Zprávy | Z archivu rubriky

Nedostatečná příprava na hledání nových příležitostí v Británii se zřejmě vymstila některým českým občanům, kteří se nyní ocitají v Londýně bez prostředků. V tradičním a vlastně jediném útulku nemajetných Čechů v Londýně na Velehradě je nyní každý den plně obsazeno, pomoc hledají lidé i v českém klubu v londýnské čtvrti Západní Hampstead. Majitel autobusové společnosti Kingscourt Bohumír Nušl vozí nyní každý den zpět do republiky několik lidí, kteří nemají ani jízdenku, ani na její zaplacení. "Je to taková invaze zpátky," řekl s nadsázkou ČTK. Podle jeho slov jde v jeho případě vesměs o Romy. Zvýšenou poptávku zejména po zprostředkování peněz zaznamenalo i české velvyslanectví v Londýně, které až dosud bylo schopno všem občanům nějak pomoci. Slovenské velvyslanectví ČTK sdělilo, že zatím tento problém nemá, i když i tam se dnes objevili první žadatelé. Pro Petra Klobouka ze zprostředkovatelské agentury Czech Us Out Ltd. je od počátku měsíce asi polovina z několika set telefonátů denně žádost o levné ubytování nebo o pomoc těm, kterým při hledání práce došly peníze. Typicky jsou to podle něj lidé, kteří si koupili zlevněné autobusové jízdenky za 950 korun se zpáteční cestou do pěti dnů. V kapse mají 50 liber, z nichž denně platí za hostel 12. Nenašli práci, do pěti dnů do zpátečního autobusu nenastoupili, a nyní už nemají ani na cestu zpět, ani na živobytí. Pomoc se jim za těchto podmínek hledá velice obtížně.

Podle velvyslance ČR Štefana Füleho v principu neexistuje možnost české občany ubytovávat na úřadě, i když ve velmi extrémním případě by takový jednotlivý případ individuálně posoudil. Standardním postupem je zprostředkovat kontakt na někoho, kdo žadateli půjčí na cestu zpět. Mezi případy, které se standardu vymykají, je ale případ muže, který se ocitl bez prostředků a jemuž nechce pomoci žádná z jeho čtyř dcer. Zatímco v dubnu žádalo v Londýně o takovou pomoc 14 českých občanů za celý měsíc, nyní to je od začátku května přes 30 osob. Dnes přišlo dalších šest lidí. Podle Klobouka ovšem už z pohledu jeho firmy první nápor opadává a nyní se již objevují lépe připravení lidé. Podle Klobouka je hlavní potíž v angličtině, protože ten, kdo jazyk neumí, má jen malou naději nalézt práci.

Brněnská společnost Brass má nadále zájem o koupi státního podílu ve strojírnách Královopolská. Firma podle jednatele Miroslava Juchy dodrží obsah nabídky, kterou ve výběrovém řízení předložila na začátku roku a skončila s ní za společností Královopolská Ria. Té vláda v březnu prodej Královopolské schválila, nyní chce však své rozhodnutí zrušit a vyzvat k jednání právě Brass.

"Deklarovali jsme, že ty podmínky budeme držet. I když tu je určitý časový posun a podmínky pro privatizaci se samozřejmě, dá se říci, zhoršily," uvedl Jucha. Zástupci firmy budou mít podle něj jednání s Českou konsolidační agenturou a Fondem národního majetku. "Požádal jsem i ministerstvo financí a Úřad vlády o schůzku, kde bych představil naši společnost," doplnil.

Brass v lednu za Královopolskou nabídl 36 milionů korun, zhruba o půl milionu méně než Královopolská Ria. Ve výběrovém řízení firma rovněž přistoupila na podmínky garance udržení zaměstnanosti na několik příštích let, rozvoje podniku či předkupního práva státu na celý areál Královopolské, která zaměstnává zhruba 750 lidí. Právě kvůli neshodě u podmínek, jež vyplývaly ze závazné nabídky, nakonec ministerstvo financí nepodepsalo podle mluvčího Marka Zemana s Královopolskou Ria smlouvu o prodeji. Brass má podle Juchy zájem Královopolské pomoci. "Jsem přesvědčen o tom, že to je už jediná poslední možnost, jak tu fabriku udržet při výrobě. Všechny ostatní pokusy povedou k rozprodání či ke konkurzu, ale určitě ne k výrobě," řekl. Vláda o prodeji téměř stoprocentního podílu v Královopolské rozhodla loni v srpnu. Letos v březnu vybrala Královopolskou Ria, ve středu však posuzovala návrh MF na zrušení prodeje a případné zařazení firmy do revitalizačního programu, její rozprodání či likvidaci.

