Zprávy | Z archivu rubriky

Šéfové armádních zdravotnických služeb NATO projednávají tento týden v Praze otázky jednotných postupů a schopnosti spolupráce mezi zdravotnickými jednotkami různých států aliance. Do Prahy se sjelo 25 náčelníků zdravotnických služeb aliance a sedm ze zemí zapojených do programu Partnerství pro mír. "Jednáme o interoperabilitě, zdravotním zabezpečení jednotlivých armád NATO, zabýváme se otázkami vztahů s Evropskou unií," uvedl náčelník zdravotní služby Roman Blanař. Účastníci se zabývají také působením vojenských lékařů v zahraničí, kde jsou nasazeny armády aliance. Výbor náčelníků vojenských zdravotnických služeb států NATO se schází dvakrát do roka, střídavě v Bruselu a některé další členské zemi. ČR setkání hostí poprvé. V prostorách Ústřední vojenské nemocnice v pražských Střešovicích účastníci setkání viděli ukázky mobilního zdravotnického pracoviště české armády a výbavu týmů bojujících s následky biologických zbraní. Jednání potrvá do pátku.

České vojenské policisty v jižním Iráku zřejmě od konce června posílí šest českých vojenských lékařů a zdravotních sester. Potvrdil to náčelník vojenské zdravotní služby Roman Blanař. Podle něj budou čeští vojenští lékaři pracovat v britské vojenské nemocnici. O jejich vyslání požádali českou stranu britští spojenci. Lékaři by měli žít společně s vojenskými policisty na základně Šaíba nedaleko jihoirácké Basry. Jejich mise je plánována od 29. června na tři měsíce. Poté by byli vystřídáni dalším týmem. Podle mluvčího ministra obrany Ladislava Štichy se vyslání týmu lékařů vejde do mandátu pro působení českých vojáků v Iráku, který schválil český parlament. V Iráku navzdory zhoršující se bezpečnostní situaci působí nyní už druhý kontingent vojenské policie, který školí irácké bezpečnostní síly společně s vojáky a policisty z Velké Británie či Itálie.

Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) varoval před novou e-mailovou službou internetového vyhledávače Google pod názvem Gmail. Služba, která má uživatelům poskytovat jeden gigabajt úložného prostoru, může podle úřadu omezit soukromí uživatelů, ale i osob, které jim zprávy posílají. Google začal službu testovat v dubnu. Firma chce k mailům přidávat reklamní sdělení podle klíčových slov, na která narazí při prohledávání textu zpráv. Podle ÚOOÚ bude mít Google k dispozici text mailů, jež obsahují i e-mailové adresy a jiné osobní údaje osob. "Znamená to, že marketingovým zdrojem a zřejmě i cílem by mohl být každý, jehož adresa se objeví v e-mailové schránce uživatele služby Gmail," uvedla mluvčí úřadu Andrea Sklenářová. Zarážející podle ní je i to, že pokud uživatel nebude moci maily mazat a pokud s Google ukončí smlouvu, uložené informace zůstanou uchovány.

Starosta Žďáru nad Sázavou Jaromír Brychta (ODS) pošle prezidentu Václavu Klausovi mnohakilogramový balík s propagačními materiály žďárské památky UNESCO - kostela svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Klaus při své návštěvě Vysočiny pokáral radnice ve Žďáru i v Třebíči, že se špatně starají o propagaci světových památek. Prezident si kostel na Zelené hoře, skvost české barokní gotiky od architekta Santiniho, spojoval s Nepomukem na Plzeňsku, nikoliv s Vysočinou. Památka byla přitom zapsána na seznam světového kulturního dědictví před deseti lety. "Vy tady máte takové krásné věci a my je, tak nějak celostátně, asi nedostatečně známe. Jak je to možné? Nezlobte se, i pro mě je Zelená hora u Nepomuku, nikoliv tady. Jak je to možné?", řekl prezident. Brychta si mu na místě postěžoval, že památka patří státu a ministerstvo kultury se o propagaci památek UNESCO špatně stará. Města, na jejichž území památky leží, s výjimkou Prahy, proto před třemi lety založila sdružení, které by mělo situaci vylepšit, vysvětlil.

