Zprávy | Z archivu rubriky

Dvěma magnety lákala v neděli majetné sběratele výtvarného umění aukce na pražském Žofíně. Zatímco nejdražší položka, obraz Emila Filly Zátiší s lahví rumu s vyvolávací cenou 4,5 milionu korun, nového majitele nenašla, dílo malířky Marie Čermínové - Toyen s názvem Oáza, vyvolávané za 1,6 milionu korun, bylo vydraženo za 2,950.000 korun. "Majitel za ně s šestnáctiprocentní aukční přirážkou zaplatí celkem 3,4 milionu," řekl ČTK Martin Kodl z pořádající galerie Antikva Nova Kodl. Očekávaný aukční rekord za obraz této surrealistické malířky tedy nepadl. "V prosinci 2002 jsme vydražili její obraz nazvaný Růžový spektr za 3,150.000 korun, ovšem tato částka je bez aukčních příplatků," vysvětlil Kodl a upozornil, že rekordní cenu za dílo Toyen přinesla vloni pařížská aukce z Bretonovy pozůstalosti. Obraz s názvem Přeji vám dobrého zdraví z roku 1943 byl tehdy vydražen za 170.000 eur (asi 5,5 milionu Kč). Dosud nejdražším dílem prodaným na aukci v České republice byl v roce 2000 obraz Emila Filly Zlaté rybičky, za který nový majitel zaplatil 7,3 milionu korun.

Takřka metrová práce Toyen z roku 1929 patří mezi velké objevy poslední doby od této autorky. Před válkou byla Oáza dvakrát vystavena a třikrát publikována. Na výstavě před aukcí se veřejnosti představila po dlouhých 64 letech.

Národní hřbitov v Terezíně na Litoměřicku ožil v neděli vzpomínkami na bojovníky za svobodu a oběti nacismu, zejména na Židy, kteří trpěli v terezínském ghettu. Uctít minulost přijelo na Terezínskou tryznu na tisíc lidí, mezi nimi i bývalí vězňové. "Minulost mě provází na každém kroku, jsem ráda, že na ni nezapomínáme," řekla ČTK Dagmar Lieblová, předsedkyně sdružení bývalých terezínských vězňů, která v místním ghettu prožila 18 měsíců. "Terezín je největším symbolem zápasu člověka za svobodu," řekl ve svém projevu předseda sněmovny Lubomír Zaorálek. "Nesmíme dopustit samovolné hojení paměti, což by byla urážka vůči obětem genocidy," uvedl. Připomněl, že z terezínského ghetta převezlo 63 transportů do koncentračního tábora v Osvětimi na 87.000 Židů, osvobození se jich dočkalo 3800. Terezín je podle Zaorálka svědectvím toho, že v životě se skrývá nebezpečí, které se může vrátit. Ve svém projevu vzpomněl na etnické čistky v Bosně, Kosovu a na dalších místech světa. Nakonec se pozastavil nad posledními událostmi v Iráku. "Jako by to tu bylo znovu, mučení a krutost, proto nesmíme mlčet," uvedl.

Spokojenost nad počtem lidí, mezi nimiž byla řada studentů a žáků, vyjádřila ve svém projevu Anděla Dvořáková z Českého svazu bojovníků za svobodu, který tryznu pořádá. Do Terezína přijeli také zástupci zhruba třiceti zemí, odkud pocházeli terezínští vězni. Z českých politiků se pietního aktu zúčastnili například ministr zemědělství Jaroslav Palas, ministr spravedlnosti Karel Čermák, senátoři Zdenek Bárta a Josef Hojdar a další. Po položení věnců před popravčí zeď a projevech zazněla pod vlajkou České republiky a Evropské unie křesťanská a židovská modlitba. Pietní akt ukončil Děčínský pěvecký sbor úryvky z Verdiho Requiem.

V letech 1940 až 1945 zavlekli nacisté do věznice gestapa v terezínské Malé pevnosti, terezínského ghetta a koncentračního tábora v Litoměřicích přes 200.000 vězňů. Nejvíce, 155.000 Židů, trpělo v terezínském ghettu. Na 35.000 jich zde v důsledku stresu, hladu a nelidských ubytovacích podmínek zemřelo. Většina ostatních pak našla smrt ve vyhlazovacích táborech.

