Zprávy | Z archivu rubriky

České vojenské policisty v jižním Iráku zřejmě od konce června posílí šest českých vojenských lékařů a zdravotních sester. Potvrdil to náčelník vojenské zdravotní služby Roman Blanař. Podle něj budou čeští vojenští lékaři pracovat v britské vojenské nemocnici. O jejich vyslání požádali českou stranu britští spojenci. Lékaři by měli žít společně s vojenskými policisty na základně Šaíba nedaleko jihoirácké Basry. Jejich mise je plánována od 29. června na tři měsíce. Poté by byli vystřídáni dalším týmem. Podle mluvčího ministra obrany Ladislava Štichy se vyslání týmu lékařů vejde do mandátu pro působení českých vojáků v Iráku, který schválil český parlament. V Iráku navzdory zhoršující se bezpečnostní situaci působí nyní už druhý kontingent vojenské policie, který školí irácké bezpečnostní síly společně s vojáky a policisty z Velké Británie či Itálie.

Šéfové armádních zdravotnických služeb NATO projednávají tento týden v Praze otázky jednotných postupů a schopnosti spolupráce mezi zdravotnickými jednotkami různých států aliance. Do Prahy se sjelo 25 náčelníků zdravotnických služeb aliance a sedm ze zemí zapojených do programu Partnerství pro mír. "Jednáme o interoperabilitě, zdravotním zabezpečení jednotlivých armád NATO, zabýváme se otázkami vztahů s Evropskou unií," uvedl náčelník zdravotní služby Roman Blanař. Účastníci se zabývají také působením vojenských lékařů v zahraničí, kde jsou nasazeny armády aliance. Výbor náčelníků vojenských zdravotnických služeb států NATO se schází dvakrát do roka, střídavě v Bruselu a některé další členské zemi. ČR setkání hostí poprvé. V prostorách Ústřední vojenské nemocnice v pražských Střešovicích účastníci setkání viděli ukázky mobilního zdravotnického pracoviště české armády a výbavu týmů bojujících s následky biologických zbraní. Jednání potrvá do pátku.

Monopolnímu dovozci zemního plynu do České republiky, společnosti Transgas, klesl v minulém roce čistý zisk o více než tři procenta na 7,058 miliardy korun. Důvodem byla především silná koruna. Tržby naopak meziročně stouply téměř o devět procent na 55,6 miliardy korun. Firma, kterou ovládá německá skupina RWE, o tom informovala v tiskové zprávě. "Loňský mírný pokles zisku byl zcela zapříčiněn vývojem na finančních trzích. Díky posilující české koruně, především vůči americkému dolaru, poklesla korunová hodnota tranzitních výnosů společnosti," uvedl mluvčí Martin Chalupský. Tržby firmě stouply meziročně o 4,6 miliardy, většina příjmů plyne z přepravy zemního plynu pro zahraniční a tuzemské zákazníky a z obchodu se zemním plynem. Provozní zisk Transgasu loni stoupl o procento na 9,5 miliardy korun. "Finanční zdraví společnosti posílila pokračující integrace do skupiny RWE i rozvíjející se spolupráce s distribučními společnostmi," uvedl předseda představenstva Ulrich Jobs.

Exprezident Václav Havel odložil kvůli svým zdravotním potížím plánovaný pobyt ve Spojených státech. Havlovi, jehož opět trápí zánět průdušek, to doporučili lékaři. Několikaměsíční studijní pobyt v USA chtěl Havel zahájit ve čtvrtek. "Dle názoru lékařů by byl takto náročnou cestou a dlouhodobým pobytem vystaven neúměrnému riziku," řekl v úterý ČTK Havlův tajemník Jakub Hladík. Bývalou hlavu státu do USA pozvala kongresová knihovna. Havel již zaslal dopis řediteli knihovny a svým americkým přátelům, v němž vysvětluje situaci, dodal Hladík. Pokud se Havlovi tento týden uleví, zúčastní se o víkendu v Madridu svatebního obřadu následníka španělského trůnu prince Felipa s Letizií Ortizovou, doplnil. Do Španělska by s ním cestovala manželka Dagmar. Do Ameriky měl Havel odletět již počátkem dubna. Cestu však musel zrušit kvůli dýchacím potížím. Průdušky ho trápí i nyní. Už ve čtvrtek se nemohl zúčastnit premiéry své hry Pokoušení ve Stavovském divadle. Za exprezidentem pravidelně dochází do jeho vily v pražských Střešovicích osobní lékař.

