělci byli zvyklí dostávat na jaře zálohy a ke konci roku doplatky. V unii ale zálohy až na malé výjimky neexistují a dotace jsou soustředěny na konec roku. Podle ministerstva by letos zemědělci mohli mít s touto změnou potíže. Úřad proto vyplatil na jaře 5,2 miliardy, které mají alespoň částečně dorovnat přímé dotace z EU.

Generální ředitel mobilního operátora Eurotel Terrence Valeski dnes rezignoval. Podle svého vyjádření však v souladu se svou manažerskou smlouvou z firmy odejde až za šest měsíců, tedy 8. listopadu, a do té doby bude plnit své úkoly a pravomoci. "Budu i nadále řídit firmu tak, aby byl zajištěn úspěšný postup privatizačního procesu (Telecomu)," uvedl v prohlášení pro zaměstnance. Valeskiho rezignací vyvrcholily dlouhodobé spory vedení Eurotelu s mateřským Českým Telecomem. Představenstvo Telecomu již minulý týden omezilo Valeskiho pravomoci, když jej a ředitele právní divize Luboše Bórika odvolalo z pozic jednatelů firmy. Na jejich místa dosedli viceprezident pro transformaci Telecomu Michal Heřman a šéf controllingu Martin Bek. Ve čtvrtek z Eurotelu odešel další vysoký manažer, finanční ředitel Robert Bowker. Toho dnes nahradila jeho dosavadní zástupkyně Marcela Malivánková. "Věříme, že spolupráce pana Valeskiho při předávání funkce nástupci umožní plynulý přechod a kontinuitu v provozu Eurotelu," uvedl generální ředitel Telecomu Gabriel Berdár. Podle důvěryhodného zdroje Valeski v Eurotelu skončí zřejmě dříve, než by vyplývalo z jeho smlouvy. "V tuto chvíli to nechci komentovat," uvedl mluvčí Telecomu Vladan Crha.

Stovky dětí z 26 mateřských škol a předškolních zařízení z celé republiky se sjely dnes do sportovního centra v Nymburku. Začalo zde dvoudenní finále celostátního festivalu Mateřinka 2002. "Pozvali jsme soubory tak, aby program byl co nejpestřejší, protože to zároveň slouží jako metodická akce pro učitelky mateřských škol," řekla ČTK Jana Rýdlová z pořádajícího Nadačního fondu Mateřinka. V hlavním programovém bloku odpoledne odstartovala nesoutěžní přehlídka nejlepších pódiových vystoupení. V nich se postupně předvedou malí zpěváci, sportovci, tanečníci i herci. Podle Rýdlové i odborníci z Evropské unie, kteří loni tuto akci navštívili, ocenili úroveň předškolní výchovy v Česku. "Ta práce je tady na daleko vyšší úrovni než v mnohých zemích EU. Tam je to víceméně hlídání s dobrou materiální úrovní, ale výchovný program není tak kvalitní," řekla Rýdlová. Mezi vystupujícími jsou i hosté ze Slovenska, které reprezentuje soubor Mateřské školy Strážske, nebo děti z azylového zařízení v Bělé pod Bezdězem. Některé školky předvádějí své výkony již poněkolikáté, ale každoročně se do Nymburku sjedou i úplně nové soubory. Doprovodný program tvoří výstava dětských výtvarných prací, kulturní vystoupení, oblíbená dílnička časopisu Pastelka Jak se dělá časopis, prodejní výstava hraček, seminář pro pedagogy mateřských škol, projekce záznamů z oblastních kol, pohybové a vědomostní hry a soutěže pro děti.

Osudy tří pilotů 311. československé bombardovací perutě britského Královského letectva (RAF) přiblíží čtenářům kniha Z RAF proti ponorkám. Pocházejí z Vysočiny a patří mezi 14 pilotů třistajedenáctky, kterým se podařilo zasáhnout nepřátelské ponorky, řekl dnes ČTK její autor Karel Černý. Černý v publikaci shromáždil dokumenty o Josefu Stránském z Havlíčkovy Borové, Stanislavu Huňáčkovi z Třebíče a Jindřichu Benešovi z obce Skřivánek u Havlíčkova Brodu. Čtenáři v ní najdou i zmínky o dalších letcích z regionu, kteří bojovali u pobřežního letectva. Zatímco Beneš a Stránský zlikvidovali ponorku německou, Huňáčkově posádce se podařilo zasáhnout italskou, upřesnil Černý. Čechoslováci z 311. Na ponorky provedli celkem 43 útoků, z toho 15 bylo ohodnoceno nejvyšším stupněm poškození.