Kabinet však rozhodnutí odložil a vyzval ministerstvo financí, aby do dvou týdnů předložilo další variantu s prodejem Královopolské právě firmě Brass. "Vláda konstatovala, že má zájem o co nejrychlejší nalezení odpovědných vlastníků," uvedl ve středu ministr dopravy Milan Šimonovský. Za vítěze výběrového řízení firmu Brass doporučil i privatizační poradce, společnost Commerzbank. Podle ní měla mít Královopolská při prodeji společnosti Brass lepší perspektivu. Výhrady vůči následnému výběru privatizační komise, která dala přednost Královopolské Ria, měly Česká konsolidační agentura i Fond národního majetku.

Společnost Brass se zabývá především obráběním železných a neželezných kovů. Celá skupina zaměstnává podle Juchy zhruba 300 lidí a její roční obrat přesahuje 500 milionů korun. Podle internetové verze obchodního rejstříku firmu vlastní rovným dílem právě Jucha a Jiří Hofírek.

Kandidát moravského Sdružení nestraníků pro evropské volby Michael James Alexander Stewart není ve skutečnosti princem, ani potomkem Stuartovců. ČTK to v Londýně řekl šéfredaktor Burke's Peerage Charles Mosley. Burke's Peerage se považuje za nejvíce autoritativní zdroj ohledně britské šlechty. Michael James Alexander Stewart byl jako skotský princ, potomek Stuartovců a kandidát moravských nezávislých představen místními politiky tento týden na Moravě. Dnes má být v Praze a poté opět na Moravě, kde se uchází o hlasy voličů do Evropského parlamentu jako dvojka na listině seskupení Sdružení nestraníků. "Touto záležitostí jsme se velmi podrobně zabývali," řekl ČTK Charles Mosley. "Není to Stuartovec." Stewartovi se nepodařilo spojení se Stuartovci věrohodně prokázat.

Podle Mosleyho podrobná analýza dokumentů a údajů ukazuje, že historická data se neshodují, že Michael Stewart nezná historii a nerozumí dostatečně latinsky. "Už se o něm psalo před deseti lety a už tehdy se uvádělo, že není pravý (princ), takže to není nic nového." Předseda Sdružení nestraníků Jan Kryčer nepřikládá diskusi o aristokratickém původu Stewarta větší význam. "Jsou lidé, kteří jeho původ zpochybňují, druhá skupina lidí tvrdí opak," řekl ČTK politik. Informace o Stewartovu urozeném původu nechá politické hnutí nadále na svých internetových stránkách. Kryčer prý nemá důvod o věrohodnosti Stewartova životopisu pochybovat.

Podle Kryčera je však Stewart na kandidátce Nestraníků především pro své konexe v evropských institucích. Má kontakty na řadu poslanců Evropského parlamentu, v minulosti byl osobně oceněn papežem za svou humanitární činnost, je členem Řádu maltézských rytířů a majitelem maltézského diplomatického pasu, vyčetl přednosti Brita Kryčer. "Proto jsme ho na kandidátku dali a zda-li je, či není princem, není pro voliče důležité," dodal. Stewart, který se narodil v Belgii v roce 1958 jako Michel Lafosse, napsal o svém nároku knihu, která měla ve Skotsku značný obchodní úspěch, ale odborné genealogy většinou nepřesvědčila. Základem jeho nároku je tvrzení, že syn zapuzeného stuartovského krále Jakuba II. Karel se v exilu v Římě tajně rozvedl a z nového manželství měl potomka, od nějž vede linie k Michaelovi. Tento tajný sňatek ani potomstvo z něj se ovšem nepovažují za prokázané. Karel navíc před smrtí výslovně legitimizoval svou nemanželskou dceru Charlottu.

Pokud by Michael skutečně byl přímým potomkem Stuartovců, jejichž přímá královská legitimní linie podle oficiální historie vyhynula po meči v roce 1807, byl by protivníkem britské královny v nároku na trůn, a sotva by tedy byl na britském dvoře vítanou osobou.