Před předčasným usnutím na vavřínech a nevypočitatelností výsledků voleb do Evropského parlamentu varoval v neděli na předvolební konferenci v Praze stranické kolegy manažer kampaně Občanské demokratické strany Martin Říman. Nejsilnější opoziční strana sice už několik měsíců s přehledem kraluje žebříčkům preferencí, nikdo v Česku však s "nenárodními" volbami nemá zkušenosti. Vítězství občanských demokratů může podle Římana ohrozit jak nízká, tak relativně vysoká účast voličů. Malý zájem veřejnosti o volby do Evropského parlamentu ODS podle Římana nenahraje, protože jeho strana nepatří k těm, které mají silnou voličskou základnu. Ve vysoké účasti vidí riziko "přelétavých" voličů, kteří jsou schopni experimentovat a kteří se podle něj rekrutují převážně z mladých, tedy těch, co s ODS sympatizují. "Zkušenosti z minulých evropských voleb (v jiných zemích) ukazují, že voliči si v nich bez obav zaexperimentují, protože je nemají za tak důležité jako volby národní," uvedl před 500 delegáty konference.

Pro ODS volby do Štrasburku nejsou experimentem ani testem popularity, zdůraznil ve svém projevu lídr kandidátky Jan Zahradil. Budou mít dopad vnitropolitický i zahraničněpolitický, budou znamenat první krok na cestě, která povede k odstranění současné vlády, uvedl. Vládní koalici sociálních demokratů, unionistů a lidovců a zvláště podmínky, které vyjednala před vstupem země do EU, Zahradil podrobil kritice. Zopakoval, že Česko není rovnoprávným členem společenství a že ODS to chce napravit, proto její volební heslo zní "Rovné šance pro všechny".

Pětice bubeníků zabubnovala v neděli uprostřed Václavského náměstí v Praze, aby připomněla kolemjdoucím oběti nemoci AIDS. Vystoupení se stalo součástí celodenní preventivní akce, kterou uspořádala Česká společnost AIDS pomoc. Spolu s organizacemi z více než 90 zemí světa se tak připojila k mezinárodní vzpomínce na zemřelé na AIDS. "Vzpomínat je důležité. Důležitější je ale jít dál a nezastavit se na cestě. Je nutné udělat něco pro další generaci," řekl ČTK předseda České společnosti AIDS pomoc Václav Strouhal. Uprostřed Václavského náměstí proto organizace postavila informační stánek. Aktivisté pak rozdávali zájemcům a kolemjdoucím prezervativy a pohlednice s adresou místa, kde je možné nechat se bezplatně a anonymně testovat na infekci HIV.

V Česku evidovali zdravotníci ke konci letošního března podle vedoucí národní referenční laboratoře pro AIDS Marie Brůčkové 677 HIV pozitivních. Z nich se nemoc rozvinula u 175, z toho 108 lidí zemřelo. Dalších 203 nakažených bylo mezi cizinci, nejčastěji právě z Ukrajiny. Podle odborníků vděčí ČR za nízké počty infikovaných právě soustavné prevenci. Nemoc AIDS za uplynulé čtvrtstoletí připravila na celém světě o život přes 20 milionů lidí. Podle odhadu expertů žije nyní na planetě kolem 40 milionů lidí s virem HIV nebo s nemocí AIDS.

Sociální demokraté začnou s koaličními partnery vyjednávat o změnách volebního zákona. Rádi by dosáhli například toho, aby poslanec, který se stane členem vlády, ztratil dočasně poslanecký mandát. Chtějí prosadit také přímou volbu prezidenta a zákon o referendu. V něm by občané rozhodli mimo jiné i o evropské ústavě. Po zasedání ústředního výkonného výboru strany to řekl místopředseda ČSSD Stanislav Gross. "Budeme chtít prosazovat to, aby člen parlamentu, který zároveň vykonává funkci člena vlády, dočasně ztratil mandát v Poslanecké sněmovně, což je také dobré k trošku důslednějšímu oddělování moci výkonné od moci zákonodárné," uvedl Gross. Podle něj se tak ústavní činitel bude moci také lépe koncentrovat na jeden z obou úkolů. Zavedení takzvaného klouzavého mandátu předpokládá změnu ústavy, doplnil Gross.

