Zprávy | Z archivu rubriky


Ombudsmanovi Otakarovi Motejlovi se nelíbí postup některých správních úřadů rozhodujících o vyplácení sociálních dávek. Z podnětů občanů Motejl zjistil, že úřady v řadě případů místo toho, aby občanovi v nouzi pomohly, jeho situaci ještě zhoršují. O problému již téměř před čtvrt rokem informoval ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha. Vyzval jej k jednání, ale ministr se k připomínkám dosud nevyjádřil.

"Problémů v této oblasti je více. Ministrovi jsme udělali jejich soupis a jej k setkání. Dosud neodpověděl," uvedla ve středu zástupkyně vyzvali veřejného ochránce Anna Šabatová.

Právníci ombudsmanovy kanceláře například opakovaně řešili případy, kdy úředníci podmiňovali přiznání dávky občanovi tím, že si musí zrušit penzijní připojištění a stavební spoření. Úřady zcela zapomněly na to, že občan by pak musel státu vrátit všechny příspěvky, které dostal, což by jeho krizi prohloubilo. Tím by se pro občana uzavřela možnost sociálně se zajistit na stáří. "Navíc úřady jednají i v rozporu se zájmy nezletilých dětí, protože nutí rodiče zrušit také stavební spoření svých potomků," zdůraznila Šabatová. Podle ní by přitom stačilo, aby si občan jen domluvil přerušení plateb na dobu překlenutí finančních problémů.

Podle současné podoby zákona by se žadatel o dávku měl snažit zvýšit své příjmy prodejem nebo jiným využitím svého majetku. V současnosti ale neexistuje jednotný názor, co lze považovat za obvyklé vybavení domácnosti, které nelze prodat a úřady tak nutí lidi k prodeji potřebných věcí. "Tak například prodejem starého auta může občan vydělat třeba 20.000 korun. Své problémy tím ale nevyřeší. Zároveň si tak odřízne možnost, v regionu se špatnou obslužností, dojíždět za prací," vysvětlila Šabatová.

Šabatová kritizuje také postup úřadů, které podmiňují přiznání sociální dávky mladým matkám tím, že zveřejní otce novorozeněte. Úřady přitom zapomínají, že neuvedení otce v dokladech není výrazem libovůle matek, ale jejich reakcí na "problematickou osobnost otce". Sociální pracovníci by jistě měli s maminkami o věci jednat, pokud se ale žena jednou rozhodne, měli by to plně respektovat, zdůraznila zástupkyně Motejla.

Tvrdé kritice opozičních poslanců čelil ve středu ve sněmovně ministr zdravotnictví Jozef Kubinyi (ČSSD). Občanští demokraté trvají na tom, aby vláda sněmovně okamžitě předložila koncepci zdravotnictví. Do té doby by se podle nich měl Kubinyi vyhnout dalším radikálním krokům.

"Je zarážející, že je ministrem opakovaně jmenován někdo, kdo v okamžiku nástupu do funkce žádnou koncepci nemá," řekl také komunistický místopředseda zdravotního výboru Jiří Maštálka.

Kubinyi odstartoval debatu o zdravotnictví už v pátek, kdy obvinil Všeobecnou zdravotní pojišťovnu (VZP) ze špatného hospodaření. Už od svého nástupu volá po odchodu ředitelky VZP Jiřiny Musílkové, která již dříve jeho výzvu odmítla a dnes se proti kritice VZP ohradila přímo ve sněmovně. Některé odborníky a opoziční poslance Kubinyi popudil také pátečním odvoláním šéfa Institutu klinické a experimentální medicíny Karla Filipa.

Ministr si vyslechl kritiku i od Musílkové. Tím, kdo v českém zdravotnictví selhává, není podle ní VZP, ale ministerstvo zdravotnictví. Úřad podle ní nemá představu, jak zdravotnictví řídit. Kubinyi poté v nadsázce prohlásil, že z jejího projevu nabyl dojmu, jako by pojišťovna byla skvělá, zatímco on se ve všem mýlí, je nezkušený, manipulovatelný a víceméně lže nebo se předvádí. Někteří poslanci si to ale možná myslí. "Vůbec nehájím VZP, aby bylo jasno. Jen se ohrazuji proti věcně správně nedoloženým obviněním pana ministra. Tady určitě platí aforismus - kdo nerozumí, měl by se ptát, nikoli protestovat"," vzkázal Kubinyimu Maštálka.