Tento týden starosta shromáždil na radnici desítky výpravných publikací, brožur, videokazet, pohlednic a turistických průvodců, které pošle prezidentské kanceláři. Podle něj za špatnou znalost památek na Vysočině nemůže sám prezident, nýbrž pracovníci kanceláře. "Místo toho, aby nám diktovali, jakou barvu oděvu máme mít na sobě a kde máme stát, mohli prezidenta alespoň v autě informovat, že Zelená hora leží ve Žďáru," rozčílil se v úterý opakovaně starosta. Novinářům pak vyjmenoval, co všechno město pro záchranu a slávu památky udělalo v uplynulých letech. Hned na počátku 90. let vznikla speciální společnost pro propagaci památky, ale také zvláštní cestovní kancelář Santini Tour na Staré radnici. Při každém výročí vyjde řada propagačních materiálů, na něž radnice ročně vynaloží statisíce korun. Jejich kvalita byla oceněna na několika veletrzích cestovního ruchu, připomněl. Kromě toho město vynaložilo desítky milionů na záchranu památky a úpravu jejího okolí. Také kraj Vysočina přispívá městům UNESCO každoročně milionem korun, jen ministerstvo kultury podle něj nic nedělá.

Posledních sto vojáků 4. česko-slovenského praporu KFOR se v úterý vrátilo ze sedmiměsíční mise v Kosovu. V severozápadní části Kosova kontrolovali území 980 kilometrů čtverečních a dohlíželi na zhruba stokilometrovou hranici se Srbskem a Černou Horou. Armádní speciál přistál na vojenském letišti v Bochoři u Přerova. Vojáci se shodli na tom, že nejtěžší chvíle zažívali během březnových nepokojů mezi kosovskými Albánci a Srby. Nyní byla na jejich tvářích patrná především úleva a radost z návratu. "V březnu se situace zradikalizovala a kosovští Albánci znovu zahájili takzvané etnické čistky vůči Srbům. Zpravodajské služby nesignalizovaly dopředu, že se chystá tak obrovská akce. KFOR měl co dělat, aby se s tím vypořádal," řekl po příletu novinářům velitel praporu Josef Kopecký. Podle něj čeští a slovenští vojáci většinou chránili srbské vesnice před útoky kosovských Albánců, kteří používali střelné zbraně, hole i zápalné láhve. "Naši vojáci měli za úkol zabránit střetům. Dvakrát našim vojákům hodili granát pod nohy. Naštěstí nevybuchly, měli jsme štěstí," doplnil Kopecký. Kvůli nepokojům se vojákům prodloužila i doba působení v misi o jeden měsíc. Česká armáda čas využila k tomu, aby na nové změněné podmínky a nová rizika připravila příslušníky 5. česko- slovenského praporu KFOR, kteří již nyní v Kosovu plní úkoly.

Přijet do Cannes je jako vrátit se domů, prohlásil v rozhovoru pro francouzský časopis Le Figaro Magazine český režisér Miloš Forman, který je čestným hostem nynějšího filmového festivalu v Cannes. Jeho kariéra prý doopravdy začala tady, když tu v roce 1971 za Taking Off, svůj první film natočený ve Spojených státech, dostal velkou cenu poroty. Připomněl taky, že jeho první filmy, například Lásky jedné plavovlásky, se mnohem víc líbily ve Francii než v USA, kde teď už dlouhá léta žije. Francouzská srdce nepochybně zahřejí i jeho slova, že kdyby si měl vybrat jen jeden jediný film, byly by to "bez váhání" Děti ráje francouzského režiséra Marcela Carného z roku 1945. Při srovnávání amerického a evropského publika Miloš Forman soudí, že Američané mají raději jasno na konci filmu, "chtějí vědět, kdo vyhrál", zatímco v Evropě je možné mít otevřený konec. "Dlouho se mi to líbilo, ale teď s věkem začínám oceňovat a sdílet reakce Američanů. Jak stárnu, mám sklon k tomu dávat přednost spíš odpovědím než otázkám."

Oblast poštovních služeb, které může na trhu poskytovat pouze Česká pošta by se měla v roce 2006 zúžit zhruba na polovinu současného stavu. Nyní má podnik takzvanou výhradu na doručování psaní do 100 gramů za cenu do 19 korun, tedy asi trojnásobku běžné ceny. Od ledna 2006 bude moci konkurence podle směrnice EU doručovat psaní již od hmotnosti 50 gramů, uvedla mluvčí ministerstva informatiky Klára Volná. Rozsah poštovní výhrady je nyní v tuzemsku stejný jako ve většině zemí EU. Plně liberalizovaný trh má pouze Finsko a Švédsko. Naopak Polsko má i po vstupu do unie v rámci přechodného období monopol na zásilky do 350 gramů, který do května platil i v ČR. Zatímco ve většině evropských zemí zajišťuje základní služby na základě licence jediný podnik, ve Velké Británii jsou to vedle Královské pošty další dvě firmy. O dalším uvolňování poštovního trhu by měla unie rozhodnout na konci roku 2006, kdy bude mít evropský parlament a rada k dispozici návrh buď na úplné zrušení výhrady, nebo na další etapu jejího omezování. O úplném zrušení monopolu většina zemí uvažuje v letech 2007 až 2009. Česká pošta si svůj monopol zachovává jako formu kompenzace za to, že poskytuje základní služby za stejných podmínek po celém území ČR, tedy i v místech, kde je to ztrátové.