Vzhledem k tragickému osudu stuartovské dynastie, velkému počtu levobočků a s ohledem na okolnosti, za nichž Jakub II. přišel o anglický a skotský trůn, se dodnes vyskytuje několik lidí, kteří vznášejí nárok na stuartovské dědictví. Vedle Michaela to je v poslední době například historik polského původu Peter Pininski, který odvozuje svou linii od nemanželské dcery Charlotty a prince Rohana-Guéméné. Charles Mosley upozornil, že v české historii ovšem existuje důležitá epizoda, v níž Stuartovci hráli roli. "Zimní královna" Alžběta, choť Bedřicha Falckého byla Stuartovna. "To ale trvalo jednu zimu."

Češi a Češky se zatím hromadně do Evropské unie za prací nehrnou. I když Česká správa sociálního zabezpečení v Praze a zvláště v příhraničních regionech zaznamenala zvýšený počet dotazů a žádostí týkajících se života v EU, jejich množství není dramatické. ČTK to řekla mluvčí správy Štěpánka Mikešová. V dubnu se například na informační centrum ústředí týdně obrátily zhruba čtyři desítky tazatelů a žadatelů, v květnu asi 55 za týden. "V informačním centru pražského ústředí správy přibylo v květnu dotazů a žádostí zhruba o 20 procent. Zájem tedy není tak masový," uvedla Mikešová.

Výrazněji než v hlavním městě se o podmínky pobytu a práce v EU zajímají podle ní lidé v příhraničních regionech a v oblastech s vysokou nezaměstnaností. "Razantnější nárůst máme hlášený z Jihomoravského kraje," upřesnila mluvčí. Dodala však, že úředníci zvládají záležitosti klientů vyřizovat. Přesné počty bude mít správa k dispozici koncem měsíce. Výraznější nárůst množství zájemců o život v EU brzdí podle expertů i omezení přístupu na pracovní trh pětadvacítky. Čeští občané mohou totiž bez zvláštních povolení získat práci jen v Británii, Irsku, Polsku, Pobaltí, Slovinsku, Maďarsku a na Slovensku. Ostatní země přijaly přechodná opatření, kterými brání obyvatelům nových členských států dostat u nich zaměstnání. Obávají se přílivu levnějších pracovníků z východu. Experti považují jejich znepokojení za neopodstatněné. Že by se Češky a Češi hromadně chystali hledat zaměstnání v bohatších západních zemích, nepotvrdily ani výsledky nedávného průzkumu. Podle něj by do EU za prací vyrazilo 1,6 procenta českých občanů starších 15 let. Většina z nich se nechce v cizině usadit, ale jen krátkodobě pracovat.

Dotazy týkající se práce a sociálního zabezpečení v EU či zaměstnávání cizinců v ČR lze do konce května posílat i do internetového rozhovoru. Na adrese www.businessinfo.cz na ně odpoví ředitel odboru migrace ministerstva práce Michal Meduna.

Za absurditu a politicky motivovaný útok proti prezidentovi Václavu Klausovi považuje jeho kancléř Jiří Weigl ústavní žalobu pro velezradu, kterou připravil senátor Zdeněk Bárta (za KDU-ČSL). Senátor viní prezidenta z toho, že nedostatečným výběrem kandidátů na ústavní soudce blokuje činnost Ústavního soudu. Tím podle Bárty narušuje demokratické principy soudní ochrany základních práv a svobod a soudní kontroly ústavnosti. "Celá ta záležitost je absurdní. Vidím ji jako politicky motivovaný útok na prezidenta, který nemá faktickou věcnou podstatu," řekl kancléř novinářům. Prezident se podle něj žalobou nijak vážněji nezabývá.

Bárta ČTK řekl, že smyslem návrhu žaloby je přimět prezidenta k tomu, aby navrhl Senátu dostatečný počet kandidátů na ústavní soudce tak, aby Ústavní soud mohl mít všech 15 členů. Nyní je již 15 měsíců neúplný. Weigl k tomu podotkl, že prezident navrhl Senátu více než dostatečný počet kandidátů. Senátoři ale poukazují na to, že nemohou schválit ty nominované, o jejichž odborných a morálních kvalitách mají pochybnosti. "Ústavních soudců není tolik, abychom na jejich místa nemohli najít lidi, kteří jsou odborně na předpokládané úrovni, ale zároveň takoví, kteří díky svému etickému, morálnímu vývoji nebudou v pokušení v situacích, které mohou být pro náš národ velice důležité," uvedl Edvard Outrata (za US-DEU).