ČSSD nehodlá usilovat o změnu hranice úspěšnosti ve volbách, jejíž dosažení je nutné pro vstup do sněmovny. "V České republice se osvědčila ona pětiprocentní klauzule, nebudeme navrhovat a prosazovat její změnu," doplnil Gross. Podle něj bude ale sociální demokracie naopak prosazovat to, aby občané mohli hlavu státu volit přímo již v příštích prezidentských volbách. "Myslíme si, že nejvhodnější volební systém je ten, který je jakousi obdobou toho, jak se volí senátoři," upřesnil Gross. Doplnil, že občané by tedy volili prezidenta ve dvou kolech. Ve druhém kole by se rozhodovali mezi dvěma nejúspěšnějšími kandidáty, kteří postoupili. K přímé volbě starostů či hejtmanů se sociální demokraté zatím nekloní.

Součástí debat o volebním zákoně by se měl stát i zákon o obecném referendu. Občané by měli rozhodovat například o přijetí evropské ústavy. "Pokud bude na evropské úrovni dohodnuto, že ústavní smlouva půjde do ratifikačních procesů v jednotlivých zemích, tak pak chceme ratifikovat ústavní smlouvu referendem," řekl předseda ČSSD a premiér Vladimír Špidla. Podle Grosse bude strana do budoucna uvažovat o návrhu sladit volby do jednoho termínu, pokud by se jich v jednom roce konalo více. Důvodem je nejen úspora peněz, ale také větší účast voličů.

Milé překvapení čekalo v neděli domácí návštěvníky ve většině pražských muzeí. Ke svému mezinárodnímu svátku obohatila prohlídku stálých expozic i krátkodobých výstav řadou atraktivních akcí a otevřela dveře i tam, kam se běžní zájemci obvykle nedostanou - do pracoven a depozitářů. Překvapeni vstupem zdarma byli především zahraniční turisté. Například v hlavní budově Národního muzea ušetřili návštěvníci na vstupném stokorunu a děti polovic. Snad i proto pracovník u vchodu ani nestačil počítat příchozí. Ti si s chutí prohlédli výjimečnou výstavu Voda a život. Do kroku jim na schodišti zpívali členové pěveckého sboru Ludus musicus a v panteonu na ně čekaly ženy ovládající lidová řemesla. U stolků jim předvedly výrobu ozdob z přírodních materiálů, možnosti zdobení perníků i skořápek, paličkování, síťování, drátování a předení na kolovrátku. Děti usedly v expozici prehistorie k omalovánkám či z kartonového papíru skládaly nejrůznější předpotopní příšery. Pracovníci knihovny zájemcům identifikovali staré knihy, přírodovědci určovali donesené zkameněliny, nerosty a horniny.

Respektování práv lidí se v České republice v mnoha oblastech postupně zlepšuje, konstatuje vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab. V případě oslabených a ohrožených skupin, jako jsou například děti či lidé pobývající v ústavní péči, má však Česko podle něj ještě co dohánět. O stavu lidských práv v České republice v roce 2003 informuje Jařab ve zprávě, s níž se ve středu seznámí vláda. Za velmi problematický považuje zmocněnec postoj české společnosti vůči cizincům. "Ještě pořád tolerujeme, že úřady vůči cizincům postupují tak, jako se přistupovalo před rokem 1989 ke každému. Protože jsou to ale cizinci, jakoby to bylo přípustné," řekl ČTK Jařab. Otázky spojené s migrací a azylem považuje za "největší slepou skvrnu společnosti".

Naopak v oblasti ústavní péče se podle něj začíná situace měnit k lepšímu. "Svědčí to o tom, že společnost dosáhla už jistého pokroku, protože si začíná všímat i těch, kteří nemohou na diskriminaci upozornit. Největší kus práce ale máme v této oblasti teprve před sebou," vysvětlil Jařab.