Fotbalisté Sparty Praha potřetí získali Pohár ČMFS během jeho dvanáctileté existence. O jejich výhře 2:1 ve strahovském finále soutěže nad Ostravou rozhodla branka Petra Johany v 84. minutě. V té chvíli vítězný tým hrál už v deseti, bez vyloučeného brankáře Blažka.

Potravináři chtějí, aby se jejich oboru a jeho řízení věnoval zvláštní úřad pro potraviny. Jeho zřízení předpokládá návrh koncepce potravinářského průmyslu, který v úterý zástupci Potravinářské komory projednávali s premiérem Vladimírem Špidlou. "Chtěli bychom, aby si vláda uvědomovala váhu potravinářského průmyslu, a to, že je to dnes asi nejproblematičtější zpracovatelský sektor," řekl ČTK ředitel komory Miroslav Koberna. V současnosti má potravináře na starosti odbor na ministerstvu zemědělství. Úřad pro potraviny, jehož zřizovatelem by bylo MZe, má soustředit řízení potravinářského průmyslu na jedno místo. MZe by se pak přejmenovalo na ministerstvo zemědělství a výživy. Podle Koberny je to dnes obvyklý model v EU. "Konzultovali jsme to v Anglii. Ta prošla největšími problémy, které byly zapříčiněny nedůsledným řízením potravinářského průmyslu i kontrolní sféry," uvedl Koberna. Anglie pak vedle ministerstva zřídila samostatný úřad pro potraviny. Návštěva u premiéra Špidly, která měla koncepci získat podporu pro projednávání ve vládě, měla podle Koberny příznivou odezvu.

Ambulance chtějí donutit vládu, aby se zabývala zdravotnictvím. Využívají k tomu hrozby vypovídání smluv s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, od níž by tak odešli za lékaři i pojištěnci. VZP by potom klesly příjmy z pojistného. Probloubení finančních problémů VZP by mohlo rozkolísat celý systém zdravotního pojištění. "Nemáme jinou možnost než zatřást VZP, aby si problém uvědomila vláda," řekl v úterý novinářům mluvčí Koalice ambulantních lékařů Jiří Pekárek. Podle něj chtějí lékaři krokem proti největší pojišťovně v zemi donutit vládu, aby se začala zabývat financováním zdravotnictví. Lékaři především chtějí zabránit tomu, aby jim VZP zpětně strhla peníze. Jde o dvě miliardy za péči vykázanou v roce 2002, pro jednotlivé lékaře by to znamenalo ztrátu jedné až dvou měsíčních plateb. VZP tvrdí, že o tuto částku lékaře přeplatila. Pět členských organizací koalice rozesílá ambulancím lístky oranžové barvy, které se mají stát signálem, že lékaři si nenechají strhávání líbit. "Uděláme krok proti plátci, abychom dosáhli změny systému," řekl za členy koalice místopředseda Sdružení praktických lékařů Jan Jelínek. Na lístcích je upozornění pro VZP, že zpožďuje opakovaně platby, což pro lékaře může být důvodem pro vypovězení smlouvy. Lístky mají lékaři podepsat, počátkem června budou předány VZP.

Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) varoval před novou e-mailovou službou internetového vyhledávače Google pod názvem Gmail. Služba, která má uživatelům poskytovat jeden gigabajt úložného prostoru, může podle úřadu omezit soukromí uživatelů, ale i osob, které jim zprávy posílají. Google začal službu testovat v dubnu. Firma chce k mailům přidávat reklamní sdělení podle klíčových slov, na která narazí při prohledávání textu zpráv. Podle ÚOOÚ bude mít Google k dispozici text mailů, jež obsahují i e-mailové adresy a jiné osobní údaje osob. "Znamená to, že marketingovým zdrojem a zřejmě i cílem by mohl být každý, jehož adresa se objeví v e-mailové schránce uživatele služby Gmail," uvedla mluvčí úřadu Andrea Sklenářová. Zarážející podle ní je i to, že pokud uživatel nebude moci maily mazat a pokud s Google ukončí smlouvu, uložené informace zůstanou uchovány.

