Zprávy | Z archivu rubriky


Správným a oficiálním jednoslovným názvem České republiky je Česko. Neexistuje žádný rozumný důvod toto pojmenování neužívat i v oficiálních dokumentech a v cizojazyčných variantách. Shodovala se na tom drtivá většina účastníků veřejného slyšení o rozlišování těchto názvů, které uspořádal Senát. Česká republika je podle odborníků politickým názvem země, který se může měnit, kdežto Česko jako název zeměpisný je trvalý a obsažený v řadě norem. Český úřad zeměměřičský a katastrální jej uvedl v oficiálním seznamu jmen států už v roce 1993. "Pojmenování Česko je zaznamenáno již v 18. století a z hlediska slovotvorného zcela odpovídá té nejklasičtější a nejkrásnější češtině," uvedl při slyšení předseda Senátu Petr Pithart. Zároveň ale přiznal, že s jeho užíváním má problém. Připomněl i vyjádření exprezidenta Václava Havla, který má při vyslovení slova Česko pocit, že po něm lezou slimáci.

Pithart podobně jako ředitel Ústavu pro jazyk český Karel Oliva poznamenal, že užívání jednoslovného názvu nelze nadiktovat ani přikázat vyhláškou či zákonem. Oliva varoval před násilným zavádění Česka, neboť pro jeho širší užívání by to mohlo mít opačný efekt. Odmítl také doporučení, aby se v obchodním rejstříku nevyskytovala jména firem, která anglický překlad Česka názvy nemají ve správném jazykovém tvaru Czechia, ale užívají podobně jako třeba sportovci slovo Czech.

Čtrnáctiletý vozíčkář David Hodan z Plzně do poslední chvíle nevěřil, že ho přijede do školy navštívit bývalý šéf Severoatlantické aliance George Robertson. Robertson mu to totiž slíbil před rokem v Praze, když se s ním setkal coby s vítězem literární soutěže na téma Co bych dělal, kdybych byl generálním tajemníkem NATO. Robertson v úterý svůj slib splnil. "Abych pravdu řekl, jsem opravdu překvapený. Nevěřil jsem, že si lord Robertson na mě udělá čas, a když se to náhodou stane, tak, že to bude tak brzy," řekl ČTK žák 7. třídy 15. Základní školy v Plzni. Kvůli onemocnění periferních nervů je upoután na vozík. Robertson chlapce ale hned po příchodu ujistil, že když mu návštěvu slíbil, tak ji také vykonal. "Jsme přece přátelé. Stejně jako je můj přítel premiér Vladimír Špidla a ministr zahraničí Cyril Svoboda, které jedu také navštívit, tak jsi můj přítel i ty. Všichni tři jste moji přátelé," řekl brýlatému chlapci.

Lord se Davida zeptal, zda nyní něco píše. "Mám rozepsanou povídku a rozhlasový příběh. Chtěl bych být novinářem nebo spisovatelem," přiznal se David ke svému snu. Hodně čte. K jeho koníčkům patří i počítače. David přinesl lordovi jako dárek plzeňské pivo, na oplátku dostal hrneček s Robertsonovým jménem, přívěsek na klíče a další dárky. Robertson si pivo pochvaloval. "Všichni vědí, že je to nejlepší pivo na světě," dodal zdvořile. Lord si poté prohlédl školu a pobesedoval s ostatními školáky.

Soutěž, které se Hodan zúčastnil, vyhlásilo Hnutí na vlastních nohou Stonožka během pražského summitu aliance v roce 2002. David vyhrál s odpovědí, že naprosto netuší, protože takovou zodpovědnost by mít nechtěl.

Premiéři zemí takzvané visegrádské čtyřky se sejdou ve středu dopoledne na zámku v Kroměříži. Původně se měli ještě v úterý odpoledne sjet do Brna, prohlédnout si hrad Špilberk, zajít na neformální večeři a ráno vyrazit do Kroměříže. Podle informací z Úřadu vlády nakonec politici brněnský program zrušili kvůli časové zaneprázdněnosti. Obyvatelé jihomoravské metropole tedy nebudou mít možnost po ránu zahlédnout českého a slovenského premiéra Vladimíra Špidlu a Mikuláše Dzurindu při společném běhu, který měli původně v plánu.