Senát podle Bárty není pouhým registračním orgánem prezidentových kandidátů. Ústava předpokládá potřebu shody mezi prezidentem a horní komorou o osobě soudce Ústavního soudu. Pokud Senát s prezidentovým kandidátem nesouhlasí, je jeho ústavní povinností souhlas se jmenováním soudcem Ústavního soudu odepřít.

Text Bártovy žaloby podle šéfa senátní ústavní komise Jiřího Stodůlky (KDU-ČSL) popisuje současnou situaci. "Někteří tomu říkají vydírání prezidentské kanceláře. Těžko říct, jak se ozvat jinak," uvedl Stodůlka. Klaus předložil od svého nástupu do funkce senátorům celkem 15 kandidátů na ústavní soudce, přičemž advokáta Aleše Pejchala dvakrát neúspěšně. Senát tak odmítl z projednaných kandidátů pět, osm jich schválil.

Poslanci, které ČTK oslovila, podporují vládu v rozhodnutí zabránit vývozu radarů Věra do Číny. Proti exportu byly Spojené státy. Obávají se totiž, že by radary mohly zachytit jejich plavidla a letouny u Tchaj-wanu. Poslanci proto soudí, že by samy měly o radar projevit zájem, a vynahradit tak ekonomické důsledky nerealizovaného obchodu. Proti prodeji radaru USA by neměli námitky ani komunisté. Místopředseda sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Miloš Titz (ČSSD) uvedl, že pokud vláda zrušila obchod s ohledem na zájmy spojenců, měli by o systém sami projevit zájem. Soudí, že když může být radar nebezpečný v Číně, tak by měl být důležitý pro bezpečnost NATO a spojenců jako celku. Člen sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Jan Klas (ODS) ČTK řekl, že s rozhodnutím vlády plně souhlasí. "Vláda se zachovala správně, protože ČR je členem NATO a každá taková vzácná technologie, kterou Věra je, by měla být využita především v zemích NATO," míní. Za dobrou zprávu považuje také to, že ČR jedná s USA o prodeji této technologie.

Komunistický poslanec Václav Exner poznamenal, že rozhodnutí vlády je velmi neekonomické. "Názor vlády nesdílím. Jde o pasivní radiolokátor, který nemůže nikoho zabít, může jenom něco rozpoznat. Celkem jsem přivítal to, že by to koupily třeba i Spojené státy, ale tady to rozhodnutí jenom ukazuje závislost naší vlády na přání vlády USA," řekl. Vývoz do Číny není podle české vlády v zahraničněpolitickém zájmu České republiky. Proto uložila odpovědným ministerstvům, aby zahájila kroky vedoucí k odnětí udělené licence. Washington totiž připravovaný prodej šesti radarů do komunistické Číny znepokojil natolik, že přední činitelé americké administrativy kvůli tomu napsali premiérovi Vladimíru Špidlovi. Američané nyní sami jednají o podmínkách kontraktu za stovky milionů korun. Proti vývozu radarů byli nejen Američané, ale i někteří čeští politici, například vládní Unie svobody-DEU. Vicepremiér a šéf unionistů Petr Mareš ale nechtěl rozhodnutí kabinetu komentovat. "Komentáře k pasivnímu sledovacímu zařízení Věra poskytuje ministr průmyslu a obchodu a ministr zahraničí. Takhle jsme se na vládě dohodli," řekl ČTK.

Věra je takzvaný pasivní sledovací systém. To znamená, že sám nevysílá, ale pouze přijímá a zpracovává signály. Dokáže objevit přítomnost cizího radaru a určit jeho typ, aniž je sám odhalen. Věra je modernější nástupkyní známého systému Tamara.

České rodiny by měly od roku 2006 ušetřit na daních celkem šest miliard korun ročně. Tyto úlevy by jim měl přinést nový zákon o dani z příjmu, který zavádí společné zdanění manželů či roční slevu šest tisíc korun na dítě. Firmám pak přináší zrychlení odpisů. Na tiskové konferenci to řekl ministr financí Bohuslav Sobotka. Právní úprava má pomoci zejména nízkopříjmovým pracujícím rodinám s dětmi. Naopak rodiny s vyššími příjmy si mohou kvůli navrhovaným změnám pohoršit.

