Zprávy | Z archivu rubriky


Do mise KFOR v jihosrbském Kosovu odletělo v úterý 94 vojáků 5. česko-slovenského praporu. Pětisetčlenný prapor nahrazuje v misi příslušníky 4. praporu, který byl v Kosovu o měsíc déle, než je obvyklé. Jeho poslední vojáci se vrátí domů 18. května, kdy bude rotace jednotky ukončena. Z České republiky do KFOR v těchto dnech odlétá 410 profesionálů, převážně z táborského 42. mechanizovaného praporu a další muži ze 4. brigády rychlého nasazení. Sto vojáků ze Slovenska se na místo přepraví samostatně. "Máme chránit místní obyvatelstvo, střežit administrativní hranici se Srbskem, vyhledávat nelegálně držené zbraně a hledané osoby," řekl před odletem tiskový důstojník jednotky Jiří Trojánek. Čeští a slovenští vojáci také doprovázejí autobusy se srbskými dětmi a od švédských vojáků převzali například i ostrahu památníku bitvy na Kosově poli.

Původně mělo do Kosova už minulý měsíc odcestovat o sto vojáků méně. Březnové násilí mezi Albánci a srbskou menšinou ale donutilo Severoatlantickou alianci přehodnotit plány na snižování stavů v KFOR. Čeští a slovenští plánovači nakonec vyhověli přání NATO počet vojáků nesnižovat. Dodatečná stovka ale musela ještě projít výcvikem, a tak byl 4. prapor v misi sedm měsíců místo šesti. Velitelem nového kontingentu a zároveň náčelníkem štábu mnohonárodní brigády Střed v misi KFOR je Aleš Vodehnal, velitelem praporu Antonín Genser.

Günter Verheugen, komisař Evropské unie pro rozšíření, je přesvědčen o tom, že v budoucnosti budou do EU patřit všechny balkánské země. Řekl to v úterý v Praze, pouhých jedenáct dní po dosud největším rozšíření unie v její dosavadní historii. Verheugen zopakoval, že Rumunsko a Bulharsko budou přijaty v roce 2007 a že Chorvatsko je nyní v "čekárně". Verheugen ale upozornil na to, že rozšiřování unie pro toto uskupení v budoucnu nebude nejdůležitější prioritou. EU se také bude muset v příštích letech koncentrovat na výraznější hospodářský růst a vytvoření pracovních míst. V žádném případě to však neznamená odsunutí dalšího rozšiřování, zdůraznil komisař. "Nevytváříme žádnou novou velkou skupinu," poznamenal k dalšímu rozšíření. EU se 1. května rozrostla o deset nových zemí včetně České republiky. Verheugen míní, že tím se stala nejen silnější, ale už přímo kontinentální mocností a jako taková musí přijmout odpovědnost a stát se "světovým hráčem". Rozšíření unie o Turecko podle Verheugena závisí především na tom, jak bude tato země schopna splnit politická kritéria, běžná v západních demokraciích.

Verheugen byl v České republice na jednodenní návštěvě. Setkal se s premiérem Vladimírem Špidlou a návštívil ministra zahraničí Cyrila Svobodu, který se v motolské nemocnici zotavuje po autonehodě. Podle Svobodova mluvčího Víta Koláře šlo o soukromou návštěvu, při které komisař zraněného ministra pozdravil. Komisař měl také přednášku pro studenty na pražské Vysoké škole ekonomické.

Až na 678 milionů eur v příštích třech letech se mohou těšit obyvatelé českého venkova. Příslušný výbor Evropské komise dal v úterý "zelenou" horizontálnímu plánu pro rozvoj venkova, který počítá v letech 2004 až 2006 s příspěvkem 542,8 milionu eur ze společné pokladny a 135,7 milionu eur z českého státního rozpočtu. "Stihli jsme lhůtu pro rychlé spuštění plánu rozvoje venkova. Je to pozitivní signál určený obyvatelům českého venkova, svědčící o tom, nakolik jsme odhodláni pomoci přispět k rozvoji udržitelného a konkurenceschopnějšího zemědělství, zvyšujícího příjmy a vytvářejícího nová pracovní místa," uvedl komisař Franz Fischler v komuniké EK.

"ČR je fakticky první novou členskou zemí, která schválení svého plánu dosáhla. Je to úspěch," řekla ČTK mluvčí českého zastoupení při EU Petra Mašínová. Předpokládá, že po definitivním schválení plánu v EK, které by mělo být již jen formální tečkou, by první peníze na konkrétní projekty mohly dorazit na přelomu května a června, zatím v podobě zálohy ve výši desetiny celkové sumy, tedy zhruba 54 milionů eur.

Plán je zaměřen na podporu zemědělců hospodařících v méně příznivých oblastech, na ochranu životního prostředí a podporu jiného využití zemědělské půdy, například zalesňování. Dalšími cíli plánu je zlepšení struktury pracovních sil v zemědělství z hlediska věku a vzdělání včetně podpory dřívějších odchodů do důchodu, jakož i na podporu zakládání producentských organizací či využití obnovitelných zdrojů energie, například pěstování rychle rostoucích dřevin a rostlin.