Zprávy | Z archivu rubriky

Senát souhlasí s tím, aby se od léta zvýšily televizní a rozhlasové poplatky na 100, respektive 45 korun měsíčně. Odmítl ale to, aby poplatky museli platit i lidé bez přijímačů. Novelu zákona proto senátoři vrátili Poslanecké sněmovně. Lidé, kteří televizi či rádio nevlastní, by o tom měli podle senátorů Českou televizi nebo Český rozhlas na jejich výzvu uvědomit v čestném prohlášení s úředně ověřeným podpisem. Poplatky by tak hradit nemuseli. Od poplatků by měli být osvobozeni na návrh Jaroslava Kubery (ODS) také lidé, jejichž příjem nepřevyšuje životní minimum.

Lidé by si měli spořit na penzi nejen formou státního důchodového pojištění, ale také povinného spoření prostřednictvím soukromých institucí. Novinářům představil návrh penzijní reformy generální ředitel penzijního fondu Credit Suisse Life and Pensions Petr Žaluda. Současný stav je podle něj dlouhodobě neudržitelný. V soukromých společnostech se budou peníze podle Žaludy na rozdíl od peněz spravovaných státem zhodnocovat. Na překlenutí dočasného deficitu důchodového účtu v prvních letech fungování systému by mohly obdobně jako na Slovensku sloužit peníze z privatizace. Stát by určil všechny podmínky, tedy i kdo a kolik bude do soukromého důchodového pojištění platit, dodal Žaluda.

Pouze podpis prezidenta Václava Klause chybí Česku k ratifikaci mezinárodní úmluvy o bezpečnosti na mořích a námořních plošinách. Přístup k mezinárodní úmluvě schválil Senát. Česká republika se tak zřejmě brzy přidá ke 105 státům, a to i vnitrozemským, které už úmluvu přijaly. Dosud bylo podle výkladu ministra dopravy Milana Šimonovského trestně postižitelné pouze pirátství, tedy loupežná přepadení na vodě. Teroristický útok s politickým podtextem ale ne. Pod českou vlajkou na moře žádná námořní loď nevyplula sedm let. V případě, že se stát bude někdy chtít vrátit k provozování námořní dopravy, úmluvu k tomu bude potřebovat, upozornil Šimonovský.

Poslanecká sněmovna odložila schvalování smlouvy mezi Českem a Slovenskem o zpřísnění režimu na jejich hranici poté, co se obě země staly 1. května členy Evropské unie. O smlouvě dosud nerozhodl ani slovenský parlament. Odklad hlasování vysvětlovali poslanci různě. Někteří připouštěli, že roli sehrálo to, že vládní koalice neměla dost hlasů na její prosazení. Koalice má jen těsnou většinu dvou hlasů nad opozicí, která smlouvu kritizuje jako špatnou a zbytečnou. Navíc mají vůči dokumentu výhrady i někteří vládní poslanci. Vliv na postoj poslanců měly i výtky starostů měst a obcí z příhraničí, kteří v březnu zákonodárce vyzvali, aby smlouvu neschválili. Tvrdí, že konec nadstandardního režimu by lidem v příhraničí zkomplikoval život.

Podle smlouvy by občané obou zemí směli překračovat hranice kdekoli, pokud by k tomu měli povolení. Bez něj by mohli přejet hranice na 22 standardních přechodech a po ostatních 72 dohodnutých přeshraničních cestách. Čeští politici tvrdí, že absence nové smlouvy nezpůsobí žádné problémy. Zachován podle nich zůstane současný hraniční režim.

Hokejoví fanoušci způsobili v Sazka Areně při světovém šampionátu podle mluvčího provozovatele haly Jana Valy škody řádově za desetitisíce korun. Vzhledem k tomu, že se v hale pohybovaly po dva týdny tisíce lidí, Vala nepokládá škody za mimořádné. Zřejmě největší škoda vznikla na vodorovných nosnících posuvných tribun. Ve čtyřech sektorech se prý prohnuly, když nad nimi fanoušci skákali. Podle Valy jsou tato zařízení v záruce. Dodala je americká firma, která údajně stejné tribuny montovala v některých halách ve Spojených státech, Kanadě i v Evropě.