Pozitivní změny zaznamenalo podle něj vězeňství. "Novela zákona o výkonu trestu odstranila největší nedostatky. Vězňům například poskytuje neodebratelné minimum peněz, za které si mohou něco nakoupit, i když splácejí dluh," upozornil zmocněnec. Studující nemusí platit náklady na pobyt ve vězení. Více se nyní uplatňují alternativní tresty.

Posun vidí Jařab také v práci policie při potírání rasisticky motivovaných trestných činů. "Není to však všude a u všech typů trestných činů stejné. Horší je to v případech, kdy jde o skutečné napadení a kdy je obětí například příslušník menšiny, se kterou se veřejnost většinou neidentifikuje," dodal.

Podle vládního zmocněnce jsou v Česku nadále porušována práva dítěte na pravidelný osobní kontakt s oběma rodiči. "Dlouhodobě selhává také ochrana práv dětí v těch případech, kdy rodiče, ať již vlastním zaviněním či nikoliv, přijdou o bydlení."

Materiál se zabývá rovněž diskriminačními praktikami na trhu práce. Obecně se úřady práce setkávají s nedůvěrou k romským uchazečům o zaměstnání. Zaměstnavatelé také často diskriminují také starší osoby, někdy již ve věku nad 40 let. Malý zájem je také o matky s malými dětmi. "Obecně dochází ve všech oborech k diskriminaci žen ve vedoucích funkcích. V oblasti inzerce patří mezi nejčastější diskriminační požadavky věk a pohlaví."

Společnost Synot oznámila, že od neděle končí všechny své fotbalové aktivity. Miroslav Valenta, předseda klubu, zmítaného korupční aférou, ČTK řekl, že 1. FC Synot je na prodej. Pokud se do dvou měsíců nenajde zájemce, je Valenta připraven klub před novou sezonou zrušit a hráče rozprodat. Synot zároveň oznámil, že se vzdává práva hrát Pohár Intertoto, které si vybojoval pátým místem v lize. "S chutí bychom si za normálních okolností Intertoto zahráli a zkusili, jak daleko bychom se dokázali ve fotbalové Evropě prokousat. Jenomže okolnosti normální nejsou," řekl Miroslav Valenta. Synot by měly v Intertotu nahradit deváté Teplice, protože osmé České Budějovice se do soutěže nepřihlásily.

Co rozhodnutí Synotu udělá se složením první fotbalové ligy, zatím není jasné. Pokud by se klub nepřihlásil do nového ročníku, byla by nejvyšší soutěž podle řádů doplněna třetím klubem z druhé ligy. To ČTK potvrdil i šéf soutěžního úseku Ivo Lubas. "V této situaci se nikdo na úkor Synotu v lize zachránit nemůže," zklamal Lubas naděje Viktorie Žižkov, která skončila v tabulce patnáctá. Nicméně přiznal, že kdyby byl Synot kvůli prokázané korupci ze soutěže vyloučen, což je jeden z možných trestů, pak by sestupovala jen Plzeň.

Předseda ČMFS Jan Obst zatím nechtěl novou informaci, kterou se dozvěděl od ČTK, vůbec komentovat. "Nechci spekulovat o tom, jestli je to totéž jako přiznání viny. Mohu říct jen jedno. Pro fotbal je to další rána. Hned mě napadlo, co bude s tím krásným stadionem," řekl Obst. Svaz čeká podle mluvčího Daniela Macha na písemné potvrzení informace ze Synotu, poté začne na vzniklou situaci ihned reagovat. "Svaz vzal na vědomí informaci o úmyslu holdingu Synot ukončit své působení v prvoligovém klubu 1. FC Synot. ČMFS očekává potvrzení tohoto stanoviska písemnou formou, poté se jím ihned začnou zabývat příslušné orgány svazu," uvedl Macho. Dodal, že bez ohledu na další vývoj tohoto případu bude disciplinární řízení s klubem pokračovat.

