Zprávy | Z archivu rubriky


Vláda si bude moci vzít od Evropské investiční banky úvěr na stavbu jihozápadní části silničního okruhu kolem Prahy. Příslušný zákon, který čerpání úvěru umožňuje, dnes podepsal prezident Václav Klaus. ČTK o tom informoval ředitel tiskového odboru Hradu Petr Hájek. Úvěr by měl činit 310 milionů eur (10,2 miliardy Kč). Jihozápadní část silničního okruhu kolem hlavního města tvoří dálniční a silniční úseky Vestec - Lahovice, Lahovice - Slivenec a obchvat Jesenice. Úvěr by měl být splatný do 25 let ode dne podpisu smlouvy, nejpozději však do 31. prosince 2030.

Vláda nutnost čerpání úvěru již dříve zdůvodnila tím, že v porovnání s rokem 1990 se na území hlavního města Prahy značně zvýšil počet automobilů. Tento vývoj, který podle vlády s výjimkou měst v bývalé NDR nemá v Evropě obdoby, způsobil, že ve špičkových obdobích dosáhly dopravní nároky na řadě míst kapacitních mezí. Nejzatíženější úseky a křižovatky jsou na Jižní spojce s průměrným počtem vozidel až 184.000 za 24 hodin. Řešení této situace spočívá zejména ve výstavbě okruhu kolem Prahy.

Na uvedenou částku 310 milionů eur by měly být podepsány dvě úvěrové smlouvy. První by měla být asi na 200 milionů eur, druhá na zbytek, a to zhruba do 18 měsíců od podpisu smlouvy první. Vláda by pak měla splácet asi 17,22 milionu eur ročně, od roku 2011 do roku 2029. Projekt bude z české strany spolufinancovat Státní fond dopravní infrastruktury.

Prezident Václav Klaus podepsal zákon, který umožňuje vydat dluhopisy za 103,6 miliardy korun na úhradu schodku letošního rozpočtu. ČTK to sdělil ředitel tiskového odboru Hradu Petr Hájek. Státní rozpočet letos počítá se schodkem 115 miliard korun.

Další miliardy na pokrytí deficitu chce vláda získat pomocí dlouhodobých úvěrů za 9,9 miliardy korun. Zbývajících 1,4 miliardy hodlá stát zaplatit ze svých účtů. Státní dluh, jehož součástí jsou schodky státního rozpočtu, se tak na konci letošního roku vyšplhá zřejmě na 626,4 miliardy korun. V loňském roce se zvýšil téměř o sto miliard na 493,2 miliardy korun. V přepočtu na obyvatele připadalo na konci minulého roku na každého občana průměrně 50.000 korun dluhu.

Státní dluh výrazně roste od roku 1997. Rostoucí zadlužování země přinutilo vládu k reformě veřejných financí. Snaží se krotit výdaje, ale především vyššími daněmi zvyšuje příjmy. Podle ekonomů však reforma zadlužování státu pouze zpomalí a na konci roku 2006 bude veřejný dluh činit bilion korun. Vláda podle expertů musí reformovat sociální výdaje, zdravotnictví a penzijní systém. Státní dluh se zvyšuje emisemi státních dluhopisů a pokladničních poukázek na úhradu schodku státního rozpočtu, případně přímými půjčkami kabinetu, například od Evropské investiční banky. Vláda již prosadila část reformy, která by měla zpomalit neúměrné zadlužování země. Podle ekonomů je však reforma příliš měkká a neřeší zásadní problémy, například reformu důchodového systému. Zákon schválila Poslanecká sněmovna koncem března. Proti tehdy byli opoziční poslanci ODS a KSČM.

Senátor Robert Kolář zvažuje odchod z Unie svobody-DEU. Naznačil to v nedělním diskusním pořadu české soukromé televize Nova. Uvedl, že mu koncem dubna vypršel mandát pozorovatele v Evropském parlamentu a on zvažuje, co dál. "Pokud jsem v těchto dnech ještě pro někoho nečitelný, tak je to otázka několika příštích dnů, aby ta čitelnost byla zřejmá," řekl Kolář. Připustil, že se svou "čitelnost" může zlepšit vystoupením ze strany.