Očekává se, že Špidla, Dzurinda a jejich kolegové z Maďarska a Polska Péter Medgyessy a Marek Belka budou na kroměřížském zámku jednat především o dalším osudu visegrádské spolupráce v rozšířené Evropské unii. Setkají se poprvé od chvíle, kdy jejich země 1. května spolu s šesti dalšími nováčky vstoupily do EU. Očekává se, že premiéři podepíšou deklaraci určující další spolupráci čtyř středoevropských zemí.

Dosud Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko spojovala hlavně snaha o vstup do euroatlantických struktur. Po splnění tohoto úkolu by mohlo být novým cílem posílení a zvýraznění regionální spolupráce v rámci visegrádské čtyřky či rozšíření tohoto uskupení o Rakousko a Slovinsko. Premiéři budou asi diskutovat také o chystané ústavní smlouvě EU.

Visegrádskou skupinu vytvořily v roce 1991 Maďarsko, Polsko a bývalé Československo. Rozdělení Československa v roce 1993 pak změnilo visegrádskou trojku na čtyřku.

Do mise KFOR v jihosrbském Kosovu odletělo v úterý 94 vojáků 5. česko-slovenského praporu. Pětisetčlenný prapor nahrazuje v misi příslušníky 4. praporu, který byl v Kosovu o měsíc déle, než je obvyklé. Jeho poslední vojáci se vrátí domů 18. května, kdy bude rotace jednotky ukončena. Z České republiky do KFOR v těchto dnech odlétá 410 profesionálů, převážně z táborského 42. mechanizovaného praporu a další muži ze 4. brigády rychlého nasazení. Sto vojáků ze Slovenska se na místo přepraví samostatně. "Máme chránit místní obyvatelstvo, střežit administrativní hranici se Srbskem, vyhledávat nelegálně držené zbraně a hledané osoby," řekl před odletem tiskový důstojník jednotky Jiří Trojánek. Čeští a slovenští vojáci také doprovázejí autobusy se srbskými dětmi a od švédských vojáků převzali například i ostrahu památníku bitvy na Kosově poli.

Původně mělo do Kosova už minulý měsíc odcestovat o sto vojáků méně. Březnové násilí mezi Albánci a srbskou menšinou ale donutilo Severoatlantickou alianci přehodnotit plány na snižování stavů v KFOR. Čeští a slovenští plánovači nakonec vyhověli přání NATO počet vojáků nesnižovat. Dodatečná stovka ale musela ještě projít výcvikem, a tak byl 4. prapor v misi sedm měsíců místo šesti. Velitelem nového kontingentu a zároveň náčelníkem štábu mnohonárodní brigády Střed v misi KFOR je Aleš Vodehnal, velitelem praporu Antonín Genser.

Günter Verheugen, komisař Evropské unie pro rozšíření, je přesvědčen o tom, že v budoucnosti budou do EU patřit všechny balkánské země. Řekl to v úterý v Praze, pouhých jedenáct dní po dosud největším rozšíření unie v její dosavadní historii. Verheugen zopakoval, že Rumunsko a Bulharsko budou přijaty v roce 2007 a že Chorvatsko je nyní v "čekárně". Verheugen ale upozornil na to, že rozšiřování unie pro toto uskupení v budoucnu nebude nejdůležitější prioritou. EU se také bude muset v příštích letech koncentrovat na výraznější hospodářský růst a vytvoření pracovních míst. V žádném případě to však neznamená odsunutí dalšího rozšiřování, zdůraznil komisař. "Nevytváříme žádnou novou velkou skupinu," poznamenal k dalšímu rozšíření. EU se 1. května rozrostla o deset nových zemí včetně České republiky. Verheugen míní, že tím se stala nejen silnější, ale už přímo kontinentální mocností a jako taková musí přijmout odpovědnost a stát se "světovým hráčem". Rozšíření unie o Turecko podle Verheugena závisí především na tom, jak bude tato země schopna splnit politická kritéria, běžná v západních demokraciích.

Verheugen byl v České republice na jednodenní návštěvě. Setkal se s premiérem Vladimírem Špidlou a návštívil ministra zahraničí Cyrila Svobodu, který se v motolské nemocnici zotavuje po autonehodě. Podle Svobodova mluvčího Víta Koláře šlo o soukromou návštěvu, při které komisař zraněného ministra pozdravil. Komisař měl také přednášku pro studenty na pražské Vysoké škole ekonomické.