Miroslav Grebeníček zůstává předsedou KSČM i po víkendovém sjezdu strany v Českých Budějovicích. Funkci, kterou zastává už 11 let, obhájil ve druhém kole tajné volby v duelu s místopředsedou Poslanecké sněmovny Vojtěchem Filipem. Další dva protikandidáti - Miloslav Ransdorf a Václav Exner - přesvědčili jen zlomek delegátů. I když pozice staronového šéfa komunistů již není tak neotřesitelná jako v minulosti, Grebeníček může být spokojen i se složením nejužšího vedení - jediným reformistou mezi místopředsedy zůstal Jiří Dolejš. V nejbližší době proto zřejmě nelze čekat zásadní změnu v orientaci strany, která navzdory sílícímu vlivu a rostoucím preferencím zůstává v izolaci.

Politologové soudí, že výsledky sjezdu neznamenají konečnou tečku za snahami o reformu této opoziční strany. Postup Filipa do druhého kola volby je podle nich svědectvím, že část komunistů si s případným Grebeníčkovým odchodem spojuje šance podílet se na vládní politice. Pro politické soupeře je znovuzvolení Grebeníčka signálem, že se komunistická strana nemění a ani nemá vůli se změnit. Stejný proto zůstane i postoj ostatních stran ke komunistické straně. Žádná z parlamentních stran nyní nechce s komunisty do vlády - KSČM se podle nich dostatečně nedistancovala od své totalitní minulosti. Komunisté ale i na sjezdu dali najevo, že s nimi zbytek politické scény musí počítat.

Na sjezdu zaznívala ostrá kritika současné politické, ekonomické i společenské situace v zemi i ve světě. Kapitalismus a tržní ekonomika podle komunistů jen zhoršují život občanů, alternativou je sociálně spravedlivá společnost - socialismus.

Na jih Čech přijelo 340 delegátů a zhruba 40 hostů ze zahraničí. Nejvýznamnějším z nich byl irácký ministr kultury Mufíd Džazajrí, který zastupoval iráckou komunistickou stranu.

Sociální demokraty mimořádný sjezd, po kterém minulý měsíc volal bývalý předseda strany Miloš Zeman, nečeká. Po nedělním jednání ústředního výkonného výboru a předsednictva České strany sociálně demokratické to řekl předseda strany Vladimír Špidla. Debatu o "všech mimořádnostech" považuje již za uzavřenou. Někteří členové strany navrhovali alespoň mimořádně svolat ústřední výkonný výbor. Chtěli přerušit jeho jednání a pokračovat v něm po volbách do Evropského parlamentu. "Žádná z myšlenek na nějaké mimořádné postupy se nesetkala s ničím jiným než s naprosto menšinovou podporou," uvedl Špidla. Svolání mimořádného výboru je podle něj "velmi měkká úvaha ve smyslu mimořádného sjezdu". Pro mimořádný výbor se vyslovilo 24 členů, proti jich bylo 82, dalších 27 se hlasování zdrželo, upřesnil Špidla.

Svolání mimořádného sjezdu strany do tří měsíců požadoval minulý měsíc v Mostě expředseda ČSSD Miloš Zeman. Nabádal k odstranění stranického vedení v čele se Špidlou a Stanislavem Grossem, vypovězení koaliční smlouvy a sestavení menšinové sociálně demokratické vlády, pravděpodobně s podporou komunistů.

Špidla uvedl, že přístup ČSSD ke spolupráci s komunisty se ale nemění. V čele komunistické strany zůstal po jejím víkendovém volebním sjezdu dosavadní předseda Miroslav Grebeníček. Podle Špidly tento výsledek svědčí o tom, že se komunistická strana "zabetonovala" a nevydala se směrem vývoje. "Její politická struktura je už padesát let struktura odmítající tržní hospodářství a v zásadě demokracii pod nejrůznějšími záminkami. A proto se nedá předpokládat, že by se tímto způsobem změnila," řekl lídr sociální demokracie. Spolupráci ČSSD s komunisty brání takzvané bohumínské usnesení, na němž se strana shodla před osmi lety. Někteří členové strany ho považují za zastaralé a těsnějším vazbám s komunisty by se nebránili.