Spekulace o Kolářově odchodu z US-DEU se objevily už počátkem března poté, co unii opustili dva z jejích poslanců. Senátor tehdy ČTK řekl, že neuvažuje o odchodu, i když nesouhlasí s členstvím své strany ve vládě s ČSSD a ne všechny vládní předlohy v horní komoře získávají jeho hlas. Chce naopak pracovat na spolupráci a integraci menších pravicových stran. "Pokud se zatím toto nedaří prosadit na té celostátní úrovni, snažím se aspoň v rámci Olomouckého kraje vést jednání," uvedl tehdy Kolář. Vyjednává zatím o společné kandidátce pro krajské volby hlavně s Evropskými demokraty.

Pokud by Kolář unii opustil, na poměr sil v Senátu by to nemělo zásadní vliv. Vládní koalice nemá ani nyní v horní komoře většinu a musí se spoléhat na podporu spřízněných nestraníků. V Senátu na rozdíl od sněmovny navíc není tak přísně dodržována stranická disciplína. Kolář je členem Klubu otevřené demokracie, kde jsou kromě unionistů senátoři za ODA, Cestu změny a Liberálně reformní stranu.

Národní hřbitov v Terezíně na Litoměřicku ožil v neděli vzpomínkami na bojovníky za svobodu a oběti nacismu, zejména na Židy, kteří trpěli v terezínském ghettu. Uctít minulost přijelo na Terezínskou tryznu na tisíc lidí, mezi nimi i bývalí vězňové. "Minulost mě provází na každém kroku, jsem ráda, že na ni nezapomínáme," řekla ČTK Dagmar Lieblová, předsedkyně sdružení bývalých terezínských vězňů, která v místním ghettu prožila 18 měsíců. "Terezín je největším symbolem zápasu člověka za svobodu," řekl ve svém projevu předseda sněmovny Lubomír Zaorálek. "Nesmíme dopustit samovolné hojení paměti, což by byla urážka vůči obětem genocidy," uvedl. Připomněl, že z terezínského ghetta převezlo 63 transportů do koncentračního tábora v Osvětimi na 87.000 Židů, osvobození se jich dočkalo 3800. Terezín je podle Zaorálka svědectvím toho, že v životě se skrývá nebezpečí, které se může vrátit. Ve svém projevu vzpomněl na etnické čistky v Bosně, Kosovu a na dalších místech světa. Nakonec se pozastavil nad posledními událostmi v Iráku. "Jako by to tu bylo znovu, mučení a krutost, proto nesmíme mlčet," uvedl.

Spokojenost nad počtem lidí, mezi nimiž byla řada studentů a žáků, vyjádřila ve svém projevu Anděla Dvořáková z Českého svazu bojovníků za svobodu, který tryznu pořádá. Do Terezína přijeli také zástupci zhruba třiceti zemí, odkud pocházeli terezínští vězni. Z českých politiků se pietního aktu zúčastnili například ministr zemědělství Jaroslav Palas, ministr spravedlnosti Karel Čermák, senátoři Zdenek Bárta a Josef Hojdar a další. Po položení věnců před popravčí zeď a projevech zazněla pod vlajkou České republiky a Evropské unie křesťanská a židovská modlitba. Pietní akt ukončil Děčínský pěvecký sbor úryvky z Verdiho Requiem.

V letech 1940 až 1945 zavlekli nacisté do věznice gestapa v terezínské Malé pevnosti, terezínského ghetta a koncentračního tábora v Litoměřicích přes 200.000 vězňů. Nejvíce, 155.000 Židů, trpělo v terezínském ghettu. Na 35.000 jich zde v důsledku stresu, hladu a nelidských ubytovacích podmínek zemřelo. Většina ostatních pak našla smrt ve vyhlazovacích táborech.

