Zprávy | Z archivu rubriky


Starosta Žďáru nad Sázavou Jaromír Brychta (ODS) pošle prezidentu Václavu Klausovi mnohakilogramový balík s propagačními materiály žďárské památky UNESCO - kostela svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Klaus při své návštěvě Vysočiny pokáral radnice ve Žďáru i v Třebíči, že se špatně starají o propagaci světových památek. Prezident si kostel na Zelené hoře, skvost české barokní gotiky od architekta Santiniho, spojoval s Nepomukem na Plzeňsku, nikoliv s Vysočinou. Památka byla přitom zapsána na seznam světového kulturního dědictví před deseti lety. "Vy tady máte takové krásné věci a my je, tak nějak celostátně, asi nedostatečně známe. Jak je to možné? Nezlobte se, i pro mě je Zelená hora u Nepomuku, nikoliv tady. Jak je to možné?", řekl prezident. Brychta si mu na místě postěžoval, že památka patří státu a ministerstvo kultury se o propagaci památek UNESCO špatně stará. Města, na jejichž území památky leží, s výjimkou Prahy, proto před třemi lety založila sdružení, které by mělo situaci vylepšit, vysvětlil.

Tento týden starosta shromáždil na radnici desítky výpravných publikací, brožur, videokazet, pohlednic a turistických průvodců, které pošle prezidentské kanceláři. Podle něj za špatnou znalost památek na Vysočině nemůže sám prezident, nýbrž pracovníci kanceláře. "Místo toho, aby nám diktovali, jakou barvu oděvu máme mít na sobě a kde máme stát, mohli prezidenta alespoň v autě informovat, že Zelená hora leží ve Žďáru," rozčílil se v úterý opakovaně starosta. Novinářům pak vyjmenoval, co všechno město pro záchranu a slávu památky udělalo v uplynulých letech. Hned na počátku 90. let vznikla speciální společnost pro propagaci památky, ale také zvláštní cestovní kancelář Santini Tour na Staré radnici. Při každém výročí vyjde řada propagačních materiálů, na něž radnice ročně vynaloží statisíce korun. Jejich kvalita byla oceněna na několika veletrzích cestovního ruchu, připomněl. Kromě toho město vynaložilo desítky milionů na záchranu památky a úpravu jejího okolí. Také kraj Vysočina přispívá městům UNESCO každoročně milionem korun, jen ministerstvo kultury podle něj nic nedělá.

Posledních sto vojáků 4. česko-slovenského praporu KFOR se v úterý vrátilo ze sedmiměsíční mise v Kosovu. V severozápadní části Kosova kontrolovali území 980 kilometrů čtverečních a dohlíželi na zhruba stokilometrovou hranici se Srbskem a Černou Horou. Armádní speciál přistál na vojenském letišti v Bochoři u Přerova. Vojáci se shodli na tom, že nejtěžší chvíle zažívali během březnových nepokojů mezi kosovskými Albánci a Srby. Nyní byla na jejich tvářích patrná především úleva a radost z návratu. "V březnu se situace zradikalizovala a kosovští Albánci znovu zahájili takzvané etnické čistky vůči Srbům. Zpravodajské služby nesignalizovaly dopředu, že se chystá tak obrovská akce. KFOR měl co dělat, aby se s tím vypořádal," řekl po příletu novinářům velitel praporu Josef Kopecký. Podle něj čeští a slovenští vojáci většinou chránili srbské vesnice před útoky kosovských Albánců, kteří používali střelné zbraně, hole i zápalné láhve. "Naši vojáci měli za úkol zabránit střetům. Dvakrát našim vojákům hodili granát pod nohy. Naštěstí nevybuchly, měli jsme štěstí," doplnil Kopecký. Kvůli nepokojům se vojákům prodloužila i doba působení v misi o jeden měsíc. Česká armáda čas využila k tomu, aby na nové změněné podmínky a nová rizika připravila příslušníky 5. česko- slovenského praporu KFOR, kteří již nyní v Kosovu plní úkoly.