Státní podnik Lesy ČR prodával dříví za nevýhodných podmínek a přišel tak o několik desítek milionů korun. Podnik také neoprávněně nakládal s finančními prostředky a uzavíral dodavatelské smlouvy bez výběrových řízení, vyplývá z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Lesy ČR proto již například zřídily odbor vnitřní kontroly a připravují úpravu obchodních vztahů, informoval ve středu mluvčí státního podniku Lubomír Šálek.

Prověrka Nejvyššího kontrolního úřadu se zaměřila na roky 2001, 2002 a část roku 2003. Na tiskové konferenci to řekl člen NKÚ Jiří Kalivoda, který kontrolní akci řídil.

Ztrátu z prodeje dříví prostřednictvím Hradecké lesní a dřevařské společnosti (HLDS) kontroloři vyčíslili na 34,6 milionu korun v roce 2001 a na 47,5 milionu korun v roce 2002. O další prostředky státní podnik podle úřadu přišel, když prodával dříví "nastojato", tedy neporažené v lese, jiným firmám. Tržní způsob prodeje používal podnik podle NKÚ pouze doplňkově, přestože byl efektivnější. Lesy ČR podle Šálka zvažují úpravu smluvního vztahu s HLDS. Ještě v době prověrky loni v září ministr zemědělství Jaroslav Palas odvolal z funkce generálního ředitele Lesy ČR Jiřího Olivu a poté i dva členy dozorčí rady. Oliva již dříve vyjádřil s prezentovanými nálezy NKÚ nesouhlas. Podnik podle něj postupoval správně.

"Lze přijmout jen některá zjištění účetních chyb, které ovšem svým rozsahem nemohly ovlivnit ekonomickou bilanci podniku," řekl Oliva. Posuzování výhodnosti či nevýhodnosti obchodních vztahů je podle něj provedeno amatérsky a s množstvím zásadních ekonomických chyb. "Jediným vysvětlením je buď odborná nekompetentnost hodnotitele, nebo podjatost," uvedl Oliva. Pokud by NKÚ nechal výpočty prověřit odborné ekonomické instituci, musel by podle Olivy vyvodit personální důsledky.

Lesy ČR podle kontrolorů také ohrozily investici do cenných papírů. V roce 1999 koupil podnik cenné papíry zahraniční investiční firmy za 201,43 milionu korun. U stejné společnosti pak v letech 2001 a 2002 koupil cenné papíry za dalších 264,34 milionu korun. Investici celkem za 465,77 milionu korun podle zjištění NKÚ státní podnik ohrozil, protože zahraniční společnost poskytovala nižší míru ochrany. Lesy ČR již podle Šálka zadaly příkaz k prodeji těchto cenných papírů.

Výtka NKÚ směřuje i na ministerstvo zemědělství. To v letech 2001 až 2003 neprovedlo žádnou kontrolu, která by prověřila uzavírání obchodních smluv nebo nakládání s volnými finančními prostředky v podniku Lesy ČR. Nedostatečná byla také spolupráce ministerstva a dozorčí rady Lesů ČR, uvedl Kalivoda.

Premiéři zemí takzvané visegrádské čtyřky se sejdou ve středu dopoledne na zámku v Kroměříži. Původně se měli ještě v úterý odpoledne sjet do Brna, prohlédnout si hrad Špilberk, zajít na neformální večeři a ráno vyrazit do Kroměříže. Podle informací z Úřadu vlády nakonec politici brněnský program zrušili kvůli časové zaneprázdněnosti. Obyvatelé jihomoravské metropole tedy nebudou mít možnost po ránu zahlédnout českého a slovenského premiéra Vladimíra Špidlu a Mikuláše Dzurindu při společném běhu, který měli původně v plánu.