Před předčasným usnutím na vavřínech a nevypočitatelností výsledků voleb do Evropského parlamentu varoval v neděli na předvolební konferenci v Praze stranické kolegy manažer kampaně Občanské demokratické strany Martin Říman. Nejsilnější opoziční strana sice už několik měsíců s přehledem kraluje žebříčkům preferencí, nikdo v Česku však s "nenárodními" volbami nemá zkušenosti. Vítězství občanských demokratů může podle Římana ohrozit jak nízká, tak relativně vysoká účast voličů. Malý zájem veřejnosti o volby do Evropského parlamentu ODS podle Římana nenahraje, protože jeho strana nepatří k těm, které mají silnou voličskou základnu. Ve vysoké účasti vidí riziko "přelétavých" voličů, kteří jsou schopni experimentovat a kteří se podle něj rekrutují převážně z mladých, tedy těch, co s ODS sympatizují. "Zkušenosti z minulých evropských voleb (v jiných zemích) ukazují, že voliči si v nich bez obav zaexperimentují, protože je nemají za tak důležité jako volby národní," uvedl před 500 delegáty konference.

Pro ODS volby do Štrasburku nejsou experimentem ani testem popularity, zdůraznil ve svém projevu lídr kandidátky Jan Zahradil. Budou mít dopad vnitropolitický i zahraničněpolitický, budou znamenat první krok na cestě, která povede k odstranění současné vlády, uvedl. Vládní koalici sociálních demokratů, unionistů a lidovců a zvláště podmínky, které vyjednala před vstupem země do EU, Zahradil podrobil kritice. Zopakoval, že Česko není rovnoprávným členem společenství a že ODS to chce napravit, proto její volební heslo zní "Rovné šance pro všechny".

Sociální demokraté začnou s koaličními partnery vyjednávat o změnách volebního zákona. Rádi by dosáhli například toho, aby poslanec, který se stane členem vlády, ztratil dočasně poslanecký mandát. Chtějí prosadit také přímou volbu prezidenta a zákon o referendu. V něm by občané rozhodli mimo jiné i o evropské ústavě. Po zasedání ústředního výkonného výboru strany to řekl místopředseda ČSSD Stanislav Gross. "Budeme chtít prosazovat to, aby člen parlamentu, který zároveň vykonává funkci člena vlády, dočasně ztratil mandát v Poslanecké sněmovně, což je také dobré k trošku důslednějšímu oddělování moci výkonné od moci zákonodárné," uvedl Gross. Podle něj se tak ústavní činitel bude moci také lépe koncentrovat na jeden z obou úkolů. Zavedení takzvaného klouzavého mandátu předpokládá změnu ústavy, doplnil Gross.

ČSSD nehodlá usilovat o změnu hranice úspěšnosti ve volbách, jejíž dosažení je nutné pro vstup do sněmovny. "V České republice se osvědčila ona pětiprocentní klauzule, nebudeme navrhovat a prosazovat její změnu," doplnil Gross. Podle něj bude ale sociální demokracie naopak prosazovat to, aby občané mohli hlavu státu volit přímo již v příštích prezidentských volbách. "Myslíme si, že nejvhodnější volební systém je ten, který je jakousi obdobou toho, jak se volí senátoři," upřesnil Gross. Doplnil, že občané by tedy volili prezidenta ve dvou kolech. Ve druhém kole by se rozhodovali mezi dvěma nejúspěšnějšími kandidáty, kteří postoupili. K přímé volbě starostů či hejtmanů se sociální demokraté zatím nekloní.

Součástí debat o volebním zákoně by se měl stát i zákon o obecném referendu. Občané by měli rozhodovat například o přijetí evropské ústavy. "Pokud bude na evropské úrovni dohodnuto, že ústavní smlouva půjde do ratifikačních procesů v jednotlivých zemích, tak pak chceme ratifikovat ústavní smlouvu referendem," řekl předseda ČSSD a premiér Vladimír Špidla. Podle Grosse bude strana do budoucna uvažovat o návrhu sladit volby do jednoho termínu, pokud by se jich v jednom roce konalo více. Důvodem je nejen úspora peněz, ale také větší účast voličů.