Pokud zákon projde celým schvalovacím procesem, měl by začít platit od počátku příštího roku. Vláda by měla návrh zákona schválit ještě před parlamentními prázdninami. Sobotka věří, že zákon ve sněmovně najde podporu i u jiných než koaličních stran. "Jak otázka podpor rodin s dětmi, tak otázka podpory podnikání formou zrychlených odpisů je téma, které ve svých volebních programech měly všechny politické strany," uvedl Sobotka. Ministerstvo financí na svých internetových stránkách spustilo daňovou kalkulačku, která po zadání vstupních dat o počtu dětí a hrubého příjmu vyčíslí dopad nového zákona na rodinu. Manželé si také mohou spočítat, zda je pro ně společné zdanění výhodné.

Zákon, jenž vzešel z koaličních jednání, má v rámci reformy veřejných financí rodinám s dětmi a firmám kompenzovat vyšší výdaje, které jim letos přineslo zdražení řady zboží a služeb v důsledku daňových změn. Daňové úlevy ale lidé a podniky plně pocítí až v roce 2006. Od příštího roku by mohli manželé s jedním či více dětmi vykazovat příjmy společně. To však pomůže pouze těm rodinám, kde jeden z manželů nepracuje nebo vydělává mnohem méně než druhý. Úlevy se projeví až při podání daňového přiznání v roce 2006.

"Společné zdanění manželů má tím větší efekt, čím větší je rozdíl v příjmech manželů," řekl ředitel odboru daně z příjmu fyzických osob na ministerstvu financí Petr Pelech. Odčitatelnou položku nahradí sleva na dani 6000 korun za každé dítě. To pomůže lidem s nižšími příjmy, které spadají do pásma se sazbou 15, respektive 20 procent. Manželé s velmi nízkými příjmy, kdy odpočet od daně bude vyšší než vykázaná daň, dostanou daňový bonus, maximálně ale 24.000 korun ročně. Tento systém by měl podle Sobotky motivovat k práci, protože lidé, kteří budou raději pobírat sociální dávky, žádné bonusy nedostanou. Částečný efekt ze zavedení slevy na dítě rodiny pocítí již v roce 2005, kdy celkem uspoří tři miliardy korun. Ze zhruba milionu poplatníku, kteří mohou uplatnit slevu na děti, vydělají na novém systému asi dvě třetiny, míní Pelech.

Firmám pak má pomoci zejména navrhované zrychlení odpisů. "Úprava podpoří firmy, které investují do svého dalšího rozvoje," uvedl Sobotka. U první odpisové skupiny, kam patří počítače a kancelářská technika, je navrženo zkrácení doby odpisování ze čtyř na tři roky. U druhé skupiny to bude ze šesti let na čtyři roky a u třetí z dvanácti na deset let. U osobních aut, autobusů a letadel zůstávají současné lhůty odpisování zachovány.

U nehmotného majetku je zkrácena doba odpisování softwaru ze čtyř na tři roky. Toto opatření společně s postupným poklesem sazby daně z příjmu podniků až na 24 procent v roce 2006 sníží tzv. efektivní zdanění firem, což České republice podle MF zajistí konkurenceschopnost v rámci EU a podpoří zájem investorů. V roce 2006 efektivní daň klesne pod 17 procent, a dostane se tak téměř na úroveň Slovenska.

Nový zákon dále snižuje sazby daně z příjmů právnických osob u penzijních fondů z 15 na pět procent. To koresponduje se snížením sazby daně u podílových a investičních fondů od roku 2004. Také do české legislativy zapracovává evropskou směrnici o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností.

Zasedání bankovní rady České národní banky skončilo bez měnových rozhodnutí. ČTK to sdělila mluvčí centrální banky Pavlína Bolfová. Jednání o úrokových sazbách rada neměla na programu. Nastavením měnové politiky se centrální bankéři budou zabývat příští týden. Naposledy se bankovní rada měnovými otázkami zabývala na konci dubna, kdy sazby ponechala beze změny. Guvernér Zdeněk Tůma tehdy nevyloučil, že by základní sazba mohla vzrůst dříve, než ČNB původně očekávala, tedy ve druhé polovině roku. Následně ale centrální banka tento výrok zmírnila. ČNB drží základní repo sazbu na historicky nejnižších dvou procentech, stejně jako eurozóna, od konce července loňského roku.