Očekává se, že Špidla, Dzurinda a jejich kolegové z Maďarska a Polska Péter Medgyessy a Marek Belka budou na kroměřížském zámku jednat především o dalším osudu visegrádské spolupráce v rozšířené Evropské unii. Setkají se poprvé od chvíle, kdy jejich země 1. května spolu s šesti dalšími nováčky vstoupily do EU. Očekává se, že premiéři podepíšou deklaraci určující další spolupráci čtyř středoevropských zemí.

Dosud Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko spojovala hlavně snaha o vstup do euroatlantických struktur. Po splnění tohoto úkolu by mohlo být novým cílem posílení a zvýraznění regionální spolupráce v rámci visegrádské čtyřky či rozšíření tohoto uskupení o Rakousko a Slovinsko. Premiéři budou asi diskutovat také o chystané ústavní smlouvě EU.

Visegrádskou skupinu vytvořily v roce 1991 Maďarsko, Polsko a bývalé Československo. Rozdělení Československa v roce 1993 pak změnilo visegrádskou trojku na čtyřku.

Do mise KFOR v jihosrbském Kosovu odletělo v úterý 94 vojáků 5. česko-slovenského praporu. Pětisetčlenný prapor nahrazuje v misi příslušníky 4. praporu, který byl v Kosovu o měsíc déle, než je obvyklé. Jeho poslední vojáci se vrátí domů 18. května, kdy bude rotace jednotky ukončena. Z České republiky do KFOR v těchto dnech odlétá 410 profesionálů, převážně z táborského 42. mechanizovaného praporu a další muži ze 4. brigády rychlého nasazení. Sto vojáků ze Slovenska se na místo přepraví samostatně. "Máme chránit místní obyvatelstvo, střežit administrativní hranici se Srbskem, vyhledávat nelegálně držené zbraně a hledané osoby," řekl před odletem tiskový důstojník jednotky Jiří Trojánek. Čeští a slovenští vojáci také doprovázejí autobusy se srbskými dětmi a od švédských vojáků převzali například i ostrahu památníku bitvy na Kosově poli.

Původně mělo do Kosova už minulý měsíc odcestovat o sto vojáků méně. Březnové násilí mezi Albánci a srbskou menšinou ale donutilo Severoatlantickou alianci přehodnotit plány na snižování stavů v KFOR. Čeští a slovenští plánovači nakonec vyhověli přání NATO počet vojáků nesnižovat. Dodatečná stovka ale musela ještě projít výcvikem, a tak byl 4. prapor v misi sedm měsíců místo šesti. Velitelem nového kontingentu a zároveň náčelníkem štábu mnohonárodní brigády Střed v misi KFOR je Aleš Vodehnal, velitelem praporu Antonín Genser.

Günter Verheugen, komisař Evropské unie pro rozšíření, je přesvědčen o tom, že v budoucnosti budou do EU patřit všechny balkánské země. Řekl to v úterý v Praze, pouhých jedenáct dní po dosud největším rozšíření unie v její dosavadní historii. Verheugen zopakoval, že Rumunsko a Bulharsko budou přijaty v roce 2007 a že Chorvatsko je nyní v "čekárně". Verheugen ale upozornil na to, že rozšiřování unie pro toto uskupení v budoucnu nebude nejdůležitější prioritou. EU se také bude muset v příštích letech koncentrovat na výraznější hospodářský růst a vytvoření pracovních míst. V žádném případě to však neznamená odsunutí dalšího rozšiřování, zdůraznil komisař. "Nevytváříme žádnou novou velkou skupinu," poznamenal k dalšímu rozšíření. EU se 1. května rozrostla o deset nových zemí včetně České republiky. Verheugen míní, že tím se stala nejen silnější, ale už přímo kontinentální mocností a jako taková musí přijmout odpovědnost a stát se "světovým hráčem". Rozšíření unie o Turecko podle Verheugena závisí především na tom, jak bude tato země schopna splnit politická kritéria, běžná v západních demokraciích.

Verheugen byl v České republice na jednodenní návštěvě. Setkal se s premiérem Vladimírem Špidlou a návštívil ministra zahraničí Cyrila Svobodu, který se v motolské nemocnici zotavuje po autonehodě. Podle Svobodova mluvčího Víta Koláře šlo o soukromou návštěvu, při které komisař zraněného ministra pozdravil. Komisař měl také přednášku pro studenty na pražské Vysoké škole ekonomické.