Starosta Žďáru nad Sázavou Jaromír Brychta (ODS) pošle prezidentu Václavu Klausovi mnohakilogramový balík s propagačními materiály žďárské památky UNESCO - kostela svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Klaus při své návštěvě Vysočiny pokáral radnice ve Žďáru i v Třebíči, že se špatně starají o propagaci světových památek. Prezident si kostel na Zelené hoře, skvost české barokní gotiky od architekta Santiniho, spojoval s Nepomukem na Plzeňsku, nikoliv s Vysočinou. Památka byla přitom zapsána na seznam světového kulturního dědictví před deseti lety. "Vy tady máte takové krásné věci a my je, tak nějak celostátně, asi nedostatečně známe. Jak je to možné? Nezlobte se, i pro mě je Zelená hora u Nepomuku, nikoliv tady. Jak je to možné?", řekl prezident. Brychta si mu na místě postěžoval, že památka patří státu a ministerstvo kultury se o propagaci památek UNESCO špatně stará. Města, na jejichž území památky leží, s výjimkou Prahy, proto před třemi lety založila sdružení, které by mělo situaci vylepšit, vysvětlil.

Tento týden starosta shromáždil na radnici desítky výpravných publikací, brožur, videokazet, pohlednic a turistických průvodců, které pošle prezidentské kanceláři. Podle něj za špatnou znalost památek na Vysočině nemůže sám prezident, nýbrž pracovníci kanceláře. "Místo toho, aby nám diktovali, jakou barvu oděvu máme mít na sobě a kde máme stát, mohli prezidenta alespoň v autě informovat, že Zelená hora leží ve Žďáru," rozčílil se v úterý opakovaně starosta. Novinářům pak vyjmenoval, co všechno město pro záchranu a slávu památky udělalo v uplynulých letech. Hned na počátku 90. let vznikla speciální společnost pro propagaci památky, ale také zvláštní cestovní kancelář Santini Tour na Staré radnici. Při každém výročí vyjde řada propagačních materiálů, na něž radnice ročně vynaloží statisíce korun. Jejich kvalita byla oceněna na několika veletrzích cestovního ruchu, připomněl. Kromě toho město vynaložilo desítky milionů na záchranu památky a úpravu jejího okolí. Také kraj Vysočina přispívá městům UNESCO každoročně milionem korun, jen ministerstvo kultury podle něj nic nedělá.

Posledních sto vojáků 4. česko-slovenského praporu KFOR se v úterý vrátilo ze sedmiměsíční mise v Kosovu. V severozápadní části Kosova kontrolovali území 980 kilometrů čtverečních a dohlíželi na zhruba stokilometrovou hranici se Srbskem a Černou Horou. Armádní speciál přistál na vojenském letišti v Bochoři u Přerova. Vojáci se shodli na tom, že nejtěžší chvíle zažívali během březnových nepokojů mezi kosovskými Albánci a Srby. Nyní byla na jejich tvářích patrná především úleva a radost z návratu. "V březnu se situace zradikalizovala a kosovští Albánci znovu zahájili takzvané etnické čistky vůči Srbům. Zpravodajské služby nesignalizovaly dopředu, že se chystá tak obrovská akce. KFOR měl co dělat, aby se s tím vypořádal," řekl po příletu novinářům velitel praporu Josef Kopecký. Podle něj čeští a slovenští vojáci většinou chránili srbské vesnice před útoky kosovských Albánců, kteří používali střelné zbraně, hole i zápalné láhve. "Naši vojáci měli za úkol zabránit střetům. Dvakrát našim vojákům hodili granát pod nohy. Naštěstí nevybuchly, měli jsme štěstí," doplnil Kopecký. Kvůli nepokojům se vojákům prodloužila i doba působení v misi o jeden měsíc. Česká armáda čas využila k tomu, aby na nové změněné podmínky a nová rizika připravila příslušníky 5. česko- slovenského praporu KFOR, kteří již nyní v Kosovu plní úkoly.