Inflační vývoj netlačí podle ekonomů na centrální banku, aby zvýšila úrokové sazby již na nejbližším zasedání. Pro načasování růstu sazeb bude důležitý také výsledek HDP za první čtvrtletí, který bude zveřejněn počátkem června. Naposledy centrální banka zvyšovala sazby v roce 2001. Zvýšení úroků zdraží úvěry, ochladí ekonomickou aktivitu a zmírní inflační tlaky.

Česká obchodní inspekce zjistila, že čtvrtina z kontrolovaných cestovních kanceláří porušila zákon o ochraně spotřebitele. Nejčastějším prohřeškem bylo klamání spotřebitelů v otázce pojištění proti následkům platební neschopnosti. ČTK to sdělila mluvčí inspekce Miloslava Fléglová. Inspekce kontrolovala od začátku února do poloviny března 221 cestovních kanceláří. Nedostatky zjistila v 56 případech.

Ve 34 případech (15,4 procenta) klamala cestovní kancelář spotřebitele v tom, zda má uzavřenu povinnou pojistku. Dalším nejčastějším zjištěním bylo porušení povinnosti řádně informovat o rozsahu, podmínkách a způsobu uplatnění reklamace, včetně údajů o tom, kde zákazník může reklamaci uplatnit. Toto ustanovení porušilo 31 cestovních kanceláří (14 procent). Na základě zjištění inspektoři uložili na místě deseti kontrolovaným CK blokové pokuty v souhrnné výši 24.000 Kč. Se 46 cestovními kancelářemi inspekce vede správní řízení o uložení pokuty.

Pojišťovny k 30. březnu pojistily proti krachu 764 cestovních kanceláří, tedy zhruba tři čtvrtiny z jejich celkového počtu. Mnoho desítek CK, které nesplnily požadavky na hospodaření, dostatečný obrat a historii, pojišťovny pojistit odmítly. Ty buď činnost ukončí, nebo se z nich stanou cestovní agentury, tedy prodejci zájezdů ostatních kanceláří.

Evropská unie má šanci dohodnout se na návrhu evropské ústavy do června, i když stále existují neshody v několika oblastech. Novinářům to v Praze řekli irský a český premiér Bertie Ahern a Vladimír Špidla. Irsko, které nyní EU předsedá, o dosažení kompromisního znění euroústavy do letošního pololetí dlouhodobě usiluje. Shoda je možná a pravděpodobná, zdůraznil Špidla. O euroústavě se bude jednat na červnovém summitu. Podle Aherna se zatím stále nedaří pokročit hlavně v tom, na čem se bude Evropská unie shodovat kvalifikovanou většinou, a pro jaká rozhodnutí bude nutný jednomyslný souhlas. "To je jeden z velkých problémů," řekl Ahern.

Nedaří se zcela dosáhnout dohody ani v tom, jak bude vypadat systém rotačního předsednictví několika zemí, počet komisařů a složení komise, dodal irský premiér. Špidla nechtěl blíže uvést českou pozici například k tomu, za jakou hranici je ochoten jít v poměru hlasování. Před samotným mezivládním vyjednáváním to není rozumné sdělovat, poznamenal. Předtím v Senátu ale uvedl, že prosazuje model v rozsahu 50 až 60 procent zemí a obyvatel. Podle něj je přijatelný i návrh, aby poměr států a obyvatel činil 50:55 nebo 60:65. Naopak za nepřijatelný považuje španělský návrh, aby počet obyvatel činil nejméně 66 nebo 67 procent. Oba premiéři se také bavili o dalším rozšiřování Evropské unie. Ahern vidí optimisticky šance Chorvatska na zahájení vstupních rozhovorů. Uvedl, že Evropská komise by o této věci měla začít jednat v červnu. Ahern ocenil integrační snahy Bulharska a Rumunska. "Udělaly velký pokrok v přístupových jednáních," řekl. Špidla doplnil, že Praha prosazuje "nutnost celkové a souhrnné politiky" rozšiřování EU, která by se týkala také například Srbska a Černé Hory.