Největší šance radit státu při prodeji 51 procent Českého Telecomu má zřejmě konsorcium Credit Suisse First Boston a Česká spořitelna. Jeho nabídku vyhodnotila jako nejlepší meziresortní výběrová komise. Na dalších místech skončily Morgan Stanley spolu s Patria Finance a Wood&Company s Merrill Lynch. Komise by měla o konečném doporučení pro vládu hlasovat v pondělí, uvedl dnes pro ČTK dobře informovaný zdroj. V tendru rozhodovaly zkušenosti a reference z transakcí podobného rozsahu a nabídnutá cena. Vláda požaduje zprávu o výběru poradce do konce května. Při minulém neúspěšném pokusu o prodej Telecomu radila banka J.P. Morgan. Nabídky na účast v soutěži fondu v únoru předložilo 11 firem a konsorcií. Dvě nabídky během tendru komise vyřadila. Poradenství při prodeji tuzemského dominantního operátora považují firmy za prestižní záležitost. Zajímavá však může být i odměna poradce, která se podle nabídek uchazečů má pohybovat mezi 0,2 a 1,0 procenta z prodejní ceny. V případě výnosu 55 miliard korun se požadovaná odměna pohybuje od 110 milionů do více než půl miliardy korun.

Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko mají i po vstupu do Evropské unie mnoho společného a měly by pokračovat ve spolupráci, kterou před lety zahájily v rámci visegrádské čtyřky. Během debaty v Bratislavě se na tom dnes shodla čtveřice bývalých disidentů ze jmenovaných zemí. "Jde o to spolupracovat v tom, v čem máme společné zájmy," řekl bývalý československý ministr zahraničí Jiří Dienstbier a připomněl, jak soudržnost pomáhala čtyřem postkomunistickým zemím při jednáních o zrušení Varšavské smlouvy a o odchodu sovětských vojáků z jejich území nebo při uzavírání asociačních dohod s Evropskou unií. Bývalý slovenský premiér Ján Čarnogurský zdůraznil vůdčí roli Polska, které je podle něj přirozeným leaderem středoevropských států v unii. Vládám ostatních visegrádských zemí vytkl, že se za Varšavu nepostavily v loňském odporu proti návrhu evropské ústavy.

Irský spisovatel Brian Keenan dnes na veletrhu Svět knihy představil návštěvníkům svou knihu An Evil Cradling z roku 1992, jež nyní česky vychází jako Kolébka zla. Líčí v ní své zkušenosti s téměř pětiletým vězením, do něhož ho uvrhli příslušníci Islámského džihádu. Keenan se snaží prezentovat tuto nepřenositelnou zkušenost z lepší stránky a hovoří o cestě za svobodou, kterou mu paradoxně tyto roky nesvobody přinesly. I dnes, kdy ho od otřesných zážitků dělí již téměř 15 let, četl ze své knihy se silným pohnutím. Keenan se narodil roku 1950 v Belfastu. V roce 1985 začal přednášet anglo-irskou literaturu v Bejrútu. "Učil jsem ale pouze tři měsíce a pak mě zajali. Ve vězení jsem strávil téměř pět let, než jsem se mohl vrátit v roce 1990 do Irska," uvedl své čtení autor. Ozbrojenci, kteří ho zajali, se domnívali, že je Brit. Když zjistili, že jsem Ir, bylo už pozdě - věděl jsem příliš mnoho," říká. Nejprve jej drželi v izolaci a ve tmě, později ve společné cele s britským novinářem Johnem McCarthym. Keenan netvrdí, že se stal obětí konfliktu náboženské povahy. "Byl jsem obětí americké a britské zahraniční politiky na Středním východě. Unesli mě jako Brita. "Paradoxně tato kniha nepojednává o tom, jak zavřeli člověka a vzali mu svobodu, ale o tom, jak může člověk zbavený všeho v totální izolaci svou svobodu najít," vyprávěl dnes. Jen když člověku vezmou všechno, i šaty či šperky, které pro něj mají symbolickou hodnotou, může znovu najít sám sebe a získat svobodu," řekl.