Systém přepravy kamionů i s jejich řidiči ve vlacích RoLa mezi Německem a Českem skončí. Dohodla se v úterý na tom česko-saská komise, řekla ČTK mluvčí ministerstva dopravy Ludmila Roubcová. Po vstupu Česka do EU totiž zájem o železniční přepravu kamionů z Drážďan do Lovosic vlaky RoLa razantně klesl. Proti rozhodnutí česko-saské komise jsou připraveni protestovat čeští a němečtí ekologové a obyvatelé měst, které leží podél mezinárodní silnice E55/B170. Objem kamionové dopravy na komunikaci po vstupu ČR do EU stoupl zhruba o 30 procent. "Silnice je nebezpečná pro školáky a další chodce," řekl ČTK mluvčí radnice v Dubí na Teplicku Jindřich Pech, který je zároveň předsedou sdružení Krušnohorský koprník. "Ministerstva nedodržela slib, že RoLa bude fungovat až do dokončení dálnice D8, proto budeme demonstrovat," uvedl. Ekologové se společně s představiteli příhraničních obcí a měst chtějí v nejbližší době sejít a dohodnout se na protestních akcích. Své požadavky české a saské vládě předají v nejbližších dnech. Mezi nimi je okamžité zastavení přepravy nebezpečných a jedovatých látek kamiony, zákaz jízdy nákladních aut v noci. "Pokud nepojede RoLa, musí být obnoven přechod Hora svatého Šebestiána pro nákladní auta, případně otevřeny další přechody," uvedl Pech.

O prodeji státního podílu v největší tuzemské černouhelné společnosti OKD by mohla vláda znovu jednat v červnu. ČTK to řekl mluvčí ministerstva financí Marek Zeman. Kabinet v březnu schválil prodej menšinového podílu skupině Karbon Invest za 2,25 miliardy korun, antimonopolní úřad však cenu považoval za nízkou, podle něj obsahovala veřejnou podporu, a prodej nepovolil. Karbon Invest následně zvýšil nabídku na 3,4 miliardy, což musí nyní vláda opět schválit. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže rozhodl koncem dubna o tom, že výjimku ze zákazu veřejné podpory nepovolí. Karbon Invest, majoritní vlastník OKD s více než 17 tisíci zaměstnanci, následně jednal s úřadem a Fondem národního majetku o navýšení ceny. Na dalších změnách proti březnovému vládnímu usnesení se obě strany nedohodly. "Nedošlo zatím k žádným změnám oproti původní úmluvě," doplnil k obsahu jednání Zeman. Pokud vláda novou cenu schválí, bude se prodejem následně zabývat Evropská komise, na kterou z ÚOHS přešla rozhodovací pravomoc při udělování výjimky ze zákazu podpory. Vláda exkluzivní tříměsíční vyjednávání o prodeji OKD skupině Karbon Invest schválila v listopadu. Na konci jednání Karbon Invest nejprve nabídl zhruba 1,2 miliardy korun, následně zvýšil cenu o miliardu korun.

Prezident Václav Klaus v úterý na Pražském hradě jmenoval nové soudce. Slib před hlavou státu složilo 44 lidí, kteří budou pracovat na okresních, obvodních či městských soudech. ČTK o tom informoval prezidentův mluvčí Petr Hájek. Podle statistiky ministerstva spravedlnosti měla Česká republika k 1. lednu letošního roku 2696 soudců, dalších 118 soudkyň bylo na mateřské dovolené. Plánovaný počet soudců je 3054. Klaus si v lednu nad prací soudců posteskl. Uvedl, že při posuzování žádostí o milost mu některé rozsudky připadají nepřesvědčivé a nekonzistentní. Navíc prý mají špatnou slohovou úroveň. Stav soudnictví v zemi je dlouhodobě kritizován. Lidé si stěžují na to, že soudy mnohdy pracují pomalu a některé spory řeší řadu let. Pomalost českých soudů kritizoval i Evropský soud pro lidská práva.