Příslušníci Zpravodajské brigády, ale i vojáci a lidé z ministerstva obrany si připomněli 65. výročí vzniku této odbojové skupiny. Brigáda vznikla na ideálech Junáka a skautingu a ve své době čítala na sedm stovek odvážných, kteří byli ochotni riskovat své životy za nacistické okupace. Právě členové Zpravodajské brigády předávali informace londýnskému exilu a později se zapojili do příprav a pak i do samotného povstání v Čechách a na Moravě, zejména ale v Praze. Odbojová skupina si udržela po celou dobu války nadstranický charakter a mnozí její příslušníci byli po nástupu komunismu v roce 1948 pronásledováni a vězněni. Velitel brigády Veleslav Wahl byl popraven.

Pakt růstu a stability je základem Evropské měnové unie a pokud nebude dodržován, začnou se základy Evropské měnové unie /EMU/ hroutit. Na setkání s českými podnikateli to řekl komisař Evropské unie pro vnitřní trh Frits Bolkestein. Pakt požaduje po členských zemích EMU maximálně tříprocentní rozpočtový deficit, což v minulých letech nedodržela například Francie či Německo. Země, které deficit překročily, mají podle něj programy, aby kritéria splnily. V opačném případě komisař připustil uvalení sankcí. Země překračující deficit argumentují tím, že musí zvýšit výdaje, aby podpořily ekonomiku.

Evropský komisař Frits Bolkestein odmítá sjednocení daní z příjmů podniků v rámci Evropské unie a tvrdí, že rozhodování o výši daňových sazeb by mělo být nadále ponecháno na jednotlivých členských státech. Po harmonizaci podnikových daní volají někteří představitelé západoevropských zemí, zejména Německa a Francie, a obviňují nové kandidátské země z daňového dumpingu. Bolkestein se navíc domnívá, že staré členské země EU by si měli vzít příklad z nováčků a daňové zatížení snížit. "Daně v Evropě jsou příliš vysoké a představují brzdu hospodářského rozvoje," uvedl.

Nastávající matky v těžké životní situaci asi v budoucnu získají možnost porodit své dítě utajeně a přitom v nemocnici, tedy s nezbytnou zdravotní péčí. Počítá s tím lidovecký návrh novely, který sněmovna schválila hlasy 88 ze 159 přítomných. Nyní ho posoudí Senát a prezident. Návrh, který se týká utajených porodů, má omezit případy, kdy žena v nouzi, třeba kvůli strachu z reakce okolí či neúnosným sociálním podmínkám, volí potrat a v extrémním případě i usmrcení dítěte. Žena, která o to písemně požádá, by měla nárok na zvláštní ochranu svých osobních údajů. Její zdravotnická dokumentace má být zapečetěna, otevřít by ji bylo možné jen se svolením soudu.

V České republice se od roku 1990 snižuje počet potratů, loni klesl o další tři procenta. V roce 2003 bylo v České republice hlášeno téměř 40.000 potratů, z toho ve 27.000 případech šlo o umělé přerušení těhotenství. Vyplývá to z údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Každé páté přerušení těhotenství doporučili lékaři ženě ze zdravotních důvodů. Nejvíce umělých přerušení těhotenství bylo v Česku v roce 1988, a to 110.000. Před deseti lety se jejich počet snížil na 70.000.

Mimořádná schůze Poslanecké sněmovny, jejíž náplní měla být rozprava o připravenosti České republiky na čerpání peněz z fondů Evropské unie (EU), skončila po zhruba třiceti minutách. Poslanci totiž neschválili program jednání, takže schůze formálně nemohla ani začít. Schůzi iniciovala opoziční ODS, která reagovala na obavy mnohých starostů a hejtmanů, podle nichž Česko není na čerpání peněz připraveno. Jednání o programu vyvrcholilo hádkou mezi především vládními sociálními a opozičními občanskými demokraty, kteří se přeli o to, zda země je na čerpání peněz připravena.

Ministerstvo financí navrhuje zrušit vládní usnesení, na jehož základě kabinet v březnu rozhodl o prodeji brněnského strojírenského podniku Královopolská společnosti Královopolská Ria. ČTK o tom informoval mluvčí ministerstva Marek Zeman s tím, že firma nepřistoupila na podmínky prodeje. Kabinet bude o návrhu jednat příští středu. Podle Zemana firma neakceptovala podmínky, ve kterých stát požadoval předkupní právo na pozemky Královopolské a garanci zaměstnanosti.